Co si počne? ČSSD v Praze nezná Voldemorta ani cukrárnu
Noví radní hlavního města z ČSSD budou muset podle všeho překonat jistou jazykovou bariéru, aby v pražské radě a v zastupitelstvu porozuměli svým staronovým kolegům z ODS.
Deník Aktuálně.cz členy nové rady z ČSSD "vyzkoušel", jak znají notoricky zavedený slang, který na radnici vznikl během posledních let, kdy Praze vládli nynější koaliční partneři.
Kódovaný slovník, který pražská politická smetánka zavedla během předchozí éry primátora Pavla Béma, popisuje některé z nejznámějších postav, situací a kauz v metropoli.
Překvapivě se ukázalo, že noví radní známým pojmům příliš nerozumí.
Alespoň to tvrdí.
"Kdo je Voldemort?"
"Opravdu nevím."
"Jsem v pražské politice spíš nováček," reagoval na test "kmotrovského" slovníčku radní pro kulturu Lukáš Kaucký.
A ač jde o politického veterána, reagoval podobně i radní Karel Březina.
Třeba na pojem "golfová jamka".
"Je to jediný výraz z těch, co mi předkládáte, který občas používám."
"Jinak slang obecně neuznávám."
Ze slovníčku, jehož výrazy deník Aktuálně.cz zveřejnil letos v červnu před volebním kongresem ODS, vybrala redakce šest příkladů, převážně těch, jež jsou notoricky spojeny s pražským magistrátem.
Socialisté měli vysvětlit pojmy "Voldemort", "největší golfová jamka v Praze", "jít do cukrárny", "býčí šíje", "zrada hlavního města" a "oplechovat".
Trojice z radních s kvízem souhlasila, čtvrtý - Antonín Weinert, jež má do budoucna šéfovat pražskému školství - nejprve rozhovor přislíbil, později už ale nebral telefon.
Pátý radní Petr Dolínek rovnou test odmítl.
"Tyto věci vůbec neřeším a to jak se baví občanští demokraté, nebudu hodnotit."
"Já teď řeším, jak si budeme rozumět v rámci našich programů," reagoval.
Jak již zaznělo, radní Lukáš Kaucký by v titulku výše údajně nerozeznal, že je řeč o vlivném podnikateli a příteli exprimátora Béma Romanu Janouškovi.
"Voldemort" Kauckému mu nic neříká a jediný termín, který ve zkoušce správně odhadl, je "největší golfová jamka v Praze".
"To je tunel Blanka," říká Kaucký, a hned dodává: "Ale to znám spíš z novin."
"Budu si muset zaplatit nějaký jazykový kurz," vtipkuje.
Golfovou jamku pak jako tunel Blanka správě dešifruje nejen matador Karel Březina, ale i radní pro životní prostředí Lukáš Plachý.
Oba sociální demokraté pak znají, kdo je skutečně Voldemort, a Lukáši Plachému je povědomé i to, kde tuto postavu najít - tuší význam výrazu "jít do cukrárny" .
"To myslím znamená jít do nějakého pražského podniku," je Plachý blízko rozluštění, že jde o sídlo Janouškových firem.
Shodně s Březinou připomíná, že znalosti načerpal spíše z novin, než aby takový slovník používal.
V sociální demokracii podle frekventantů testu žádný podobný zaběhnutý slovníček slangových výrazů neexistuje.
"Radil jsem se i s kolegy, ale vypadá to, že opravdu nic takového nemáme."
"Říkáme si spíše jmény, občas se používají zkratky a zkomoleniny jmen," říká předseda pražské ČSSD Petr Hulínský, jemuž straníci přezdívají Hulda.
"Na škole mi říkali Bříza, ale nevím, jestli mi tak říkají i kolegové," přiznává se k vlastní přezdívce Karel Březina.
Deník Aktuálně.cz jméno vyzkoušel a funguje.
Radní Weinert je pro straníky Děda nebo méně přátelsky Dědek, zastupitel Miroslav Poche, který na sebe před volbami upozornil podvody při sponzoringu strany, má u některých kolegů přezdívku "Igráček".
Přezdívky jsou také to jediné, co sociální demokraté ve vnitrostranické mluvě připouštějí.
Hulínský prý Huldu neslyší rád, avšak deník Aktuálně.cz zaznamenal i jinou přezdívku tohoto pražského předsedy.
"Doktor obuškového práva" prý připomíná, že Petr Hulínský získal svůj titul JUDr. na bratislavské policejní akademii.
Vláda chce omezit mučení "čarodějnic", vydala brožuru
Ženy prohlášené v Burkině Faso za čarodějnice mívají několik společných znaků.
Patří spíše ke starší generaci, nemohou se zapojit do práce například ze zdravotních důvodů, jsou svobodné a nemají děti.
Ta, která se čarodějnicí "stane", je poslána do izolace, aby neohrožovala zbytek vesnice.
"Muže tento osud stihne jen velmi zřídka."
"Neodsouvají se ani mladé zdravé ženy, protože pomáhají při práci a rodí děti, " popisuje řádová sestra, která se v hlavním městě západoafrického státu Burkina Faso stará ve speciálním domě o více než sto žen, které jejich společenství ze svých řad vyhostilo.
Místní vláda se teď proti neobvyklému "sociálnímu opatření" rozhodla zakročit.
Vydala informační brožuru, která by měla pomoci hon na čarodějnice omezit.
Věc má ale háček.
"Více než 70 procent dospělých v Burkině Faso neumí číst," upozornil na nevýhodu písemné osvěty deník Die Standard.
Obviňování z čarodějnictví je běžné i v dalších afrických zemích.
V Ghaně, která s Burkinou Faso sousedí, minulý týden zemřela dvaasedmdesátiletá Ammy Hemmahová poté, co ji tři ženy a dva muži mučili, polili petrolejem a zapálili.
O případu informoval server BBC.
Pachatelé tvrdí, že se jednalo o nešťastnou shodu okolností.
Na ženě se podle jejich verze vznítil olej, který se používá k rituálnímu pomazání.
Vzplál prý poté, co skupina chtěla z ženy "vyhnat zlého ducha".
Izolaci "čarodějnic" podporují lidé bez ohledu na úroveň dosaženého vzdělání.
Deník Der Standard citoval dvaačtyřicetiletého podnikatele z Burkiny Faso: "Požíračky lidských duší vždy představovaly nebezpečí," uvedl.
Zatímco v Burkině Faso se hon na čarodějnice snaží vláda mírnit, v Gambii se ho ještě v loňském roce účastnil sám prezident.
"Gambijský prezident Džammí po smrti své tety rozpoutal rozsáhlý hon na čarodějnice, jež se údajně měly na jejím úmrtí podílet a snažit se pomocí černé magie zabít i samotného prezidenta."
"Na pomoc si přizval šamany z blízké Guineje, kteří za doprovodu policistů, vojáků i osobní ochranky prezidenta násilně odváděli náhodně vybrané muže a ženy z gambijských vesnic na prezidentovu farmu v Kanilai," uvedla ve své zprávě organizace Amnesty International.
Na farmě museli uvěznění lidé pít lektvar z bylin s halucinogenními účinky, který navíc způsoboval střevní a ledvinové potíže.
Dva uvěznění pobyt na farmě nepřežili.
Po mezinárodním tlaku bylo nakonec téměř tisíc uvězněných propuštěno na svobodu.
Bakalův nájemník: Topí v kamnech, vyšší nájem podepsal
Starší podsaditý muž vykročil ze dveří klientského centra společnosti RPG Byty "uhlobarona" Zdeňka Bakaly, největšího soukromého vlastníka nájemních bytů v Česku.
Pod paží si nesl složku a v ní nové nájemní smlouvy ke třem bytům: svému, své dcery a svého syna, který je ve výkonu trestu.
Všem třem právě deregulace zvedla nájem.
Namísto 3500 měsíčně bude syn od příštího roku platit za byt 2+1 druhé kategorie 4100 korun.
"A to tam není teplá voda a topit se musí petrama (kamna na tuhé palivo, pozn. red.)," ukazuje muž prstem v synově nové smlouvě, na jejíž podpis má plnou moc.
"Ale podepsal jsem to," vysvětluje napůl naštvaně a napůl rezignovaně.
Občanské sdružení BytyOKD.cz, které nové nájemní podmínky označilo za "nekorektní a nemravné," radí nájemníkům nové smlouvy nepodepisovat a počkat do 7. prosince, kdy zveřejní návod, jak proti nim postupovat.
Ale muž nad tím jen mává rukou.
"Jeden říká to, druhý ono," mračí se.
Ostravsko se stává velkou laboratoří deregulace.
Po Novém roce čeká velkou většinu bytů, které mají v České republice dosud netržní nájem.
Aktuálně.cz se proto rozhodlo navštívit "laboratoř" osobně.
Havířovská čekárna RPG je jedna z celkem čtyř na Ostravsku a v úterý v devět ráno je už plná.
Hned vedle dveří stojí ochranka z bezpečnostní agentury a u ní vyvolávací přístroj.
"Nájem 2011", svítí speciální tlačítko na jeho dotykovém displeji.
Jedno ťuknutí a ze stroje vyjede papírek s číslem.
Nestihnete ani přečíst "157" a vaše cifra už pípá na velkém displeji pod stropem čekárny.
Za půl vteřiny jste na řadě.
Na nájem se po chvilce přichází zeptat starší manželský pár, nával v čekárně se ale nových nájmů zjevně vůbec netýká.
Většina lidí přišla řešit běžné problémy jako jindy - žádosti o opravy, pojistné události a podobně.
Dopisy s novými nájemními smlouvami dostávají na Ostravsku do poštovních schránek nájemníci většiny z celkem 44 tisíc bytů portfolia RPG zhruba od poloviny listopadu.
RPG Byty jim v dopisech navrhuje zvýšení nájmu o 15 až 38 procent.
Speciální přepážka k novým nájmům byla na klientském centru otevřena 18. listopadu.
"Běží to přes týden, takže je to teprve v záběhu," odpovídají pracovnice za přepážkou po chvíli váhání, když se klient představí jako novinář.
Deregulace a Bakalovy bývalé hornické byty jsou místní vznětlivé téma.
Před volbami se ho dost halasně chopil místopředseda parlamentu a ostravský rodák Lubomír Zaorálek z ČSSD, a i teď jsou ho místní noviny plné.
"Dvacet let po nich chcu novou podlahu."
"Ani pos..anou desku na záchodě mi nevyměnili," ulevuje si v úvodou zmiňovaný muž.
Nejvíc zatím podle pracovnic přicházejí důchodci, aby se přesvědčili, zda dostanou slevu z nájmu, pokud podepíší včas, jak jim RPG ve speciální nabídce slibuje.
Poloviční slevu na únorový nájem, dostanou také ostatní nájemníci, kteří novou smlouvu podepíší do 15. prosince.
Havířovská "deregulační" přepážka ale dotazy rozhodně zahlcena není.
"Z včerejších 360 klientů tu kvůli nájmu na rok 2011 bylo jenom asi čtyřicet až padesát lidí," odhadují pracovnice za přepážkou.
RPG přitom na webu a svých nástěnkách navrhuje individuální sjednávání smluv tam, kde to bude zapotřebí.
Pokud se však na nájmu obě strany nedohodnou, bude ho muset určit nezávislý soud.
"Nejde o vyhrožování, ale o informaci o jedině možném a zcela legitimním zákonném postupu," upozorňuje RPG na svých stránkách.
"Tady se nikdo soudit nebude, " myslí si jedna z pracovnic RPG Byty a muž na ulici před klientským centrem jí dává částečně za pravdu.
"Mám 13 tisíc důchod a zbývá mi pět tisíc na jídlo, já nemám na to, abych se soudil," tvrdí.
Pracovnice ale vzápětí přece jen znejistí.
"Uvidíme."
"Pan Zaorálek jim v médiích vzkazuje, ať nepodepisují, tak lidi asi vyčkávají," uvažuje.
Regulace nájmů končí ve většině České republiky s Novým rokem 2011 a podle RPG Byty je jejich zvýšení ekonomická nutnost.
"Stávající nájemné totiž ještě stále nedosahuje ani výše nutné pro prostou údržbu bytového fondu," připomíná Pavel Klimeš, ředitel rezidenčního portfolia společnosti RPG Byty, že právě naštvaným nájemníkem vytýkaná zanedbanost bytového fondu, je podle majitelů domů hlavním důvodem zvýšení nájmů.
Zatímco za pět let mezi roky 2005 a 2010 mohly RPG z nájmů investovat do bytů čtyři miliardy, za čtyři roky od roku 2011 do roku 2014 to má být 5,2 miliardy.
Velkoplošná obrazovka visící u stropu naproti polstrovaným sedačkám havířovské čekárny zatím opakuje několik červeně zvýrazněných informací.
"Navýšení nájemného v roce 2011 o 15% a méně se týká 31 200 bytů, to je více než 90% bytů RPG."
"A vždy to bude nejvíce o 7,50 Kč za metr čtvereční a měsíc," objeví se na obrazovce.
Pouze u 400 bytů z portfolia RPG se nájem zvedne o 38 procent.
"V těchto případech se jedná o navýšení z extrémně nízké částky 19,66 Kč za metr čtvereční," upozorňuje RPG.
U 2600 bytů zůstane příští rok nájem stejný.
RPG Byty slibuje, že deregulace nevyžene nájmy skokově, ale bude rozložena do čtyř až osmi let.
Navíc přidává další závazek: všechny peníze z navýšení nájmu (viz graf) dá firma zpátky do bytů, hlavně do tepelných úspor - nových oken a zateplení.
Přednostně je mají dostat lidé, kteří podepíší dohodu o zvýšení nájmů.
Ke kancelářím patří i školka, pochopili architekti
Administrativní budova Avriopoint v Brně je novým sídlem společnosti Arch.Design.
Nikdo by nečekal, že ukrývá také miniškolku se vším, co k tomu patří - s barevnými stěnami, nápaditým nábytkem, kupou hraček a dokonce i miniaturním hřištěm na venkovní terase.
Od října loňského roku ji mohou navštěvovat děti zaměstnanců Arch.Designu.
Projekčně-architektonická společnost Arch.Design, z jejíchž ateliérů vzešla řada významných brněnských staveb, počítala s prostorem pro svou firemní miniškolku už od prvních výkresů budovy Avriopoint.
Zaměstnává totiž téměř 90 lidí převážně ve věku babyboomu a záleželo jí na tom, aby se ženy projektantky a architektky mohly rychle vrátit do práce.
Spolu s možností zkrácených úvazků je školka benefitem, který Arch.Design nabízí svým zaměstnancům v rámci sociálního programu.
Stavařky a architektky tak mají možnost skloubit náročné zaměstnání s péčí o dítě.
Miniškolku si vymysleli sami zaměstnanci Arch.Designu a s podporou vedení se jim podařilo získat dotaci Evropské unie a Ministerstva práce a sociálních věcí.
Firemní miniškolka je financována z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Díky grantovému financování (dotace ve výši 2, 8 mil. Kč) mohli nakoupit zařízení a vybavení a po dobu dvou let zajistit kvalifikovaný personál a provoz.
Po vyčerpání finanční dotace (2 roky) má společnost Arch.Design povinnost po dobu 3 let provozovat miniškolku na vlastní náklady.
Příprava projektu trvala jeden rok a s žádostí o dotaci významně pomáhala společnost Economy Rating.
Péči zajišťuje kvalifikovaný personál, o děti celodenně pečuje zdravotní sestra a učitelka MŠ, do školky tedy mohou chodit děti bez věkového omezení, přesto je jich většina starších 3 let.
Protože jde o "miniškolku", přítomno může být současně pouze 5 dětí, během dne se jich ale vystřídá i víc.
Provoz školky je flexibilní podle potřeb rodičů a děti všech zaměstnanců mají stejné právo školku využívat bez ohledu na hierarchii postavení ve firmě.
Přestože se jedná o individuální výchovu a péči, programová náplň v miniškolce je srovnatelná s rámcovým programem předškolního vzdělávání.
Děti si zde nejen hrají, ale je jim zajištěna i kvalitní výuka - od základního poznávání až po přípravu do školních lavic, vyučuje se i anglický jazyk.
Třída je vybavena nejen hračkami, podnětnými hrami, ale i počítačem, který děti mohou využívat.
Přítomnost malých dětí přímo ve firmě vytváří přátelské a pozitivní prostředí.
Rodiče mohou kdykoliv zkontrolovat svoje dítě a odpadají stresové situace se zpožděným vyzvedáváním dětí ze školek vzdálených od pracoviště rodičů.
Rodiče tak využívají pracovní dobu produktivněji.
Není divu, že se zde vytváří přirozeně loajální vztah zaměstnanec - zaměstnavatel.
Arch.Design se tak zařadil k českým firmám, které nabízejí významný benefit při náboru nových zaměstnanců, jsou přátelské k rodině a skrze tento program posílil personální marketing.
Dům z kostí fascinuje i po 100 letech. Podívejte se do interiérů od Gaudího
Střecha vypadá jako hřbet pravěkého ještěra, schodiště připomíná páteř dinosaura a balkony jsou otevřená rybí ústa.
Takový je dům Casa Batlló v Barceloně od katalánského architekta Antoni Gaudího.
Od místních si dům díky svým organickým tvarům vysloužil přezdívku Dům z kostí.
Organické tvary, divoké barvy, neobvyklé použití kamene, úlomků kachlů a mozaiky, fasáda připomínající šupiny a všudypřítomné měkké křivky, to vše je typické pro secesi Antoni Gaudího.
Průčelí domu rozehrává snové linie, něžné barvy a textury připomínající přírodu a živočichy.
Při podrobném pozorování je vidět geometričnost, rytmus a přesně promyšlený řád.
V noci celá fasáda domů vyznívá ještě dramatičtěji, je nasvícená tak, aby byl dojem lesku barev ještě umocněn.
Vinutí se a kroucení tvarů se stejnou měrou objevuje i v interiérech.
Dřevo ve vlnách kopíruje okenní rámy, zábradlí, ozdobné prvky dveří, kukátka a lišty.
Dům Batlló, který stojí ve čtvrti Eixample na rušné nákupní ulici Passeig de Grácia č. 43, vznikl přestavbou domu z roku 1877 od architekta Emilio Sala Cortese.
Rekonstrukce probíhala dva roky a dům byl dokončen v roce 1906.
Investor, bohatý průmyslník Josep Batlló, původně trval na zbourání staré stavby a zbudování zcela nové, brzy ovšem přijal Gaudího nápad na neobvyklou a levnější přestavbu.
Činžovní dům Casa Batlló ale Antoni Gaudí nenavrhoval sám.
Spolupracoval s ním architekt Josep Maria Jujol.
Právě na jeho projektantském prkně vznikly dekorace pro reprezentační byt majitele nemovitosti i použití mozaiky na fasádě.
Na fasádě pracovala i řada dalších tvůrců a umělců.
Společná práce na návrzích domu Casa Batlló odstartovala úspěšnou spolupráci Jujola s Gaudím.
Jujol se podílel na stavbě Gaudího domu Casa Milá i parku Güell, ve kterém jsou další Gaudího díla.
Od místních si dům záhy po dokončení vysloužil díky svým organickým tvarům přezdívku "Dům z kostí".
Jiní ho kvůli specifickému mechanismu otvírání oken začali nazývat "zívajícím domem".
Říká se také, že na vrcholu stavby je vypodobněn meč svatého Jiří, patrona Katalánska.
Skryté náboženské motivy obsahují i další sochařské prvky stavby.
Gaudí do domu navrhl na svou dobu unikátní systém ústředního topení s odvětrávacími průduchy a typickými komíny.
Bizarní se může zdát jejich čtyřiceti pěti stupňový sklon.
Při tvorbě Gaudí absolutně nerespektoval tehdejší stavební předpisy a nenechával se jimi svazovat.
Na počátku stavby sice získal od města stavební povolení, ovšem jím uvedené údaje o plánované rekonstrukci byly natolik vágní, že o dva roky později při dokončování byla městská rada výsledkem zhrozena a žádala o nápravu.
Radním vadilo například to, že stavba zasahovala pilíři i do veřejného chodníku.
K nápravě nikdy nedošlo, naopak: jen patnáct dní po výzvě městské části si Josep Batlló zažádal (a úspěšně získal) povolení k pronájmu dvou nejvyšších pater budovy.
Sám majitel se nastěhoval do nižších pater.
V galerii ve druhém patře byl společenský salon a ve třetím patře ložnice a soukromé části bytu.
Přízemí bylo pronajato klenotnictví.
Celý šestipatrový dům protíná schodiště, kterým se dá vystoupat až na samotnou střešní terasu.
Zásadními prvky přestavby bylo zrušení všech pravých úhlů a přímých linií a jejich nahrazení zakřivenými stěnami.
Gaudí také pracoval s moderním konceptem propojování prostor.
Společenskou část lze otevřením salonních dveří zcela propojit a větší společnost spolu může pohodlně komunikovat, aniž by si zároveň nezachovala soukromí potřebné pro intimnější rozhovory.
Dům s Gaudího přestavbou získal kromě nové fasády také netradiční zastřešení a dvě patra navíc.
Působivá je i Gaudího hra se světlem, modře a bíle glazované dlaždice, kterými je obložen vnitřní dvůr, a světlíky.
Hra dvou barev dodává maximum světla ve všech patrech domu.
Stačilo jednoduše vsadit na princip, že bílá odráží světlo více než tmavá, která sluneční paprsky naopak pohlcuje.
Dům Casa Batlló, který byl v roce 2005 zařazen do fondu světového dědictví Unesco, může každý navštívit.
V prvním patře domu je nejprostornější a nejhonosnější byt zpřístupněn veřejnosti.
Majitelé se pro tento krok rozhodli až v roce 2002, u příležitosti oslav sto padesátého výročí narození slavného tvůrce.
U prohlídek setrvali, neboť zjistili, že jde o velmi výhodný podnik a navíc prohlídky rozšířili o společné a podkrovní prostory, včetně střešní terasy.
Vstupné do památky rozhodně není zanedbatelné, činí 16,50 eur a studenti, důchodci, skupiny a držitelé turistických průkazek mají dvacetiprocentní slevu.
Suma značně převyšuje cenu vstupného do jiných Gaudího staveb ve městě.
Pokud chcete okusit pravou atmosféru domu s dračími věžičkami, musíte se rychle skamarádit s některým z obyvatel činžáku a navštívit ho přímo doma.
Jak vybírat matraci a rošt: ženy mají jiné požadavky než muži 
Nikoli honosný rám postele, ale kvalita lehací plochy, tedy matrace a rošt, dávají základ opravdu dobré postele.
Musí se ovšem harmonicky doplňovat, aby vyhovovaly konkrétnímu uživateli.
Při výběru rozhoduje spousta věcí, od hmotnosti, výšky, věku, zdravotního stavu i pohlaví majitele.
Důležitý je také typ interiéru, do něhož se matrace a rošt pořizují.
Typický příklad?
Třeba na víkendové chalupy, kde se pravidelně netopí, nejsou vhodné latexové matrace, protože se pomaleji "zahřívají".
Navíc mívají výrazně vyšší hmotnost než standardní polyuretanová matrace.
Přitom bývá nutné je pravidelně obracet.
Pokud totiž nemají hodně odvzdušňovacích kanálků v jádru, a ještě leží na pevné desce, zadržují vlhkost: Mohla by se pod nimi objevit i plíseň.
Při výběru rozhoduje také zvyk.
Kdo strávil delší dobu v zahraničí, kde se často používají hodně vysoké matrace se změkčující vrstvou, těžko se bude cítit dobře na nízké a s tvrdým povrchem.
"Snad všichni hokejisté, kteří se vraceli z NHL, si mi stěžovali, že se tady nevyspí."
"Na svoje otlučená ramena, paty a boky potřebovali matrace se změkčující vrstvou líné pěny."
"Takové se doporučují třeba i pro lidi s cukrovkou, kteří mají poruchu nervového systému, takže špatně přejímají ,informace" z kloubů a pokožky," vysvětluje Sylva Hadamcziková, která se na čalouněný nábytek specializuje.
Mnohým hokejistům, ale i dalším zákazníkům proto před lety matrace s línou pěnou sháněla.
"Dnes už je to v pohodě, vhodné matrace má třeba Tempur, italský Magniflex, ale také české Tropico."
Nemusíte být borec z NHL, abyste ocenili línou pěnu.
Tento "zázrak" funguje jednoduše.
Optimalizuje svoji tuhost a tvar podle absorbovaného tepla neboli se přizpůsobí vašemu teplému tělu.
Nic vás netlačí, v noci se nebudete převracet jako po těžkém zápase.
Prostě se lépe vyspíte.
Líná pěna funguje i jako ochrana před proleženinami.
Při výběru velikosti matrace ke své výšce přidejte ještě délku chodidla, což bývá asi 21 až 34 cm.
Muž i žena s výškou kolem 180 cm tak potřebují postel 210 až 220 cm.
Minimální šířka pro jednoho by měla být u dvoulůžka 90 cm, dohromady tedy 180 cm.
U samostatných lůžek, například u singlistů, se doporučuje alespoň 120 až 140 cm.
Pro pohodlí i možnou návštěvu.
"Jinak je pravidlo pro šířku lůžka jednoduché: při ležení na zádech byste měli mít ruce pohodlně mírně pokrčené v lokti," radí Ing. Helena Prokopová, cechmistryně Cechu čalouníků a dekoratérů, která se problematice zdravého spaní a ergonomie nábytku věnuje již řadu let a přednáší ji na odborných školách.
U dvoulůžka potřebuje každý vlastní rošt a matraci, tady však pozor při nákupu, abyste sladili výšky matrací.
Jinak nezbude nic jiného než namontovat rošty do různých výšek, to se vám však u každého rámu postele nemusí podařit.
Pěnové matrace by měly mít výšku minimálně 14 cm, typy s pružinovou kostrou nejméně 15, z toho alespoň tři centimetry počítejte na tvarovací a kypřicí vrstvu.
"Při dotyku rukou nebo dosednutí na matraci rozhodně nesmíte pružiny cítit," varuje Helena Prokopová.
Každá matrace vyžaduje určitý typ roštu.
Celočalouněná lůžka, kdy matrace a podklad jsou jako srostlá siamská dvojčata, nemají v ložnicích co dělat.
Matrace špatně větrají, nelze vyprat jejich potah, což už dnes bývá běžné.
A protože za noc běžně vypotíme 0,2 až 0,75 l potu, je jasné, že tak po pěti až sedmi letech matrace začne připomínat jedno velké (a ucpané) sítko.
I proto odborníci odmítají reklamní slogany o životnosti matrací až 25 let, či dokonce doživotní záruky.
Všechno má však svá ale.
A proto rada z praxe od prodejců: u matrací se šířkou 120 či 140 cm hygienu a prací snímatelný povlak nevzdávejte, ale přidejte si raději matracový chránič, který můžete lehce sejmout a vyprat.
I když se dnes běžně vyrábějí potahy matrací se zdrhovadly po celém obvodu, takže po rozepnutí dostaneme dvě části (pro praní a velikost pračky hodně důležité!), přesto by mohla manipulace u větších typů (a při jednom člověku) při snímání připomínat souboj lehké váhy v ringu s těžkou.
Máte v posteli místo roštu pevnou desku?
Nikdy!
Maximálně na postel určenou pro návštěvy na jednu noc.
Desku však přesto opatřete (pokud je již nemá) větracími otvory a použijte matraci s pružinovou kostrou a výškou minimálně 15 cm s pružinami v sáčcích (z něm.Taschenfederkern) a kypřicí vrstvou.
Polyuretanová matrace na takový podklad nepatří.
Na nepolohovací lamelové rošty se 14 až 18 lamelami budou vhodné latexové nebo sendvičové matrace (třeba kombinace latexu a kokosu), ale vždy se vám vyplatí rošty s větším počtem lamel, 28 i více, kde jsou lamely v oblasti beder zdvojené a je možné jejich tuhost regulovat.
Na polohovací lamelové rošty nepatří matrace s pružinovou kostrou, protože na polohování nereagují.
Vedle nastavení tuhosti lamel si lze dopřát i tzv. ramenní kolébku.
Jde o speciální uchycení lamel, které umožňuje zatlačit, či dokonce naklonit lamelu tak, aby se rameno spáče pěkně "zabořilo".
Pro muže, kteří mají "ramena přes celá záda", rozhodně důležitá věc.
Dokonce na ni pamatují už i výrobci matrací, kteří v "pánských" začali používat změkčující zónu právě v oblasti ramen.
Na ženy také pamatují - těm zase dopřávají měkčí povrch v místech kyčlí.
Pro nejnáročnější zákazníky jsou určeny křidélkové či destičkové rošty s tzv. multitorzním pérováním.
Tlak se rozkládá do více bodů a snižuje se napětí.
Ovšem pozor, jakmile použijete na správnou matraci a rošt špatný polštář (velký a "naducaný"), většina "plus" zmizí.
Základní pravidlo je jednoduché: polštář má podepírat hlavu a špičkami zasahovat pouze k ramenům, aby se mohly uvolnit ramenní svaly.
Jako vhodná velikost se doporučuje 50 x 60 cm, kterou preferují například ve Skandinávii.
Při ležení na boku by měl polštář vyrovnávat (spolu s ramenní kolébkou roštu nebo změkčenou zónou v matraci) výšku ramene.
Moderní matrace mají s původními slamníky plněnými travinami přece jen něco společného.
Jejich výrobci totiž stále častěji používají přírodní materiály či alespoň příměsi.
Trendem je prostě i u matrací bio.
Suroviny z ropy, z nichž se vyrábějí polyuretanové pěny, jsou nahrazovány přírodními oleji, například ze skočce a sóji.
Právě sóju používají snad všichni známí výrobci.
"Bio u matrací znamená, že jádro je vyrobeno z materiálu čistě přírodního původu," vysvětluje Petr Vašíček z firmy Tropico Plus.
Přírodní látky se využívají i při výrobě potahů matrací, jednou z prvních byla aloe vera.
Ale dopřát si můžete i mikrokapsle, aby se vám uvolňovala čerstvá vůně lesa nebo levandule.
Existuje i rozdělení pro muže a ženy.
Zatímco muže "ochlazuje" rostlinný extrakt z břízy, aby potah matrace absorboval teplo a ochladil tělo, ženám naopak potahy "topí".
Extrakt z červených papriček zvyšuje cirkulaci krve, takže je slabšímu pohlaví tepleji.
Dnešní favorité?
Matrace vyrobené ze studené pěny (má větší póry s porušenou buněčnou strukturou, je tak prodyšnější než běžný polyuretan a nabízí i lepší elasticitu.
Kombinací různých tuhostí studených pěn a "líné" pěny vznikají vícezónové matrace, které přesně vědí, kde má být hlava, bedra i paty.
Za kvalitní matraci zaplatíte tak od sedmi tisíc korun a výše.
Ty, které splňují zdravotní parametry, mívají nižší sazbu DPH, jsou brány jako zdravotní pomůcky.
Jako první dosáhl v České republice na tuto výhodu Gumotex.
Šetřit na matraci a roštu není jednoduché.
Někdy lze využít třeba akcí výrobců či prodejců, kteří nabízejí dvě matrace za cenu jedné.
Třeba značka Magniflex nabízí matraci Duofreeze se všitou paměťovou pěnou Memory do potahu za 11 990 korun.
Druhou lze ovšem už pořídit zdarma.
Éru líných neboli viskoelastických pěn s otevřenou buněčnou strukturou a vysokou hustotou nastartoval "kosmickým" tempem materiál Tempur.
Vznikl původně jako materiál pro NASA, protože při startech byli astronauti vystaveni enormnímu přetížení.
Tempur v teple měkne, v chladnu se naopak zpevňuje.
Teplému lidskému tělu se tak dokonale přizpůsobí a rozloží optimálně jeho tlak.
Je proto ideální proti vzniku proleženin, ale také pro zvýšení komfortu při spaní.
Viskoelastické pěny se používají nejen na matrace, ale také na zdravotnické výrobky, třeba na speciální polštáře pod nohy, které odlehčují nohám a žilnímu systému.
Tuzemští výrobci používají například pěnu Eucatherm C či Twinsaver a podobně.
Přístroje na sledování lidí chce čím dál víc rodičů, chtějí tak uhlídat své děti
Strach o vlastní dítě přivádí stále více lidí k myšlence hlídání přes GPS.
Systém původně stvořený pro pátrání po autech může totiž sledovat i pohyb lidí, a tím pomoci třeba v takových případech, jakým je zmizení devítileté Aničky Janatkové.
Zařízení je zatím velké asi jako krabička od sirek, brzy ale může být velké jen jako hodinky.
Řadu lidí vyděsil případ zmizelé Aničky a začali se pídit po prostředcích, jak své děti lépe chránit.
I za cenu narušení jejich soukromí.
"Snažíme se všem říkat, že nejde o žádné špehování, ale o další prostředek ke snížení pravděpodobnosti, že se stane nějaká tragédie," uvádí Petr Pilin ze společnosti Macro Weil, která je jedním z dodavatelů sledovacích zařízení na český trh.
"Připouštím, že v určitém případě může dojít ke zneužití takových zařízení, třeba když se dají do tašky někomu, kdo o tom neví, ale ještě jsme se s takovým případem nesetkali."
"Většinou to skutečně zákazníci kupují z bezpečnostních důvodů," dodal Pilin.
Podle něj by vždy dítě mělo vědět, k jakému účelu "krabička" slouží a jak se používá v případě nouze.
Dětská psycholožka Dana Bočková upozorňuje na to, že pokud dítě nebude chtít nic podobného nosit, prostě se toho zbaví.
"I velmi malé děti prokazují velkou kreativitu v tom, jak některé věci schválně ztratit, když nechtějí být pod kontrolou."
"Velké očekávání vyvolávaly dříve u rodičů mobily, které se však dají vypnout stejně jako tato sledovací zařízení," tvrdí Bočková.
Podle ní je i sporné, zda by v případě napadení skutečně takové zařízení pomohlo.
"Pokud jde o připravovaný únos, zajistí si pachatel prakticky vždy to, aby u sebe dítě nemělo žádnou elektroniku, která by mohla prozradit jeho polohu."
"Teď je to telefon."
"Až se začnou rozšiřovat sledovací zařízení, budou hledat i je, protože jejich prodej bude jistě podpořen masivní reklamou."
"V takovém případě budou zločinci vždy o krok napřed před policií," říká psycholožka.
Připouští však, že podobné zařízení může pomoci v případě nenadálého napadení pedofilem.
Podle Roberta Čecha ze společnosti RC Monitoring, která nabízí sledovací služby jak pro automobily, tak pro osoby, i v případě, kdy dojde po napadení k okamžitému zničení sledovacího zařízení, může jeho přítomnost pomoci.
"Zařízení lze nastavit na pravidelné odesílání polohy po uplynutí určité doby."
"Pokud by došlo k jeho poškození, bude k dispozici alespoň poslední poloha dotyčné osoby."
"Dražší zařízení mají zabudované i náklonometry, takže i kdyby člověk jen uklouzl a zůstal nehybně ležet, vyšle přístroj okamžitě varování s udáním polohy," tvrdí Čech.
Podle něj podobnou službu mohou odvést i chytré mobilní telefony s navigací, kam stačí nahrát i speciální software.
Problém současných sledovacích jednotek tkví v tom, že jde buď o přístroje podobné přívěskům velikosti krabičky od sirek nebo menších mobilních telefonů.
Vždy tak hrozí jejich ztráta.
Podle Pilina z Macro Weil se tak proto nyní testuje zařízení vypadající jako běžné digitální hodinky.
"To bude mít největší výhodu v tom, že případný agresor nemusí sledovací zařízení vůbec poznat."
"Nebo je pozná až po nějaké době a to může dát policii čas navíc," dodává.
Ať už se sledovací zařízení vyvinou do náramků či přívěsků, stále budou používat stejnou technologii, jaká se používá pro hlídání vozů.
Jde o kombinaci zjišťování polohy prostřednictvím systému GPS (který používají běžné autonavigace) a funkce mobilního telefonu, který aktuální pozici vozu hlásí.
Armáda má zápalných šňůr, že by obmotaly Česko. Vydrží ale jen dva roky
Česká armáda nakoupila 445 kilometrů šňůr, kterými se odpalují trhaviny.
Už loni přitom ministerstvo obrany dodalo do skladů 224 kilometrů šňůr.
Vojsko tak má zásoby na 225 let.
Problém je, že trvanlivost šňůr je dva, maximálně čtyři roky.
Armáda koupila zápalné šňůry od akciové STV Group, a. s. za 40 milionů korun.
Generální štáb ve zdůvodnění nákupu tak obrovského množství zápalných šňůr MF DNES odepsal, že vojáci při výcviku spotřebují 60 kilometrů zápalnic ročně.
Z propočtů armádních pyrotechniků, které MF DNES oslovila, však vyplývá, že pak by velmi intenzivním pyrotechnickým výcvikem museli každoročně procházet i všichni generálové, důstojníci velení armády, sekretářky či uklízečky.
Ministra obrany Alexandra Vondru a velitele armády Vlastimila Picka nevyjímaje.
Jen tak by se dala zdůvodnit roční spotřeba armády šedesáti kilometrů zápalnic.
Této délce odpovídá 25 tisíc výbuchů.
A i kdyby to tak opravdu bylo, zásoby armády by vystačily na více než deset let.
Pokud by naopak platilo, že k základnímu proškolení každého nového profesionála stačí nanejvýše dva metry zápalné šňůry, jak říkají experti, tak si armáda čerstvým nákupem zajistila - i se zvýšenou spotřebou ženijních či speciálních jednotek - zásoby na zmíněných 225 let.
Vojáci brigády rychlého nasazení si přitom ministru Vondrovi nedávno osobně stěžovali, že nemají téměř žádné náboje do ručních zbraní, takže jsou i střelby kvůli nouzi o peníze omezeny.
O nedostatku spodního prádla nemluvě.
"Taky mi to hlava nebere, že si od nás kupují opakovaně tak velké množství zápalnic."
"Ale je to jejich rozhodnutí a určitě vědí, na co jim bude."
"Pro nás je armáda dobrým zákazníkem, jemuž se jako obchodníci snažíme vyhovět," říká obchodní manažer STV Group Jan Děcký.
Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek zdůvodňuje stovky kilometrů nakupované šňůry i tím, že armáda bude mít zásoby této "munice" alespoň na deset let.
Jan Děcký z STV Group však hovoří jen o čtyřleté životnosti zápalnice a policejní či armádní pyrotechnici dokonce jen o dvou letech.
"Při perfektním skladování to mohou být i ty čtyři," říká jeden z nich, jenž jako voják kvůli kritice armády nechce zveřejnit jméno.
Po uplynutí životnosti se musí každá munice pečlivě testovat, zda je ještě spolehlivá a neohrožuje vojáky na životě.
Tyto testy však nejsou zadarmo a stojí další peníze.
Dalším argumentem ministerstva je množstevní sleva na 445 kilometrů zápalných šňůr.
"Stály nás o šedesát procent méně než loňská dodávka dvě stě čtyřiačtyřiceti kilometrů," tlumočí mluvčí Pejšek stanovisko nákupčích ministerstva obrany.
Jen pro srovnání: roční spotřeba odpalovacích šňůr policejních pyrotechniků, kteří likvidují munici z druhé světové války nebo tu po sovětské armádě, nepřevyšuje už několik let 1 500 metrů.
A policie objednává vždy jen takové množství, aby tuto munici spotřebovala ještě před uplynutím životnosti.
Osvědčilo se jí to kvůli bezpečnosti pyrotechniků, a může navíc pružněji získávat modernější, a tudíž i spolehlivější typy šňůr.
Ministerstvo obrany má už dnes značné potíže s likvidací desítek tisíc tun munice z dob Varšavské smlouvy, kdy se dvousettisícová československá armáda připravovala k tažení na Rýn.
Tu českou podle pyrotechniků, které MF DNES oslovila, čeká za pár let tentýž problém: bude likvidovat stovky kilometrů starých zápalnic, které dnes "lacino" nakupuje.
Dodnes čerpám z kontaktů, které jsem díky soutěži získal
Vítězné místo v soutěži Živnostník roku pomohlo Lukáši Pytlounovi při prodeji franšízy jeho hotelu.
Vítězem minulého ročníku soutěže Živnostník roku se stal osmadvacetiletý podnikatel Lukáš Pytloun z Liberce.
Jeho příběh úspěchu je jako z filmu.
Lukáš Pytloun rád cestoval.
A v cizině si uvědomil, že v Liberci chybí kvalitní ubytování za rozumnou cenu.
Z úspor ze zahraničních brigád a pomocí bankovního úvěru koupil polorozbořený dům s pěti byty.
Na to, že byl tehdy ještě student třetího ročníku vysoké školy, to byla velká odvaha.
"Tehdejší poměr mezi kvalitou a cenou ubytování u nás mi nedal, abych v tom něco nezkusil udělat," říká Lukáš Pytloun.
První zrekonstruovaný byt začal pronajímat zahraničním dělníkům.
Veškerý zisk investoval zpátky do domu, který postupně předělal na penzion s 54 lůžky.
Od té doby se mu za sedm let podnikání postupně podařilo v Liberci otevřít čtyři penziony, dvě stylové restaurace a dva hotely s celkovou kapacitou přes 300 lůžek všech kategorií ubytování.
Nejkomfortnější z nich byl donedávna čtyřhvězdičkový Pytloun design hotel.
Letos k němu ale přibyl další, stejně kvalitní.
"Právě máme podepsanou smlouvu s hotelem v Ostrově u Tisé, kam jsme prodali náš franšízingový koncept a další zájemci o franšízu hotelů Pytloun se hlásí," říká loňský živnostník číslo jedna.
"A na tomto prodeji licence k provozování hotelu se velkou měrou podílelo právě vítězství v soutěži Živnostník roku," dodává uznale Pytloun.
Vítězství mu přineslo větší známost a popularitu v Liberci a okolí.
"Lidé mě poznávali na ulicích, často mi ještě dodatečně gratulovali a musím říct, že to bylo příjemné," vzpomíná.
Účast v soutěži rozhodně doporučuje všem, kteří se o něco snaží.
Není ani nutné zvítězit, každé zviditelnění je dobré.
Říká, že dodnes čerpá z kontaktů a známostí, ke kterým by se možná ani jinak nedostal.
"S některými, které jsem díky soutěži potkal, jsem začal pravidelně obchodovat."
Sláva spojená s úspěchem podle něj dopadla tak trochu i na každého zaměstnance.
A že jich má kolem sedmdesátky.
"Pozoruji u nich větší loajalitu a hrdost na to, že se podílí na něčem, co získalo všeobecné uznání."
"Není to zdaleka jen můj osobní úspěch, je to výsledek dobré práce nás všech dohromady."
"Jen moje jméno je vystrčeno do popředí," říká dnes skromně Lukáš Pytloun.
Svému nástupci přeji klidnější rok, než jsme měli ve Farmetu
Euforii z vítězství rychle vystřídaly dopady krize.
Díky cílevědomosti vítěze však má Farmet horší časy za sebou.
Pro cenu za první místo v minulém ročníku soutěže Vodafone Firma roku si vloni ve Slovanském domě došel majitel firmy Farmet, Karel Žďárský.
Porota tehdy ocenila úsilí, jehož prostřednictvím vybudoval z malé nástrojářské dílny v České Skalici firmu se stamilionovými obraty.
"Mohu říct, že ocenění povzbudilo nejen mě, ale všechny moje spolupracovníky a zvýšilo nám sebevědomí pro zápas s konkurencí," říká dnes loňský vítěz.
Na počátku historie firmy Farmet byla touha dělat něco užitečného.
A tak, když stát nabídl otci Karla Žďárského k pronajmutí malou dílničku jako kompenzaci za komunisty zabavený majetek, dlouho neváhal, odmítl kariéru ve firmě, kde tehdy pracoval, a s pár kamarády kolem jeho táty založili firmu na plastové vany.
Zanedlouho později se začali specializovat na lisy rostlinného oleje.
Po osmnácti letech se z nich stal největší výrobce automatických lisů ve střední Evropě.
Větší povědomí i mezi neodbornou veřejností se firmě dostalo po dosaženém úspěchu v soutěži prostřednictvím médií.
"Nejen naši zákazníci začali vnímat značku Farmet výrazně lépe, ale také zahraniční partneři začali oceňovat, že spolupracují s firmou, která dosáhla ve své zemi většího úspěchu," říká Karel Žďárský.
Uplynulý rok však nebyl ve Farmetu jen ve znamení euforie z vítězsví.
Ocenění vycházelo z hospodářských výsledků firmy do roku 2008 a jen částečně z roku 2009.
A právě rok 2009 byl nejtěžším rokem pro prodej strojírenského zboží.
Vrcholila krize, která se ještě tolik nedotýkala občanů, ale firmy už zastavovaly své investiční projekty a začaly omezovat nákupy nových strojů a technologií.
"Tato situace se samozřejmě nevyhnula ani nám."
"Tržby klesly o 40 procent, museli jsme omezit výrobu a došlo i na propouštění," vysvětluje Karel Žďárský.
Životaschopná firma musí umět občas udělat i taková nepopulární opatření.
Situaci ale zvládli a firmu udrželi v zisku, i když menším než před krizí.
Z čeho však ve Farmetu neslevili, je investice do výzkumu a vývoje.
"Z dotací jsme postavili výzkumné a školicí středisko, posílili jsme prezentaci na mezinárodních veletrzích, získali hlavní ocenění v domácích výstavách," říká Žďárský.
Vše nasvědčuje tomu, že krize je za nimi.
Tržby opět rostou a s nimi i počet nových zaměstnanců.
"Novému vítězi přeji příjemný pocit z vítězství, ale v klidnější atmosféře," vzkazuje Karel Žďárský.
Anketa, jež odstraňuje nesmyslné předpisy
Anketa o Absurditu roku je počtvrté součástí podnikatelského klání.
Některé nesmyslné předpisy se už podařilo zrušit.
Neslavným vítězem dalšího ročníku ankety Absurdita roku se stala povinnost nosit na úřad dokumenty, které jsou i úředníkům přístupné on-line.
Rozhodla o tom více než třetina z necelých čtyř tisíc hlasujících.
Například správa sociálního zabezpečení vyžadovala papírový výpis z obchodního rejstříku, i když úředník jej může získat dvěma kliknutími myši.
Díky anketě se to změní.
"Česká správa sociálního zabezpečení již výpis z obchodního rejstříku při kontrolách u plátců pojistného vyžadovat nebude," uvedla mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
Posvítit si na všechny předpisy a nařízení, které musí firmy a podnikatelé v Česku plnit, a ty nesmyslné zrušit je smyslem soutěže Absurdita roku.
Ta je letos už počtvrté součástí podnikatelského klání pořádaného Hospodářskými novinami a mezi veřejností se těší stále větší oblibě.
Jestliže vloni se hlasování účastnily asi tři tisíce hlasujících, letos už jich bylo bezmála čtyři tisíce.
A není divu, nejrůznějších zákonných povinností, které slouží jen ke zdržování podnikání, je u nás pořád dost a dost.
"Třeba v počtu lejster pro přiznání daně jsme na předních místech ve světě," poznamenává k tomu Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Zjednodušení podnikání se v posledních letech stává proklamovaným cílem všech vlád.
Ve srovnání se světem se ale v České republice situace nijak zvlášť nezlepšuje.
Podle Světové banky se Česko z hlediska podmínek pro podnikání umístilo na 74. pozici, to je o osm míst hůře než loni.
Soutěž Absurdita roku byla poprvé vyhlášena v roce 2006 a každoročně probíhá podle stejného scénáře.
Přihlašovat administrativní a byrokratické nesmysly může kdokoliv každoročně od dubna do konce září, kdy je uzávěrka soutěže.
K přihlášení slouží webová adresa www.firmaroku.cz Poté pořadatel soutěže vybere sedm kandidátů na "anticenu" a nechá o ni v průběhu října hlasovat veřejnost přes internet na stránkách www.firmaroku.cz/absurdita a www.ihned.cz.
Absurdita, která dostane nejvíc hlasů vítězí.
Do letošní ankety byla přihlášena více než stovka, přesněji 105 předpisů a nařízení postrádajících smysl.
Tipy zaslali podnikatelé, ale i profesní svazy a novináři.
Mezi "finalisty" soutěže se tak mezi nominovanými ocitl například požadavek, aby vozy pro údržbu dálnic a rychlostních silnic platily mýtné, nebo aby podnikatelé s dvaceti zaměstnanci, dvěma kancelářemi a dvěma toaletami malovali každé dva roky.
Seznam letošní sedmičky návrhů je uveřejněn na stránkách soutěže.
Vyhlášení soutěže, které probíhá vždy počátkem listopadu na Václavském náměstí v Praze, je součástí hapenningu, kterého se pravidelně účastní osobnosti politického a společenského života.
Letos například u tohoto vyvrcholení soutěže asistovala Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR nebo Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR.
"Hospodářská prosperita nemůže fungovat tam, kde stát hází podnikatelům klacky pod nohy, proto je mým cílem zrušit každý rok alespoň tři desítky paragrafů, které dnes jen zbytečně komplikují podnikání," sdělil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Snaha rušit nesmyslná nařízení nevyznívá naprázdno.
V roce 2007 lidem nejvíc vadila povinnost podnikatele nahlásit tři dny dopředu živnostenskému úřadu v místě, kde je umístěna trvalá provozovna, záměr jet se stánkem na výstavu nebo pouť.
Tato povinnost byla odstraněna novelou živnostenského zákona.
Druhá nejvíce hlasovaná povinnost v roce 2007, kterou bylo nahlášení úřadu práce za svého zahraničního zaměstnance služební cestu v rozsahu až 30 dní, byla odstraněna zákonem o takzvané zelené kartě.
A do třetice všeho dobrého.
Absurditou roku 2009 se stalo nařízení fyzioterapeutům mít v ordinaci velké zrcadlo, ledničku a dvě nášlapné váhy.
To bylo v letošním roce vyhláškou ministerstva zdravotnictví zmírněno - povinnost mít ledničku odpadla.
Nová kategorie oceňuje společensky odpovědné firmy
Hodnotí se ekologické, humanitární, vzdělávací či sportovní projekty.
Novinkou v letos již pátém ročníku soutěží Hospodářských novin je kategorie nazvaná Odpovědná firma roku 2010.
Posláním této soutěže je podpora rozumného a férového podnikání.
"Chceme takto podpořit firmy, které zohledňují dopady svého podnikání na životní prostředí a podporují společensky odpovědné aktivity," říká Patrik Bartholdy, regionální manažer mobilního operátora, firmy Vodafone, která je vyhlašovatelem a garantem soutěže stejně jako v případě soutěže o rebela roku.
Do letošního prvního ročníku této speciální podkategorie hlavní soutěže Vodafone Firma roku 2010 se přihlásily firmy, pro něž není úspěch v podnikání tím jediným dlouhodobým cílem.
Příběh každé z nich je velmi inspirativní a vydal by na samostatný článek.
Ačkoliv se předmětem své činnosti jedna od druhé diametrálně liší, za společné jmenovatele jejich snažení lze považovat podporu a ohleduplnost.
V jednom případě se týká například postižených lidí a jinde třeba osobních problémů či zdraví vlastních zaměstnanců.
Mezi čtrnácti celorepublikovými finalisty se tak ocitla například pražská softwarová firma Et Netera, která podporuje vytváření neformálních sportovních týmů mezi zaměstnanci, kteří se pak účastní řady turnajů v různých sportech.
Jiným příkladem odpovědné firmy z Pardubického kraje je společnost Isolit-Bravo, která je už sedmnáct let hlavním přispěvatelem nadačního fondu sponzorujícího hendikepované děti.
O své zdravotně postižené zaměstnance se zase stará papírna z Poděbrad, která jich má více než 70 procent, a proto získala titul Odpovědné firmy Středočeského kraje a v soutěži Vodafone Firma roku se umístila v kraji jako třetí.
Na Olomoucku zvítězila účetní firma MiRyz Soft, jež zavedla pružnou pracovní dobu, ještě navíc sníženou na průměrných 35 hodin týdně, ale bez úměrně sníženého platu.
Titul jí porota udělila také za to, že přednostně nakupuje od českých výrobců, podporuje občanské aktivity v blízkém okolí a šetří životní prostředí.
"Snažíme se co nejvíce recyklovat, aby naše podnikání a naše administrativa měly co nejmenší dopad na životní prostředí," vysvětluje jednatelka Miluše Ryznarová.
Odpovědná IT firma Enlogit z Ústeckého kraje zase myslí na zdraví svých zaměstnanců a ke každému notebooku jim pořídila ergonomické židle a klávesnice, podporuje jejich práci z domova a na svých firemních akcích využívá cateringové služby poskytované místní chráněnou dílnou.
"Kromě toho podporujeme nadaci Člověk v tísni, která pomáhá konkrétně místní romské komunitě," říká reprezentant firmy Ondřej Suchý.
V neposlední řadě stojí také za zmínku aktivita firmy Praní a čištění z Karlovarského kraje, jež svým zaměstnancům formou nadstandardních bonusů přispívá na jejich penzijní připojištění.
"U nás zase dáváme příspěvky na stravu, dopravu, zvyšování kvalifikace a rekreaci," říká Josef Strapáč z bruntálské stavební firmy Czasch, vítěze v Moravskoslezském kraji.
Do kategorie Odpovědná firma roku byly automaticky přihlášeni všichni krajští finalisté soutěže Vodafone Firma roku, kteří zodpověděli otázky dotazníku přiloženého k přihlášce a odeslali jej nejpozději do 15. srpna pořadateli.
Nesprávně vyplněné nebo neúplné odpovědi v dotazníku pak byly pořadatelem vyřazeny z hodnocení.
"Pokud zástupci soutěžící firmy otázky nezodpověděli, nemohli se soutěže Odpovědná firma roku zúčastnit, ale nejsou diskvalifikováni z "hlavní" soutěže Vodafone Firma roku."
"Samostatné přihlášení jen do této soutěže není možné, neboť se jedná o podkategorii hlavní soutěže Firma roku," vysvětluje Karel Goldman z pořadatelské agentury Bison & Rose.
Na Pozemkovém fondu v Plzni policie zatýkala při veřejné soutěži 
V budově Pozemkového fondu v Plzni v minulých dnech zatýkala protikorupční policie.
Želízka detektivové nasadili místnímu podnikateli v mediální sféře a obchodníkovi s realitami Luboši G.
Ten se údajně pokusil zmanipulovat právě probíhající veřejnou soutěž k vypořádání restitučních nároků tak, aby pozemek nabízený v soutěži získal konkrétní zájemce.
Ten měl za to Luboši G. zaplatit půl miliónu korun.
"Zatím mohu jen potvrdit, že policie stíhá jednu osobu za přečin pletichy při veřejné zakázce a při veřejné soutěži," řekla Právu šéfka plzeňského státního zastupitelství Antonie Zelená s tím, že další podrobnosti s ohledem na probíhající vyšetřování nelze poskytnout.
Šestačtyřicetiletého podnikatele policisté po 24 hodinách propustili na svobodu.
O tom, jakým způsobem mohl veřejnou soutěž ovlivnit, se dá vzhledem k minimu oficiálních informací jen spekulovat.
Mluvčí Pozemkového fondu Lubomíra Černá na dotaz Práva uvedla, že na odloučeném pracovišti v Plzni policisté skutečně zatýkali, a to během veřejné soutěže.
"Jednalo se o klienta, nikoliv našeho zaměstnance," upřesnila.
Veřejná soutěž má podle Černé správný název "Výzva k podání nabídky nároků na převod pozemků dle zákona o půdě" a koná se v případě, kdy o nabízený pozemek projeví zájem více oprávněných žadatelů.
"Tyto osoby v rámci výzvy nabízejí vyšší hodnotu svých restitučních nároků, které mají být převodem vypořádány, než byla vyhlašovaná hodnota pozemku."
"Podle nabídnutých nároků se stanoví pořadí nabyvatelů a Pozemkový fond pak převede pozemek osobě, která nabídla nejvyšší nároky," vysvětlila mluvčí fondu.
Luboš G. měl zřejmě informace, kdo se do výzvy přihlásil, a protože sám je rovněž oprávněnou osobou, neboť skoupil řadu restitučních nároků, nabídl zájemci o pozemek, že se soutěže nezúčastní.
Za to patrně inkasoval odstupné.
To by vysvětlovalo, že měl při zadržení tak velkou sumu peněz.
Luboš G. měl nadstandardní kontakty na PF v Plzni už v minulosti.
Figuroval v kauze bývalého šéfa PF Václava Sankota, který byl trestně stíhán za to, že vydával v náhradní restituci pozemky, na které už bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby.
Právě tehdy získal Luboš G. od fondu například pozemky určené k výstavbě veřejných komunikací, konkrétně v místě, kde se měla stavět příjezdová magistrála do průmyslové zóny Borská pole.
Později je velmi výhodně směnil s magistrátem za dům v samotném historickém centru města, který měl hodnotu mnohem vyšší.
Tehdy na to radnice musela přistoupit, protože jinak by blokováním pozemků stavbu ohrozila.
Domácnosti na bydlení připlatí stovky měsíčně
Domácnosti si budou muset od ledna připlatit nejen za všechny druhy energií, ale i za vodné a stočné, dodávky tepla a někde porostou i nájmy.
Rodiny tak budou muset od ledna vytáhnout z peněženek až o stovky korun měsíčně více než nyní.
Elektřina zdraží až o 4,6 procenta, plyn bude asi o 2 procenta dražší, až o desetinu si v některých městech budete muset připlatit za dodávky vody a mnohde také podraží dodávky centrálního tepla.
Zdražení elektřiny by mělo domácnosti v bytech vyjít ročně o stokoruny dráž než nyní.
Ceny silové elektřiny přitom všichni hlavní dodavatelé snížili, na vině je tedy výrazný nárůst podpory výroby energií z obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky.
Plyn sice zdraží mírně, ovšem v době, kdy lidé nejvíce topí a mají tak nejvyšší spotřebu.
Ročně tedy musí rovněž počítat se stovkami korun navíc.
Zatímco elektřina a plyn zdraží po celé republice, změna cen centrálního vytápění se liší místo od místa.
Zvýšení cen plánují hlavně větší obce.
Například domácnosti v Pardubicích nebo Hradci Králové zaplatí od ledna za centrální vytápění asi o 50 korun měsíčně navíc, o více než 1000 korun ročně zaplatí rodiny v Liberci.
Obyvatelům Prahy zase hrozí, že jim o více než 9 procent zdraží vodné a stočné, a to v případě, že město zvýší nájemné z infrastruktury.
Pokud se nájemné nezmění, připlatí si Pražené 6,8 procenta.
Cena v Praze však bude stále patřit v celorepublikovém srovnání mezi nižší.
Na severu Čech, kde již nyní ceny patří mezi nejvyšší, má vodné a stočné podražit o 7,4 procenta.
Výrazně mohou například vzrůst ceny nájemného ve 450 tisících nájemních bytů, kde od ledna končí regulace.
Například společnost CPI Byty, která v Ústí nad Labem vlastní asi 2500 bytů, hodlá od ledna nájemné zvýšit až o sto procent.
Ty, kteří nebudou s novou výší nájmu souhlasit, hodlá dát společnost k soudu.
Regulované nájmy, které platí lidé v přibližně 300 tisících bytů, by mohly příští rok vzrůst až o deset procent.
České děti se opíjejí fernetem a rumem. Pivo je z módy, účinkuje pomalu
Fernet, rum, vodka, výjimečně i lepší značka whisky ukradená rodičům.
To jsou nápoje, po jejichž vypití končí nejčastěji v péči lékařů opilci, kterým ještě nebylo ani patnáct let.
Výjimkou nejsou děti, které se z opice léčí v nemocnici opakovaně.
Vyplývá to ze zkušeností lékařů, kteří se s podobnými případy setkávají na příjmech dětských oddělení nemocnic.
"Nějaká piva nebo vína jsou zcela nemódní, protože dlouho trvá, než se jimi opijete."
"Trendem je určitě tvrdý alkohol," sdělil Právu primář dětského oddělení Nemocnice Hořovice ve středních Čechách Luděk Pelikán.
"Když se jim podaří vytáhnout lahev tatínkovi ze skříně, tak jde třeba o whisky, jinak ale převládá fernet a vodka."
"Vodka má tu výhodu, že si ji nalévají do džusu a není z nich pak tolik cítit," vysvětlil primář.
A za pravdu mu dává i mluvčí Fakultní nemocnice Motol Eva Jurinová.
"Vůbec nejčastěji je to fernet nebo rum."
"To je dnes moderní alkohol zejména na základních školách."
"V některých případech šlo o slivovici, kterou si přinesly z domova," uvedla Jurinová.
Podle primáře Pelikána jsou třinácti či čtrnáctiletí pijáci na nemocničním příjmu poměrně běžným jevem.
Před Hořovicemi, kde působí od letošního roku, pracoval deset let právě na pediatrii v Motole, kam sanitky svážejí podroušené školáky ze širokého okolí.
"Jedna dívka u nás ležela asi čtyřikrát."
"Kariéru zahájila ve dvanácti letech, kdy ji k nám přivezli s 3,5 promile alkoholu v krvi navíc v kombinaci s extází," popsal lékař obzvlášť vážný případ.
"Byla na výstavišti v Holešovicích na nějaké taneční party."
"Zajímavé je, že její matce vůbec nepřišlo zvláštní, že o své dceři 48 hodin nevěděla," podivil se primář.
Právě nezájem rodičů nebo dokonce jejich značná tolerance k popíjení vlastních potomků bývá považována za hlavní příčinu rostoucího dětského pijanství.
O závislosti v pravém slova smyslu se však podle odborníků u dětí hovořit nedá.
"Pod pojmem alkoholik se rozumí několikaletá chronická závislost na alkoholu se všemi fenomény, které k tomu náležejí, a to u dětí není."
"U těch, které alkohol užívají opakovaně, bývá spíš příznačný nepovedený rodinně-sociální background," vysvětlil primář Pelikán.
Podle mluvčí Jurinové letos na pediatrické klinice v Motole hospitalizovali do poloviny listopadu zhruba čtyřicet opilých dětí.
Do statistiky se však dostanou jen ty s těžkou intoxikací, které musely v nemocnici zůstat.
Dětští opilci, které si po ambulantním ošetření odvezou rodiče, případně je domů dopraví policie, se nijak nepočítají.
Kromě případů, kdy si děti jen tak sednou po škole a vypijí lahev kořalky, existují podle Pelikána tři sezónní výkyvy, na které se lze spolehnout: čarodějnice, Silvestr a konec školního roku.
"To buď zapíjejí žal ze špatného vysvědčení, nebo naopak oslavují začátek prázdnin."
"Ovšem na čarodějnice jsem zažil na příjmu i sedm dětských opilců najednou," podotkl Pelikán.
Opilec, který stráví noc detoxikací pod dohledem lékařů, je paradoxně ve výhodě oproti tomu, který si druhý den doma vytrpí nepříjemnou kocovinu.
Ranní bolesti hlavy způsobené dehydratací a nedostatkem glukózy totiž zažene zavodňovací infuze s glukózou a živinami, které organismu chybějí.
"Oni jsou na tom vlastně líp, protože mají po tom krásném večerním zážitku i dobré probuzení a nic je nebolí."
"Pouze jsou zmatení z toho, kde to jsou," připustil Pelikán s tím, že občas zkazí pacientům příjemnou náladu alespoň výčtem nákladů, které si jejich ošetření vyžádalo.
Převoz sanitkou a hospitalizace na akutním lůžku totiž vyjde i na desítky tisíc korun.
"Občas jsem to uplatňoval jako výchovný prostředek, když jsem přímo těm dětem pak na vizitě vypočítával, kolik jejich opilost stála a že by také mohly strávit celé léto na brigádě, aby si vydělaly na ten jeden večírek," dodal Pelikán.
Zdravotní pojišťovny však podle něj k regresním řízením, v nichž by po rodičích vymáhaly náklady na léčbu, v případech dětských opilců nepřistupují.
Dva letouny L-159 jsou poprvé v cizích rukou ve Španělsku
Dva letouny L-159 z celkových pěti kusů, za které české ministerstvo obrany vyměnilo dopravní letoun Casa C-295M, v úterý odletěly do španělské Sevilly, kde sídlí výrobce letadel Casa - EADS.
Je to poprvé, co se stroje tohoto typu objevily ve vlastnictví někoho jiného než české armády.
V cizině zatím byly jen na cvičeních či předváděcích letech.
Jde o dvoumístné verze L-159T1, které dosud provozovala česká armáda a které byly letuschopné.
Zbývající tři stroje jsou jednomístné L-159.
Ty zatím stojí zakonzervované v Aeru Vodochody a zprostředkovatel obchodu - firma Omnipol - si je převzal již minulý týden.
Kdy letouny fyzicky vypraví z Vodochod, není podle Jana Pejška z tiskového odboru obrany zatím známo.
"Jednomístné letouny L-159 pro směnu byly vyčleněny z dlouhodobě uložených letounů, a to bez dalších vkladů a investic ze strany resortu ministerstva."
"Dvoumístné L-159T1 byly směněny v současném stavu a podobě," řekl Právu Pejšek.
Dodal, že armáda bez dvoumístných letounů nezůstane, protože ministerstvo v květnu 2009 podepsalo s Aerem Vodochody smlouvu v hodnotě 200 miliónů korun na přestavbu čtyř nepotřebných strojů L-159 na dva dvoumístné stroje.
Jeden nový letoun převzala armáda v červenci, druhý převezme do konce letošního roku.
Podle Pejška se EADS zavázalo, že letouny prosadí do výzbroje některé alianční země.
"Ve smlouvě je jasně uvedeno, že odběratelem letounů L-159 je společnost EADS a budou sloužit k výcviku pilotů ze zemí NATO."
"Je proto věcí odběratele, jakým způsobem tuto věc bude realizovat," uvedl Pejšek.
Hospodářské noviny před časem uvedly, že např. španělská armáda o L-159 nemá zájem.
Výměnu pěti L-159 za jeden letoun Casa a nákup dalších tří letounů za 3,5 miliardy korun schválila loni vláda Mirka Topolánka.
Ministerstvo obrany nevypsalo na nákup výběrové řízení a oslovilo přímo EADS.
Tehdejší vedení obrany argumentovalo tím, že směnou podpoří budoucí vývoz L-159 do zahraničí.
Česká armáda si od Aera koupila 72 strojů a používá pouze 24, zbytek by chtěla prodat.
Nákup letadel Casa bude mít pravděpodobně i soudní dohru.
Evropská komise totiž české ministerstvo obrany zažalovala u evropského soudu proto, že mělo letadla vybrat na základě celoevropského tendru a nikoli oslovením jednoho výrobce.
Armáda již převzala tři letouny Casa, poslední by měl na pražské letiště Kbely přiletět během čtrnácti dnů.
Delší ukazováček než prsteníček značí nižší riziko rakoviny
Muži, kteří mají ukazováček delší než prsteníček, jsou vystaveni menšímu riziku, že onemocní rakovinou prostaty.
To je překvapivý závěr studie, kterou ve středu publikoval Britský časopis rakoviny.
Může to souviset s hladinou mužského hormonu testosteronu.
"Naše výsledky ukazují, že relativní délka prstu může sloužit jako jednoduchý test rizika rakoviny prostaty, zejména pro muže do 60 let," prohlásila spoluautorka studie Ros Eelesová, profesorka Institutu pro výzkum rakoviny při univerzitě ve Warwicku.
Prst by tak mohl pomoci určit, kteří muži by měli podstupovat test na rakovinu prostaty, zejména v kombinaci s genetickým rizikem nebo jinými ohrožujícími faktory, jako je rodinná zdravotní zátěž, dodala Eelesová.
V období 1994-2009 sledovala s kolegy v Británii více než 1500 pacientů s rakovinou prostaty a souběžně přes tři tisíce zdravých mužů.
Více než polovina účastníků studie měla ukazováček na pravé ruce kratší než prsteníček.
Platila pro ně stejná pravděpodobnost rakoviny prostaty jako pro 19 procent těch, jejichž prsty byly stejně dlouhé.
V případě těch, kteří měli ukazováček delší než prsteníček, však toto riziko kleslo o 33 procent, pro muže do šedesátky činil pokles dokonce 87 procent.
Poměr délky dvou zmíněných prstů - utvářených v prenatálním období - zřejmě odráží různé hladiny pohlavních hormonů, jimž je dítě vystaveno v děloze.
Méně testosteronu odpovídá delšímu ukazováčku.
Dřívější výzkumy ukázaly, že právě testosteron podporuje rostoucí rakovinu prostaty.
Přední český genetik a bývalý předseda Akademie věd profesor Václav Pačes pro ČTK řekl, že o této studii zběžně ví, ale nezdá se mu prý, že by vztah mezi délkou prstů a rakovinou byl "úplně prokázaný".
Česko je pod sněhem, D1 a D5 jsou uzavřeny
Česko, stejně jako většina Evropy, je ve čtvrtek ráno pokryto sněhem.
Na silnicích a chodnících leží většinou uježděný sníh, silničáři na mnoha místech jezdili celou noc.
Uzavřena je ráno dálnice D5 mezi 89. a 93. kilometrem ve směru na Rozvadov kvůli několika nehodám nákladních i osobních aut a stojí také D1 u Brna ve směru na Prahu.
Novinkám to řekl dispečer Ústředního automotoklubu (ÚAMK).
Na 91. kilometru tam havaroval kamión, na 93. kilometru se srazila dvě nákladní auta, nehoda si vyžádala zranění.
V příkopu skončilo také několik osobních aut.
Problémy jsou rovněž na dálnici D1 na 185. kilometru ve směru na Prahu.
Srazily se tam dva kamiony.
Řidiči by měli sjíždět těsně za Brnem na 190. kilometru nebo jet přes Brno a najíždět potom na 182. kilometru na Kývalce.
Tvoří se tam několikakilometrové kolony.
Také na dálnici D11 je nehoda, a to hned u příjezdu do Prahy.
V Praze leží několikacentimetrová vrstva sněhu, teploměry ukazují minus sedm stupňů Celsia.
Kolony aut se vytvářejí například na Proseku, ucpaná je také Štěrboholská.
Nejjistější dopravní prostředek je metro.
Tramvaje jezdí se zpožděním například na trati mezi Karlovým náměstím a Náměstím Míru.
V osm ráno má opět zasednout pražský krizový štáb.
S problémy se potýkají také železnice a letiště.
České dráhy již musely kvůli sněhu zrušit sedm rychlíkových spojů.
Problémy má například trať z Prahy do Kralup nebo z Prahy do Berouna.
Cestující by měli kontrolovat aktuální situaci.
Letiště Ruzyně bylo uzavřeno od středečních 11 hodin v noci do pěti do rána.
Většina silnic na jižní Moravě je již sjízdná, ale jen se zvýšenou opatrností.
Na Vyškovsku jsou neprůjezdné tři vedlejší silnice, na Brněnsku se místy tvoří sněhové jazyky a na Blanensku jsou nutné ke zdolání některých komunikací ve výše položených místech sněhové řetězy.
K nejvíce postiženým místům patřilo Vyškovsko.
Dosud jsou tam uzavřené cesty: Rousínov - Slavkov, Bohdalice - Kučerov a také Šaratice - Milešovice.
Do jejich protažení bude třeba nasadit frézy.
Kdy budou zprůjezdněny, zatím nelze odhadnout.
Na Hodonínsku je nutná opatrnost v oblasti Bílých Karpat.
Na silnicích, které jsou tam kvůli ochraně přírody udržovány jen inertním posypem, leží totiž až pěticentimetrová vrstva sněhu, uvedla ČTK.
V Česku napadlo od dvou do deseti centimetrů sněhu, nejvíce padalo v severních Čechách, mnohdy až 18 centimetrů.
V Moravskoslezském kraji napadlo asi 15 centimetrů sněhu.
Sněžení v Česku postupně ustává.
Američtí vojáci mají novou "chytrou zbraň"
Americká armáda nasadila v Afghánistánu novou "chytrou" zbraň, známou zatím jen pod kódovým označením XM-25.
Generálové doufají, že nová automatická puška ovlivní tamní konflikt s Tálibánem a "změní hru" v jejich prospěch.
Nová zbraň je něco jako malé superpřesné dělo.
Její projektily totiž navádí laser s přesností na několik metrů.
Speciální náboje ráže 25 mm, vyvinuté pro tuto pušku a obsahující vysoce výbušnou trhavinu, fakticky fungují jako malé granáty.
Náboje lze naprogramovat tak, že vybuchnou nejen při nárazu do cíle, ale ve kterémkoli bodě své balistické dráhy.
Lze je tedy použít proti nepříteli, který se skrývá za nějakou překážkou, za zdí nebo v zákopu.
Shora totiž obvykle chráněn není, a když se na něj snese vražedný déšť ocelových střepin, může jej to vyřadit z boje.
Podle Richarda Audetta, který se podílel na vývoji XM-25, je nová puška první zbraní pro pěchotu, která využívá "chytré" technologie.
"Voják s ní v zásadě zachází tak, že najde cíl, vyšle k němu laserový paprsek, který určí vzdálenost, tak získá upřesněný záměrný bod, podle něj upraví náměr a zmáčkne kohoutek."
"Řekněme, že jste naměřili 543 metrů."
"Když stisknete spoušť, zbraň se nabije a odpálí střelu na vzdálenost 543 metrů plus minus jeden, dva nebo tři metry," uvedl Audette.
Přemístí se 400 pracovních míst
Koncern Fujitsu přestěhuje svou pobočku z Bad Homburgu do Frankfurtu.
400 zaměstnanců přesune své pracovní místo v červenci příštího roku z dosavadní administrativní budovy na Marienbader-náměstí v Bad Homburgu do Astro Parku.
Japonský koncern Fujitsu přestěhuje svou pobočku z Bad Homburgu do Frankfurtu.
Jak ve středu sdělil gigant v oboru, který se specializuje na počítače a jejich údržbu, přesune v červenci příštího roku 400 mužů a žen své pracovní místo z dosavadní administrativní budovy na Marienbader-náměstí v Bad Homburgu do Astro Parku, což je velký administrativní komplex v Lyonské ulici, v části Frankfurtu zvané Niederrad.
Podle vyjádření mluvčí Fujistu by se tam mělo v dohledné době přestěhovat ještě dalších 100 pracovních míst koncernu, která jsou zatím rozdělená v regionu.
Nabídka nájmu byla prý velice atraktivní a velkoprostorové kanceláře v Astro Parku prý více vyhovují pracovnímu způsobu zaměstnanců.
Také v Bad Homburgu byl Fujitsu pouze v nájmu.
Kompetentní jednatel Bernd Wagner řekl, "ve Frankfurtu-Niederrad jsme našli centrální sídlo s vynikající infrastrukturou".
Vynikající spojení s letištěm je právě pro globální společnost jako je Fujitsu velmi důležité.
Nedávné stěhování důležitého podniku v rámci regionu vyvolalo včera radost u vítězů a zklamání u poražených.
Vedoucí ekonomický referent ve Frankfurtu Markus Frank (CDU) řekl, že se tímto podařilo získat "globálního hráče".
Je to prý "fantastický projev důvěry v tuto lokalitu".
Fujitsu se prý hodí k městu, usídlení je důležitý impuls pro Niederrad.
Starosta Bad Homburgu, Michael Korwisi (Zelení), litoval rozhodnutí Fujitsu.
Město bylo prý včas informováno vedením firmy o jeho záměru.
"Samozřejmě, že jsme firmě nabídli naší pomoc ", řekl Korwisi.
Přátelské kontakty ale nemohly změnit potíže výrobce počítačů s pronajímatelem nemovitosti na Marienbader-náměstí.
Ve výsledku byly rozhodující ekonomické důvody.
Nyní se jedná o to, aby se zabránilo dlouhému neobsazení na tak prominentním místě.
"Doufám, že bude majitel a pronajímatel budovy kooperativní."
Dům na Rathaus-náměstí, který doposud využíval Fujitsu, a sousední "Kleine Vertikale" patřily před deseti lety spolu s ostatními budovami na Marienbader-náměstí k nejdiskutovanějším stavebním záměrům lázeňského města.
Mezi nádražím a radnicí vzniklo jako společný projekt města a soukromého projektanta tzv. městské entree, které bylo kritizováno jednak kvůli masivní zástavbě ploch, které předtím sloužily jako parkoviště a zároveň také kvůli výšce budov.
V roce 2001 se do domů nastěhovala společnost investičního poradenství a ratingu Feri, výrobce softwaru pro systémy cestovní distribuce, Start Amadeus, stejně jako výrobce počítačů Fujitsu, který byl tenkrát ještě spojený s firmou Siemens.
Budovy, které využíval Fujitsu, získala v roce 2006 společně Frankfurter Deutsche Immobilien-Chancen-Gruppe a Morgan Stanley Real Estate Fund a po roce byly prodány španělské Falcon Real Estate Investments SA v Madridu.
Fujitsu-koncern z Tokia se označuje jako třetí největší IT-provider na světě.
Nabízí na příklad společnostem počítače a servery k dispozici a stará se také o potřebný servis.
Pobočka v oblasti Rýna a Mohanu je jedna z největších v Německu, nejvíce zaměstnanců Fujitsu je ale v Mnichově.
Z Bad Homburgu se stěhuje do Frankfurtu-Niederrad dceřiná společnost Fujitsu Technology Solutions, další dceřiné společnosti v této lokalitě budou Fujitsu Services a společnost s názvem TDS.
V administrativní budově Astro Park se pronajalo za tímto účelem 7000 metrů čtverečních.
V komplexu - jeho jméno upozorňuje na hvězdicový půdorys, který je dvacet let starý, sídlí kromě jiných také ústřední svaz elektrotechnického a elektronického průmyslu.
Amazon vypíná server - výhrůžky proti Assangemu
Wikileaks se dostává do úzkých.
Internetová služba Amazon vypnula na svých serverech platformu pro odhalování.
Je možné, že se tak stalo na politický nátlak po zveřejnění statisíců tajných diplomatických depeší.
Zakladatel Wikileaks Assange se údajně zdržuje ve Velké Británii.
Wikileaks, platforma pro odhalování, se dostává ve Spojených Státech pod stále větší nátlak.
Internetoví aktivisté ztratili přístup k jejich dosavadnímu domovskému serveru v Americe a nyní hledají internetový domov v Evropě.
Mezitím vyzval prominentní americký senátor Joe Lieberman jiné země a podniky, aby bojkotovaly Wikileaks.
A zakladatel Wikileaks Julian Assange, který je veden na seznamu hledaných Interpolem, se má zdržovat podle jednoho novinového příspěvku ve Velké Británii.
"Wikileaks již není na serveru Amazon."
"Svobodný projev v zemi svobodných", sdělili aktivisté zveřejňování službou krátkých zpráv Twitter ve středu (místního času).
Krátce předtím stáhla internetová společnost Amazon dokumenty Wikileaks ze svých serverů.
Internetoví aktivisté použili při zveřejňování tajných diplomatických depeší Amazon Web Service (AWS), aby mohli zvládnout vysoký počet přístupů k dokumentům.
Pomocí služby Twitter vysvětlil Wikileaks k tomuto kroku: "Fajn - naše dolary nyní utratíme tím, že zaměstnáme lidi v Evropě."
Když má Amazon takové problémy se svobodou projevu, "pak by měli přestat prodávat knihy".
Amazon zastavilo používání svých serverů pro Wikileaks poté, co prý spolupracovníci senátora Joe Liebermana provedli pátrání, zveřejnila televizní stanice CNN na základě informací kanceláře Liebermana.
Předseda senátního výboru pro obranu domova hrozil Amazon bojkotem, informoval britský "Guardian".
"Býval bych si přál, aby Amazon přistoupila k tomuto kroku dříve, vzhledem k dřívějším zveřejněním klasifikovaných informací na Wikileaks", řekl senátor.
Lieberman mezitím vyzval, aby se i v ostatních zemích zabránilo platformě v používání serverů.
"Wikileaks jedná ilegálně, nehorázně a bezohledně a tím je naše národní bezpečnost vystavena nebezpečí a ohrožuje tím život na celé planetě", zaznělo v jednom prohlášení nestranického senátora.
"Žádná zodpovědná firma - buď americká nebo zahraniční - by neměla Wikileaks pomáhat při jejich snahách rozšiřovat ukradený materiál."
Zakladatel Wikileaks Assange, který je hledaný švédskými úřady kvůli podezření ze znásilnění, je na seznamu hledaných Interpolem.
Na základě zprávy v londýnských novinách "The Independent" se zdržuje 39-letý Australan ve Velké Británii, Scotland Yard prý zná i přesné místo.
Internetový aktivista vždy označoval vyšetřování ve Švédsku za intriky svých protivníků.
Mluvčí Wikileaks Kristinn Hrafnsson v Londýně řekl, že došlo i k výhrůžkám.
"Dokonce byly výzvy na zavraždění Juliana Assange."
Proto se Assange právem bojí o svou bezpečnost, řekl Hrafnsson.
Proto se bude zakladatel Wikileaks i nadále schovávat.
Hrafnsson reagoval zřejmě na výroky ze Severní Ameriky.
V Americe žádal dřívější republikánský guvernér Arkansasu, Mike Huckabee, aby byla zodpovědná osoba za zveřejňování na Wikileaks kvůli zradě obviněna a popravena.
V Kanadě řekl v televizi jeden poradce vedoucího vlády Stephen Harper - patrně ironicky, Assange by měl být "zavražděn" a Obama by mohl použít "cílový letoun".
Mezitím se rozpoutala mezi Bílým domem a Assange slovní přestřelka.
Mluvčí amerického prezidenta Baracka Obamy, Robert Gibbs, to nazval "směšným a absurdním", že Assange žádal odstoupení ministryně zahraničí Hillary Clintonové, jestliže je zodpovědná za nedávno zveřejněné špionážní výzvy diplomatům.
"Nejsem si zcela jistý, proč se zajímáme o názor jednoho člověka s webovými stránkami", řekl Gibbs.
"Naše zahraniční politika a zájmy této země jsou mnohem významnější než jeho webové stránky."
Americká vláda nyní rozsáhle zkoumá bezpečnost svých databanek.
Zvláštním pověřencem byl jmenován zástupce ředitele centra pro antiteroristická opatření, Russell Travers, sdělil Bílý dům.
Travers se stal zodpovědným za vývoj "nutných reforem ve struktuře", které jsou nutné po zveřejnění zpráv z vyslanectví na Wikileaks.
Bílý dům chce také přezkoumat způsoby, jak si celá vláda vyměňuje a chrání informace.
Americká vláda také oznámila, že se chce postarat o bezpečnost disidentů a aktivistů, jestliže by se měli dostat do nebezpečí kvůli zveřejnění na Wikileaks.
"Podnikli jsme vše, abychom se s nimi dostali do kontaktu", řekl mluvčí ministerstva zahraničí Philip Crowley.
"Jsme připravení je chránit, pakliže by to bylo nutné."
Zmrzlinová univerzita
Na "Gelato University" u Boloně se připravují zmrzlinoví cukráři na lepší roční období.
O základní kurs pro budoucí zmrzlináře, který trvá tři dny, je velký zájem a návštěvníci přijíždí z celého světa.
Kde se vlastně ta zmrzlina bere?
Z Gelatiere a z Gelataio.
Gelatiere, česky trochu zastarale zmrzlinář, vyrábí krém podle všech pravidel italského zmrzlinářského umění.
Gelataio vyndá stěrkou zmrzlinu z chladícího boxu, setře jí do oplatky a prodá.
Abyste toto zjistili, nemusíte jezdit do Anzola dell'Emilia v provincii Bologna.
Kdo se ale chce dozvědět ještě víc o zmrzlině, ten se nevyhne "Gelato-University" italské firmy Carpigiani.
V roce 2003 zřídil výrobce zmrzlinových strojů zmrzlinovou univerzitu, aby zmrzlina z jeho strojů odpovídala všude vysokým italským ideálům.
O základní kurs pro budoucí Gelatieri, který trvá tři dny, je obrovský zájem a návštěvníci přijíždí z celého světa.
Nabízí se ale také několikadenní speciální kurzy o čokoládové zmrzlině a praktika ve vlastní zmrzlinárně.
Někdo touží ve své Midlife-Crisis po nové kariéře, jiní se odváží na tenký led svých nejasných tužeb.
Tentokrát to je 40 účastníků z 19 zemí všech světadílů - od Brazílie přes Maďarsko až po Saudskou Arábii.
Jacky, učitel umění z Kalifornie, miluje pohyb Slow-Food a chtěl by v budoucnu nabízet kvalitní evropský výrobek v zemi průmyslové Ice-Cream.
Anke z Berlína je podniková konzultantka a chtěla by po letech strávených stresující prací začít něco vlastního.
Dvě mladé Egypťanky sní o tom, že v Kairu otevřou zmrzlinárnu.
Jeden muž z Malty a jeden z Brazílie chtějí zlepšit kvalitu zmrzliny ve svých barech - a kanadská žena v domácnosti Julia přijela, protože její děti milují italskou zmrzlinu.
Maestro-Gelatiere Luciano Ferrari nejprve vysvětlí účastníkům ideální vlastnosti perfektní zmrzliny.
Rozhodující není pouze dobrá chuť, ale také hedvábná hebkost a dobrá konzistence.
Luciano nezapomene během svého školení na jižanskou a vlasteneckou třešničku na dortu: "Italské Gelato je jednoduše to nejlepší - a pak k tomu patří ještě notná dávka romantiky."
První krok výroby se zdá být vcelku jednoduchý.
Luciano vloží základní přísady mléko, šlehačku, mléčný prášek, cukr a stabilizátory do velkého mixéru, který vše ohřeje elektronickým programem na 85 stupňů a následně hned ochladí na čtyři stupně.
Potom otočí na stroji kohoutkem a vyteče pasterizovaný bílý základní krém, základ všech druhů mléčných zmrzlin.
Okamžitě je docent zasypán otázkami: Je možné vyrobit zmrzlinu pouze z přírodních látek bez stabilizátoru?
Jak může člověk sám experimentovat?
Luciano varuje, nechat se unést duchem doby do neznáma.
Kdo hovoří o zmrzlině "pouze z přírodních přísad", zřejmě stejně použil stabilizátory - většinou přírodní výrobek, jako je guarová mouka z guarových zrnek.
Samozřejmě je možné vyrobit zmrzlinu i bez stabilizátorů, musí se ale prodat během jednoho dne, jinak se srazí a zákazník jí samá ledová zrnka.
Určité variace základní hmoty jsou dovolené.
Napínavější to bude s aromatickými esencemi.
Maestro Luciano rozlišuje u chuti zmrzliny podle přísad, které se koupí v supermarketu buď v oddělení s ovocem nebo v oddělení sladkostí.
Kromě toho existují prášky a krémy.
"Dodavatelé se vám budou snažit vnutit spoustu aromatizovaných přísad."
"Vy byste měli ale jednoduše experimentovat."
Buď s ovocnými sorbety s cukrem a čerstvým ovocem.
Nebo se zmrzlinou z bílé základní hmoty, která se změní vajíčky na žlutý krém a kakaem na základ pro všelijaká čokoládová pokušení.
Nyní smí účastnící kurzu ke zmrzlinovým strojům.
Luciano je nechá vyrobit vždy čtyři různé druhy vanilkové, čokoládové, kávové a lískooříškové zmrzliny - buď s vejci nebo bez nich v základní hmotě, s více nebo méně vanilkovým aromatem nebo jinými přírodními přísadami.
Stejný experiment se provede i s ovocnými druhy zmrzliny.
Více aromatických látek, více ovocného pyré - vzhledem k chuti to není vždy lepší.
Lískooříšková zmrzlina nemusí chutnat víc oříšková, když obsahuje více lískových oříšků.
Nejoblíbenější zmrzlinu z kiwi vyrobí skupina, která použije více ovoce, méně vody a trochu méně stabilizátoru.
Teprve až vyvážená směs vyzdvihne správně chuť Gelato, říká Luciano.
Výroba zmrzliny je čistě početní úkol: Jestliže se použije broskvové pyré s hodně cukrem, musí se snížit podíl cukru v základním receptu.
U citrónové zmrzliny je potřeba extra porci cukru.
Luciano vyndá přístroj, kterým určuje obsah cukru v ovoci (vinaři tím měří mošt z hroznů).
Tabulky naštěstí ulehčují počty.
Výroba zmrzliny již nevyžaduje tolik tělesné námahy jako dříve.
Nepomáhá pouze přístroj na automatickou výrobu základní hmoty.
Existuje také přístroj, který hotovou zmrzlinovou směs současně umíchá do krému a ochladí na mínus teplotu.
I přes všechnu automatizaci se nevyhneme malým nehodám.
Brazilan Gustavo zašpiní sebe a také své kolegy odshora až dolů ovocným pyré, když se mu vymkne z kontroly obrovský mixér.
"V každém kurzu", domnívá se Maestro Luciano, "je to pouze otázka času, kdy se něco takového stane."
Revizoři ve dvojím světle
Evropský potravinový úřad Efsa je provázán s průmyslem, který experimentuje s genetickými rostlinami.
Toto obvinění nyní vyslovila skupina expertů Testbiotech, která se považuje za nezávislý institut pro odhad následků biotechnologie.
"Zní to jako spiklenecká teorie, my jsme to ale dobře zdokumentovali", řekl ve středu v Mnichově šéf Testbiotechu Christoph Then.
Vedoucí skupiny odborníků Efsa pro gentechnicky změněné rostliny, Harry Kuiper, a další odborník Efsa mají již několik let smlouvu se svazem lobistů Ilsi.
Ten je financován koncerny jako Monsanto, Nestle nebo Bayer.
Kuiper se podílel rozhodujícím způsobem na kontrolních předpisech Efsa pro genetické rostliny a stojí tak v jasném střetu zájmů, kritizuje Then.
Předpisy Efsa se prý shodují v celých odstavcích s dokumenty Ilsi a nesou tak rukopis průmyslu, který by měl být kontrolován úřadem v italské Parmě.
Je to již podruhé, co Testbiotech upozorňuje na střet zájmů.
Nedávno přešla vysoká manažerka z Efsa bez dodatků nebo přechodné doby ke švýcarskému agrárnímu koncernu Syngenta - a tím změnila strany.
Také rozhlas pro střední Německo (MDR) odhalil nedávno personální propojení EU-úřadu pro kontrolu s průmyslovou lobby, což vzbudilo zájem jak Ministerstva pro životní prostředí, tak poslanců EU.
Mezitím nemůže Efsa rozpoznat střet zájmů.
Pracuje se se všemi seriózními údaji, tedy také těmi z průmyslu, pokud jsou vysoce odborně kvalitní, je uvedeno v jednom prohlášení.
Od odborníků, kteří pracují pro Efsa, se nepožaduje, aby neměli kontakty s průmyslem.
Musí je ale doložit.
Kuiper přiznává svou práci pro International Life Sciences Institute (Ilsi) v USA.
Samo se označuje jako neutrální fórum odborníků z vědy, průmyslu a politiky - kromě jiného pro odhad rizika biotechnologie bez smlouvy lobbisty.
Nezávislí odborníci jako Then kritizují, že jsou v současné době dovolené gentechnicky změněné rostliny u zvířat bez jakéhokoli pokusu krmení, a že se netestuje reakce genetických rostlin na vlivy životního prostředí.
"Chceme vědět, co například udělá gentechnicky změněná kukuřice na poli", říká Then.
Současná praxe je pouze testovat izolované bílkoviny a ne celou genetickou rostlinu, což nedoloží spolehlivé výsledky.
"Jestliže se nehledají rizika, jak by bylo pak možné je najít?", ptá se žalobně Then.
S tím souhlasí i Angelika Hilbeck.
Vědecká pracovnice zkoumá gentechniku od roku 1994 a v současné době pracuje na Technické vysoké škole v Curychu.
V této oblasti se pokouší průmysl stejně jako v USA, nyní také v Evropě stále více ovlivnit nebo zdiskreditovat kritické vědce.
Proto již skoro neexistují vědci, kteří by nebyli propojeni s koncerny.
Většinou se nepublikují studie, které jsou pro společnosti kritické.
"Průmysl kontroluje bezpečnostní výzkum", domnívá se Hilbeck.
Stopa kamenů
Uli Gsell si také nějaké pořídil, celkem asi 400 kilogramů.
V pondělí večer stál před nádražím ve Stuttgartu, tubu na zádech.
Byla demonstrace.
Sněžilo.
Příběh je znám: V září přijely bagry a začaly strhávat velký kus severního křídla.
Svět ve Stuttgartu již nebyl ten stejný: Tisíce demonstrovaly proti S21, miliardovému snížení nádraží.
Když se dosáhlo zastavení stavby, ležela většina křídla v troskách.
Rozbité na 6000, 7000 kusů.
Vápenec z Crailsheimu, měkký hrubý kámen, který se používal v letech 1914 a 1920.
Gsell je sochař v Ostfildern, 43 let.
Zajistil si několik těchto kousků.
"Tyto kameny jsou relikvie."
"Nesmí zmizet."
Rozplývá se: "Levný a chudý kámen, jednoduchý a prapůvodní."
Když jeden rozřízl, smrděl po cigaretovém kouři.
Co s těmi kousky bude dělat, ještě neví.
Kameny mají čas.
Uli Gsell také.
Stopa kamenů ze Stuttgartu vede do lesa u Tübingen na bývalou deponii munice francouzské armády, kde Manuel Rongen vybudoval svou kamennou říši.
44-letý muž obchoduje se starými kameny.
Koupil všechny, které vznikly během bourání ve Stuttgartu.
"Byla by to ostuda, kdyby se rozemlely na štěrk nebo zmizely na deponii", říká ve své kanceláři, dřevěné budce, která byla dříve hlídací domek.
Vypráví, že mu nadávali a ohrožovali ho, když v září ve všech novinách stálo, že koupil zbytky severního křídla od společnosti, která provádí demolici.
On ale mluvil celé dny s protivníky S-21.
A vysvětlil jim, že za demolici přece vůbec nemůže.
A když už se to děje, pak je přece nejrozumnější, když se kameny dál využijí.
Pak si vzalo asi 200 S-21-protivníků každý jeden asi 80 kilogramů těžký blok, cena za kus 6,50 až 14 euro.
Jako vzpomínku, někteří také v naději, že ho vrátí při opětovné výstavbě.
Rongen koupil 500 tun, náklad 25 velkých nákladních aut.
Asi polovina je ještě v lese, zbytek se dávno prodal.
Zahrádkáři, krajinní zahradníci, stavitelé domů.
Přijeli ze všech koutů a odtáhli, co se vešlo do kufru a na přívěs.
Kameny sporu ze Stuttgartu se dávno proměnily v "zídky" nebo jako okraje záhonů s bylinkami.
"Tento kámen vlastně není nic zvláštního", říká Rongen.
"Kdyby nebylo té politické vsuvky."
Nasedá do svého terénního auta a jede na projížďku po svém 20-ti hektarovém království.
Studoval napřed práva, studium přerušil, později biologii, potom se zajímal o počítače a nakonec se stal obchodníkem s kameny.
A milovníkem kamenů.
Má uloženo 40000 tun kamenů.
Sváží své poklady z celého Německa.
Říká, že je největší obchodník se starými kameny v republice.
Brzdí.
Ve sněhu leží umělecky opracované pískovce.
"Jednou patřily na Marien-most v Drážďanech", vypráví.
Pískovec z Labe, žlutý, teplý, je nadšený.
"Můj nejoblíbenější kámen."
Jedeme dál po cestě nahoru skrz les.
Ukazuje na hromadu: červený pískovec, dříve část nádraží v Karlsruhe.
A dál.
"Hezký travertin."
Jednou patřily ty kvádry na tribunu Neckarstadionu ve Stuttgartu.
Všude ve sněhu leží kameny a příběhy, Cannstatt-travertin z policejního prezidia ve Stuttgartu, červený granit z chrámu Sankt Blasien, tuf z nemocnice v Heilbronnu.
Jaká práce, jaká námaha, jaký pot.
Když Rongen myslí na to, jak se dřív ručně rozbíjely kameny a převážely pomocí jednoduchých kladkostrojů a býčích povozů, stane se zcela uctivým.
"Byl by to přece skandál, kdyby se něco takového drtilo."
Nestal se bohatým, velmi bohatým už vůbec ne.
Obchodník s kameny dnes ale zaměstnává 14 lidí a kromě toho se nahoře v lese usadili kameníci, jeden sochař, jeden kovář, jeden sklář a jeden zahradník.
"Pracujeme tvrdě, je to ale uspokojující", říká ten, kdo zhodnocuje zbytky.
V dohledné době musí do Kolína.
Také tam se budou zachraňovat kameny.
Boj talentů o High-potenciály
U občerstvení je spousta lidí.
16 studentů se tlačí u chlebíčků s lososem, rajčatové polévky a sladkostí.
Technická univerzita v Braunschweigu a výrobce automobilů Volkswagen pozvali studenty strojírenství a designu na workshop.
Společně s vývojáři firmy VW zde mají hovořit o automobilu budoucnosti - a jen tak mimochodem poznat Volkswagen.
Mnoho firem se snaží v závodě o nejchytřejší hlavy, stejně jako firma VW, uspět a sází na kooperaci s univerzitami.
Jejich mise je: Co možná nejdříve rekrutovat v posluchárnách nejnadanější absolventy, ještě předtím, než se dostanou na pracovní trh a budou se o ně zajímat jiní.
Jelikož univerzity nevydávají žádné seznamy úspěšnosti svých studentů, snaží se firmy objevit výjimečné talenty v projektech orientovaných na praxi a získat si je.
Na TU Braunschweig se snaží automobilový koncern získat talenty druhý den.
Jedna mladá dáma z osobního oddělení rozdává propisky, gumové medvídky a desky s logem VW.
Vypráví nadějným mladým talentům o programech na praktika, studentských zaměstnáních a naznačuje jim cesty do koncernu.
Nico Selle z TU Braunschweig se stará o projekt společně s VW.
Vidí výhody pro obě strany: "Studenti se dostanou do kontaktu s průmyslem a získají zkušenosti."
"VW může současně poznat studenty, blíže se seznámit se zajímavými kandidáty a rozmyslet si, kdo by se hodil jako spolupracovník."
Takové kooperace, podle Selle, nejsou neobvyklé.
Novinka ale je, že se tak otevřeně bojuje o studenty.
"Jinak byl spíš podstatný odborný projekt", říká Selle.
Boj o čerstvé absolventy bude asi ještě tvrdší.
V mnoha odvětvích si firmy již nemohou vybírat své zaměstnance z dlouhých zástupů uchazečů.
Musí se naopak snažit a snažit se nalákat zvlášť vysoce kvalifikované pracovní síly.
Především absolventi inženýrských oborů mají excelentní vyjednávací pozici.
Podle údajů Svazu německých inženýrů VDI zůstalo v říjnu neobsazených 40.000 inženýrských pozic.
A podle předpovědí VDI tzv. nedostatek inženýrů ještě poroste.
Za auditorskou a poradenskou firmu KPMG jde Roman Dykta na lov talentů.
Organizuje náročné Recruiting-events, jako např. KPMG-Race, druh moderního závodu o poklad, při kterém musí účastníci najít cestu podle koordinát GPS.
Firma plánuje příští rok vyslat takto osm slibných studentů po USA.
Účastníci si mohou zároveň prohlédnout pobočky KPMG a seznámit se s firmou.
Předem se rozhodne ve dvou výběrových kolech, kdo se bude účastnit.
Pouze Crème de la Crème z mnoha zájemců poletí do USA.
V souboji o High Potentials na univerzitách budou platit podle Dykty stále tvrdší zákony.
"Chceme se s naším Race odlišovat od ostatních."
"Jednoduchý výlet na plachetnici byl pro nás moc málo."
Zdá se, že lovec talentů Dykta má štěstí.
"Zůstali jsme v kontaktu se všemi účastníky podobné akce v minulém roce."
"Někteří budou brzy končit studium a plánují se u nás ucházet o práci", říká.
Kromě přímého oslovování na kampusu se především malé a střední firmy prezentují klasicky na trzích práce.
"Snažíme se kontaktovat absolventy na odborných výstavách."
"Jako např. na Intersolar", uvádí Sitha Stübe, vedoucí personálního oddělení výrobce solární techniky Solarworld.
Firma z Bonnu zaměstnává v Německu okolo 1500 zaměstnanců.
Stübe zná problematiku s mladými pracovníky.
V současné době je vypsaných 35 pozic na internetových stránkách firmy.
"V současné době to je právě složité, obsadit volná místa."
"Stojí to hodně času a peněz", říká.
Další možnost je kontakt přes profesory na univerzitách.
Solarworld spolupracuje s různými vysokými školami, např. univerzitou ve Freibergu.
"Profesoři informují, že je u nás možné dělat praktika nebo psát diplomovou práci."
Solární specialista nepořádá žádné drahé reklamní akce.
Místo toho se snaží firma lákat jinými výhodami: osobní atmosféra, nízká hierarchie a lehká komunikace.
"Velké koncerny to často nemohou nabídnout", říká vedoucí osobního oddělení Stübe.
Při hledání práce již dlouho nehrají peníze hlavní roli.
Flexibilní pracovní doba, opatrování dětí nebo dobré možnosti postupu jsou další rozhodující faktory.
Solarworld obsadil v jedné studii institutu Great Place to Work 55. místo mezi 100 nejlepších zaměstnavatelů v Německu.
Institut sestavuje roční seznam nejlepších německých zaměstnavatelů.
Kromě toho se dotazuje spolupracovníků, jak jsou spokojení se svou prací a pracovním prostředím a sleduje rámcové podmínky zaměstnanců.
Vedoucí osobního oddělení Stübe doufá, že jí umístění přinese body u zájemců o práci.
"Domnívám se, že zájemci se informují zvláště o externích hodnoceních potencionálního zaměstnavatele", říká.
Wolf Reiner Kriegler z německé Employer Branding Akademie radí firmám, které si chtějí vybudovat dlouhodobou strategií dobrou pověst jako zaměstnavatel.
Radí svým zákazníkům, aby byli více autentičtí.
A podle pana Krieglera to znamená především interní opatření.
"Nejlepší cesta, jak se zviditelnit jako atraktivní zaměstnavatel vede přes vlastní zaměstnance", říká.
Odborně se to nazývá vnitřní Employer Branding, tedy prosazení zaměstnavatele na trhu v rámci vlastních zaměstnanců.
"Spokojení zaměstnanci jsou nejlepší vyslanci."
Když se firma dobře stará o své lidi a oni se identifikují s firmou, pak budou sami od sebe dělat reklamu svému zaměstnavateli mezi přáteli a známými.
"To je jako hra s provázkem", říká Kriegler.
Obama zastavuje nové ropné vrty
Během následujících let nevzniknou před pobřežím US-spolkového státu Florida v Mexickém zálivu nové ropné vrty.
Vláda ve Washingtonu vydala odpovídající zákaz - a tím zrušila s konečnou platností dřívější plány.
Také před atlantickým pobřežím jsou zatím nové vrty zakázané.
Ministr vnitra Ken Salazar to sdělil ve středu.
Důvod přísného zákazu, který by měl platit minimálně následujících pět let, je exploze na vrtné věži "Deepwater Horizon" v dubnu.
Před tímto neštěstím, které stálo jedenáct zaměstnanců život a vedlo k největší katastrofě životního prostředí v USA, signalizoval prezident Barack Obama na nátlak opozice a průmyslu svou ochotu, dovolit nové vrty ve východní části Mexického zálivu.
Zastánci se tím snaží zmenšit závislost USA na dodávkách ropy z ciziny.
K dnešnímu dni není jednoznačně vysvětleno, kdo nese zodpovědnost za zničující olejovou pohromu v zálivu.
Středem kritiky je britský energický koncern BP, který je konfrontován miliardovými žádostmi.
Vyšetřovací komise, kterou pověřil Obama, by měla předložit výsledky během prosince.
V říjnu zrušil ministr vnitra Ken Salazar zákaz vrtání, který platil od exploze.
Následně podaly různé ropné koncerny žádosti na nové vrtné záměry.
Obama a Salazar chtějí zabránit podobné katastrofě přísnějšími kontrolami a striktními bezpečnostními předpisy.
V současné době se zásadně reformuje kontrolní úřad, který na sebe upozornil mnoha korupčními obviněními.
Současně Obama oznámil, že zruší lukrativní možnosti daňových úniků pro ropné a plynové koncerny.
Průmysl nyní otevřeně varuje, že se přísnější regulací zásadně zmenší objem těžené ropy v zálivu.
"Vládní plány jsou největší brzdou pro růst plynového a ropného průmyslu", zní výsledek aktuálního průzkumu v oboru poradenskou firmou BDO - ještě před zákazem vrtání ve středu.
American Energy Alliance si ještě k tomu stěžuje na nejistotu v oboru: "Nikdo přesně neví, co se regulací změní."
Investice do nových těžebních projektů se až do odvolání posouvají - na úkor růstu.
Oblast Ogoni shořela
Voda v řekách je olejově hnědá, páchne to jako u pumpy: miliardy litrů uniklé ropy zničily přírodu v oblasti Ogoni v Nigérii.
Lidé se živí kradením, korupcí a ilegálním vařením ropy.
Celestine Akpobari to myslí dobře.
"Netrapte se", uklidňuje žurnalisty ekologický aktivista: "Dnes se vám dostane před objektiv ještě dost ropného bahna."
37-letý Nigeriánec sledoval pokus vyfotografovat chlapce, který se brodí po prsa vodou, kterou obklopují šmouhy: ta scéna působí ve vodním lesku s duhovými barvami skoro až hezky.
To, že pod povrchem plavou hnědé sraženiny ropy, není vidět.
Dříve zde sbírala do nádob dostatek garnel, vypráví Esther Badom na břehu řeky Bodo-Jetty.
Mezitím se stala pomalu plynoucí voda úplně mrtvou.
Před pěti lety se vylilo do obrovské vlahé oblasti z rozbitého vedení velké množství ropy.
Rybáři z nedalekého městečka Bodo musí pádlovat nejméně šest hodin, aby se dostali do vod, kde jsou ryby: oblast Ogoni, která se nachází v srdci delty řeky Niger patří k jedné z nejhůře zamořených oblastí na světě.
Cestou po řece mangrovníkovými bažinami se spoustou bočních přítoků je teprve znatelný celý rozsah spouště.
Motor na člunu vaří místo světlé vody hnědou kaši a kdo ponoří svou ruku do vody, vytáhne olejové prsty.
Kořeny mangrovníků se tyčí ze země jako černé tyčky lékořice, zřídka se vyskytující palmy nechávají své listy smutně viset.
Marně hledáme hejna ptáků, která se běžně ve vlhkých oblastech vyskytují: Jakmile utichne motor na člunu, rozhostí se v dřívějším ráji, kde to páchne jako u pumpy, strašidelné ticho.
"To, co se tady odehrává, je ekologické vedení války", říká smutně Celestine Akpobari: "Žijeme ve stálém strachu o zdraví."
Srovnání s válkou je oprávněné.
Oblast osídlení Ogoni je bitevní pole, kde se již několik desetiletí bojuje: před více jak 60 lety se sem nahrnuli první dobyvatelé z Evropy, zde se v 80. letech utvářel první odboj s později popraveným spisovatelem Ken Saro-Wiwa, zde musel koncern Shell zastavit v roce 1993 svou produkci, protože to bylo pro zaměstnance moc nebezpečné.
Dodnes se do oblasti Ogoni nesmí firma vrátit: zatímco se denně těží z celé oblasti delty o trojí velikosti Švýcarska s více jak 5000 těžebními vrty a 7000 kilometry vedení více než dva milióny barelů černého zlata, leží ropná pole v oblasti Ogoni ladem, pro koncern je ta situace moc nestabilní.
Každých několik stovek metrů se tyčí z vody ocelové konstrukce jako bizarní sochy: "Vánoční stromečky", tak se až moc něžně nazývají hlavy vrtných otvorů.
Jsou 50 let staré, většina až do morku zrezivělá.
Každou chvíli se zlomí taková hlava vrtného otvoru, vypráví Akpobari, a pak vytéká konstantní proud ropy do vody.
Podle odhadů odborníků vyteklo do ekosystému v deltě více jak dvě miliardy litrů za 50 let: Každý rok takové množství ropy, jaké vyteklo do moře u Aljašky při havárii supertankeru "Exxon Valdez" před 21 lety - jedna z největších katastrof životního prostředí v historii lidstva.
Panují spory, kdo je za nadále trvající ekologické neštěstí zodpovědný.
Zatímco koncern Shell označuje sabotáž a organizovanou krádež ropy za více jak 90 procenty znečištění, hovoří ochranáři životního prostředí o praskajících hlavách vrtů a netěsných vedeních jako o hlavní příčině.
Shell vyžaduje v Nigérii mnohem menší bezpečnostní předpisy než je ve světě zvykem, nařkl koncern v roce 2008 US-americký vědec Richard Steiner: Pouze množství poruch na vedeních je prý "několikanásobně vyšší než jinde".
Na místě, které vypadá z dálky jako opuštěná, olejem zašpiněná dílna pod širým nebem, se vynoří z mangrovníků postavy: jsou úplně nazí a až po krk od oleje.
Pod jedním z mnoha sudů, které jsou částečně spojené vedením, částečně libovolně roztroušené po zemi, hoří oheň: ilegální malá rafinerie.
Ropa se v sudu nad ohněm ohřívá několik hodin, vysvětluje Michael, vedoucí skupiny.
Napřed vyteče z vedení do záchytného hrnce benzín, později kape na konci vedení kerosin a nakonec nafta.
Tímto způsobem vyrábí Michael a jeho čtyři spolupracovníci denně až čtyři sudy po 300 litrech: "Vyděláme si tak 34.000 Naira" - okolo 22 dolarů.
Obyvatelé delty využívají chronický nedostatek pohonných hmot v největším ropném státě černé Afriky.
Nigérie vlastní pouze jednu rafinerii.
Směšně nízkou cenu 40 centů euro za litr nafty mohou ilegální výrobci ještě přebít: protože mají surovinu zadarmo.
Pochází od "bunkerů", kteří se napojují na vedení všude v oblasti Ogoni: podle expertů se tak v celé oblasti delty řeky Niger ztrácí zemi denně nejméně 16 miliónů litrů ropy.
Ale pouze zanedbatelně malá část provizorně skladované suroviny se ilegálně zušlechtí: Největší podíl naplní organizované kriminální sítě, ke kterým mají patřit i politici a vysoce postavení představitelé armády, do tankerů a prodají ho na světovém trhu.
Debatu, zda způsobili katastrofu obyvatelé a jejich zásahy nebo laxní způsob výroby, považuje aktivista Akpobari za čistě akademickou.
"Kdyby se nepovažovaly ropné společnosti za vetřelce a kdyby tak dokonale nezničili životní podstatu rybářů, pak by nebyla ani sabotáž, ani krádeže a ilegální rafinerie."
Mezitím je ale vztah Ogoni především k Shell tak poničený, že připadá v úvahu pouze odchod koncernu: "Možná se ukážou jiné národy jako Číňané jako lepší."
Michael zneklidní.
"Nejvyšší čas, abyste zmizeli", říká svalnatý výrobce.
"Každou chvíli můžou přijít vojáci."
Kdyby je našla speciální vojenská jednotka, tak jim sice nehrozí vězení, ale bolestivý úplatek.
Také vojáci, kteří většinou pochází ze severu země - jako všichni Nigeriánci - chtějí profitovat ze suroviny.
"Tadle prokletá věc dostala naší zem ve všech ohledech až na dno", říká Akpobari.
Vyšetřovatelé objevili nebezpečnou stavební chybu v motorech A380
A380 má zjevně velkou bezpečnostní závadu.
Vyšetřovatelé zjistili při prohlídce stroje, který nouzově přistál, možnou stavební chybu, která by mohla vést ke "katastrofálnímu výpadku motoru".
Letecká společnost Qantas chce zažalovat výrobce motorů.
Cestující airbusu společnosti Qantas měli při nouzovém přistání začátkem listopadu zřejmě víc štěstí než bylo dosud známo: australský úřad pro leteckou bezpečnost zjistil při svých šetřeních velkou bezpečnostní závadu na motorech některých strojů A380 - a nyní varuje před možnou stavební chybou.
Možná závada by měla těžké následky: na jednom olejovém spojení by mohly vzniknout trhliny kvůli opotřebování, zaznělo tento čtvrtek ve zveřejněném prohlášení úřadu ATSB.
Tato skutečnost by mohla vést ke "katastrofálnímu výpadku motoru".
Jedná se o motory vyrobené firmou Rolls-Royce ve 20 letadlech řady A380.
Mezi nimi je také airbus společnosti Qantas, který musel 4. listopadu nouzově přistát v Singapuru.
Australská letecká společnost nyní podnikla právní kroky proti britskému výrobci turbín.
Podala odůvodnění žaloby u australského spolkového soudu v Sydney, což umožňuje další právní opatření proti této společnosti.
Šéf společnosti Qantas Alan Joyce řekl, že jeho společnost bude žádat odškodnění za incident na začátku listopadu.
Během požáru motoru se uvolnily díly a ty poškodily nosné plochy.
Rolls-Royce označil za příčinu škody hořící olej.
Po této události se musí vyměnit na celém světě až 40 motorů.
Australští vyšetřovatelé oznámili, že provedou další bezpečnostní testy s obřími letouny, které jsou vybaveny dotyčnými motory.
Bezpečnostní doporučení je výsledkem spolupráce s Rolls-Royce, řekl mluvčí ATSB Martin Dolan.
Bezpečnostní nedostatek byl považován za dostatečně důležitý, aby se informovali všichni dotyční.
Po nouzovém přistání stroje Qantas nechala letecká společnost svou flotilu A380 několik týdnů na zemi.
Singapore Airlines ponechala tři ze svých jedenácti A380 přechodně na zemi.
Lufthansa vyměnila u jednoho A380 motor jako bezpečnostní opatření.
Dvoupatrový letoun je největší osobní letadlo na světě.
Celostátní sněžení vyvolá chaos v dopravě
Německo celé v bílém: skoro v celé zemi přes noc sněžilo.
Na mnoha silnicích vládne chaos, spojení vlaky a letadly jsou rušena.
Nejméně tři lidé zemřeli při dopravních nehodách.
Zima mrazí Německo: skoro celá republika zapadla v noci na čtvrtek při mrazivých teplotách sněhem - což vede na mnoha místech k dopravnímu chaosu.
Na severu a na východě leží na některých místech až 15 centimetrů sněhu.
Na několika dálnicích a mnoha silnicích je silně omezená doprava.
Na A7 u Flensburgu byla silniční služba stále v nasazení, nezvládala ale nově navátý sníh.
K tomu byl ještě silný nárazový vítr nad Baltickým mořem.
Spolkový úřad pro plavbu a hydrografii (BSH) očekává na pobřeží Baltického moře ve Šlesvik-Holštýnsku dopoledne bouřlivý příval se stavem vody 1,2 metru nad normál.
Sněhové závěje způsobily v Sasku na dálnicích a státních silnicích značné problémy.
Podle centrály špatného počasí Meteomedia byl proto v Saském Švýcarsku stupeň poplachu na fialové - vůbec nejvyšší stupeň.
Z části tam napadlo 30 centimetrů nového sněhu, silné a čerstvé větry způsobovaly závěje.
V noci tam zůstalo několik nákladních a osobních vozů.
Také v Sasku-Anhaltsku hlásily policejní úřady velké potíže na silnicích.
Na A2 způsobil vítr a sníh pomalý provoz a zácpy.
V Durynsku byly potíže kvůli sněhu na A4 a A9.
Podle Německé dráhy dochází z velkým potížím v Sasku, Sasku-Anhaltsku, Durynsku a v severním Bavorsku.
Hlavní problémy jsou sníh na kolejích, převrácené stromy na kolejích nebo rozbitá horní vedení a výhybky.
V Sasku musel být zastaven dálkový provoz z Lipska do Norimberka.
V durynském Saalfeld musel zastavit jeden ICE do Mnichova.
165 cestujících dostalo ve vlaku od hasičů a záchranářů vlněné deky, jídlo a pití.
Sněhový vítr vál přes silnice.
Na velkých německých letištích bylo kvůli sněhovým větrům zrušeno mnoho letů.
Podle mluvčí centrály pro informace o letech již byly hlášeny z Mnichova anulované lety.
Ve Frankfurtu nach Mohanem se zrušilo podle mluvčí Fraportu již 40 letů.
Údržba silnic je v neustálém nasazení.
Sice na letišti zůstalo jen málo cestujících bez spojení, je pro ně ale připraveno 400 polních lůžek.
Na mnoha silnicích došlo již ve středu večer k nehodám.
Večer zemřel jeden řidič nákladního auta při srážce s vlakem na železničním přejezdu ve východním Holštýnsku.
Strojvedoucí byl lehce zraněn.
Kvůli zasněžené silnici došlo blízko Norimberka k podobné nehodě: také zde byl zachycen nákladní automobil na železničním přejezdu, protože vozidlo uvízlo.
Řidič zemřel.
Ve vlaku se zranili čtyři cestující - trasa z Bayreuthu do Norimberka zůstala proto až do ranních hodin uzavřená.
A k tomu zemřela jedna 30-letá žena poté, co se u Aschaffenburgu se svým vozem převrátila na kluzké silnici.
Meteorologové mají ale přece dobrou zprávu: sníh zůstane ve formě lehkého prašanu, a proto se bude i při lehkých poryvech větru zvedat.
Ale vítr zeslábne.
Pouze u Baltického moře budou rychlé větry o síle vichřice.
Bude ale velká zima - lokálně až minus 15 stupňů.
Deutsche Bank hledá kupce pro věže-dvojčata
Deutsche Bank se chce rozloučit se svým znamením: podle jednoho novinového příspěvku hledá banka kupce pro dvě věže s kancelářemi v hlavním sídle ve Frankfurtu.
Nemovitost by mohla vynést až 500 miliónů euro.
Deutsche Bank právě zrenovovala své sídlo koncernu: věže-dvojčata ve frankfurtské bankovní čtvrti se modernizovaly; mezitím směli bankéři opět na svá stará pracovní místa.
Nyní chce ale zřejmě finanční koncern náklady na renovaci opět zpět - a hledá kupce pro oba mrakodrapy, jak informuje "Financial Times Deutschland" s odvoláním na mluvčího.
Mluvčí nejmenoval důvody plánovaného prodeje.
"Stále zkoumáme, zda je smysluplnější nemovitosti vlastnit nebo prodat a následně opět pronajmout", řekl.
Tímto se největší kreditní institut v Německu opět po krátké době vzdává svého firemního sídla.
Banka převzala věže-dvojčata teprve v polovině roku 2007 za 272 miliónů euro od investorů vlastního fondu a následně je nákladně renovovala.
Energetická přestavba spolkla podle údajů okolo 200 miliónů euro.
Prodej by asi přinesl bance hodně peněz.
Experti z oboru odhadují podle novinového textu hodnotu mezitím přejmenovaných věží na "Greentowers" na cenu okolo 500 miliónů euro.
Mluvčí řekl, že není rozhodnuté, zda se budova opět prodá do majetku fondu nebo nezávislému investorovi.
Tisíce truchlí za mrtvé horníky
Více jak 10.000 lidí uctilo památku zasypaných horníků na Novém Zélandu, kteří byli prohlášeni za mrtvé po několika explozích v dole.
Stále ještě se nepodařilo vysvobodit mrtvé, protože v šachtě je bezpečnostní situace nadále komplikovaná.
Skoro před dvěma týdny došlo v Pike River Mine nedaleko města Greymouth k silné explozi.
29 horníků ve věku od 17 do 62 let bylo v dole zavaleno.
Do šachty, kde došlo k neštěstí, byla spuštěná sonda, neobjevila ale žádnou stopu po životě.
Z důvodu vysokých koncentrací jedovatých plynů a následujících explozí nemohli kvůli bezpečnosti sestoupit záchranné síly.
Po druhé silné detonaci vycházeli úřady a experti z toho, že horníci už nemají žádnou šanci na přežití.
Stále se nepodařilo vysvobodit mrtvé.
Nyní uctili památku mrtvých příbuzní a přátelé.
V Greymouth na jižním ostrově Nového Zélandu se shromáždilo deset tisíc lidí za slunečného počasí.
Mlčeli dvě minuty.
Na uctění památky zasypaných horníků bylo postaveno 29 stolů, na nich helmy, svítilny a jména horníků.
Také obrázky a osobní věci, jako oblečení a surfovací prkna zde našly své místo.
Na státních vládních budovách vlály vlajky na půl žerdi.
Nový Zéland doufal, že horníci opět vyjdou z "hlubin země" na povrch, řekl k účastníkům vzpomínkové akce ministerský předseda Nového Zélandu John Key.
"Ale nikdy nepřišli domů."
Nemůže se rozloučit se synem, dokud neviděl jeho mrtvolu, řekl Lawrie Drew, jehož syn Zen byl zavalen v dole.
Vzpomínkové akce se účastnilo kromě ministerského předsedy a příbuzných obětí také několik zahraničních diplomatů.
Během exploze 19. listopadu byli zavaleni také britští a jihoafričtí horníci.
Záchranáři začali tím, že hasili oheň uvnitř uhelného dolu na jižním ostrově Nového Zélandu.
Jakmile se rozpustí jedovaté plyny, začne se s ochlazováním vysokých teplot uvnitř dolu, řekl žurnalistům policejní prezident Gary Knowles.
Do pekla, válečníci!
Hodí se horor k uměleckému kinu?
Režisér Nicolas Winding Refn se pokouší zdolat znovu staré hranice se svým bojovým eposem "Walhalla Rising".
Na jaké publikum asi myslel dánský režisér Nicolas Winding Refn, když točil "Walhalla Rising"?
Zajatý vikingský bojovník s jedním okem (Mads Mikkelsen) se osvobodí od svých mučitelů a ve velkém zabíjí skoro s nadpřirozenou silou své protivníky - zní to ideálně pro mladé pánské diváky, kteří hledají krvavé akce, protože si náš hrdina pomáhá krutými metodami zabíjení a svým nepřátelům rve dokonce i vnitřnosti z břicha zaživa, když má špatnou náladu.
Na druhé straně Jednooký, jak je ve skutečnosti nazýván, během celého filmu neřekne ani slovo a i ostatní postavy pronesou nanejvýš jednu nebo dvě věty nebo se nechají strhnout ke strastiplným umírajícím výkřikům.
Jinak se mlčí a hýří v hrůzně krásné kopcovité krajině Skotska, která nabízí kulisu světu Vikingů před asi tisíci lety.
Film je ideální spíš pro dospělé nadšence kina se zájmem o existencializmus a velice klidné záběry kamery.
Je dobré, když má film více cílových skupin, je jen škoda, když se navzájem vylučují.
Režisér Winding Refn, poté co natočil svou divokou a stylizovanou trilogii o drogových dealerech "Pusher", je považován za dánskou verzi režiséra Quentina Tarantina, stoicky se ale brání, aby svá díla přiblížil buď více humorem hlavnímu proudu nebo méně brutalitou uměleckému publiku.
Většina příznivců uměleckého kina se zřejmě nechá odradit všude stříkajícím mozkem a vnitřnostmi.
Příznivci akčních filmů se unudí nejpozději v okamžiku, kdy se Jednooký vydá z volně vysvětlitelných důvodů se skupinou násilnických křesťanských misionářů lodí do Jeruzaléma a zůstane viset celou věčnost v bezvětří a mlze, než zřejmě dopluje mužstvo do Ameriky a tam dál mlčí.
Není se tedy čemu divit, že se v Německu "Walhalla Rising" nedostal do kin a nyní byl vydán pouze na DVD.
Je to škoda hlavně kvůli nádherným záběrům, ale také protože se za osobitou fasádou, místy až zborcenou krví, schovává vzrušující kino, které zasloužilo trochu pozornosti.
V tomto filmu nejde o dialogy nebo přesný děj, všechno je atmosféra, horečnatý sen, který se stal filmem.
A z toho není pro diváka útěku.
Refn mu nedopřeje ani okamžik uvolnění a pomalu ho dusí svými mrazivými záběry a chmurným hypnotickým soundtrackem, především ale nepopsatelnou nenávistí, která prýští ze srdcí postav.
Pouze malý blonďatý chlapec, který pomáhá Jednookému, si ponechá něco jako nevinnost, všichni ostatní jsou poháněni zlobou.
Ze všech nejvíc jednooký hrdina, jehož motivy se nikdy nevysvětlí, který se stane časem pro nepřátele a přechodné spojence válečníkem z pekla, možná vyslancem ďábla.
Ztvárňuje zkázu, možná ale také pouze pro ty zkažené.
"Walhalla Rising" je záhadný film, který je možné nenávidět a obdivovat, pro rozzlobení, vzrušení a obdiv.
Zážitek.
Záhadné zemní práce
Úřad pro jadernou energii IAEA má nová upozornění na tajný nukleární program v Sýrii.
Země se ale brání vyjádření - a ani nedovolí kontroly.
Okolo půlnoci z 5. na 6. září 2007 napadnou nejméně čtyři izraelské bojové letouny F-15 I záhadnou čtvercovou budovu v Sýrii.
Stojí na břehu Euphratu; nejbližší větší město je vzdálené 30 kilometrů a jmenuje se Dair as-Saur.
V dokumentech Mezinárodního úřadu pro jadernou energii (IAEA) se objevuje její jméno, když se jedná o reaktoru, který údajně postavila Sýrie s pomocí Severní Koreje v tomto čtverci schovaném v údolí, které odbočuje od proudu.
Na základě sdělení US-americké zahraniční tajné služby CIA z konce dubna 2008 by se reaktor, známý také pod jménem blízké vesnice el-Kibar, dobře hodil na výrobu plutonia - ze kterého je možné postavit jaderné zbraně.
Technika z padesátých let se na nic jiného nehodí.
CIA prezentovala video s nezaostřenými satelitními snímky.
Pomocí počítačové animace objasnila, kde které komponenty reaktoru před zničením mohly být, má se jednat o zmenšenou kopii severokorejského modelu jaderného centra Yongbyon.
Navíc byly ještě předložené fotografie, které ukazovaly budovu zblízka nebo dokonce zevnitř.
Reaktor byl prý krátce před spuštěním, ale ještě bez palivových článků.
Dnes, po více jak třech letech po bombardování, se neví o moc víc než tenkrát, dokonce se hádanky časem ještě zvětšily.
Dřívější US-prezident George W. Bush nedávno ve svých pamětech zveřejnil, že si CIA byla před útokem hodně jistá, že Sýrie buduje v el-Kibar reaktor, ale v podstatě neměla podklady, že se v zemi nachází "aktivní program jaderných zbraní".
Někteří zpravodajové tajných služeb v Evropě jsou ještě opatrnější a hovoří pouze o "údajném reaktoru", i když prezentaci CIA považují za "hodnověrnou".
Chybí jim jasné důkazy, stejně jako IAEA.
Při otázce, jak si je jistý, že má před sebou reaktor, odpověděl v létě vysoký diplomat UN, IAEA má prý "dostatek materiálu, aby kladla otázky".
Suť údajně "nevyužívané vojenské budovy" byla Syřany rychle sice odklizená a také řádně zarovnali terén.
Přesto se podařilo najít v červnu 2008 týmu IAEA pod vedením bývalého hlavního inspektora Olli Heinonen v el-Kibar stopy uranu, který byl vyroben lidmi.
Kromě toho obdržela IAEA přes členský stát satelitní fotografie komerčních prodejců z doby těsně po útoku, které by měly být výstižnější než ty, které prezentovala CIA.
Bohužel nejsou tyto záběry na trhu, protože je exkluzivně koupil neznámý zákazník - možná Izrael.
IAEA proto nemůže potvrdit jejich pravost.
Sýrie vždy tvrdila, že neměla nikdy tajný jaderný program a ani nestavěla reaktor.
Uran pochází z izraelských zbraní, vyjádřil se Damašek.
To ale vyvrátila IAEA po analýze částic.
Od té doby Damašek odmítá o věci diskutovat - stejně jako o satelitních záběrech.
Kromě toho zakázal revizorům druhou inspekci v el-Kibar a přístup k troskám rozbombardované budovy.
Ale také Izrael zarytě mlčí.
"Nebudeme to nikdy komentovat", potvrdil nedávno oficiální stanovisko v té době vládnoucí premiér Ehud Olmert.
Šetření tohoto případu se tak táhne bezvýsledně od června 2008 a "narůstá do vážného problému vzhledem k důvěryhodnosti úřadu", jak přiznal vysoký západní diplomat v sídle IAEA ve Vídni - jedná se přece o závažné porušení smlouvy o zákazu jaderných zbraní, na který IAEA dohlíží.
IAEA považuje za klíč k pokročení ve věci další tři zařízení, která mají být "ve funkčním spojení" s údajným reaktorem - a na rozdíl od něj ještě existují.
Revizoři přitom doposud neuvedli, ani o která zařízení se jedná, ani jakou mají funkci nebo proč jsou podezřelá.
Podle informací novin Süddeutsche Zeitung je IAEA interně označuje jako Marj as-Sultan, Masyaf a Iskandariayah, odvozeno opět podle blízkých měst.
Nezávislý Institute for Science and International Security ve Washingtonu (Isis) identifikoval tyto objekty a našel na satelitních snímcích komplex budov, který je pravděpodobně jedním z podezřelých objektů.
Zřejmě se nachází uvnitř nebo v bezprostřední blízkosti vojenské základny - přesně z tohoto důvodu odmítá Sýrie přístup IAEA k těmto třem místům.
Ve Vídni zaznělo, že se Syřané bojí tzv. fishing expedition - že by byl IAEA předem vyslaný USA, aby vypátral vojenské základny.
Jaderní detektivové byli upozorněni na zařízení tajnou službou USA.
IAEA má podklady a také satelitní snímky, že se mezi těmito třemi místy a čtvercem u Euphratu transportoval materiál sem a tam.
Ve Vídni řekl vysoký západní diplomat, že nejméně jedno zařízená by mělo být "v souvislosti s výrobou paliva".
Neexistují ale "žádné doklady o senzibilních aktivitách", tedy o obohacování uranu a novém zpracování; procesy, které jsou nutné pro výrobu jaderných zbraní.
Typ reaktoru je poháněn sice uranem, který není obohacený.
Odkud ale ten uran pochází a kde by se z něj později mělo odštěpit plutonium na bombu, na tyto centrální otázky existují pouze pravděpodobné odhady.
Také není známo, zda trosky, které by mohly skrývat důležité stopy, jsou uschovány na těchto třech místech.
Jakoby zmizely z povrchu zemského stovky nákladů nákladních vozů, nikdo se nezdá mít informace, kam se ta suť dostala.
Pouze několik kilometrů od el-Kibar vzdálený a na druhé straně Euphratu ležící solný důl al-Tibni, který nechala Sýrie zkontrolovat v roce 1998 jako vhodný sklad pro radioaktivní odpad, považuje IAEA za nepravděpodobný.
Dřívější inspektor IAEA Robert Kelley ho dal do spojitosti s reaktorem v jedné analýze satelitních snímků pro renomovaný časopis Jane's Intelligence Review.
Snímky z vesmíru ale ukazují, že poté, co IAEA požadovala přístup, provedla Sýrie na všech podezřelých místech zemní práce a odstranila velké kontejnery.
Mohlo se jednat o náhodu, ale nepomohlo to vyjasnit podezření.
Kromě toho hovoří diplomatické kruhy o tom, že IAEA strávila mnoho měsíců tvorbou plánu pro revizory, který by dovolil Sýrii uchovat případná vojenská tajemství - pouze ta námaha ukazuje, jak velký je zájem revizorů.
Damašek mezitím odmítl i tento návrh.
Jestliže ještě před rokem uklidňovali západní diplomaté ve Vídni, že je přece reaktor zničený, a proto ta věc nehoří, hovoří již několik měsíců velvyslanec USA Glyn Davies o tzv. zvláštních inspekcích, což je jeden z nejtvrdších prostředků, který má vídeňský jaderný úřad na prosazení kontrol.
Šéf IAEA Yukiya Amano, který by musel inspekce navrhnout, sice již hovořil o "možnosti, ke které se v budoucnu kloním", zatím ale váhá.
Tato volba skýtá velké riziko: Na jednu stranu je k tomu potřeba většiny v guvernérské radě IAEA a mnoho ze zastoupených 35 zemí nemá rozhodně zájem na eskalaci.
Na druhou stranu, jak upozorňuje jeden diplomat: "Co se stane, když nakonec nic nenajdou?"
Láska v době války
Od té doby, co Angelina Jolie začala v létě pracovat na stále ještě bezejmenné režijní prvotině, nastaly potíže.
Sama napsala scénář, jedná se o milostný příběh ženy z Bosny a muže ze Srbska.
O mnoho víc se zatím neví - ale i to způsobuje neklid.
Vytrvale se hovoří o tom, že se ta žena, která je muslimka, zamiluje během války v Jugoslávii do srbského muže, který jí znásilnil.
Bosenské ženské spolky okamžitě protestovaly, takže se narychlo přesunulo plánované natáčení ze Sarajeva do Maďarska.
Film se mezitím v Maďarsku dotočil a je v postprodukci, v Bosensku se ale stále protestuje.
Bakira Hasecic z Organizace ženských válečných obětí napsala přes UN-organizace na pomoc uprchlíků UNHCR Jolie a žádala setkání s herečkou, informovaly nyní bosenské noviny - Jolie je také velvyslankyní UN-organizace na pomoc uprchlíků.
Není zrovna diplomatická - nabídla ženám již před týdny setkání v Maďarsku, což ale odmítly.
Setkání se musí konat v Bosně, řekla Hasecic.
V kempech, kde se znásilňovalo, se milostné příběhy nekonaly a postoj Jolie vůči obětem prozrazuje dost o scénáři.
Její organizace tedy doporučila UN-organizaci na pomoc uprchlíků, aby Jolie propustila jako velvyslankyni, informuje Guardian.
Jaké scény přesně napsala Jolie?
Bosenské ministerstvo kultury, které dostalo k přečtení její scénář, povolilo po menších tahanicích v Sarajevu natáčení - není zcela jasné, proč pak Jolie přesto nepřijela.
Mladá autorka zdůrazňuje, že ve svém filmu nesleduje žádné politické úmysly, že se s velkým úsilím věnovala konfliktu v Jugoslávii, že chce ukázat hrozné následky války a všem zúčastněným stranám dát prostor.
Vzhledem k obsahu zůstává neurčitá.
Na internetu koluje ještě jedna verze filmu, která zní opravdu dost jinak: milenci se znali již před začátkem války a znovu se potkají, když je ona jako bosenská muslimka zavlečená do srbského kempu, kde on slouží jako strážce.
Což opravdu zní dost jinak než "oběť znásilnění se zamiluje do svého mučitele".
Skutečnost, že film Jolie opravdu začíná již před válkou - je pravdivá.
Jolie namítá, že je na ní vyvíjen tlak, který "není fér a zakládá se na chybných informacích".
Nyní jí můžou vysvobodit už je hekeři z Hollywoodu: Tím, že zveřejní ilegálně na internetu její scénář, jak to už mnohokrát udělali.
Nic než pryč
Tento večer to je zase jednou dobrý pro Iry.
Ani stopa po zármutku.
Domácí tým dominuje moc výrazně nad svými hosty ze Švédska, Finska a USA.
Fanoušci řvou radostí za zvuku hlasité hudby, dupou nohama.
Bailey-Pub v jihoirském Corku vře, protože hráči hází tenisové míčky na vzdálenost tří metrů do pivních kelímků - a trefují se.
"Pivní pong" se nazývá bizarní divadlo a je možné vyhrát 500 euro jako vítěznou prémii a k tomu letenky do Las Vegas na mistrovství světa v pivním pongu v lednu.
Cian Tanner je klidný typ; tato ukřičená pivní hra a zdrženlivý informatik, to spolu moc neladí.
Přesto se snaží 26-letý muž bavit, odreagovat se od tíživé otázky, co přinese budoucnost.
Jeho plán není hrací vášeň v Las Vegas, jede v lednu na pohovor na Nový Zéland.
"Mám z toho takový divný pocit", říká.
"Je to tak daleko a ještě tam nemám práci."
Přesto: Jeho přítelkyně již na něj čeká v Aucklandu - "okamžitě získala svou vysněnou práci jako Eventmanager, možná je to dobré znamení", říká mladý muž a usmívá se.
Kvůli špatným vyhlídkám doma se pokusili o své štěstí v zahraničí už dva ze tří sourozenců Tannerů.
Jeho sestra Yvonne, sociální pracovnice, je v Sydney, jeho bratr Colin má nyní místo jako IT-poradce v Londýně.
Chlapci odchází: Stejně jako u Tannerů to vypadá v mnoha rodinách na ostrově.
100.000 Irů opustí v dohledné době zemi, předpovídají odborníci vědeckého institutu pro hospodářství a sociální věci ESRI v Dublinu.
Počítají dokonce do roku 2015 s 200.000 emigranty.
Pro tak malou zem s pouze 4,5 milióny obyvateli to je zásadní ztráta.
Jestliže se předpovědi potvrdí, dojde k podobné vystěhovalecké vlně, jakou protrpělo Irsko v osmdesátých letech.
Po desetiletí vzestupu, které přineslo Irům velký blahobyt, se nyní opět rozšiřuje neutěšenost.
Hospodářská krize znejišťuje především mladé, vzdělané Iry, kteří zatím zažili pouze vzestup.
Ztráta zaměstnání a sociální sestup se zdál v těchto letech boomu absurdní.
Potřeba byl každý, peněz bylo nazbyt.
Mezitím jsou ale tři z deseti žen a mužů do třiceti let bez práce.
V Irish Times je mnoho dopisů čtenářů, kteří si stěžují: "V Irsku jde všechno z kopce."
"Mělo by dojít k povstání proti politikům a bankéřům - kdo ale může, ten jde pryč a naše zem tím ztrácí celou generaci."
"Poslední ať prosím zhasne."
Studentka práv Leanne Caulfield, prezidentka irské studentské unie, vidí budoucnost černě, protože vláda prý pouze klame a mladým lidem nenabízí žádné výhledy do budoucna.
"Redukují minimální mzdu, nemají ale žádnou strategii, jak vytvořit nová pracovní místa", říká 20-letá.
Pozoruje, jak se její spolužáci motají od jednoho neplaceného praktika k dalšímu.
Její největší starost je, že se bude muset za čtyři roky sama vystěhovat.
"Tato myšlenka je smutná a deprimující."
Muži jako Stephen McLarnon se snaží vidět dané téma pozitivně.
McLarnon organizuje "WorkingAbroadExpo", výstavu, která nabízí celkový servis na téma práce v zahraničí.
"Pro začátečníky na trhu práce je práce v zahraničí přece vynikající šance, jak udělat první kroky na žebříčku kariéry", říká manager.
Na jeho internetových stránkách jsou fotografie surfařů v Austrálii a lyžařů na snowboardu v Kanadě.
Zpráva je jasná: Pracovat v zahraničí nejsou galeje, ale svoboda a radost.
O tom, jaké to je vybudovat něco někde jinde, ví už půl roku Seán O'Donovan.
Protože 29-letý inženýr neměl v Irsku žádnou práci, je nyní zaměstnán spolu s 15 irskými kolegy na stavbě v Německu.
Zrovna staví v Gelsenkirchen módní dům.
V lednu pokračuje do Hannoveru nebo do Berlína na další projekt.
O'Donovan se mezitím dostane zřídka domů, protože pracuje v extra směnách, aby mohl splácet doma půjčku na dům.
"Situace je někdy opravdu trochu bláznivá", říká, když poprvé po dlouhé době překračuje práh vlastního domu.
"Vydělávám peníze v Německu na dům v Irsku, ve kterém v podstatě vůbec nejsem."
Směje se rozpačitě a kráčí vychladlými místnostmi.
Malý dům stojí v dobré čtvrti s udržovanými zahrádkami, ve vjezdech parkují velká drahá auta.
O'Donovan koupil dům spolu se sestrou před čtyřmi lety za 380.000 euro - 100-procentně financováno půjčkou.
"Byla to bláznivá doba, jednoduché peníze byly bez mnoha otázek", říká.
Má strach, že by to nemuselo s půjčkou dopadnout dobře?
O'Donovan chvíli přemýšlí, doleje horký čaj a říká: "Nemám děti, které bych musel živit a jsem mladý; i když se všechno zvrtne, mohu začít znova."
Stavební inženýr nemá rád naříkání, které teď tak často slyší.
"Nikdo nemusí hladovět - naše situace přece není ani trochu tak dramatická jako dřív na tomto ostrově", říká.
"Chvíli pracovat v zahraničí, to není to nejhorší, co se může přihodit - možná se pak budeme teprve cítit jako Irové."
Směje se a potom vypráví o svém otci, který odešel za poslední hospodářské krize do Anglie.
"Po sedmi letech byl zase zpátky a život plynul v Irsku dál, docela jednoduše."
Cian Tanner má tuto myšlenku rád.
Nechat si otevřenou budoucnost a jednoduše počkat, jak se bude vyvíjet život jinde.
Má za sebou už také několik let práce v Londýně a proč by to nemělo být na Novém Zélandu pro něj a jeho přítelkyni také dobré?
Je tam ale ještě jedna věc, která ho v těchto dnech dost znepokojuje: oslava jeho 27. narozenin v pátek v Dublinu.
Bojí se, že by se mohla zvrtnout na rozlučkovou oslavu.
"Hlavně žádné emoce", říká a napije se pořádně piva.
"Sbohem, to přece zní znepokojivě."
"Nazvěme to přece oslava odchodu, úplně jednoduše, s několika přáteli, několik drinků, několik her."
Běžná praxe demokracie
Podpora demokracie v Latinské Americe roste, stejně jako podpora soukromého podnikání.
Trestná činnost vzbuzuje větší obavy než nezaměstnanost.
A Brazílii mnoho regionů považuje za vlivnější než Spojené státy.
To jsou některé z výsledků aktuálního průzkumu Latinobarómetro, který se konal v 18 zemích a vyšel exkluzivně v časopise The Economist.
Jelikož se průzkum koná pravidelně již od roku 1995, může tak sledovat změny v postojích napříč celou oblastí.
V letošním průzkumu, který se konal v září a na začátku října, dominují dvě související věci.
První z nich je, že Latinská Amerika má poměrně veselou náladu.
Druhou je zvýšení stability postojů směrem k demokracii a jejím klíčovým institucím.
Podpora demokracie v několika zemích na okraji Pacifiku v Jižní Americe výrazně vzrostla (viz tabulka 1).
Například v Peru, kde je od roku 2002 hospodářský růst v průměru 6% ročně, vzrostla podpora demokracie z minima 40% v roce 2005 na 61% v tomto roce.
Vzrostla také v Mexiku, kde se ekonomie zotavovala po hlubokém poklesu produkce v loňském roce.
Ale jen přibližně polovina dotázaných v Mexiku a Brazílii, dvou nejlidnatějších oblastech, jsou přesvědčení demokraté, což stahuje regionální průměr (viz graf 2).
Asi 44% respondentů napříč celou oblastí vyslovilo spokojenost s tím, jak v jejich zemi demokracie funguje v praxi, jedná se o stejné číslo jako v loňském roce, ale ve srovnání s rokem 2001, kdy se jednalo o 25%, jde o velký nárůst (graf 3).
Zhruba 34% uvedlo, že důvěřují sněmu ve své zemi a 45% důvěřuje vládě, opět se jedná o stejná čísla jako v minulém roce, ale jde o velký rozdíl ve srovnání s rokem 2003 (17% a 24%).
Před deseti lety podkopala demokracii v Latinské Americe hospodářská krize.
Podpora vznikla během světové finanční krize pravděpodobně z toho důvodu, že mnoho latinskoamerických zemí utrpělo pouze krátkou recesi a těšilo se silnému oživení.
Kromě toho silnější síť sociální bezpečnosti pomohla ochránit chudé lidi.
(Hospodářská komise Organizace spojených národů pro Latinskou Ameriku tento týden oznámila, že poměr Latinoameričanů žijících v chudobě se zvýšil v roce 2009 pouze nepatrně a v tomto roce opět klesl na 32%.) 
Nálada se ale mění v širokém spektru od země k zemi (viz graf 4).
Silná ekonomická výkonnost Brazílie a popularita jejího odstupujícího prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, se odráží v široce přijímaném smyslu pro pokrok.
Tato situace je vzácnější v Mexiku a Střední Americe, kde byla recese vážnější a zhoršil se stav násilné trestné činnosti.
Teprve podruhé od doby, kdy se začaly provádět průzkumy, vidí více respondentů napříč Latinskou Amerikou jako nejdůležitější problém zločin spíše než nezaměstnanost (viz graf 5).
Zhruba 31% říká, že se buď oni sami nebo jejich blízcí příbuzní stali v loňském roce obětí trestné činnosti, ale to je pokles ve srovnání s údajem 38% z minulého roku a je také nejnižším číslem od roku 1995.
Masivnější ekonomický výkon se odráží v rostoucí podpoře pro soukromé podnikání a tržní hospodářství: přibližně 71% respondentů napříč celou oblastí říká, že soukromé podnikání je nezbytné pro rozvoj, toto procento vzrostlo z 56% z roku 2007 (viz graf 6).
Asi 58% souhlasí s tím, že tržní ekonomika je jediný systém, který umožní rozvoj jejich země, toto procento vzrostlo z 47% z minulého roku.
Zajímavé je, že 62% respondentů ve Venezuele má stejný názor (a 80% tam podporuje soukromé podnikání), ačkoli jejich levicový prezident Hugo Chávez vyvlastňuje mnoho soukromých firem.
Brazílie je země, která má vedoucí postavení v oblasti, jak zmínilo 19% respondentů (oproti 18% v loňském roce), následují Spojené státy (9%, oproti loňskému roku beze změny) a Venezuela (9%, oproti 11% v loňském roce) 
Nicméně Spojené státy jsou považovány za nejvlivnější zemi respondenty v Mexiku a ve velké části Střední Ameriky, přičemž Venezuela se těší úspěchu v Ekvádoru, Dominikánské republice a Nikaragui.
Kritizované volby
Nikdo nečekal, že budou všeobecné volby na Haiti dne 28. listopadu perfektní.
Byly ale mnohem horší než outsideři, kteří se snaží pomoct postižené zemi, aby se bála.
Volby znamenaly plnící se urny a opakující se hlasování, hlasovací lístky rozmetané po kanálech, rozbité volební místnosti a zastrašování.
Volební místnosti otevřené po hodinách zpoždění.
Mnoho Haiťanů, včetně mnoha přestěhovaných z důvodu lednového zemětřesení, se potulovalo kolem a snažili se zjistit, kde mohou jít volit.
Někteří z nich to nakonec vzdali.
Více než deset prezidentských kandidátů, včetně několika předpokládaných předběžců křičeli, že jde o podvod a volali po zrušení voleb.
Protesty, některé z nich násilného charakteru, se šířily po celé zemi.
Přesto Edmond Mulet, vysoce postavený úředník OSN na Haiti, prohlásil, že "se v mnoha ohledech jednalo o docela dobré volby."
Pozorovatelé z Organizace amerických států a Karibského společenství opatrně řekli, že "nevěří, že tyto nesrovnalosti, ať byli jakkoli závažné, nemusely nutně zrušit proces".
Jinými slovy, show pokračuje.
Volební orgán, jehož opoziční hlasy jsou zavázány René Prévalovi, nepopulárnímu odstupujícímu prezidentu a jeho kandidátovi Jude Célestinovi, má oznámit předběžné výsledky dne 7. prosince.
Očekávaný rozhodující souboj je naplánován na leden.
Všechny volební naděje nejsou ztraceny.
Dva přední opoziční kandidáti Michel Martelly, raper a Mirlande Manigat, bývalá první dáma, odstoupili od své původní výzvy, aby bylo hlasování prohlášeno za neplatné.
Problém ale může nastat, pokud pan Célestin, který má malou nebo zanedbatelnou podporu mezi voliči, bude označen volební komisí za to, že dosáhl rozhodujícího souboje.
Kvůli řádící epidemii cholery a více než 1 miliónu lidí, kteří po zemětřesení ještě stále žijí ve stanech, panovaly obavy, že volební účast bude nízká.
Nakonec mnoho Haiťanů chtělo volit, ale z důvodu dezorganizace jim v tom bylo zabráněno.
Zhruba 250 tisíc průkazů totožnosti, které jsou pro hlasování nezbytné, zůstaly krátce před volbami nerozdělené.
V sázce je hodně.
Dárci vidí volbu legitimní a populární vlády jako zásadní krok v rekonstrukci Haiti.
A je tedy jasné, že se o to Haiťané zasadí sami.
Po špičkách do centra
V týdnech, kdy náhle ovdověla, těží Cristina Fernández, argentinská prezidentka, ze sympatií veřejnosti, kdy její popularita posílila z 20 na více než 50%, nejvyšší úroveň od doby, kdy byla v roce 2007 zvolena.
Přesto obrácení tohoto úspěchu v úspěšnou kampaň pro druhé funkční období ve volbách v příštím roce může záviset na tom, zda se truchlící paní Fernándezová vzdá nekompromisnosti svého zesnulého manžela, předchůdce a politického partnera Néstora Kirchnera.
A na těchto znacích se vše bude zakládat.
Pan Kirchner, který pokračoval v hospodářské politice i poté, co se jeho žena úspěšně stala prezidentkou, měl ve zvyku sestavování rozpočtů, které podhodnocovaly daňové příjmy, ekonomický růst a inflaci.
To umožnilo prvnímu páru utratit další příjmy dle libosti.
Vláda paní Fernándezové ztratila v loňském roce v Kongresu většinu.
Ale opozice se rozdělila a byla dále destabilizována při smrti pana Kirchnera na infarkt dne 27. října.
Někteří členové vládnoucího politického hnutí Peronist se přidali k paní Fernández.
Ale po chaotických zasedáních (na kterých docházelo k fackování a obviňování vlády z korupce), Kongres nedokázal schválit rozpočet na rok 2011.
"Nehodlám se přít," řekla prezidentka.
Rozpočet na rok 2010 bude nyní platit také na příští rok, přičemž prezidentka bude mít více prostoru utrácet dle libosti.
Ekonomika se nadměrně přehřívá: letos je pravděpodobný růst až 9%.
Oficiální míra inflace nyní dosahuje 11.1%, ale mnoho soukromých odhadů a odborářů hovoří o čísle, které se blíží 30%.
Pan Kirchner, který nastoupil do úřadu v roce 2003, kdy Argentinu sužoval ekonomický kolaps, stanovil prioritu na růst a snižování chudoby, spíše než na kontrolu inflace.
Odmítl jednat s MMF, zatěžoval soukromý sektor a očistil INDEC, statistickou agenturu, která přistoupila na sledování oficiální inflační statistiky.
Může nyní prezidentka Fernándezová umírnit tuto politiku?
Vyzvala k jednání mezi soukromými podniky a odborovými předáky.
A její úředníci říkají, že chtějí v příštím roce omezit růst mezd na 18%.
Ekonomika byla podpořena růstem světových cen za vývoz argentinských zemědělských produktů.
Ale inflaci narušil růst založený na velké devalvaci v roce 2002.
To může být důvod, proč paní prezidentka Fernándezová dává znát, že chce obnovit argentinské finanční vazby na zbytek světa.
Počátkem letošního roku vláda vytvořila dohodu s držiteli dluhopisů, kteří dříve odmítli restrukturalizaci dluhu, který Argentina v roce 2001 nezaplatila.
Nyní čelí paní prezidentka Fernándezová dohodě s věřitelskými vládami, které jsou seskupené v Pařížském klubu, kterému dluží zhruba 6,7 miliard dolarů.
Kirchners vždy trval na tom, aby tuto skutečnost neměl na dohled MMF, jak je to obvyklé.
Ale minulý měsíc Amado Boudou, ministr hospodářství oznámil, že fond bude poskytovat "technickou asistenci", aby byl navržen nový národní spotřebitelsko-cenový index, který bude připomínat úvod k čištění INDEC.
Není dosud jasné, zda paní prezidentka Fernándezová bude chtít zůstat v politice po skončení funkčního období, když už manžel není po jejím boku.
Jestliže bude chtít zůstat, potřebuje získat podporu střední třídy, která je unavená kirchnerismem.
V době návratu Argentinců z letní dovolené, kterou mají v březnu, bude vlna sympatií upadat.
Pokud bude chtít vyhrát další volby, bude se muset rozhodnout, zda nebude nutné tiše se zříct mnoha názorů, které její manžel v politice zastával.
Poloviční povzbuzení pro Čínu
Taiwanští voliči jsou blíže užšímu spojení s pevninou.
Co si Taiwan myslí o svém velkém bratrovi přes moře?
Více než 7,5 mil. voličů, 70% z oprávněných, volilo dne 27. listopadu starosty a rady města v pěti městských obvodech, což může být považováno za širší hodnocení prezidenta Ma Ying-jeou.
Pan prezident Ma samotný je představitelem pocitů, které k pevnině převládají a mají silné zasazení v podnikatelských vztazích, včetně dohody o částečně volném obchodě, v největším narovnání vztahů s Čínou od roku 1949.
Pan prezident Ma prošel zkouškou, ale jen těsně.
Ačkoli jeho strana Kuomintang (KMT) skončila výhrou tří z pěti úřadů starosty, nedokázala vyhrát většinou hlasů.
Vedle toho Demokratická progresivní strana, Democratic Progressive Party (DPP), která je nakloněna větší nezávislosti Taiwanu, získala téměř 50% všech hlasů proti 45% strany KMT.
Pokud by se jednalo o prezidentské volby, měl by prezident Ma potíže.
Od doby, co byl zvolen před dvěma lety, se podíl hlasů jeho strany snížil přibližně o 8%.
Poprvé byla strana DPP společně s KMT v městských radách.
Volby se odehrávaly jako většina taiwanských voleb, které zahrnují hlučné volební nákladní automobily a masová shromáždění s vlaječkami se spoře oděnými dívkami.
Součástí byl dokonce povinný tajemný pokus o atentát.
Sean Lien, syn Lien Chana, čestný předseda KMT, byl agitovat pro kandidáty KMT v předvečer voleb.
Muž z davu zastřelil mladého pana Lien čistě přes obličej, zranil jej a zabil diváka.
Bizarně nebylo určeno, zda měl ozbrojenec v úmyslu zranit pana Liena nebo urovnat spor s kandidátem.
V každém případě Tsai Ing-wen, vedoucí DPP, tvrdí, že střelba ovlivnila volby, podezření padá na DPP a vede voliče směrem ke KMT.
Snad jediným velkým vítězem kampaně byla Čína.
Bylo pozoruhodné, jak zůstala v pozadí otázka samotné pevniny.
Místo toho kandidáti zápolili ohledně plánů na státní bytovou výstavbou a vytváření pracovních míst.
Taiwan si obvykle užívá své de facto nezávislosti a nenávidí vojenské hrozby Číny.
KMT má tedy tendenci vyhnout se vazbám na vládu v Pekingu.
Ale tentokrát DPP upustila také od vzbuzování anti-čínských postojů.
Je to reakce na skutečnost a uvědomění si, že čínský obchod má zásadní význam pro ekonomické přežití Taiwanu.
Pan prezident Ma za jeho stranu potvrdil, že politika Číny je pro většinu Taiwanu přijatelná.
Od vlády v Pekingu lze očekávat, že bude i nadále pokračovat v komerčních úplatcích, společně se svou strategií, aby Taiwan nalákal zpět do stáda.
Čína neztrácela čas při vyslání vyjednavače do Taipeje, aby zařídil summit o ochraně investic a lékařské spolupráci.
Jistě by také rádi viděli politickou integraci, ale popořadě.
Na to bude lepší počkat po prezidentských volbách v roce 2012.
Strana DPP v každém případě objevila sama sebe.
Před dvěma lety byla na špatné úrovni: její bývalý lídr, Chen Shui-bian, byl poslán do vězení na základě obvinění z korupce.
Prezident in 2000-08 byl buřič a zastánce jasné nezávislosti.
Ale pod vedením paní Tsai se vyvinula nová generace, která je umírněná a DPP tvrdě pracuje na tom, aby přilákala odborníky a mladé lidi.
Paní Tsai byla provolávána jako kandidátka DPP na prezidentku, jako například Su Tseng-changem, který zastával úřad pod panem Chenem.
Jejich strana nyní dělá vše proto, aby ukázala, že také mohou spolupracovat s Pekingem.
Paní Tsai zveřejnila plány pro výzkumné instituty, které slouží jako kontaktní místo mezi DPP a Čínou, za předpokladu, že jejich jednání může probíhat bez předchozích podmínek.
Paní Tsai sděluje taiwanské veřejnosti, že její strana představuje "důvěryhodnou alternativu" k ukvapenému přístupu pana Ma k Číně.
Pan Chen se zdá být rozzloben tímto posunem.
V prohlášení vydaném ze své cely vyjádřil názor, že kandidátům DPP by se dařilo lépe, kdyby trvali na tom, že je Taiwan samostatná země.
Dokonce nařídil panu Su, pragmatikovi, aby nekandidoval za prezidenta.
Ale i bez zásahu pana Chena bude DPP bojovat o výběr mezi potenciálními kandidáty.
KMT je oprávněná k vyhledávání vlastních lidí.
Hodnocení pana Ma byly špatné, a to i přes překotné tempo hospodářského růstu; kandidáti KMT s ním nechtěli jít do kampaně.
Jeho neoblíbenost se zdá být založena zejména na nezaměstnanosti a prohlubující se propasti mezi bohatými a chudými.
Mluvčí KMT říká, že přeorganizuje svůj kabinet, stejně jako místní pobočky.
Silně prosazované návrhy na podporu Taiwanu pro navázání přátelských styků jsou omezeny.
Současně považuje většina taiwanských občanů ekonomickou integraci s Čínou za nevyhnutelnou.
Podle Antonia Chianga, prominentního publicisty, "bod, od kterého není návratu, již uplynul."
Nominace na cenu Grammy: Jazzová zpěvačka Esperanza Spalding je překvapením v kategorii nejlepší nový umělec
Vystoupení na žádost prezidenta a lidi si zákonitě musí všimnout.
Esperanza Spalding, 26 letá jazzová basistka a zpěvačka, kterou si prezident Obama vybral, aby vystoupila na ceremonii Nobelovy ceny za mír v roce 2009, je označována jako jedno z překvapení cen Grammy v tomto roce s nominací v kategorii nejlepší nový umělec.
Vzhledem k tomu, že Spaldingová byla oslavovanou postavou na jazzové scéně od roku 2008, kdy vyšlo její album "Esperanza", přišla nominace trochu pozdě, ale je to v souladu s pravidly Grammy, kdy umělec nesmí vydat více než tři alba předtím, než "je stanovena veřejná identita daného umělce."
Její ambiciózní album z roku 2010 "Chamber Music Society" jistě zaznamenalo krok kupředu a díky jejímu bezstarostnému vokálnímu stylu a hbitým rukou s prvky popu, funku a latinskými vlivy, můžeme hovořit o Spaldingové jako o úspěchu, který v roce 2003 zaznamenala Norah Jones, nejbližší ekvivalent pro hlasující v Grammy, kteří hledají podobné jazzové dílo v této kategorii za poslední roky.
Jinde porotci Grammy právem oceňují album Vijay Iyer Trio "Historicity" v kategorii instrumentálního alba, vzrušující, osvěžující jízda alba, která byla horkým favoritem v loňském roce.
Iyer bude soutěžit proti albu zkušeného saxofonisty Jamese Moodyho "Moody 4B" a klávesisty Johna Beasleyho "Positootly."
Trombone Shorty, chraptivý favorit z New Orleansu a častý host v pořadu HBO "Treme" byl oceněn v současné jazzové kategorii, která je jinak nakloněna albům Stanleyho Clarka, Johna McLaughlina a Jeffa Lorbera.
Divoká skupina Darcy James Argue's Secret Society se znalostí steampunk získala několik zasloužených uznání v kategorii velkých souborů, kdy v konkurenci stál komorní jazz Childs Ensemble a stále odvážný Dave Holland, jehož živé album s oktetem "Pathways" vytvořilo krásný příklad, jak může mít basista volnou ruku jakožto kapelník.
Nominace Grammy Awards: Michael Daugherty, Steve Mackey vedou v kategorii klasické hudby
Nominace na klasickou hudbu mají na 53. výročních cenách Grammy široký záběr hudebníků a skladatelů z celého světa.
Vedoucí postavení v nominaci má Michael Daugherty a jeho "Deus Ex Machina" za klavír a orchestr, s počtem pěti bodů a Steve Mackey s jeho albem "Dreamhouse", eklektické orchestrální dílo, s počtem tří bodů.
Mezi nominovanými s vazbou na Jižní Kalifornii se objevil estonský skladatel Arvo Pärt a jeho Symfonie č. 4 "Los Angeles", dílo, které bylo objednáno přes Los Angeles Philharmonic a debutovalo ve Walt Disney Concert Hall v roce 2009.
Skladatel sídlící v L.A. Avner Dorman a jeho Mandolin Concerto má také šanci na ocenění.
Nominace v klasické hudbě se rozdělují do 13 kategorií, které zahrnují orchestrální, operní, sborové a sólové nahrávky.
Kategorie pro producenta klasické hudby roku má pět nominovaných, kterými jsou Blanton Alspaugh, David Frost, Tim Handley, Marina a Victor Ledin a James Mallinson.
Nominace na klasické album získal Bruckner a jeho Symfonie č. 3 a 4 od Royal Concertgebouw Orchestra; Daugherty a jeho "Deus Ex Machina" a "Metropolis Symphony" od Nashville Symphony Orchestra; Steven Mackey a jeho "Dreamhouse" z projektu Boston Modern Orchestra Project a Synergy Vocals; "Sacrificium - the Art of the Castrati" uvádějící různé umělce; a Verdiho "Requiem" od Chicago Symphony Orchestra and Chorus.
Co se týče kategorie opery, nominovaní jsou Berg a "Lulu" od Orchestra of the Royal Opera House; Adolf Hasse a "Marc Antonio e Cleopatra" od Ars Lyrica Houston; Kaija Saariaho a "L'Amour de Loin" od Deutsches Symphonie-Orchester Berlin; Rodion Shchedrin a "The Enchanted Wanderer" od Orchestra and Chorus of the Mariinsky Theatre; a Arthur Sullivan a "Ivanhoe" od BBC National Orchestra of Wales.
Mezi skladatele, kteří jsou nominovaní na Grammy za soudobé skladby, patří Pärt for Symphony No. 4, Daugherty za "Deus Ex Machina," Hans Werner Henze za "Appassionatamente Plus," Magnus Lindberg za "Graffiti" a Shchedrin za "The Enchanted Wanderer."
Pärt's Symphony No. 4 měla premiéru v Disney Hall v lednu roku 2009 na vystoupení, které bylo nahráváno L.A. Philharmonic pod taktovkou Esa-Pekka Salonena.
Přibližně 30 minutovému dílu se říká "Los Angeles" a je věnováno bývalému ropnému magnátovi Mikhailovi Khodorkovskému, který je uvězněn v Rusku.
Dorman a "Mandolin Concerto" byl nominován za instrumentální vystoupení sólisty s orchestrem.
Skladatel z L.A. uvedl, že napsal 15 minutové dílo speciálně pro mandolínového interpreta Avi Avitala, který vystupoval na koncertě s Metropolis Ensemble se sídlem v New Yorku.
"Psal jsem to za pomoci tónů z Blízkého východu a mnoha severoafrických rytmů," řekl Dorman v telefonickém rozhovoru.
Dirigent Pierre Boulez, 85, obdržel nominaci v kategorii za orchestrální výkon, za vedení Chicago Symphony při nahrávání prací Stravinského.
Mezi instrumentální sólisty, kteří obdrželi nominaci, patří pianisté Nelson Freire a Marc-André Hamelin; varhaník Paul Jacobs; houslistka Julia Fischer; a harfistka Sarah Schuster Ericsson.
Mezi nominovanými vokálními sólisty byly letos zastoupeny pouze ženy, a to Anne Sofie Von Otter, Cecilia Bartoli, Lucia Duchonová, Vivica Genaux a Measha Brueggergosman.
V kategorii přechodu klasiky získala nominaci sopranistka Jessye Norman za svou nahrávku "Roots - My Life, My Song."
Plánovaná mešita v Temecule dostává schválení plánovací komise
Plánovaná mešita v Temecule získala jednomyslnou podporu místní plánovací komise po více než pěti hodinách často vášnivého veřejného svědectví.
Kritici napadali projekt, že propaguje terorismus a bude vést k pozastavení obchodu.
Nicméně porotci rozhodli o středeční noci, že nové náboženské centrum je v souladu s místními zákony a bude esteticky působivé.
"Mnoho dobrých lidí přišlo podpořit tento projekt - křesťané, Židé, na koho si vzpomenete," řekl Hadi Nael, předseda Islámského centra v Temecula Valley, ve čtvrtek ráno.
"Jsem na to jakožto americký občan velice pyšný."
"Značí to, že spravedlnost vždy zvítězí."
"Opozice je minimální" dodal.
"Ti, kdo jsou proti, pouze hlasitě vykřikují."
"Máme v naše údolí opravdu výborné lidi."
Jednání začalo v šest hodin večer a trvalo téměř do půlnoci, kdy většinu času zabraly diskuze s lidmi, kteří byli pro nebo proti centru. Tyto hlasy byly rovnoměrně rozděleny, udává Press-Enterprise.
Diskuze pokračovala na internetových stránkách novin.
"Už neexistuje Amerika," objevil se jeden komentář.
"Jsme Planeta opic se Sochou svobody zapadlou do písku."
"Amerika klesla."
Plánovaná Islámská centra vyvolala protesty také v jiných částech země, včetně blízkosti Ground Zero, místa tragédie, která se konala 11. září 2001, kdy na New York zaútočili teroristé.
V Temecula Valley Imam Mahmoud Harmoush násilí odsoudil.
Jeho náboženská obec čítající přibližně 135 rodin soužila v Riverside County po léta bez incidentu, ale přál si větší a vhodnější prostor než skladový prostor, který si pronajímal společně s výrobcem filtračních systémů.
Nová mešita o rozměrech 24 943 čtverečních stop ve středomořském stylu architektury bude mít také dva minarety a vyroste do výšky 43 stop.
Měla by zabírat místo o rozloze 4,32 akrů na Nicolas Road, přibližně tři kilometry východně od Chaparral High School.
Oponenti se ještě ohledně projektu mohou stále odvolat k městské radě.
Mikroby s odolností vůči arzenu zvyšují možnost nových typů života na Zemi nebo jinde
Objev podivné bakterie, která může používat arzen jako jednu ze svých živin, rozšiřuje prostor pro hledání nových forem života na Zemi a možná i dále.
Výzkumníci objevili neobvyklou bakterii zde na Zemi a tvrdí, že je to známka toho, že život má možnosti, které stojí mimo hlavní prvky, které byly dosud považovány a základní.
"Tento organismus má dvojí schopnost."
"Může růst buď díky fosforu nebo arzenu."
"Tato skutečnost je velice zvláštní, ale není to důkazem, že se jedná o jakousi formu skutečně 'mimozemského' života," okomentoval tento fakt Paul C. W. Davies z Arizona State University, spoluautor zprávy, která se objevila ve čtvrtek v online vydání časopisu Science.
Dlouho bylo považováno za nezbytné pro život šest hlavních prvků - uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra.
Vědci nicméně zjistili, že bakterie, objevené v Mono Lake v Kalifornii, jsou schopny pokračovat v růstu poté, co se za arzen nahradí fosfor.
"Začne vás udivovat, co všechno je ještě možné," řekl Ariel D. Anbar z Arizona State University, spoluautor zprávy.
Tento nález je významný pro hledání života mimo Zemi, protože výzkumníci musí být schopni rozpoznat život a vědět, jak život může vypadat, řekl Anbar.
Studie se zaměřuje na mikroby nalezené na Zemi.
Nicméně zpráva o této novince zveřejněná, aby se o ní diskutovalo, která neprozrazovala detaily nálezu, vyvolala široké spekulace na internetu, že zpráva odhaluje objev mimozemského života.
Není tomu tak.
Objev "ukazuje, že jiné planetární organismy mohou být schopny využít jiné prvky, které pohánějí biochemii a že sada prvků, kterou považujeme za 'standardní', nemusí být pro život tak absolutně nezbytná," vysvětlil Charles Cockell, profesor na Planetary and Space Sciences Research Institute, Open University, v Milton Keynes, Velká Británie.
Cockell nebyl součástí výzkumného týmu.
"Tato práce je neobvyklá, protože ukazuje nahrazení jednoho prvku prvkem jiným v základní biochemii a biochemické struktuře," dodal Cockell.
Nebyl to náhodný nález.
Felisa Wolfe-Simon z Astrobiologického institutu při NASA, která studii vedla, se zaměřila na Mono Lake, protože vykazuje vysokou hladinu arzenu.
Arzen a fosfor jsou chemicky velice podobné prvky, uvažovala tedy, že mikrob, který je vystaven oběma prvkům, může být schopen nahradit jeden za druhý.
"Arzen je jedovatý hlavně proto, že jeho chemické chování je velice podobné fosforu."
"Výsledkem je, že organismy mohou velice těžko tyto prvky od sebe oddělit."
"Nicméně arzen je natolik odlišný, že stejně jako fosfor nefunguje. Když se dostane do organismu, začne pracovat v biochemických procesech," vysvětlil Anbar.
Vědci shromažďují bakterie známé jako GFAJ-1 a vystavují je vzrůstající koncentraci arzenu, které jsou bakterie schopny se přizpůsobit a růst.
Mikroby rostou lépe při působení fosforu, ale vzhledem k tomu, že mohou přežít také s náhradou arzenem, zvyšuje se možnost, že se forma života, která využívá arzen, může objevit přirozeně, a to buď jinde na Zemi nebo na jiné planetě nebo měsíci, kde je arzen více běžný.
Jamie S. Foster, odborný asistent mikrobiologie na University of Florida, prohlásil, že myšlenka arzenu, který by mohl být nahrazen fosforem, není nová, ale nikdy se nenašel příklad, na kterém by se tato skutečnost dokázala.
Arzen byl běžnější v dřívějších dobách na Zemi, řekla, a tak vědci spekulovali, že jej mohly využívat dřívější formy života.
"To naznačuje, že mohly být jiné způsoby, jak vytvářet život, ne pouze způsobem, jakým se vytvořil v raném období Země," uvedl Foster, který nebyl součástí výzkumného týmu Wolfe-Simona.
Výzkum byl podporován organizací NASA, Ministerstvem energetiky a Národním institutem zdraví
Zbývající ukradení psi byli nalezeni v Comptonu
Zbývající dva ze čtyř výstavních psů, které někdo ukradl z motelu Bellflower, byli nalezeni. Informoval o tom šerif oblasti Los Angeles ve čtvrtek.
Čtyři výstavní psi - dvě akity a velští pembroke corgis - zmizeli v úterý, kdy někdo ukradl Chevrolet Express van 2006, ve kterém trávili noc u motelu Bellflower 6, sdělily úřady.
Dva psi byli objeveni ve středu odpoledně a zbylí dva psi potom ve středu pozdě večer, řekl Steve Whitmore, mluvčí policejního oddělení pro oblast Los Angeles.
"Dobrou zprávou je, že psi jsou v pořádku," řekl Whitmore.
"Jsou v dobrém stavu."
"Byli předáni jejich právoplatným majitelům."
Whitmore odmítl říci, kde přesně byli psi nalezeni, v jaké lokalitě, stejně tak se nepodělil o detailní informace týkající se jejich nalezení.
"Vyšetřování stále pokračuje."
"Nechceme o tom mluvit," uvedl Whitmore.
"Dodržujeme pravidla."
Majitelé psů, Kristina Rickard a David Peek, nebyli zastiženi, aby se mohli k případu vyjádřit.
Měli velikou radost, když se ve středu odpoledne jejich dvě akity našly v útulku v Downey.
Šerifovi zástupci nalezli van a dva psy odděleně v Comptonu.
Akity Trace, tříletý pes Trace a 10 měsíční fena Didi, byly bez zranění, sdělily úřady.
Ale Bunny a Peter, plemena Welsh Corgi Pembroke Rickard a Peek, kteří měli v plánu účastnit se tento týden oblastních soutěží jménem svých japonských majitelů, zůstali nenalezeni až do jejich objevení pozdě ve středu.
Peek and Rickard, kteří žijí v Reddingu, jsou tento víkend ve městě, aby se účastnili AKC/Eukanuba National Championship na Long Beach, kde měli v plánu ukázat Trace.
Ostatní psi měli soutěžit v dalších soutěžích, plánovaných ve dnech před výstavou AKC/Eukanuba show, řekl Peek deníku The Times ve středu.
Jižní Kalifornie je pouze jednou zastávkou na téměř měsíčním cestování páru po psích výstavách.
V pondělí večer se Peek a Rickard zaregistrovali do motelu.
Často přespávají v motelech a parkují svůj vůz před oknem pokoje.
Vzali si sebou také tři psy - štěně boxera, Parson Russell teriéra a bretaňského ohaře - kteří s nimi zůstali v motelovém pokoji.
Akity a Pembroke Welsh corgis nechali v autě, kde mělo být chladněji.
Trochu pootevřeli okna, aby v autě měli psi dostatek čerstvého vzduchu.
Peek a Rickard ohlásili krádež auta v 6 hodin ráno v úterý.
Peek řekl, že nabídne odměnu komukoli, kdo je ke zmizelým psům zavede. Psi mají implantovány mikročipy k jejich identifikaci.
Ve čtvrtek nebylo jasné, zda budou uděleny ceny.
Lev je opět připraven řvát nyní, kdy restrukturalizace MGM získává od soudu konečné schválení
Po 18 měsících otřesů a nejistoty dostala společnost MGM konečně zelenou, aby mohla začít znovu.
Federální insolvenční soudce New Yorku ve čtvrtek oficiálně požehnal "předem zabalenému" plánu věřitelů urovnat asi 5 miliard dolarů dluhu a očistit tak cestu pro 86 let starou zábavní společnost, která se zaměřuje na produkci a výrobu filmů a televizních show.
Čtvrtečním výnosem, že plán splňuje požadavky konkurzního řádu USA nezůstávají MGM žádné právní překážky, aby mohli znovu nastartovat zakladatele Spyglass Entertainment Gary Barber a Roger Birnbaum, kteří se stanou hlavními vedoucími zeštíhleného studia.
Počet zaměstnanců klesne zhruba na 320 z původních více než 400.
MGM se nevynoří náhle z Kapitoly 11, dokud se JPMorgan Chase nedohodne na plánovaných finančních zdrojích umožňujících půjčku ve výši 500 milionů dolarů, aby se zafinancovaly nové operace a produkce MGM.
Nyní jde o spojení s investiční bankou, která sama potřebuje 75 milionů dolarů a financování se očekává kolem půlky prosince.
Restrukturalizační proces studia začal v květnu 2009, kdy byla najata investiční banka Moelis & Co., aby poradila managementu, jak vyřešit své finance, jelikož management bojoval o to, aby si mohl dovolit platby úroků ve výši 300 milionů dolarů ročně.
Toho srpna byl předseda Harry Sloan nahrazen Stephenem Cooperem, bývalým generálním ředitelem společnosti Enron a odborníkem na obrat, známým svou prací pro Krispy Kreme Doughnuts.
Pokusy Moelise a Coopera vyřešit finanční potíže MGM a 140 věřitelů studia trvalo mnohem déle, než se očekávalo.
Po několika měsících diskuzí se strany dohodly, že ke konci roku 2009 dají společnost k prodeji.
Ačkoli aukce přilákala několik zájemců, nikdo z nich nebyl ochoten zaplatit 2 miliardy amerických dolarů plus finance, které požadovali věřitelé.
Na jaře letošního roku bylo vše zpět na rýsovacím prkně a tým MGM začal pracovat na plánu restrukturalizace. Po měsících diskutování a interních neshod byl plán nakonec věřiteli schválen koncem října.
Když MGM v následujících týdnech oficiálně povstane z konkurzu, firmy Moelise a Coopera obdrží za svou práci mnohamilionové bonusy v dolarech.
Společnost Moelis & Co., která již obdržela 1,2 milionů dolarů, dostane platbu 9,5 milionů dolarů.
Cooperovy firmy, které inkasují za své služby, které řídí běh společnosti, 375 000 dolarů měsíčně, obdrží odměnu za úspěch, tzv. "success fee" 4 miliony dolarů.
Barber a Birnbaum plánují obnovit výrobu v MGM, která v tomto roce vydala pouze jeden film a dát dohromady návrh na sedm nebo osm filmů, které vyjdou začátkem roku 2012.
Plánují také podílet se na financování dvou filmů, jejichž předlohou bude kniha "Hobit", a to společně s Warner Bros.
Studio potřebuje sjednat zvláštní půjčku mezi 265 miliony a 275 miliony dolary, aby zafinancovalo svůj podíl na těchto dvou filmech, které bude režírovat Peter Jackson.
Investor Carl Icahn, který vlastní přibližně 18% dluhů MGM hledal možnost sloučení studia se společností Lions Gate Entertainment, v níž je největším akcionářem.
Nicméně nedávná jednání mezi oběma společnostmi nevyústily v dohodu.
Technologické hračky, které udrží váš rozpočet na dárky v rovnováze
Vedoucím kandidátem letošního roku je nejúžasnější hračka iPad, za kterou následuje videoherní systém. V obou případech se ale jedná o výrazný zásah do rozpočtu na dárky.
Považte, že za cenu jednoho iPadu si můžete koupit pět kol BMX za 99 dolarů a jedna hra Kinect stojí stejně jako 10 korálkových švihadel nebo přibližně 48 kelímků Play-Doh.
Existuje ale způsob, jak udržet váš rozpočet pro dárky v rovnováze.
Nedávno jsem navštívil tři národní prodejce hraček - Wal-Mart, Toys "R" Us a BJ's Wholesale Club - a sledoval, jaké elektronické hračky si mohu koupit za méně než 80 dolarů.
Bylo okamžitě jasné, že funguje Mooreův zákon; letošní technologické hračky mají daleko více energie, a to při stejných cenách, ne-li o něco nižších, ve srovnání s minulými roky.
Zatímco se objevilo relativně méně nových hraček s přidruženými weby, dvě nejznámější hračky tohoto typu, Webkinz a Club Penguin, nabízí více.
Zvyšuje se počet hraček s knoflíkovými bateriemi, stejně jako hraček s bateriemi nabíjecími.
Tady jsou některá doporučení.
(Všechny uvedené ceny jsou z Toys "R" Us, kromě případů, které jsou vyznačeny jinak.) 
Sing-a-ma-jigs (Mattel, 13$, od 3 let) jsou plyšová zvířátka, která zpívají, když jim stisknete bříško.
Při jednom stisknutí vydá zvířátko tón a druhý stisk začne vytvářet píseň.
Pokud si koupíte více než jednu, budou zpívat společně a harmonicky.
Upozornění: Jakmile začnete mačkat, nemůžete přestat.
Nejlepší volbou v kombinaci zpěvu a tance je Dance Star Mickey (Fisher-Price, 60$, od 2 let) 
Minulý rok jsem si na Elmo Live technology půjčil 14 palcovou animatrickou panenku, která umí hrát hru Simon Says a umí také měsíční chůzi díky své inovační sklopné noze s blokováním kol.
Děti testují hračku Mickey tanečního instruktora, ačkoli si jejich rodiče stěžují na nedostatek ovládání hlasitosti.
Pokud jste dítě 80. let, možná si vzpomenete na Alphie, jednu z prvních počítačových vzdělávacích hraček.
He's back, (Hasbro/Playskool, 40$, pro děti od 3 let), s batohem plným kvízových karet, které jsou navržené tak, aby se jízda autem proměnila v zábavu s prací se samoopravným, vtipným pracovním sešitem.
Pokud pošilháváte po smartphonu pro vaše dítě, zde jsou tři nezávislé alternativy.
VTech's MobiGo (60$, pro děti od 3 do 8 let) jde o nejlevnější variantu s jednoduchým použitím, s qwerty klávesnicí, ačkoli hry nemají tak efektivní výuku jako Leapster Explorer (70$, pro děti od 3 do 12 let), první významná změna řady Leapster od Leapfrog, s novějším a jasnějším displejem.
Žádná verze není kompatibilní se staršími jednotkami.
iXL od Fisher-Price (90$, pro děti od 3 do 7 let) využívá systém iTunes-like k zavedení her a e-knih a má slot na SD kartu, která umožňuje zobrazovat rodinné fotografie.
A nakonec, Scrabble Flash (30$, Hasbro, pro děti od 8 let) je soubor pěti kostek, které nejsou větší než krabička od zápalek, každá z nich má LED displej.
Cílem je vytvářet slova umístěním kostek do řady předtím, než vyprší čas; je to skvělé pro soutěžení v improvizovaném tvoření slov.
Stále více hraček má alespoň nějaký druh online spojení.
V nejvyšší míře byly v hračkářstvích zastoupeny dvě hračky Webkinz a Club Penguin.
Pokud chcete svému dítěti koupit online hračku od Club Penguin, můžete si vybrat například Disney Club Penguin 2" Mix 'N Match Figure Pack, 5$, pro děti od 6 do 12 let), který obsahuje minci se skrytým kódem.
Když aktivujete kód online, vaše dítě obdrží dostatek kreditů v obchodě Club Penguin store na libovolné dvě položky.
To by mohlo zahrnovat třeba kolečkové brusle nebo zvířátko Puffle.
O něco málo větší než je štětinka vašeho zubního kartáčku je Hexbug Nano (10$, pro děti od 5 let), nejnovější z řady mikrorobotů na knoflíkovou baterii.
Brouk se pohybuje rychle na 12 vibrujících silikonových nohách v náhodném nasměrování.
Je zábavné, když uděláte bludiště z kostek a sledujete, zda se mu podaří najít cestu ven.
Je také velice odolný.
Ten náš byl schopen spadnout s kuchyňského stolu a strávit dokonce nějaký čas v tlamě našeho psa.
Zavedení jemnější policejní kontroly v Číně
Jako městský vojenský instruktor, chodil Tang Shenbin po náměstí, přísně kontroloval své rozkazy a vydával příkazy polohlasně s vojenskou autoritou.
Chtěl, aby ženské členky - čínské statné vymahatelky městského pořádku, obávané a opovrhované za své tvrdé zákroky a zálibu v násilí - zprostředkovaly určitý dojem na hlouček kolemstojících.
"Postavte se rovně!"
"Pospěšte si!"
Ukažte jim, šeptá tiše, "jak vypadají hezké dívky!"
Čtyři velice mladé dívky v bílých rukavicích a stejných olivových kabátech a kalhotách se postavily do pozoru.
Čtyři páry černých bot jsou seřazeny jako podle pravítka.
Čtyři pokrývky hlavy perfektně sedí na vlasech, které jsou dokonale svázané modrými a bílými stuhami.
"Osobně si myslím, že vypadají průměrně," řekl přezíravě pan Tang.
"Modely jsou pěkné."
Více než jedna vláda se snažila oživit obraz městských dozorců v Číně.
Jedno město nařídilo, aby noví branci měli vysokoškolské vzdělání.
Provincie Guangdong změnila šedo-zelené uniformy na údajně přitažlivější modrou.
Wuhan ve střední Číně nahradil upřené pohledy za silnou výzbroj: v roce 2009 bylo v jedné zprávě uvedeno, že 50 důstojníků obklíčilo neústupně vozík se svačinami a upřeně se na majitele dívali, až se podomní prodejce po půl hodině sbalil a odjel.
Xindu, městský okres s 680 000 obyvateli v Chengdu si za hlavní obraz zvolili operaci.
Od roku 2003 okres doplnil svou městskou policii o 13 žen, které byly vybrány specificky podle svého vzhledu, souměrnosti a mladého věku.
Cílem je ukázat kromě hrubé stránky policie také jemnější, ženskou stranu.
Bohužel i samotná Scarlett Johansson by měla potíže, aby se dostala do tajných čínských městských skupin.
Argumentovali by kritici z dobrého důvodu.
Na rozdíl od policie, je těmto policistům povoleno pouze prosazovat městskou vyhlášku, ukládat pokuty a jiné administrativní postihy.
Ale čínské sdělovací prostředky běžně zachycují odlišnou realitu.
V lednu 2008 policejní inspektoři z provincie Hubei utloukli nezúčastněného diváka k smrti poté, co použil svůj mobil k natáčení, jak si počínají při zákroku ve věci protestu proti skládce.
V loňském roce probíhalo školení policistů v Pekingu, manuál k tomuto školení byl ukraden a umístěn na internet. V manuálu byl mimo jiné popis, jak účinně zmlátit pachatele bez známek krve.
Tento rok se dostal podomní obchodník s melouny v Shanghai do rvačky s pěti policisty a utrpěl zranění levé části mozku.
Jedna videohra plná násilí, kterou si lze stáhnout na internetu, zobrazuje čínské policisty, jak útočí na pouliční prodejce.
"Chengguan vyděsil vládu," China Daily, národní vydání, naříkala v loňském roce po další diskuzi ohledně taktiky.
Na papíře stálo "opravdu důkladně pročištění."
Skeptici říkají, že takový přístup nestačí.
Po té, co okres inzeroval v říjnu zájem o osm nových ženských policistek, úvodník The Beijing Evening News se zabýval otázkou, zda ženy mají skutečné povinnosti nebo jsou pouze rozptýlením.
Odpověď se zdá být z obojího trochu.
Okres požadoval ženské uchazečky ve věku od 18 do 22 let s dobrou postavou a "pěti rysy obličeje ve správné proporci."
Adeptky by měly mít výšku vyšší než je průměr - tedy vyšší než 1,6 metrů.
Výslužba ve věku 26 je povinná.
Funkcionáři tvrdí, že práce je psychicky příliš náročná pro ženy nad 25 let.
"Jejich image je důležitá věc," řekl jeden nejmenovaný policista na Rednet.com, jakoby vládních webových stránkách.
"Kandidátky musí nejprve prokázat vnější kvality, které potom určují další, patří mezi ně výška, váha, rysy obličeje, atd."
Potom přichází na řadu povaha a "vnitřní kvality".
Ženy jsou jako květinové vázy, řekl a dodal, "Kromě toho, že budou vázami, budou mít také jiné odpovědnosti."
Zheng Lihua, zástupce ředitele vedení okresního města, s tímto popisem moc nesouhlasí.
Ale podotknul, že požadavky na výšku jsou v Číně běžné také pro jiné pracovní pozice, a to u obou pohlaví.
Stejně jako požadavek na souměrné rysy obličeje.
Což znamená, že otázka dobrého vzezření je mezi Číňany předmětem diskuzí.
Zdravotně postižení nebo zmrzačení se jistě neuplatní.
"Nemůže připustit, aby u nás sloužil chromý nebo hrbatý člověk," řekl pan Zheng.
"Jeho image by nebyla dobrá."
Liu Yi, která drží hlídku na náměstí Baoguang v blízkosti kláštera, má 22 let, tváře jako jablíčka a jemně tvarovaná ústa.
Nedomnívá se, že by důraz na její vzhled mohl mít sexistický ráz, řekla.
"Myslíte si, že v této uniformě vypadám sexy?" zeptala se s ironickým pohledem.
Její spolupracovnice s dolíčkama, 21-letá Xu Yang říká "Naším úkolem je reprezentovat obraz města."
Nemají námitky proti svému omezenému výkonu, řekly, protože jejich kariérní ambice jsou větší než pouze zahánět obchodníky do uliček, kde mohou vykonávat svou činnost.
Každé ráno stojí skupina proti více než deseti trhovcům, kteří pobíhají pěšky nebo na kolech a snaží se prodat co nejvíce knedlíčků a misek tofu předtím, než budou vyhnáni.
"Pane Wangu, musíte odejít."
"Už jsme vám to říkaly mnohokrát!" řekla slečna Xu, když začal trhovec utíkat, a na čas opustil své kolo s vozíkem s nudlemi.
Policisté popisují své povinnosti jako více monotónní než namáhavé.
"Každý den jde v podstatě o to samé," řekla Huang Jing, 20, která studuje ve svém volnu marketing.
"Velká rutina."
Jedním z důvodů je, že ženské policistky nemají pravomoci jako jejich mužské protějšky, aby mohly zboží prodejci zabavit.
Mohou pouze vyhrožovat, že danou skutečnost nahlásí svým mužským vedoucím.
Tendence je potom chránit je před náhlými veřejnými projevy nepřátelství proti úřednímu aparátu, které jsou běžné v rámci celé Číny.
Tento rok se stovky občanů v Kunmingu, hlavním městě provincie Yunnan, vzbouřily poté, co se šířily falešné zvěsti o tom, že policisti zabily prodejce.
Více než deset policejních důstojníků nebo policistů bylo zraněno v nočních hodinách; 14 vládní vozidel bylo převráceno nebo zapáleno.
Xindu zatím takovému násilí unikl.
Ale klid může být zaručen pouze stěží.
Pouze dva bloky od klidného náměstí Baoguang, kde toho rána měly hlídku policistky, se na rohu ulice shromáždilo více než 50 lidí.
Policisté zabavili motocykl, který se opravoval na chodníku místo uvnitř prodejny, jak vyžadují předpisy.
Majitel kola mohl plakat jak chtěl.
15 minutový odstup před policisty, tvářící se vztekle, s lokty proti vozidlům a rychle pryč s motocyklem a jeho vlastníkem.
Li Xuedong, 40, koordinátor přičleněný k mužské skupině, zůstal vzadu, jeho bílý odznak se otočil, aby se skrylo jeho jméno.
Stejně jako ženské policistky, koordinátoři jsou muži nad 40 let, kteří již mají pouze pomocnou roli.
Na rozdíl od nich nejsou vzděláni v údržbě a uhlazování image.
"Někdy bojujeme verbálně."
"Někdy bojujeme fyzicky," řekl pan Li věcně.
"Většinou je to veřejnost, která si s tím začne."
Prokurátoři nebudou obviňovat senátora Ensigna
Prokurátoři Ministerstva spravedlnosti očistili senátora Johna Ensigna z trestního obvinění, které se týkalo jeho aféry s bývalým poradcem pro kampaň a jeho snahy zajistit lobby, oznámili ve středu senátorovi právníci.
Rozhodnutím končí nejvážnější právní hrozba, které pan Ensign, nevadský republikán, čelil a který byl, až do doby skandálu, považován za možného republikánského kandidáta na prezidenta pro rok 2012. Jeho aféra se dostala do národních titulků a poškodila jeho kariéru.
Úřad pana Ensigna řekl, že byl rozhodnutím, které následovalo téměř po ročním vyšetřování, "zajisté potěšen".
Senátor by ještě stále mohl čelit disciplinárnímu řízení u etické komise Senátu.
Právníci pana Ensigna řekli, že Ministerstvo spravedlnosti "nás informovalo, že senátor Ensign již nebude cílem vyšetřování a že není v plánu vznášet proti němu další obvinění v této záležitosti."
Ministerstvo spravedlnosti se k případu odmítlo vyjádřit.
Rozhodnutí bylo překvapením pro mnoho etických právníků mimo Ministerstvo spravedlnosti, kteří tvrdili, že existují závažné důkazy o tom, že pan Ensign připravoval porušení zákazu federálního lobbování.
Rozhovory, e-maily a další dokumenty, které byly zveřejněné v říjnu 2009 v New York Times uvedly, že pan Ensign pomáhal Douglasu Hamptonovi, jednomu ze svých asistentů, zajistit lukrativní lobby, které mělo vést k mlčení pana Hamptona a jeho ženy, Cynthie, o senátorově poměru s ní.
Paní Hamptonová kdysi pracovala jako pokladník v kampani Ensigna.
Pan Ensign kontaktoval řadu politických podporovatelů, aby našli práci pro pana Hamptona a podporoval jejich názory poté, co pana Hamptona zaměstnali, aby za ně loboval, tolik uvádějí dokumenty a rozhovory.
Jelikož byl Hampton donedávna asistentem pana Ensigna, byl ze zákona z lobbingu svého bývalého zaměstnavatele nebo Senátu na rok vyloučen.
Odborníci na etiku tvrdí, že neobvyklé vypořádání pana Ensigna a pana Hamptona, kteří byli před aférou přátelé, se objevilo v rozporu se zákazem lobbování.
Z důkazů, které byly zveřejněny "vyšlo najevo, že jde o jasný případ přípravy porušení zákona," řekla Stanley Brand, washingtonský právník, který se specializuje na obhajobu klientů, kteří jsou vyšetřovaní vládou.
Zatímco úředníci Ministerstva spravedlnosti odmítli vysvětlit důvody rozhodnutí ve věci senátora Ensigna, pan Brand a další právníci se specializací na etiku řekli, že ministerstvo je opatrné, co se týče politických žalob, po velkém počtu nezdarů, včetně rozhodnutí z minulého roku pozastavit žalobu proti bývalému senátorovi Tedu Stevensovi uprostřed obvinění z pochybení státního zastupitelství.
Federální žalobci "jasně schovali zbraně", řekla Melanie Sloan, výkonná ředitelka organizace Občané pro zodpovědnost a etiku ve Washingtonu (Citizens for Responsibility and Ethics in Washington), advokátní skupina, která podala v dané věci několik stížností proti panu Ensignovi.
"Ukazuje to v podstatě na to, že na vysoce postavené vládní úředníky se zákony nevztahují," dodala.
Paul Coggins, hlavní právník pana Ensigna, v rozhovoru sdělil, že mu v pondělí volal státní zástupce Ministerstva spravedlnosti a následně potom druhý den, a řekl mu, že ministerstvo neshledalo proti jeho klientovi žádné obvinění.
Obhajovací tým pana Ensigna spolupracuje s žalobci ve snaze přesvědčit je, že senátor, jak jeho úřad zopakoval ve středečním prohlášení, "jednal v souladu se zákonem."
Pan Coggins odmítl upřesnit právní argumenty, které předal státním zástupcům.
"Není mi příjemné líčit podrobnosti mých diskuzí s Ministerstvem spravedlností kromě toho, že si myslíme, že udělali správné rozhodnutí," řekl.
Minulý měsíc Federální volební komise rozhodla o zastavení vyšetřování samostatné stížnosti, ve které etická skupina podává obvinění, že platba rodičů Ensigna Hamptonům ve výši 96,000$ porušila federální volební zákon.
Volební komise uvedla, že neměla dostatek důkazů k prokázání, že peníze neznamenaly nic jiného než dar.
Jedna společnost, pro kterou pan Ensign pomohl panu Hamptonovi najít lobbistickou práci, byla firma NV Energy, hlavní nevadská společnost, která dlouho senátora podporovala.
Jeden e-mail z prosince 2008 prokázal, že poté, co začal pan Hampton ve společnosti působit jako lobbista, vedoucí zaměstnanců pana Ensigna - John Lopez - komunikoval s panem Hamptonem a řekl mu, že "bušil" do Ministerstva vnitra ohledně diskutovaného předmětu.
Pan Ensign se rovněž účastnil oběda s panem Hamptonem a jiným nevadským klientem, Allegiant Air a vyzval ministra dopravy, aby domluvil schůzku jménem letecké společnosti poté, co najmou pana Hamptona na lobbistickou práci.
Když se minulý rok poprvé objevila zpráva o aféře, pan Ensign se omluvil svým voličům a rezignoval na svou funkci, jakožto v pořadí čtvrtý republikánský vedoucí v Senátu.
Po mnohaměsíční stagnaci pan Ensign před dvěma týdny sdělil reportérům, že se plánuje účastnit třetího volebního období v Senátu.
Ve zprávě, že pan Ensign již není cílem vyšetřování trestného činu jeho mluvčí Jennifer Cooper uvedla, že senátor doufá, že etická komise bude rychle následovat Ministerstvo spravedlnosti a ukončí celé šetření.
"Senátor Ensign se těší na pokračování ve své usilovné práci ve jménu nevadského lidu," řekla dále.
Výzva obce Cheshire se obrací na Twitter
V řadách soudní síně jich půl tuctu psalo.
Minutu po minutě zasílali zprávy o hrůzném svědectví přes Twitter.
Nakonec obhajoba říká, že se více než 140 000 zpráv na Twitteru zabývalo znásilňováním a přivazováním dětí k postelím v domě, který byl zapálen.
Ve čtvrtek se konalo přelíčení Stevena J. Hayese, který byl odsouzen za zabití tří občanů Cheshire, Connecticut, rodiny, a mělo se konat oficiální ukončení s uložením trestu smrti, pro který porota hlasovala.
Ale právníci pana Hayese již soudu podali odvolání s žádostmi a argumenty, které by soud pravděpodobně zaměstnávaly roky.
Jeden z nejprovokativnějších je, že intenzívní podávání zpráv o procesu - včetně rozšířené používání Twitteru hlavních reportérů - vytvořilo "cirkusovou atmosféru" a toto rozšířené, bezprostřední proniknutí informaci s pobuřujícími detaily potom zavádělo porotu při rozhodnutí ve smyslu ovlivnění názorem veřejnosti.
Toto tvrzení by mohlo přinutit soudce zabývat se otázkou, zda s nástupem nových technologií nevyžadovat také nová pravidla v soudní síni.
"Jak jsem zažil u tohoto přelíčení, myslím si, že existuje reálné nebezpečí, že začlenění nových technologií v soudní síni ovlivňuje práva spravedlivého procesu pro jednotlivce," uvedl Thomas J. Ullmann, hlavní obhájce pana Hayese.
Soudce daného procesu Jon C. Blue vrchního soudu státu stručně odmítl tvrzení týkající se výnosu z minulého týdne a s tím, že sdělovací prostředky byly "pečlivě kontrolované" a že neexistují žádné důkazy, které by ukazovaly na to, že porota jednala pod vlivem veřejnosti.
Ale nejedná se pravděpodobně o poslední slovo v tomto případě.
Po celá desetiletí soudy uznávaly, že zpravodajství notoricky známých případů může vyvolat dotazy o spravedlnosti procesu.
V soudním nařízení z roku 1966 Nejvyšší soud Spojených států zrušil odsouzení clevelandského chiropraktika, Dr. Sama Shepparda za vraždu jeho manželky, kdy ve svém rozhodnutí řekl, že v případě Sheppard versus Maxwell, se při procesu z důvodu sdělovacích prostředků jednalo o "karnevalovou atmosféru".
Někteří jsou přesvědčeni, že tento trestný čin byl inspirací televizní show a filmu "Uprchlík".
Někteří právníci řekli, že odvolací soudy, které přezkoumaly Hayesův rozsudek o půl století později, by mohly být překvapeny argumentem, že by mohla být nezbytná nová pravidla, která určují způsob komunikace směrem ze soudních síní, což bylo v případě Dr. Sheppard nepředstavitelné.
"Existuje obecný důvod k obavám o dopad nových médií" ve vysoce sledovaných případech, řekl John J. Donohue III, profesor právnické Stanford Law School, který studoval trest smrti v Connecticutu a napsal zprávu, která říkala, že bylo vykonáváno libovolně.
Profesor Donohue uvedl, že někteří soudci mohou být zaujati myšlenkou, že omezení bezprostřední komunikace směrem ze soudních síní může učinit proces spravedlivější.
Případ Twitteru je pouze jedním z mnoha nastíněných právníky pana Hayese, kteří by byli schopni argumentovat roky, aby vykonání rozsudku zdrželi.
Obhájci také například tvrdí, že v případě pana Hayese může jít o předpojatost, když soudce Blue odmítl umožnit mu otestovat reakce potenciálních porotců tím, že jim při výběru poroty ukáže zločinné fotografie nahánějící hrůzu.
Někteří z porotců uvedli, že byli zděšeni fotografiemi obětí, kterou se stala Jennifer Hawke-Petit, 48, a její dcery Hayley, 17, a Michaela, 11.
Obhájci tvrdí, že rovněž odmítnou ústavnost trestu smrti a tvrdí, že soudce nesprávně odvolal porotce, který byl kritický vůči státním zástupcům a že svým rozhodnutím nesprávně nasadil větší tlak na verdikt a směroval porotu, aby o víkendu přemýšlela.
Porotci nebyli odděleni.
Ale jejich argumenty o vlivu rozsahu procesu může přitáhnout největší zájem.
Uvedli v námitce proti verdiktu vzneseném minulý měsíc, že případ dominoval zprávám v Connecticutu a byl diskutován během volební kampaně kandidáty na guvernéra a Senátem Spojených států.
Argumentovali, že sdělovací prostředky neustále rozdmýchávaly plameny emocí ve věci tohoto případu.
"Denní nával médií, kamer a reportérů před soudem," napsal právník, "bylo něco, co zde v New Havenu dosud nebylo k vidění a jedná se možná také o celostátní raritu."
Jejich zaměření na působení Twitteru je kontroverzní.
V rozhovorech někteří novináři tvrdili, že bezprostřední podávání zpráv bylo více pobuřující, než zprávy uvedené později a z jejich pohledu by měla soudní policie řídit pole působnosti dalších procesů.
Ale někteří právníci požadovali odvolací soudy s často používanými argumenty, že sociální a technologické změny vyžadují přizpůsobení soudů.
Právníci pana Hayese usilují o toto právo.
Ve svých archivech se odkazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1966 ve věci rozsudku Dr. Shepparda, kvůli šíři působení procesu a chtěli vyjasnit požadavek, že nová média vyžadují nová pravidla.
"Tento případ," napsali, "představuje případ Sheppard versus Maxwell 21. století."
Může zdvořilost překonat propast?
Po kampani, která byla pozoruhodná svou urážlivostí a negativismem, se tento týden ve Washingtonu objevilo malé množství zdvořilosti.
Je to první vlaštovka opravdové spolupráce dvou politických stran nebo pouze iluzivní moment před rychlým návratem do stranického boje v hlavním městě?
Úterní jednání prezidenta Obamy a parlamentních vedoucích nepřineslo žádné zásadní objevy ohledně zásadních témat, která musí být projednána během zasedání.
V každém případě se ale jednalo o zdvořilou diskuzi pojednávající o názorových rozdílech dvou stran, stejně jako definování jejich společných odpovědností, spíše než další prázdná epizoda stranického zápolení.
Středeční veřejné zasedání prezidentovy deficitní komise bylo rovněž civilizované, a to i přes politické rozdíly, které mezi členy zůstávají.
Zdá se, že je jasné, že blízká součinnost po dobu několika měsíců vybudovala vzájemný respekt, který přesahuje ideologickou propast, jež členy stále rozděluje.
A je docela nesnadné tvrdit, že začala nová éra spolupráce.
Obě strany jsou nyní ve zkušebním období - sondují navzájem známky kolegiality a kompromisu, přičemž se snaží hodnotit hranice veřejného mínění a voličskou trpělivost vůči obnovené stranické válce.
Proto bylo také úterní jednání a jeho pozdější hodnocení účastníky, provedeno s minimem požadavků nebo obviňování.
Filozofické rozdíly mezi Obamou a Republikány jsou příliš rozsáhlé a příliš hluboké na to, aby se navrhla rychlá změna poměrů, které zde panují poslední dva roky.
Ať jde o otázku daní, výdajů, zdravotní péče nebo práv, obě dvě strany jsou si na míle daleko.
Nicméně listopadové volby připravil Washington přinejmenším rychle.
"Není otázkou, zda se změnily regulační záležitosti," řekl Pete Wehner, Bushův administrátor, nyní při Ethics and Public Policy Center.
"Ty jsou po volbách nevyhnutelné.
Volby vyburcovaly emoce straníků a ti potom utichli.
Je to dobré."
V několika otázkách, zejména těch, které se mají probírat na zasedání, mají republikáni a demokraté malou šanci najít řešení.
Bushovo snížení daní na konci roku vypršelo a nikdo to nepovažuje za příznivé.
Obě strany chtějí najít způsob, jak ochránit některé nebo všechny, a to trvale nebo dočasně.
Podobně jako pravděpodobný kompromis ohledně dávek v nezaměstnanosti pouze proto, že se republikáni nemohou dívat na to, jak podporují snížení daní pro majetné, zatímco nezaměstnaným odmítají podporu v nezaměstnanosti.
Po úterním jednání v Bílém domě už je vidět větší optimismus ohledně možné dohody ve věci těchto otázek, společně s ratifikací nové zahajovací smlouvy.
Ale William Galston z Brookings Institution upozorňuje, že úspěšná spolupráce na zásadních otázkách nebude nutně vést ke vztahu dvou politických stran, když se 112. kongres svolává na leden.
Spíše je pravděpodobné období neshod, nebo dokonce nevyhnutelné, řekl.
"Poté, co se udělají věci, které se musí udělat, se psychologie v krátké perspektivě vrátí k jedné z konfrontací," sdělil.
Wehner také vyjádřil skepticismus - který je do značné míry rozšířený - k tomu, že zdvořilost povede je skutečné spolupráci.
"Dívám se na veškeré dění mezi současností a rokem 2012 jako na stínový box, kdy hlavní události nastanou v roce 2012," řekl.
Důvody ve velké míře souvisí se sestavováním nové republikánské většiny v Bílém domě a voliči čajových večírků, kteří ji pomohli vytvořit.
Republikánští lídři nyní stojí před nebezpečím zveličování, vědí, že se musí chovat podle svých slibů a musí snížit výdaje vlády a zrušit nový zákon o zdravotní péči.
Tyto přívrženecké linie jsou jasné v počátečních reakcích na doporučení ohledně deficitu, které zahrnují reformu daňového zákoníku a zvýšení některých daní, zvýšení důchodového věku a snížení výdajů.
Společní předsedové Alan Simpson a Erskine Bowles si vzali za úkol jeden z nejtěžších úkolů ve Washingtonu a mají, podle svého názoru, vyvíjet tlak otázky deficitu k veřejnému programu způsoby, které nemohou být ignorovány.
Potřebují ale 14 hlasů v 18-ti členné komisi, aby mohli svůj plán představit jako oficiální doporučení a bojovali tedy, aby se k tomuto číslo co možná nejvíce přiblížili.
Největší odpor je mezi zvolenými úředníky v porotě, kteří navrhují, že v případě finančních otázek máme, minimálně dnes, malé základy nebo vůli pro kompromis.
Galston předpovídá dvě fáze v bitvách mezi Bílým domem a parlamentními republikány.
První začne příští rok ve formě stranických konfliktů, kdy republikáni vyzvou Obamu k řešení rozpočtu, daní a zdravotní péče, kdy následovat bude období větší stranické spolupráce.
Co zapříčiní posun?
Veřejné mínění.
Existují mnoho důkazů, že navzdory stranickosti při posledních volbách, většina Američanů chce i nadále vidět dvě strany, které spolu pracují.
Pokud by se mohlo směřovat k patu, jako tomu bylo v roce 1995, potom budou obě strany velice pečlivě sledovat reakce veřejnosti.
Komukoli bude hrozit snížení hlasů, změní pravděpodobně kurz a bude hledat kompromis.
To může být optimistický pohled na věc.
Stranickost a usměrnění jsou dnes větší, než jak tomu bylo v polovině devadesátých let a ukazuje se, že se vytvořila větší ideologická propast mezi Obamou a parlamentními republikány, než jak tomu bylo v případě republikánů a Billa Clintona.
Zároveň aktivisté na obou stranách vidí rok 2010 jako předehru k důležitějším volbám v roce 2012.
Na základě této reality, zdvořilost, která se tento týden objevila, by uvítalo mnoho Američanů.
Bude to stát ale mnoho snah na obou stranách, aby našly společné základy v otázkách, které je stále rozdělují.
Vyzrazený americký dokument líčí Moskvu jako útočiště korupce
Řízení města je v rukou "kleptokracie" a ta pokračuje částí úplatků a úplatků za ochranu, které přicházejí cestou do Kremlinu, udala americká ambasáda v Rusku v záznamech z února.
Policie i Federální bezpečností služba ve velké míře drží ochranná křídla, která pomáhají vysvětlit vysoké náklady na život v Moskvě.
Vybírají peníze ne pouze ze zákonných obchodů ale také od organizovaných kriminálních skupin.
Každá vrstva byrokracie - které premiér Vladimir Putin nazval "vertikála úřadu" - si vezme své, když se peníze začnou posouvat po žebříku nahoru.
Záznam, který byl zaslán do Washingtonu pod jménem ambasadora Johna Beyrleho, byl ve středu uveřejněn prostřednictvím WikiLeaks na jejich webových stránkách.
Záznam se zakládá na zdrojích, jejichž jména byla redigována.
Záznam byl napsán v době, kdy byl starostou stále Yuri Luzhkov a obviňuje jej z velkého podílu na korupci.
Byl odvolán v říjnu prezidentem Dmitry Medvedevem, ale od té doby můžeme sledovat pouze minimální změny v očistě.
Luzhkov a jeho žena Yelena Baturina, která vlastní prominentní konstrukční firmu, po mnoho let neustále popírali obvinění z korupce, a vyhrál několik žalob pro křivé obvinění za taková nařčení.
V září řekl na ruské televizní stanici, když byl dotázán na prokázané svědectví o korupci: "Je to šílené, je to špína, je to svinstvo."
Rusové s absolutním přesvědčením věří, že pokud je jejich společnost zkorumpovaná, ukáže se to na hlasování.
Je ovšem neobvyklé setkat se s takovými detaily vyřčenými takovým způsobem, a to v ambasádní zprávě, a je také neslýchané, že by tak činili diplomaté z cizích zemí.
"Vláda města Moskvy a její spojení s kriminálními živly některé vedly k tomu, aby ji nazývala 'dysfunkční,' a potvrzují, že vláda funguje více jako kleptokracie, než jako vláda," říká zpráva.
"Kriminální elementy se těší z tzv. 'krysha' (termín ze světa kriminálu a mafie, který doslova znamená 'střecha' nebo ochrana), kterou jim poskytuje policie, Federální bezpečnostní služba, Federal Security Service (FSB), Ministerstvo vnitra a úřad státního zástupce, stejně jako všude ve vládní byrokracii města Moskvy.
"Analytikové identifikovali a třístupňovou strukturu v kriminálním světě Moskvy."
"Luzhkov je na samotném vrcholu."
"Federální bezpečnostní služba, Ministerstvo vnitra a milice jsou na druhém stupni."
"A konečně na nejnižším stupni jsou obyčejní kriminálníci a zkorumpovaní inspektoři."
"Je to neúčinný systém, ve kterém kriminální skupiny vyplňují prázdná místa v některých oblastech, jelikož město některé služby neposkytuje."
Zpráva říká, že FSB bere peníze od největších firem a policie se zaměřuje na menší podniky.
Jeden zdroj řekl, "vlastníci obchodů v Moskvě si uvědomují, že je lepší získat ochranu od FSB nebo Ministerstva vnitra (raději než od organizovaných kriminálních skupin), jelikož nemají pouze více zbraní, zdrojů a síly než kriminální skupiny, ale jsou také chráněni zákonem."
"Z tohoto důvodu již ochrana od kriminálních gangů není tak v kurzu."
Záznam říká, že zatímco výběr peněz je komplexní, ochrana samotná už může mít potíže; i ti, co platí, mohou být někdy zatčeni.
Těm, kteří neplatí dostatečně rychle, se jejich obchody pod různými záminkami zavírají.
Medvedev několikrát hovořil o boji s korupcí, ale připustil, že udělal pouze malý pokrok.
Ambasádní zpráva hovoří o mužích beroucích kufry, pravděpodobně napěchovanými hotovostí, do samotného Kremlinu.
"Ve svém boji proti korupci se musí Medvedev spoléhat na byrokraty," řekl v nedávném rozhovoru Georgy Satarov, ředitel moskevského výzkumného týmu Indem.
"Je ale součástí této byrokracie."
"Není součástí politické třídy, protože v Rusku již politické třídy neexistují."
Bez politiků, bez opozice, bez rozdělení moci, je korupce nevyhnutelná, řekl.
Indem odhaduje, že celonárodně stojí korupce Rusko více než 300 miliard $ ročně.
Země se řadí na 154. místo v nedávném průzkumu ohledně globálního vnímání korupce nevládní organizací Transparency International (země jsou řazeny od nejméně po nejvíce zkorumpované).
Odhalení zprávy americké ambasády, která se v Moskvě objevila až v pozdních večerních hodinách určitě nevyvolala u ruské vlády nadšení, ačkoli jen do té míry, že za moskevské nedostatky může být obviněn Luzhkov, může to být pro Kremlin možnost, jak argumentovat ve věci řešení problému.
Při rozhovoru pro CNN s Larrym Kingem sdělil Putin, že dokumenty, které WikiLeaks zveřejnili mohly být padělky a reagoval rozzlobeně na prohlášení, že ho američtí diplomaté nazývají Batman a Medvedeva Robin.
"Pravda o celé záležitosti je ta, že jde o naši vzájemnou součinnost, která je důležitým faktorem domácí politiky v této zemi," řekl.
"Ale abych byl upřímný, nedomnívali jsme se, že to bude provedeno s takovou arogancí, s takovým nátlakem, rozumíte, tak neeticky."
Veteráni Rudých Khmérů jsou nuceni vyrovnat se s minulostí
Ve spoře osvětlené betonové učebně se zašpiněnými a oloupanými stěnami připomněl ředitel školy Anlong Veng High School muže, který ji vystavěl, vůdce Rudých Khmerů Ta Mok.
"Všichni tady milují Ta Moka."
"Byl dobrý vůdce a staral se o své lidi," řekl Sreng Kor Ma, 42.
Známý jako "řezník" pro svou surovost během vlády Rudých Khmerů, zůstává velitel v této vzdálené državě Rudých Khmerů v severozápadní Kambodži populární, kde vystavěl nemocnice, mosty a jinou infrastrukturu a kde stále žije tisíce bývalých vojáků této organizace.
Ale tento rok, 12 let poté, co se Rudí Khmerové vzdali vlády, je nabouraná dlouhotrvající loajalita také v Anlong Vengu.
V dubnu bylo obětem na fóru pravdy a usmíření umožněno veřejně se konfrontovat s lidmi, kteří byli součástí režimu.
V červnu vláda poskytla učebnice, které poprvé dětem vysvětlují historii Rudých Khmerů a jejich bývalých vojáků.
A v červenci vznést společně OSN a Kambodžský soud první odsouzení bývalého člena Rudých Khmerů, vynesení rozsudku někdejšího vůdce, notoricky známého násilnického sdružení Tuol Sleng, Kaing Khek Iev, známějšího jako Duch, k 35 letům vězení.
S každým takovým pokrokem, vzrůstal neklid mezi veterány Rudých Khmerů v Anlong Veng, což komplikuje snahy o smíření a jejich pokusy znovu se zapojit do kambodžské společnosti.
"Mezi bývalými Rudými Khmery je zášť a strach, ale jsou bezmocní, aby cokoli udělali," řekl Chhang Youk, vedoucí dokumentačního centra Kambodži, nezávislé organizace, která zkoumá režim.
"Pro ně byl život mezi Rudými Khmery nádherný, ale režim se stal symbolem zla."
"Rozděluje to rodiny."
Během vlády Rudých Khmerů v Kambodži, od roku 1975 do 1979, bylo podle odhadů 1,7 milionů lidí popraveno nebo zemřelo hlady, na nemoc nebo přepracování.
Když Vietnamci napadli a svrhli vládu Pol Pot v roce 1979, zbytky režimu a jeho vojáci uprchli na Kambodžskou hranici s Thajskem.
Tam zahájili povstání, které trvalo až do posledního hnutí v prosinci 1998.
Pol Pot, Nuon Chea a Ieng Sary řídili partyzánské války ze svých základen v horách a džunglích v západní Kambodži, zatímco Ta Mok kultivoval stoupence v Anlong Vengu.
Ale v polovině devadesátých let, po mírové dohodě, sponzorované OSN, byla země vedena k prvním demokratickým volbám v roce 1993. Velké skupiny bojovníků Rudých Khmerů začaly přecházet k vládě, která vyvrcholila kapitulací Ieng Sary v roce 1996 a Nuon Chea a Khieu Samphan v roce 1998.
Pol Pot zemřel přirozenou smrtí v roce 1998 a Ta Mok, který vytrval, byl v roce 1999 zajat vládními silami v nedalých horách Dangrek.
Zemřel v Phnom Penhském vězení v roce 2006 během čekání na proces.
Jejich mecenáši už o ně nepečovali, většina bývalých bojovníků Rudých Khmerů klesli do obyčejného kambodžského venkovského života a mnoho z nich nostalgicky vzpomíná na dobu hnutí.
Přestože si několik elitních Rudých Khmerů udrželo svou lokální vládní pozici výměnou za své zbraně, jejich pozice zůstává slabá, jako nekvalifikovaní zemědělci.
"Tito lidé měli z kapitulace jen minimální prospěch," řekl Sok Leang z Centra pro spravedlnost a usmíření, které vede veřejná fóra po celé Kambodži, včetně Anlong Vengu.
"Jsou obklopeni utopickou agrární ideologií režimu."
"Byli vychování bez jakékoli představy o uskutečňování obchodu."
Sor Lim, 55, který vstoupil k Rudým Khmerům jako teenager v roce 1974, bojoval v džungli kolem Anlong Vengu předtím, než se usadil jako chudý farmář v roce 1998.
"Život pod Rudými Khmery byl dobrý," řekl.
"Ta Mok všechny uživil."
"Ale nyní je život těžký, protože si vše musíme zajistit sami."
Probíhající soud Rudých Khmerů také vyvolal obavy.
Začátkem příštího roku začne soud vyšetřovat Nuon Chea, Khieu Samphan, Ieng Sary a jeho ženu, Ieng Thirith, jiného bývalého ministra Rudých Khmerů.
Soud má mandát stíhat vedoucí přestavitele a lidi zodpovědné za zločiny, ale nebylo řečeno, zda bude pokračovat také v daných čtyřech případech.
Bylo to jen málo, aby se uklidnily obavy v Anlong Vengu.
Nedávné spekulace médií se soustředily na Im Chaema, 64, který byl oblastním vůdcem v provincii Banteay Meanchey během vlády Rudých Khmerů na konci sedmdesátých let.
V roce 2007 řekla výzkumníkům z Dokumentačního centra v Kambodži, že dohlížela na stavbu přehrady Trapeang Thma, projektu, na kterém pravděpodobně zahynulo tisíce nucených pracovníků.
Nedávný parný večer se Im Chaem vrátila z práce na poli do svého dřevěného domku na špinavé cestě mimo Anlong Veng.
Jak slunce začalo sestupovat a objevovaly se stíny přes vyprahlé trávy, Im Chaem odmítala hovořit o své minulosti mezi Rudými Khmery.
Pokud by si ji soud předvolal, odmítla by jít.
"V Kambodži vládne mír a je stabilní," řekla.
"Pokud se budou objevovat další trestní stíhání, bude válka."
Premiér Hun Sen, který přeběhl od Rudých Khmerů v roce 1978 také opakovaně varoval, že dojde k nestabilitě, pokud bude soud vyhledávat další podezřelé, ačkoli s tím odborníci a historici nesouhlasí.
"Kambodža musí vykopat hlubokou díru a pohřbít v ní minulost," řekl.
Ale konfrontace s minulostí je jen to, co musí Kambodža udělat pro pohyb vpřed, řekl Chhang Youk z dokumentačního centra.
"Smíření v khmerským poměrech znamená slepení rozbitých kousků," řekl.
"Je naší povinností dát tyto rozbité kusy dohromady, abychom se mohli pochopit."
Centrum vydalo první učebnici schválenou vládou o Rudých Khmerech, má 75 stran a název "Historie demokratické Kambodži."
Byla distribuovaná v Anlong Vengu v červnu jako dodatek k učebnici historie Ministerstva školství, která obsahuje méně než čtyři strany o Rudých Khmerech.
Stejně jako mnoho lidí v Kambodži, také mladí lidé v Anlong Vengu znali pouze málo detailů o Rudých Khmerech, i přes spojení města s režimem.
Touch Valeak, 19, student na střední škole v Anlong Veng řekl, že nová učebnice pomáhá studentům porozumět důležité součásti jejich historie.
Ale jeho rodiče reagovali skepticky, když si vzal domů knihu ke studiu.
"Moje rodina odmítá mnoho částí učebnice a soudy," řekl.
"Jsou podezřívaví, protože si nejsou jisti, kolik lidí bude soud stíhat."
Takový odpor činí proces usmíření složitější a obtížnější, řekl Sok Leang.
Ale veřejná fóra, učebnice a soud začínají mít vliv, sdělil dále.
Rudí Khmerové zde mají stále silné kouzlo.
Nahoře v horách Dangrek Mountains je cesta zarostlá plevelem a vysypaná odhozenými plastovými sáčky, která vede k obdélníku z černých sazí, pokrytého zrezivělou plechovou střechou.
Tělo Pol Pota zde bylo spáleno na hromadě pneumatik po jeho smrti v roce 1998.
Nuom Sothea, 31, prodavačka mobilů na okraji silnice řekla, že neví mnoho o muži, který byl na tom místě zpopelněn.
"Má ale silného ducha, mnoho místních lidí tady chodí a modlí se k němu," řekla.
Nuom Sothea měla narozeniny a měla v plánu později navštívit místo odpočinku Pol Pota, kam přinese svazek zralých banánů v naději, že jí to přinese štěstí.
Bělorusko souhlasí, že se zdá svých zásob zbraní na bázi uranu
V překvapivém vítězství v kampani prezidenta Obamy ohledně zajištění nukleárního materiálu po celém světě, oznámila běloruská vláda ve středu, že se vzdají svých zásob vysoce obohaceného uranu, což je kritická složka jaderných zbraní.
Dohoda byla zveřejněna ve společném prohlášení, vydaném po bezpečnostním summitu ministryní zahraničí Hillary Rodham Clintonovou a běloruským ministrem zahraničí Sergeiem Martynovem.
Americká vláda se po léta snažila přesvědčit Bělorusko, aby se vzdalo vysoce obohaceného uranu a zdálo se, že na kámen úrazu narazili minulé jaro.
Ale američtí úředníci řekli The Washington Post, že v posledních dvou měsících bylo s Běloruskem provedeno pár utajovaných operací, aby se odstranilo 187 liber zbraní na bázi uranu z běloruského výzkumného zařízení.
To připravilo půdu pro středeční dohodu k odstranění zbytku materiálu - přibližně 500 liber, podle úředníka, který hovořil pod podmínkou anonymity, protože se jedná o citlivou záležitost.
Dohoda se ukázala být jedním z nejdůležitějších výsledků Obamova 47. národního summitu o jaderné bezpečnosti v dubnu, na kterém bylo Bělorusko vyřazeno.
A byl zřejmě dobrý tah zajistit pozvání bývalé Sovětské republiky na následný summit v roce 2012.
"Byl jsem opravdu fascinován skutečností, že chtějí místo na summitu o jaderné bezpečnosti2012."
"To dokazuje, že proces funguje," řekl Ken Luongo, prezident Partnerství pro globální bezpečnost, skupiny podporující jadernou bezpečnost.
Clinton nazval dohodu jako "velice významným, důležitým krokem" od Běloruska.
Obama slíbil v Praze v dubnu 2009, že zabezpečí všechny citlivé jaderné materiály po celém světě do čtyř let.
Od té doby americká vláda pomohla šesti zemím zbavit se všech svých zásob vysoce obohaceného uranu.
Bělorusko bude sedmou.
Tucet zemí tak učinilo za správy George W. Bushe.
V době Obamova summitu o jaderné bezpečnosti oznámil běloruský prezident Alexander Lukašenko, že jeho národ se nikdy nevzdá svého uranu.
"Máme vysoce obohacený uran - stovky kilogramů toho, co je v podstatě základem pro zbraň a méně obohacený uran," řekl poté Lukašenko.
"Je to naše komodita...Nehodláme vyrábět špinavé bomby a také jej nehodláme nikomu prodávat."
"Používáme jej pouze pro výzkumné účely, to je vše."
Bělorusko nicméně před několika měsíci přistoupilo ke Spojeným státům a dalo najevo zájem o dosažení dohody.
První závazek odstranit běloruský uran v říjnu, byl obzvláště komplikovaný, protože materiál byl lehce ozářen, oznámili úředníci.
Byl naložen na zvláštní vlak, který cestoval více než 1 300 mil do ruského zařízení pro uskladnění a likvidaci, řekli úředníci.
Druhá operace byla uzavřena v pondělí a byla provedena letecky, řekli úředníci.
Americká vláda za program utratila 13 milionů dolarů, většinu z toho na dodání běloruskému výzkumnému ústavu méně obohacený uran, který se pro výrobu jaderných zbraní nehodí.
"Vše bylo zkoordinováno velice pečlivě a řízeno na základě důvěry", což vedlo k dohodě podepsané Clintonovou, řekl Andrew Bieniawski, úředník Ministerstva energetiky pracující pro Global Threat Reduction.
James Martin Center pro studium o nešíření jaderných zbraní tento rok odhadovalo, že Bělorusko má minimálně 88 liber uranu použitelného pro výrobu zbraní.
Bělorusko bude, podle společného prohlášení, usilovat o odstranění svých zásob do roku 2012.
Vztahy mezi Běloruskem a Spojenými státy byly po celé roky napjaté, a to především kvůli Lukašenkově kruté represi lidských práv.
Ale středeční prohlášení naznačuje možnost postupného tání.
"Vítáme pokrok v těchto globálních bezpečnostních otázkách, Spojené státy a Bělorusko uznaly, že důslednější dodržování demokracie a lidských práv v Bělorusku zůstává základem zlepšení vzájemných vztahů a je to nezbytné pro pokrok země a jeho obyvatel," řekl.
Španělská vláda nedělala s lety CIA drahoty
Španělská vláda nedělala drahoty ohledně letů CIA převážejících uvězněné talibance a členy Al-Qaida do Guantánama přes španělské teritorium, jak se vyjádřil ve svém telegramu vyslanec Spojených států v Madridu.
Tak to vyplývá z dokumentů poskytnutých serverem Wikileaks deníku El País, kde se taktéž píše, že tehdejší první zástupkyně premiéra María Teresa Fernándezová de la Vegová žádala, aby byla španělská exekutiva informována a "mohla tak ukázat, že má náležitý dozor nad cizími letadly prolétajícími španělským vzdušným prostorem".
v červnu 2006, po sdělení Rady Evropy, v němž bylo obviněno na tucet států včetně Španělska ze spoluúčasti na porušení lidských práv, se uskutečnila schůzka mezi velvyslancem USA Eduardem Aguirre a Fernándezovou de la Vegovou.
Zástupkyně premiéra řekla, že sdělení Rady Evropy "vyňalo Zapaterovu vládu ze hry" a trvala na tom, že Španělsko nemá v této záležitosti co skrývat.
De la Vegová zdůraznila, že Španělsko nemá problém s lety tajných služeb přes své území.
"Jednoduše chtějí být jen informováni", aby nebyli "zastiženi nepřipraveni", sděluje Aguirre v jednom z dokumentů.
Také tehdejší ministr zahraničních věcí Miguel Ángel Moratinos naznačil americkému velvyslanci, že španělská vláda "chtěla dát této záležitosti co možná nejnižší obrysy, avšak tím, že tato věc byla v rukou soudců, měl kabinet omezené možnosti vlivu".
v únoru 2007 prokurátor Vicente González sdělil Velvyslanectví, že pokud se jeho týká, nemá v úmyslu blokovat iniciativu soudce žádat odtajnění dokumentů Národního centra tajných služeb (CNI) a Ministerstva obrany týkajících se letů CIA.
"Tyto informace neobsahují žádnou inkriminovanou složku ani žádné citlivé informace", vysvětlilo Velvyslanectví po rozhovoru s prokurátorem.
Nicméně USA vyjádřily obavy spíše kvůli" zjevné koordinaci mezi španělským soudcem a německými prokurátory" nežli kvůli odtajnění informací CNI nebo Ministerstva obrany.
"Tato koordinace mezi nezávislými znalci bude komplikovat naše snahy řešit tento případ diskrétně mezi vládami", lituje Aguirre.
V březnu 2007 při příležitosti oběda velvyslance USA a ministra vnitra Alfreda Péreze Rubalcaby, sdělil tento velvyslanci, že "ačkoli jsou španělští soudci velmi žárliví na svou nezávislost a udělají to, co budou pokládat za vhodné", zadal již instrukce svým spolupracovníkům, "ať se vyhnou rozohněným komentářům s úmyslem snížit napětí".
Velvyslanec taktéž vyjadřuje své obavy ohledně jednání politické strany Partido Popular (PP; česky Lidová strana - pozn. překl.) v této záležitosti.
"I přes její všeobecnou proamerickou orientaci nám naše zkušenost říká, že strana Partido Popular nebude váhat využít jakýchkoli náznaků, že Zapaterova vláda tolerovala či úmyslně ignorovala jednání USA, které by mohly být interpretovány jako možná porušení lidských práv, a to dokonce i v případě, že by tato odhalení mohla mít negativní důsledky pro vládu Spojených států", poznamenává.
Přiznaná matka-vražedkyně si stěžovala na síti na mateřské "starosti"
Mladá žena mluvila o dítěti, když už bylo mrtvé, a měla svůj blog: "Teror po galicijsku"
Mónica Juanateyová Fernándezová si na internetu říká "Muki".
s touto přezdívkou, kterou používala už odmala, komunikovala se svou sestřenicí a nejméně jednou kamarádkou; obě dvě jsou z obce Noia v oblasti La Coruňa, z níž mladá žena pochází.
Zprávy jsou z roku 2008.
Aby jim bylo možno porozumět, je třeba znát ženin citový život, který deník ABC rekonstruuje s pomocí svědectví jejích rodinných příslušníků.
Třicetiletá žena z Galicie vstoupila v roce 1998 do vztahu s průmyslníkem Ivánem Túnezem.
Chodili spolu jeden rok.
Krátce po tom, co se rozešli, zjistila, že je těhotná.
Muž chtěl vědět, zda je novorozené dítě jeho, ale jeho bývalá přítelkyně nikdy nenechala udělat testy DNA.
Zanedlouho si našla novou známost.
Jejím vyvoleným byl Alberto, mladík z blízkého města Lousame.
Jejich soužití trvalo dlouhou dobu.
Malý César žil s nimi.
Když dívka odjela na Baleárské ostrovy hledat si práci, malý zůstal s jejím partnerem, který ji dokonce přijel na týden do Palmy navštívit.
Avšak z obsahu její komunikace je patrné, že vztah se rozpadl.
V březnu 2008 je sama na Menorce a píše: "Alberto je nějaký naštvaný, že jsem odešla za prací."
"Když jsem mu to řekla, zdálo se mu to dobré, nyní si ale uvědomuje, že musí být s malým celý den a nemůže dělat, co by se mu chtělo."
Potom mluví o zprávě sms, kterou právě dostala: "Chci, aby ses vrátila ještě tento měsíc nebo mi dej adresu, kam ti mám poslat dítě".
Stěžuje si: "Když se mu nelíbí, abych nechala malého s mou matkou, vezmu si ho, až se vrátím", tvrdí.
v květnu mluví o svém návratu do svého bydliště: "Tenhle týden tam pojedu, ale zdržím se jen do 19., protože 20. musím jít kvůli práci, abych o to místo nepřišla".
Vysvětluje, že pokud půjde vše dobře, vezme si svého syna k sobě.
"Bude s tím, s kým má být, tedy se mnou, a už nikdy v životě se nestane, že bych ho nechala s někým jiným kromě mé matky", pochybný záměr vzhledem k jejím špatným vztahům.
v červenci je tu další příspěvek.
Když vyťukává tuto zprávu, předpokládá se, že dítě, které dorazilo na ostrov prvního dne tohoto měsíce, a pravděpodobně bylo zavražděno 10., je již mrtvé.
"César je na jednu stranu spokojen, ale na druhou stranu není."
"Na jednu stranu je se mnou a docela se mu to tady líbí, avšak na druhou stranu chodí skoro každý den do školy".
Mluví o stěhování na Mallorcu.
"Bude tam chodit (syn) do letní školy, a tak ušetřím trochu peněz za chůvu."
Sedmnáctého pozdravy a stížnosti.
"Velká pusa od Césara, který se mě ptá, kdy přijedeš."
"Alberto říká, že ti poslal nevím jaká videa na email, podívej, jak se mu zachce, sejde se se mnou, sex je potřeba".
Třicátého další zpráva: "Kluk se má dobře, chodí do letní školy, aby se naučil katalánsky".
Je tu také jedna zpráva o Víctorovi, aktuálním partnerovi: "Dává mi peníze".
Na internetu jsou Móničiny příspěvky na blozích věnovaných anime a manze.
Dokonce měla svůj vlastní na MySpace, nyní revidovaný, kde si nechávala říkat "Muki ex-vězeňkyně".
"Teror po galicijsku (motto) ".
Poslední muž, s nímž žila, strážce, vyjadřuje svou lítost a cítí se vinen.
Nechce věřit, že by se vše stalo proto, že mu neřekla, že je svobodnou matkou.
Mónica včera vstoupila do provinční káznice v Palmě, kam přijela z vazebního centra na Menorce.
Obhájce, Carlos Maceda, uvedl, že obžalovaná si nepamatuje, jak se vše stalo a "že neměla v úmyslu malému nějak ublížit".
Předtím ovšem přiznala, že utopila Césara ve vaně a uložila jeho tělo do kufru.
Obhajoba i prokurátor žádají psychiatrické vyšetření.
Lidovci by získali ve Sněmovně 4 křesla a PSC (Socialistická strana Katalánska - pozn. překl.) by ztratila 9 mandátů
s výsledky z 28. listopadu by strana PP mohla mít hlavní slovo na radnicích v Léridě, Tarragoně a Barceloně.
Po významném nárůstu získaných hlasů a počtu zkušených poslanců během nedávných autonomních voleb, katalánská PP (Lidová strana Katalánska - pozn. překl.) již má danou představu o volbách všeobecných, ať už dojde k navýšení či nikoli, její vyhlídky jsou více než pozitivní, jelikož počet hlasů v celonárodních volbách je obvykle jednou takový oproti volbám katalánských.
v roce 2008 získali katalánští lidovci ve všeobecných volbách 610.473 hlasy, zatímco ve volbách autonomních z roku 2006 bylo toto číslo pouze 316.222.
Minulou neděli získala PPC (Lidová strana Katalánska) 384.091 hlas.
Udrží-li se tato tendence navyšování, která byla podpořena převodem hlasů od PSC a loajalitou voličů PP, analytici této strany vypočítali, že budou-li se konat volby generální, PPC by mohla ve Sněmovně získat 12 poslanců oproti stávajícím 8, strana CiU (Convergencia i Unió, česky Shoda a unie - pozn. překl.) by získala také 4 mandáty (nyní jich má 10) a PSC by ztratila nejméně 9 křesel (nyní má 25).
Tyto kalkulace by potvrdily, že Katalánsko má pro strany PP a PSOE (Španělská socialistická dělnická strana) zásadní význam.
Podle této analýzy lidovců by strana ERC (Levicová republikánská strana Katalánska - pozn. překl.) ztratila jednoho poslance - nyní má 3 - zatímco ICV (Iniciativa zelených za Katalánsko - pozn. překl.) by nadále měla jeden mandát, případně by získala ještě jeden další.
Nicméně dle volebního kalendáře se bude nejbližší dostaveníčko konat v květnu 2011 při příležitosti obecních voleb, kde by také mohli mít lidovci rozhodující vliv na konec nadvlády socialistů ve čtyřech hlavních provinčních městech a také na změny v Radě Barcelony (Diputación de Barcelona), což je jedna z administrativ s největším předpokládaným rozpočtem - 661 milionů euro pro rok 2011.
Jak nacionalisté, tak lidovci se shodují s možností, že PSC by mohla ztratit radnice v Barceloně, Tarragoně, Léridě a Geroně, kde by socialisté neobdrželi většinu a ani by se nemohli obrátit na své tradiční spojence, strany ERC a ICV.
Vzhledem k debaklu republikánů by nebylo nemožné, kdyby tato strana ztratila své zastoupení v barcelonském zastupitelstvu - jelikož je třeba získat minimálně 5% hlasů.
Strana PP zvýšila počet získaných hlasů ve čtyřech hlavních městech a mohla by mít rozhodující vliv v Barceloně, Léridě a Tarragoně.
Nacionalisté jsou přesvědčeni, že by mohli sehrát hlavní úlohu při obratu v Tarragoně, kde vládli společně se stranou PP před současným starostou, Josepem Félixem Ballesterosem.
v Léridě získala PP pouze o 500 hlasů více než PSC, jejíž starosta Angel Ros má velmi dobré vztahy s Marianem Rajoyem - během poslední kampaně se při několika příležitostech sešli.
Lidovci získali také na dalších významných radnicích jako je Badalona, Castelldeels či Reus.
v současné době má PP zastoupení na 34 radnicích v Katalánsku a chtěla by vytvořit kandidátky v co možná nejvíce obcích.
Katalánská buňka poskytla organizaci Al-Káida tisíce pasů
Kromě sedmi zadržených v Barceloně, byli zadrženi další tři v Thajsku
Sedm Pákistánců a jeden Nigerijec, kteří byli zadrženi agenty Generálního informačního komisařství v Barceloně, tvořilo džihádistickou buňku řízenou z Thajska, která zařizovala cestovní pasy různým skupinám organizace Al-Káida, mezi nimiž byli také "Tygři osvobození tamilského Ílamu" či "Lashkar-e-Taiba", přičemž druhá jmenovaná skupina byla autorem atentátů v Bombaji, při nichž v roce 2008 zahynulo 106 osob.
Ministerstvo vnitra přikládá vyšetřování této záležitosti velký význam, klade si za cíl zajistit pomocí "operace Kampai" oslabení padělatelského aparátu Al-Káida na mezinárodní úrovni a "omezit tak její operativní schopnosti".
Vyšetřovatelé odhadují, že tato buňka mohla během dvou let, kdy byla v Katalánsku aktivní, zaslat tisíce cestovních pasů do Thajska, kde potom byly padělány a poté dodávány skupinám, které tvoří kriminální galaxii organizace Al-Káida, aby jejich "bojovníci" mohli beztrestně cestovat přes hranice v Evropě a dalších západních zemích.
Tato rozbitá buňka nebyla jedinou aktivní, kterou měla síť džihádu v Evropě, a proto se těchto vyšetřování kromě thajských služeb účastnily také další evropské policejní jednotky, a nelze tedy vyloučit, že v následujících dnech nedojde v dalších evropských zemích k obdobným zásahům, jako byl ten v Barceloně minulé úterý v noci.
V souvislosti s touto operací (kdy byli zadrženi Pákistánci Junaid Humayun, Atiqur Rehman, Jabran Asghar, Malik Iftikhar Ahmad, Mohammad Saddique Khan Begum, Tanveer Arshad a Nigerijec Babatunde Agunbiade) se v Thajsku rozvinula další, při níž byli zajati Pákistánci Muhammad Athar Butt a Zeeshan Ehsan Butt a Thajec Sirikanlaya Kijbumrung.
Byli to právě tito muži, kdo řídil z Bangkoku buňku sídlící ve Španělsku a další v jiných evropských zemích.
Katalánská síť, jejíž část byla zlikvidována v roce 2009, kradla zejména turistům cestovní pasy, které splňovaly požadavky islamistů.
To znamená, že dokumenty musely náležet mužům ve věku 25 až 45 let, musely mít platnost několik let a být bez vyznačených víz.
Ve vyšetřovacích dokumentech je zdůrazněno, že zatím nejsou známa žádná fakta, která by spojovala zadržené z Katalánska s atentátem v Bombaji, přestože autor těchto útoků, "Lashkar-e-Taiba", měl být jednou ze skupin, které přijímaly pasy ukradené ve Španělsku a poté falsifikované v Thajsku.
Nicméně stojí za zmínku, že několik dní před tímto atentátem bylo odesláno z Katalánska převodní agenturou asi tisíc dolarů, které byly "vloženy" na nákup karet do mobilních telefonů, jež později byly použity členy "komanda", které zabilo 106 lidí.
Policie již zabavila mnoha důkazů.
Lidová strana (PP) požaduje po Masovi, aby zastavil fiskální dohodu
Předsedkyně strany PPC (Lidová strana Katalánska) Alicia Sánchezový-Camachová měla včera příležitost přednést osobně Arturovi Masovi své podmínky, za nichž je ochotna podporovat jeho uvedení do funkce prezidenta Generalitat; tyto podmínky jsou shodné s těmi navrženými během kampaně a jejich prioritou je oživení ekonomiky a zřeknutí se riskantních podniků jako je ekonomická dohoda, kterou chce vůdce nacionalistů navrhnout během svého mandátu.
Předsedkyně katalánských lidovců se dostavila na setkání s Arturem Masem s jistotou 18 poslaneckých křesel obdržených ve volbách z minulé neděle, což je číslo více než uspokojivé pro získání obliby, tudíž kandidát CiU potřebuje, aby se alespoň jedna z formací tvořících opozici zdržela hlasování o jeho dosazení do úřadu.
Na možné shodě s PP závisí budoucí aliance, které by chtěli nacionalisté ve Sněmovně udržet, až se budou konat všeobecné volby, avšak zatím se rozhovory, které vede v těchto dnech Mas se zbytkem politických lídrů, nesou v katalánském duchu.
Pokud jde o prezidentku PP, aby získal její podporu pro uvedení do funkce, "bude muset skoncovat s veškerými svrchovanými a osvobozeneckými projevy", stejně jako s ekonomickou dohodou - podobnou té z Baskicka - o níž chtěl lídr CiU dokonce nechat hlasovat v referendu.
Oba dva vůdci by chtěli zeštíhlit přebujelý politický aparát autonomní správy a snížit dědické a darovací daně.
Detaily vyjednávání ohledně Masova uvedení do funkce se budou zabývat v rámci strany PP Jordi Cornet a Dolors Montserrat.
Mas se již setkal s Joaquinem Nadalem (PSC), který slíbil tvrdou opozici, Joanem Herrerou (ICV) a dnes se sejde s Joanem Puigcercósem (ERC), Albertem Riverou (Ciutadans) a Joanem Laportou (Solidaritat Catalana).
Ředitel geriatrického zařízení ujišťuje, že k úmrtím nedošlo v důsledku "nedostatku opatření"
Představení centra Olot nevylučují, že jejich pečovatel zabil více než 11 klientů
Vedení geriatrického centra La Caritat de Olot (Gerona) poskytlo včera tiskovou konferenci, aby vylíčilo, jaká poškození způsobilo instituci kriminální chování Joana Vily Dilmé, pečovatele, který - mezitímco zde byl zaměstnán - zabil nejméně jedenáct seniorů, které měl v péči.
Ředitel tohoto domova pro seniory Joan Sala se dostavil v doprovodu právníka zařízení, advokáta Joana Canady, a oznámil, že "přáním domova La Caritat by bylo moci vznést obvinění proti viníkovi" zodpovědnému za zabití, ovšem "zákonnost a zodpovědnost nás zavazují přenechat tento proces příslušným úřadům".
Kromě poškození dobrého jména, které může tato instituce utrpět kvůli tomu, že včas neodhalila zločinné aktivity pečovatele, velkou hrozbu pro domov La Caritat představují nyní požadavky na hmotné odškodnění, které již vypočítávají právní zástupci rodin pozůstalých.
Joan Vila Dilmé přiznal, že jeho první zločin se udál již v srpnu 2009 a že od této doby nepřestal zabíjet
Soudce nařídil exhumaci osmi těl klientů domova pro seniory s podezřením, že v mnoha případech neprohlížel zemřelé žádný lékař osobně, nýbrž že - vzhledem k věku a špatnému zdravotnímu stavu pacientů - se vše vyřizovalo po telefonu.
La Caritat včera prostřednictvím svého ředitele rezolutně odmítla tuto krajnost a zdůraznila, že "nedostatek opatření nemohl být v žádném případě příčinou toho, k čemuž došlo".
Právní zástupce La Caritat dodal, že "v případu nejsou žádné indicie, že by se kromě vlastního obviněného jakákoli třetí osoba dopustila pochybení".
Muž přezdívaný nyní "Anděl smrti" přiznal včera 11 usmrcení a upřesnil, že prvního zločinu se dopustil 29. srpna 2009 a o měsíc a půl později zabil druhou stařenku.
v tomto případě způsobil smrt podáním příliš vysoké dávky inzulínu, na rozdíl od prvního případu, kdy použil směs uklidňujících tabletek.
Ředitel La Caritat k tomu uvedl, že je komplikované kontrolovat přístup personálu k medikamentům.
Inzulín a koktejl sedativ byly pravděpodobně v šesti případech z devíti prostředkem, který tento pečovatel užíval, aby pacienty usmrtil ve své snaze ulevit jim od utrpení.
Avšak teprve analýzy, které nyní probíhají v laboratoři, by měly ukázat, zda Vila nelže a skutečně hledal pro své první oběti méně krutou smrt nebo je naopak zabil podáním louhu, jak již přiznal v případě tří žen zabitých mezi 12. a 17. říjnem.
v La Caritat nevěří zdravotníkovým tvrzením a ani nevylučují, že počet zabitých může být vyšší, než k jakému se přiznal, a ospravedlňují své chování v různých verzích, které podal Vila soudu s vědomím, že musí změnit své jednání, když vyšlo najevo, že zabil osm lidí.
Proto říkají, že chtějí být justici k dispozici, aby byl osvětlen celý rozsah této záležitosti.
Evropská centrální banka hrozí
Investoři včera prudce zareagovali na včerejší hrozbu presidenta Evropské centrální banky Tricheta, který upozorňoval, že "trhy by neměly podceňovat naši schopnost reagovat".
Okrajové diferenciály se uzavřely silou a akcie evropským bank klesly o více než 5%.
Nicméně také bychom neměli podceňovat schopnost Evropské centrální banky mýlit se - euro právě stouplo nad kritickou hodnotu.
To k čemu včera došlo, je typické pro nelikvidní trh, který, ačkoli dochází k poklesu, se zotavuje - avšak díky krátkým a velmi spekulativním pozicím.
Investorovi bude nějakou dobu trvat, než ztratí obavy.
Před měsícem nás Evropská centrální banka citovala, aby dnes vzala zpět míru likvidity, a zítra se bude muset již počtvrté během dvou let odvolat.
Bundesbank požadovala ukončení plánu na odkoupení státního dluhu pro neúčinnost a eliminaci všech mimořádných měr likvidity ve lhůtě a ponechat neomezený přístup pouze po dobu jednoho týdne.
Po irské krizi očekáváme, že míru likvidity předpovědí "minimálně do března" a dodrží tříměsíční licitaci s neomezeným přístupem do konce tohoto trimestru, aby tak garantovali likviditu alespoň do června.
Také doufáme, že budou nadále pokračovat ve svém programu nákupu dluhopisů a že dokonce oznámí jeho zintenzivnění.
Nenaplní-li vytvořená očekávání, vytvoří tím znovu reakci trhů ze včerejška, a pokud i nadále budou slepě pokračovat ve stahování míry likvidity, Bůh s námi!
Stejné to bylo na sjezdu v květnu, kde tvrdili, že ani neuvažovali o nákupu dluhopisů, a došlo ke kolapsu trhů - zítra by se mohla historie opakovat.
Evropská centrální banka musí být věrohodná a vytrvalá.
v květnu to oznámila pancéřová pěst v pondělí a ve středu sdělila, že jich již nakoupila mnoho, čímž vyvolala další zhroucení trhu.
Včerejší licitace směnek na jeden rok v Portugalsku byla velmi chudá.
El Tesoro vydal pouze 500 milionů s 5,28%, ve srovnání se 750 miliony s 4.81% z dražby předchozí.
Čímž tedy sazby v Portugalsku spadly o 30 bodů níže, odrážejíce tak změnu nálady na trhu, k níž došlo po slovech Tricheta.
v Irsku byla zveřejněna čísla představují ztráty Allied a Bank of Ireland.
Odhadované částky představují zhruba 10.000 milionů na krátkodobých cenných papírech a dalších potencionálních 15.000, do února mají šanci stát se soukromým kapitálem, jinak budou zestátněny.
Přestože Irsko nemá žádnou důvěryhodnost, poté co v červenci problém neodhalilo stresovými testy, částky jsou v rámci pomocného plánu přijatelné a pomohou snížit nejistotu.
Nicméně příští úterý bude potřebovat vláda získat schválení nového rozpočtu parlamentem a stále nemá dostatečnou podporu, takže v Irsku nadále vládne nejistota.
Angela Merkelová zmírnila tón svého projevu, aby uvolnila napětí v tváři pro příští setkání špiček EU konané 14. prosince, na němž je nutné dojít k politickému kompromisu, který by ukázal, že jsme unie a všichni jsme na jedné lodi.
Problémem je, že Německo chce hrát Wagnera, zatímco ostatní by raději Beethovenovu Ódu na radost.
Ve Španělsku měl premiér včera možnost prezentovat plán opatření, který bude schválen na Radě ministrů v pátek.
Penzijní reforma, transparentnost v autonomních oblastech a finančních institucích, snížení deficitu, liberalizace, privatizace, opatření na oživení zaměstnanosti - do uší investorů to zní jako Čtyři roční období od Vivaldiho.
Dvojitý efekt Tricheta a Zapatera vysvětluje, proč španělská burza vzrostla o 4,5%, tedy dvojnásobně než ostatní evropské burzy.
Na rozdíl od února byla reakce vlády a Španělské národní banky rychlá a přesvědčivá - těžíme patrně z efektu překvapení.
Dnes zde máme klíčovou licitaci dluhopisu na tři roky, která bude zvýhodněna efektem Trichet, kvůli čemuž, doufáme, po ní bude velká poptávka, která pomůže rozptýlit pochybnosti o naší schopnosti refinancování.
Žádat záchranný plán by bylo pro Španělsko sebeobětování.
Dali by nám hotovost, kterou nepotřebujeme - v El Tesoro je k dispozici 40.000 milionů v hotovosti, třikrát více než v březnu - dále vysoké sazby a přístup na trhy by se nám uzavřel sine die.
Nicméně je třeba i nadále používat strategii Cesarovy ženy - "nejen býti tím, ale i se tím zdáti".
Dokážeme to.
Prezident skupiny Eulen napadne jednání firmy Vega Sicilia vyžádané jeho dětmi
Bouře v otevřeném konfliktu v rodině Álvarezových, vlastníků společností Eulen a El Enebro, neutichá.
David Álvarez, zakladatel skupiny, napadne poté, co jej pojal za "zcela bezvýznamné", právní jednání společnosti El Enebro plánované na 16. tohoto měsíce a požadované pěti z jeho sedmi potomků, na němž by se tito měli pokusit vynutit si svou většinu a zmocnit se s pomocí správních orgánů prokury společnosti Bodegas Vega Sicilia.
David Álvarez a jeho synové Jesús David a María José dolaďují právní skupinu pro novou kapitolu jejich sporu o ovládnutí části společnosti.
Zakladatel největšího holdingu podnikových služeb se nezdá být ochoten polevit ve svém sporu o členství ve vládnoucích orgánech skupiny El Enebro.
z jejího administračního výboru byl sesazen pěti ze svých sedmi potomků, kteří se jmenovali předáky během shromáždění akcionářů 18. ledna tohoto roku a jejichž námitka je zanesena v Obchodním rejstříku.
Soudní jednání skupiny El Enebro plánované na šestnáctého tohoto měsíce, které bylo svoláno úředníkem Obchodního soudu číslo 2 v Madridu, obnovilo opět hřmění v lůně rodiny Álvarezů.
Apelace na soudce je až do vyřešení sporu jediným právním prostředkem, který garantuje svolání komise.
Poslední krok Juana Carlose, Pabla, Emilia, Marty a Elviry Álvarezových Mezquirizových považuje David Álvarez za " zoufalý prostředek jeho pěti dětí sloužící pomocí soudní lsti a jasným právním podvodem k posílení a vylepšení jednání z 18. ledna, které bylo zcela neplatné".
Tato argumentace bude sloužit jako podklad pro zdůvodnění právního napadení tohoto jednání jako "zcela bezvýznamného".
Samotní protagonisté, kteří diskrétně mlčí, se již bez úspěchu pokoušeli, aby soud svolal v červnu jednání.
v El Enebro, skupině vlastnící vedle jiných aktivit Bodegas Vega Sicilia, ovládá sedm potomků Davida Álvareze 100% kapitálu.
Zakladatel skupiny však dle rodinných protokolů požaduje užívací právo na 51% kapitálu.
Tato záležitost je klíčovou otázkou, kterou bude muset rozhodnout soudce při přelíčení otázky soudního napadení jednání. Datum tohoto přelíčení zatím nebylo stanoveno.
Red Bull triumfuje ve Formuli 1 s tajnou zbraní od firmy Siemens
Software navrhuje zdokonalení ve vozidlech v reálném čase.
Od chvíle, kdy Red Bull vpadnul do seriálu Formule 1 v roce 2004, jeho historie v tomto výjimečném světě rychlosti je charakterizována překvapením a úspěchem.
Zpočátku nebral nikdo příliš vážně možnosti tohoto nově příchozího týmu, a i přes vzestupnou tendenci z nedávné doby, všichni sázeli na triumf Ferrari Fernanda Alonsa.
Aniž bychom chtěli snižovat jezdecké schopnosti šampióna, Němce Sebastiana Vettela, či možnosti motoru Renault, který pohání jeho vůz, ve světě Formule 1 se zrodila legenda - "tajná zbraň", kterou mnohonárodnostní Siemens uložil do rukou Red Bullu, aby z něj tak učinil vítězný tým.
Ve skutečnosti se jedná o výkonný software simulující pochody, který německá firma uvedla na trh v roce 2007 za účely velmi vzdálenými automobilovému sportu.
Takzvané PLM, tento mocný softwarový přístroj, se užívalo k navrhování montážních linek ve výrobních závodech po celém světě, v energetických závodech a pro přístroje s vysokou přesností.
Jeho cílem je věrně reprodukovat výrobek či simulovat proces dříve než je reálně vytvořen, čímž se lze vyhnout zbytečným omylům a výdajům.
PLM usnadnilo vývoj fotoaparátu Canon, letadel Sukhoi či nejproslulejších užitkových vozidel značky Nissan.
Siegfried Russwurm, vedoucí průmyslové divize firmy Siemens, vysvětluje, že použití tohoto softwarového přístroje umožnilo týmu Red Bull uskutečnit "během několika hodin, v téměř reálném čase" modifikace a zdokonalení, která se jinak detekují během závodů a zkoušek.
Russwurm říká, že v roce 1992 zaměstnávaly stáje průměrně 10 techniků, kteří byli schopni provést maximálně tři nebo čtyři zdokonalení během jednoho období.
v týmu Red Bull pracuje dnes na 180 mladých vysoce kvalifikovaných profesionálů vybavených výkonnou informační technikou, kteří analyzují a navrhují každý typ modifikace závodních vozidel.
Vedoucí ze společnosti Siemens vysvětlil, že software PLM je schopen analyzovat a zlepšovat veškeré elementy závodních vozidel Red Bull s výjimkou motoru, za který plně zodpovídá Renault.
Modifikují se materiály, palivo, aerodynamika a bezpečnostní prvky.
Změny je možné převést z virtuální reality do skutečnosti během méně než 24 hodin díky pokročilým výrobním systémům pomocí laseru a vysoce technologicky vyspělých autokláv.
Jediným limitem této technické vymoženosti je částka 40 milionů dolarů představující maximum, které může každý tým Formule 1 vydat za každé období na vylepšení své konkurenceschopnosti.
Red Bull zřídil zhruba 50 km od Londýna závod špičkových technologií sloužící k navrhování a výrobě svých závodních vozů.
Jedná se o dvě budovy, do nichž je omezen vstup návštěvám - zvláště pak novinářům.
Vše, co se zde odehrává, je považováno za "velké tajemství".
Seznam zúčastěných tohoto projektu čítá 580 osob včetně dvou pilotů - šampiona Vettela a Marka Webbera.
Hrdinou Red Bullu je ve Formuli 1 bez pochyb čerstvý šampion Sebastian Vettel.
Za nezměrnými technologickými prostředky, které značka energetických nápojů vložila do své účasti na závodních okruzích, se ovšem skrývají další protagonisté, jejichž pomoc je neocenitelná, a přitom je nikdo nezná.
Šéf výrobní technologie Steve Nevey tvrdí, že před pěti lety bylo možné říci, že pokroky ve výzkumu a vývoji vozidel přispívaly k vítězství z 50% a zbytek byl zásluhou jezdců.
v současnosti se tento poměr změnil a technologie stojí za úspěchy z 85%, zatímco piloti přispívají z 15%.
Nevey uznává, že Vettel nebo Webber nebudou nikdy nahrazeni výpočetní technikou, jelikož jsou to "nepředvídatelní gladiátoři".
HP zřídí během dvou let 20 vlastních obchodů ve spolupráci s lokálními distributory
Hewlett-Packard (HP) ve spolupráci se svým obchodním partnerem Pont Reyes včera slavnostně otevřela svou první exkluzivní prodejnu v Barceloně.
Tento podnik bude prvním ze sítě 20 obchodů o rozloze 80 až 100 m2, které tato nadnárodní společnost plánuje ve Španělsku otevřít v následujících dvou letech.
Tyto obchody budou umístěny také v 16 již existujících obchodních domech jako je PC City, Carrefour, Saturn či El Corte Inglés.
Viceprezidentka španělské HP Helena Herrerová uvedla jako příklad nově přestavěnou prodejnu na barcelonské Gran Vía, patřící společnosti Pont Reyes, s níž HP spolupracuje již 30 let.
Severoamerická společnost přichystala plán na zřízení 200 prodejních míst v Evropě do roku 2013, což zahrnuje 20 španělských obchodů.
První prodejny byly otevřeny minulý týden v Bukurešti (Rumunsko) a v Bělehradě (Srbsko), obchod v Barceloně je tedy třetí.
Herrerová nechtěla prozradit, kde budou otevřeny další prodejny, nicméně přiznala, že Madrid by mohl být jedním z následujících míst.
Herrerová, která vede též personální systémy HP, ujistila, že filozofie otevírání obchodů bude stále stejná - s využitím lokálních distributorů, kteří mají zkušenosti a znalosti sektoru.
Severoamerická firma zde radí s exkluzivním designem vybavení prodejen (s produkty, které je možno si interaktivně vyzkoušet), který bude v Evropě identický.
Krom toho se HP zabývá také zajištěním personálu pro obchody.
Helena Herrerová popřela, že by se jednalo o franchising, a zdůraznila, že exkluzivní síť prodejen má za cíl "zlepšit zákaznický servis, služby malým a středním podnikům při nákupu, obsluhu, poprodejní servis a dokonce i obaly".
Obchod v Barceloně je součástí pilotního pionýrského programu na světové úrovni, který má za cíl řešit případné problémy s počítačovými přístroji v záruce.
Online servis je propojen s technickým centrem sídlícím v Maastrichtu (Nizozemí).
"Tak budeme moci během 10 minut vyřešit problémy, které jinak mohou trvat až dva dny."
"Tento systém je určen speciálně pro malé a střední podniky a pro běžné zákazníky, vzhledem k tomu že velké firmy již mají smluvní servis technické asistence", zdůraznila včera Helena Herrerová.
Sabadell sází na to, že "ukradne" během tří let svým konkurentům milion klientů
Optimističtější než další šéfové, delegovaný člen rady banky Banco Sabadell, Jaime Guardiola, věří, že rok 2011 bude pro banku náročný, ale odmítá novou krizi likvidity a předpovídá konec pasivní války.
Přesto počítá se snížením úrokových sazeb, které se ale budou snažit kompenzovat slevněním bankovních poplatků a cen úvěrů.
Sabadell očekává, že se mu podaří během tří let získat milion soukromých klientů.
Sabadell našel cestu, jak využít příštích tří let a moci tak přežít v nesnadných ekonomických podmínkách.
Banka spustí v roce 2011 nový strategický plán s platností na tři roky.
Cílem je, kromě přežití bez nutnosti obracet se na veřejnou pomoc ve FROB, získat podíl na trhu podchycením milionu nových soukromých klientů - respektive 700.000, odečtou-li se ti, kteří případně banku opustí - jelikož až do nynějška ai ústav spíše hýčkal malé a střední podnikatele a velké podniky než drobné klienty.
Tento rok již získala banka 250.000 soukromých klientů a 50.000 podniků.
Její podíl na trhu činí, pokud jde o soukromé klienty 3,5%, zatímco u firemních zákazníku je to více než 10%.
Další ze základních myšlenek plánu 2011-2013 je závazek k produktivitě, nebo se dá říci též střízlivosti, s cílem redukovat náklady, jehož výzvy ukáže banka, až bude prezentovat výsledky za období.
Nemnoho bankovních institucí se v této době odváží stanovovat si cíle a zveřejnit je, jelikož finanční krize změnila veškeré plány světového bankovnictví.
Sabadell letos uzavře svůj program Optima, stanovený před čtyřmi lety, ačkoli původně byl na tři roky, ale situace na trzích vyžadovala rozšíření na další období.
Klienti, kteří odejdou od spořitelen, budou jejich hlavní cílovou skupinou.
Na schůzce pořádané APIE trval Guardiola na tom, že rok 2011 bude "těžký a velice důležitý".
Domnívá se vskutku, že cesta z krize ve Španělsku "bude zdlouhavá".
Kromě toho bude za dva nebo tři roky "velmi nesnadné vytvářet zaměstnanost", což je pro přežití bankovního sektoru fundamentální, dodal.
A ačkoli věří, že pasivní válka - která snižuje marže - ustupuje, cena přirážek za riziko, kterou banky a spořitelny platí za své emise, aby obdrželi likviditu, se již přesouvá na ceny úvěrů, čímž kompenzuje snížení marží.
"Téma likvidity a financování je strukturální a bude představovat nátlakový faktor na úvěry".
"Ještě jsme neuzavřeli kohoutek, ale diferenciály jsou hodně vysoké", uznal Guardiola.
Banesto již vydal své síti ve čtvrtek příkazy, aby byly sníženy dlouhodobé úvěry a zvýšeny ceny diferenciálů - viz CincoDías z 22. a 27. listopadu.
Také uznal, že tendencí v bankovnictví "nyní je snižování provizí", ale je zde "konkurenční rámec".
Strategický plán banky Sabadell se zakládá na organickém růstu, ovšem jako obvykle skupina nevylučuje korporativní operace.
Ne nadarmo ujišťuje, že ve Španělsku "se budou požadovat větší velikosti".
"Příští rok nezůstane na kameni kámen", ujistil.
Potvrzuje, že potřeby kapitálu jsou "hodně sníženy" a nevylučuje, že některá španělská instituce vstoupí mezi červená čísla.
A poukazuje, že FROB může na trhu suplovat shromažďování fondů před novým opatřením kapitálu.
Po ujištění že Sabadell může přežít dočasné uzavření trhů, nadále představuje závažná problém to, co někteří bankéři předpovídají jako novou krizi likvidity.
Poznamenává, že nelze vydávat, ale na rozdíl od toho, co bylo v červnu, je možno obdržet krátkodobé financování pomocí repo sazeb, což zmírňuje krizi.
CECA vylučuje další vlnu fúzí spořitelen
Generální ředitel CECA odmítl včera, že by měla vzniknout další vlna fúzí spořitelen, a opět trval na rychlosti, s níž se provádí reorganizace sektoru.
Když odstartoval proces sdružování španělských spořitelen, bylo několik institucí, které ujišťovaly, že této první fáze se nezúčastní a počkají na druhé kolo.
Avšak generální ředitel Španělské konfederace spořitelen (CECA) José Antonio Olavarrieta včera vyloučil, že by měla vzniknout nová vlna těchto operací.
"Věřím, že většina fúzí již byla provedena, inkorporaci Cajasolu do skupiny Banca Cívica nelze považovat za druhé kolo, to, k čemu dochází, jsou úmluvy".
"Většina je kompletně provedena; je možné, že místo 17 ústavů půjdeme na 13 či 14, ale všechny velké procesy jsou již hotové a pod ochranou Španělské národní banky, která v této záležitosti spolupracovala velmi dobře", poznamenal ředitel.
Ve svých prohlášeních na schůzi ADEA (Asociace vedoucích a výkonných úředníků Aragonu - pozn. překl.) Olavarrieta vylíčil, že proces koncentrace se uskutečňuje "nejvyšší možnou rychlostí a musíme být velmi spokojeni, jak se vykazuje ve splátkách, které se svého času, ne nyní, objevily v obchodních plánech se Španělskou národní bankou", zdůraznil.
"Přejít ze 45 spořitelen s průměrným objemem aktiv 28.000 milionů na 17 se 75.500 miliony je proces, který nemá v historii srovnání, redukujíce tak počet institucí o 62%, aby tyto byly větší a tím pádem v souladu s Basilejskou smlouvou", podtrhnul.
Olavarrieta uznal, že "existuje řada nepříliš šťastných názorů na pomalost procesu", které ukazují "nedostatek serióznosti a pochopení", protože "to, co dělá Španělská národní banka je připomínání toho, že musíme být před koncem roku v termínu".
Generální ředitel CECA José Antonio Olavarrieta včera ujistil, že Španělsko má nejpřísnější finanční systém v celé Evropě a "pravděpodobně" i ve světě, a těm, kteří to zpochybňují, přisoudil "nedostatek znalostí".
Ředitel poznamenal, že při současné příznivé ekonomické situaci "můžeme být klidní" ohledně finančních institucí a spořitelen i systému, který zvládnul "velmi důležitý" proces koncentrace a který pokračuje "nejvyšší možnou rychlostí".
Taktéž připomněl, že španělské bankovnictví vyšlo velmi dobře ze stresových zkoušek, které provedla Evropská centrální banka v červenci.
Zapatero a červená německá linie
Berlín se rozhodl pro udržení eura, avšak stanovil podmínky pro celou Unii.
Napětí na trzích vyprovokovalo dvojí vládní odpověď.
Na jednu stranu navrhnul José Luis Zapatero nová adaptační opatření, od snížení daní pro malé a střední podniky, přes regulaci soukromých zprostředkovacích agentur či zrušení 426 euro pro nezaměstnané bez dávek, až po privatizaci 49% AENA (Španělských letišť a řízení letového provozu - pozn. překl.), správce letišť Barajas a El Prat a 30% státní loterie.
Místopředsedkyně Elena Salgadová s podporou bývalého premiéra Felipa Gonzáleze se na druhou stranu připojila ke kritikám na adresu kancléřky Angely Merkelové kvůli její odpovědnosti za rozpoutání současné krize.
Jak interpretovat tato pohnutí?
Budiž předem řečeno, že stanovisko Merkelové není chybou v její komunikační politice.
Naopak, je to další bod ve složitém procesu redefinice eura.
A zde má Německo radikálně novou vizi o tom, jaká má být jeho budoucnost, což naráží na ideu dodržování starých tradic, kterou se drží velká část ostatních členů.
Tváří v tvář evropskému odporu se v Německu začíná spekulovat o třech možných cestách z krize.
První z nich představuje silná eurozóna, jejíž součástí by bylo právě Německo, ale také například Rakousko či Nizozemí, zatímco jižní státy by měnovou zónu opustily.
Druhou je návrat k marce - ačkoli nyní se to může jevit jako scifi, tato verze má širokou podporu veřejnosti, blížící se 50% obyvatel.
Třetí možností je podle německých návrhů přepracování eura s větším makroekonomickým dozorem, rozpočtovou přísností, pokutami pro provinilé státy, možnými odklady plateb pro některé z nich, a s rozšířením možných nákladů na regulaci na soukromý sektor.
Německá pozice je jasná a již se nějakou dobu definuje, takže pro vytáčky nyní není prostor.
Nejprve, když v roce 2009 Mezinárodní měnový fond i Evropská komise podněcovaly deficity, vytáhla z rukávu německá vláda konstituční reformu, aby jim od roku 2016 zabránila.
Toto byla první známka rozporu mezi tím, co považovalo Německo za správné (plány fiskální přísnosti a stability veřejných financí), a tím co praktikovali jeho evropští partneři včetně Francie.
Druhou ukázala tato středoevropská země, když Merkelová bolestně protahovala rozhodnutí ohledně záchrany Řecka.
Již tehdy byla předmětem ostré kritiky, ale pravdou je, že politický konsensus v Německu a veřejné mínění, které bylo též zveřejněno, byly silně proti záchraně Řecka.
Konečně, v posledních říjnových dnech se Merkelová opět objevila s jasným stanoviskem, když požadovala reformovat úmluvy Evropské unie tak, aby byla umožněna záchrana některého členského státu a zároveň, aby měli soukromí věřitelé povinnost nést část nákladů.
Toto stanovisko bylo interpretováno jako protievropské, jelikož urychlilo irskou krizi a vše ostatní.
Avšak její návrh, ačkoli v poněkud zmírněné podobě, byl schválen, a během příštích měsíců bychom měli sledovat reformní proces Unie, který by měl od roku 2013 umožnit tato opatření.
Německo vytyčilo červenou linii, kterou nehodlá překročit.
A všem nám sděluje, že ačkoli nyní je třeba udělat opatření, se kterými zřejmě příliš nesouhlasí, od tohoto data bude se starým fungováním eura konec.
Rok 2013 bude představovat zrození nové měnové zóny, v níž budou státy porušující pravidla tvrdě sankcionovány a mohou být nuceny ohlásit odložení plateb, a soukromý sektor bude muset také nést část nákladů.
Německo nám naznačuje, že se musíme dát přísnou cestou růstu se zvýšením míry úspor a investic, umírněné spotřeby, zlepšení produktivity a konkurenceschopnosti, a kapitálových rezerv.
Jinou možnost založenou na pohledávkách a budování, s ohromnými mezerami v platební bilanci, jaká vládla v letech boomu růstu Španělska, jednoduše nehodlají tolerovat.
Nabídka je jasná.
A udělali bychom chybu, kdybychom tomu neporozuměli.
Nejedná se pouze o obnovení veřejného deficitu na 3% v roce 2013.
To, co po nás chtějí, je mnohem tvrdší.
A nejhorší je, že za těchto podmínek by se nám mohlo stát, že se sami zmýlíme.
Doufám, že tyto současné turbulence vystřídá větší klid.
A že využijeme příležitosti, kterou nám dávají do jara 2013.
Zdá se, že premiér Zapatero to také pochopil a jeho dvojí prohlášení (reformy slíbené po setkání s velkými podniky z minulé soboty a včerejší oznámení nových opatření) dává tušit, že přes kritiky na adresu Merkelové se otevřela cesta myšlence, že je třeba dát věci do pořádku.
Avšak červená linie, kterou Německo vytyčilo, tu je, a nezdá se, že by s ní chtělo hýbat.
A z možností, nad kterými lze uvažovat, nelze opuštění eurozóny plné nepříliš seriózních zemí vyloučit.
Nuže, Německo nám vždy bude moci říci, že nás varovalo.
Sport a obcházení pravidel
Finty, jaké předvedli Alonso a Ramos v zápase s Ajaxem, ukazují důvtip nikoli úmysl uniknout trestu.
Domněle zosnovaná vyloučení dvou hráčů Realu Madrid (Xabiho Alonsa a Sergia Ramose) v zápase Ligy mistrů proti Ajaxu ze 23. listopadu způsobila, že bylo vypsáno moře inkoustu o tom, zda toto je či není nesportovní chování, a zda by eventuelně UEFA neměla oba fotbalisty potrestat.
Jak je známo, několik minut před koncem zápasu (který měl jejich tým jasně vyhraný) jmenovaní hráči jeden po druhém záměrně ztráceli čas ve chvíli, kdy se měl rozehrávat faul, aby tak vyprovokovali sudího, a ten jim ukázal druhou žlutou kartu.
Tímto způsobem si oba hráči splní předepsaný trest v následujícím zápase proti Auxerre - přičemž Real Madrid skončí ve své skupině v čele - a budou moci, zbaveni karet, pokračovat do další fáze.
Nakonec udělila disciplinární komise UEFA trenéru José Mourinhovi trest na dva zápasy a provinilí hráči dostali peněžní pokutu.
Vyprovokování žluté karty za obdobných podmínek není žádnou novou praktikou, nýbrž je víceméně ve fotbale běžné.
Je tak rozšířené, že je součástí étosu fotbalu, tedy pravidel, která jsou sice nepsaná, ale sledují se.
Část diskuse v tomto případě vznikla díky tomu, že jejím účastníkem byl tým Real Madrid (který se ve své hymně chlubí šlechetností a ctí, a který již za obdobné činy své hráče pokutoval), a jak se zdá, také díky dramatizaci vedené Mourinhem, který si tak přidává do své dlouhé historie komedianta a provokatéra další epizodu.
v každém případě se debata točí okolo toho, zda tento druh jednání, který není pravidly výslovně zakázán, je v rozporu s principy sportu, tedy zda při těchto skutcích dochází k obcházení práva; jedná se vskutku o akce respektující sportovní pravidla, jejichž smysl se ovšem, jak se zdá, snaží obejít.
Řeší se, jaký typ škody taková jednání působí sportovnímu duchu.
Jednou z náležitostí sportovního chování je fyzická nedotknutelnost protihráčů, která nebyla v těchto případech porušena, čili nedošlo k násilné hře.
Další z těchto náležitostí charakterizujících čistou hru je vyhnout se tomu, aby hráči díky svému přestupku měli vůči týmu protivníka výhodu - k čemuž zde také nedošlo.
Tedy paradoxní na akci hráčů Realu Madrid je fakt, že nedošlo k tomu, co normálně charakterizujeme jako lest či obcházení práva, nedošlo ke skrytému porušení pravidel za účelem vyhnout se sankci, nýbrž toto chování mělo být co nejvíce patrné s cílem trest obdržet.
Počkali a rádi trest dostali.
Další otázkou však je, jakou výhodu viníci ze svého úmyslného přestupku budou mít.
Zde je nutné konstatovat, že se soupeř nedostává do znevýhodněné pozice, a že se v aktuálním zápase nedocílí žádného prospěchu, neboť evidentním důsledkem je, že tým samotný bude mít méně hráčů.
A ani to není užitečná strategie do dalšího zápasu, jelikož klub nebude moci s těmito hráči počítat.
Výhoda očividně spočívá v tom, že hráči začnou další fázi Ligy mistrů bez karet, které by mohly ohrozit jejich účast v budoucím zápase.
Avšak jedná se o výhodu z dlouhodobé perspektivy a s jistým stupněm neurčitosti, tedy na první pohled může být tým eliminován, a mimo to tímto jednáním si odbudou hráči trest, a přejdou do druhého kola karet, v němž k vyloučení stačí o jednu kartu méně než v kole prvním.
Takže jak budou kola pokračovat, nebude zcela jasné, zda se jedná o výhodu.
Zkrátka a dobře, tato jednání nejdou proti sportovnímu duchu, jehož součástí je činit strategická rozhodnutí, která umožní získat maximální prospěch v rámci pravidel.
v případě, kterým se zde zabýváme, neměli hráči za cíl vyhnout se udělení trestu (což by byl jasný případ obcházení pravidel), nýbrž spíše si zvolili, kdy se mu podrobit.
Učinili strategické rozhodnutí, aniž by se vyhýbali trestu nebo před ním utíkali.
Ačkoli není hranice mezi důvtipem a obcházením pravidel zcela jasná, věřím, že v tomto případě se jednoznačně jednalo o důvtip.
Zdá se mi, že polemika vzniká ze dvou důvodů: protože se jednalo o dvě samovyloučení a kvůli způsobu, jakým se uskutečnil přenos instrukcí k jejich vyprovokování od vedení.
Poškození sportovních principů těmito akcemi není až tak etické jako estetické.
Boj nabídek o pořádání vánočních večírků v Barceloně
Diktát kalendáře koncentruje letos lavinu rezervací na 16. a 17. prosince.
Rychle přibývá oslav hrazených samotnými zaměstnanci, kteří chtějí utratit mezi 20 a 30 euro.
Stejně jako turecký med nebo loterie, s příchodem prosince opět přicházejí předvánoční večírky, které stále působí jako kyslíková bomba pro restaurace a zařízení pro volný čas v Barceloně, avšak díky krizi vyústily v boj o získání klientů snížením cen: téměř všichni chtějí za jídlo utratit 20 až 30 euro, shodují se dotázaní podnikatelé a asociace z tohoto sektoru.
Aby dokončil komplikaci počtů, zkoncentroval kalendář tento rok (kdy Štědrý den připadl na pátek) žádosti na týden od 13. prosince, čímž vznikla lavina rezervací na dny ve špičce (16. a 17.), zatímco v předchozím týdnu nebyl skoro žádný provoz.
Jak se tomu děje již od roku 2008, kdy začaly hubené roky, je mnoho firem, které kolektivní večírky z rozpočtových důvodů zrušily.
Aby neopustili tradice, mnozí zaměstnanci si platí útratu na večírcích z vlastní kapsy.
Bez ohledu na situaci, mnozí požadují ceny na hranici únosnosti, tvrdí prezident sdružení restaurací Gremi de Restauració de Barcelona, Gaieta Farras.
Reprezentant patronátu restauračních zařízení se v tuto chvíli neodvažuje předpovídat, jaké budou oslavy tento měsíc.
"Lidé si to dobře rozmyslí, než udělají rezervaci."
"Chtějí si vyjít, ale pokud jde o téma cen, jsou opatrní", dodává.
Obchody půjdou dobře těm, "kteří nabídnou kvalitu a dobrý servis za příznivou cenu", říká a připomíná, že díky krizi mají zákazníci tendenci jít o stupeň dolů a většina zákazníku chce nyní utratit okolo 25 euro.
Průzkum v různých zařízeních ukazuje, že největší nápor žádostí o rezervaci je na večer 17. prosince.
Skupina Soteras hlásí skutečný boom rezervací na tento pátek, přičemž nejvíce požadavků je na útraty do 30 euro, čemuž uzpůsobili nabízená menu, jejichž celkové ceny jsou od 25 do 30 euro.
v další významné společnosti, kterou je Andilana, čítající 16 zařízení ve městě (Hostal de la Rita, Market, La Fonda a další), přinesla zvláštnost letošního kalendáře více časných rezervací a to již od počátku listopadu.
"Udělali jsme možné i nemožné, abychom udrželi ceny z loňského roku, a naše menu, z nichž by si měl vybrat každý, se pohybují od 19,95 do 30 euro", uvádějí.
Ve skupině AN Grup, k níž patří El Mussol, Attic, QuQu a celkem čítá 23 podniků, zůstávají optimističtí poté, co zaznamenali od druhého pololetí nárůst zisků a mají poměrně solidní vyhlídky na vánoční tržby.
Zdroje této společnosti zdůrazňují, že také 18. prosinec bude vytíženým dnem, jelikož se budou konat předvánoční oslavy mezi přáteli.
k svým šesti skupinovým menu přidali menu vánoční, s rozpočtem na 30 euro či více, jelikož zaznamenali ve srovnání s loňským rokem tendenci hostů utratit o 10% více výměnou za další položky jako je například cava (španělské šumivé víno - pozn. překl.).
Také zaznamenali, že se již objevují firmy, které opět zvou své zaměstnance, a zdá se, že velikost skupin je o něco větší.
Vicepresident společnosti Fecasarm (která zahrnuje instituce jako je Asociace barů, restaurací a center volného času v Barceloně) Enric Goma věří, že začíná vidět konec tunelu a tvrdí, že počet rezervací se "oživil", ačkoli klienti "smlouvají na maximum".
Tento dojem ani během vánočních oslav neustoupil, ať platí, kdo platí, poukazuje.
Pákistánský nukleární program zplodil velký neklid v USA
Islámábád produkuje atomové zbraně "rychlejším tempem než kterákoli jiná země".
Dokumenty Wikileaks potvrzují vazby mezi talibánci a Pákistánem.
Obsah korespondence mezi velvyslanectvím Spojených států v Pákistánu a Ministerstvem zahraničí USA zveřejněný portálem Wikileaks potvrzuje mimořádný neklid, který ve Washingtonu vzbuzuje pákistánský nukleární program.
Vedle objasňujících a významných detailů, které nabízejí ohledně obsahu komunikace a myšlenek reprezentantů severoamerické diplomacie v Islámábádu, odhalují tyto dokumenty, že spolupráce mezi oběma státy, pokud jde o jadernou bezpečnost, místo, aby se zvyšovala, "je na ústupu", a že tato nestabilní asijská země vyrábí "více nukleárních zbraní než jakýkoli jiný stát".
Zvláštnost pákistánského jaderného programu - že jeho zbraně nejsou smontovány, ale skladují se po dílech, aby byla znesnadněna jejich destrukce v případě útoku - představuje jeden z hlavních důvodů bdělosti Washingtonu.
Toto vypočítává velvyslankyně v Pákistánu Anne W. Pattersonová v jedné zprávě před návštěvou tehdejšího poradce pro národní bezpečnost Jamese Jonese: "Blízkost některých nukleárních zařízení vůči teritoriu pod kontrolou Tálibánu, údajné rozptýlení jaderných materiálů a zranitelnost transportu atomových materiálů".
Zvýšený počet osob spojených s nukleárními arsenály a s programem řízených střel není již pozorován pouze USA, ale také Ruskem, jako šířící se a představující důvod být na pozoru.
"Pákistán musel k ochraně jaderných zařízení najmout personál s přísnou náboženskou vírou; vzhledem k úpadku úrovně vzdělání a kultury mají extremistické organizace více příležitostí rekrutovat lidi, kteří budou pracovat v nukleárních programech či programech řízených střel", řekl expert Jurij Korolev z ruského ministerstva zahraničí na schůzce se svými protějšky z USA.
Největší novinkou dokumentace zveřejněné serverem Juliana Assangeho je čím dál tím nižší spolupráce mezi USA a Pákistánem v tématech šíření nukleárních zbraní a zvýšené tempo pákistánské produkce těchto zbraní.
Depeše vydaná ambasádou v květnu, která kvalifikuje komunikaci s Pákistánem jako "frustrující", tvrdí: "Transparence často neexistuje; nabídky pomoci zůstávají bez odezvy nebo jsou odmítnuty".
v další zprávě konstatuje Peter Lavoy, pracovník národních zpravodajských služeb pro jižní Asii, že "i přes ekonomickou katastrofu vyrábí Pákistán jaderné zbraně tak rychle jako žádný jiný stát na světě".
Velvyslankyně Pettersonová také žádá Washington, aby během návštěvy šéfa armády generála Ashfaqa Kayaniho, "velmi dobře objasnili", že "pákistánská armáda musí skoncovat s tichou podporou teroristickým skupinám".
Hon na šéfa Wikileaks
Obama jmenuje vysoce postaveného pracovníka odpovědného za boj proti terorismu, aby se vyhnul novým únikům informací.
Interpol vydává "červenou výzvu" s cílem vysledovat a určit, kde by Assange mohl být.
Vše týkající se Wikileaks a jeho zakladatele Juliana Assangeho tvoří komplikovaný labyrint, kde je těžké být si jist fakty.
Interpol včera oznámil "mimořádnou výzvu", tzv. red notice, k "lokalizování a sledování pohybu" Assangeho.
Avšak nejedná se o klasický příkaz k zadržení.
Krom toho, tato výzva není nová, ale datuje se k 20. listopadu.
A nemá co do činění s posledním únikem více než čtvrt milionu diplomatických dokumentů, nýbrž s obviněními ze sexuálního zneužití, kterým Australan čelí ve Švédsku.
Vedle toho ujišťuje právní zástupce tvůrce Wikileaks Mark Stephens, že "policie ví kde a jak se kontaktovat s panem Assangem".
Bylo 20. listopadu, když sbor mezinárodní policie se sídlem ve francouzském Lyonu vydal tento příkaz na žádost Švédska, nezveřejnil jej však až do včerejška, kdy obdržel povolení od švédských autorit.
Za této situace má 188 zemí Interpolu pokyny k identifikaci či lokalizaci Assangeho "s cílem uvalit na něj dočasnou vazbu a vydat jej".
Ačkoli Interpol nemůže nařídit zadržení osoby, které se týká červená výzva, mnohé členské státy, jak organizace vysvětlila, však považují tzv. red notice za umožňující zatčení provést - to musí být zajištěno národní složkou policie - zvláště pak v případě, kdy mají státy oboustrannou dohodu o vydávání zadržených, jako je tomu v případě Švédska a Anglie, kde by se zřejmě měl Assange nacházet.
Tento krok pohoršil Assengeho advokáty, kteří včera publikovali psaní, kde prohlašují, že devětatřicetiletý zakladatel Wikileaks projevil ochotu zodpovědět otázky švédských úřadů pomocí videokonference.
Připomínají také, že Assenge žádal a následně obdržel povolení opustit Švédsko od prokurátorky svého případu, kterou srovnávají s legendárním Lavrentijem Pavlovičem Berijou, šéfem Stalinovy bezpečnosti.
"Toto je hon a ne legální pronásledování", udává dopis.
Zatímco jej celý svět hledá - a z Austrálie jeho matka hájí nevinnost svého syna - Assange je dál na neznámém místě, ovšem nemlčí.
v pondělí poskytl prostřednictvím Skype z neznámého místa interview šéfredaktorovi časopisu Time - v tomto rozhovoru požadoval demisi ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonové.
"Ukáže-li se, že byla zodpovědná za rozkaz diplomatům USA, aby prováděli špionáže v OSN a porušovali tak mezinárodní úmluvy, které Spojené státy podepsaly, měla by odstoupit", řekl.
Jeho názor byl včera odmítnut tiskovým mluvčím Bílého domu Robertem Gibbsem, který kvalifikoval požadavek demise jako "směšný a absurdní".
"Nejsem si zcela jist, proč by nám mělo záležet na názoru individua, které provozuje webovou stránku", prohlásil pro CNN.
Samotný Obama pověřil vysoce postaveného pracovníka zodpovědného za boj proti terorismu, Rusella Traverse, aby zamezil dalším únikům dokumentů.
Záměr mluvčího prezidenta Baracka Obamy přestat přidávat Assangemu na důležitosti kontrastuje s názory, které v těchto dnech proklamují konzervativní politici a komentátoři.
Peter King, člen kongresu, který bude od ledna předsedat Výboru pro národní bezpečnost v Dolní komoře, žádal ministerstvo zahraničí, aby prozkoumala možnost zahrnout Wikileaks mezi teroristické organizace, "aby bylo možno zasáhnout a stíhat každého, kdo by jim finančně přispíval či jinak poskytoval pomoc".
Ještě dál zašel Tom Flanagan, poradce kanadského premiéra Stephena Harpera, který prohlásil, že Assange by měl "být zabit", což následně musel odvolat.
"Obama by na něj měl vypsat odměnu nebo použít bezpilotní letadlo nebo něco takového".
Kdo se neomluvil, byl Mike Huckabee, baptistický kněz, bývalý guvernátor Arkansasu a možný kandidát na prezidenta.
"Kdokoli bude ve vládě, ten, kdo je zodpovědný za únik informací, se dopustil zrady a jakýkoliv jiný trest než poprava by byl příliš mírný", prohlásil na stanici Fox
Puigcercós hledá v ERC klid "pomrkáváním" na přívržence Caroda
Republikánský lídr umožní straně tajné hlasování o svém setrvání.
Huguet navrhuje více plurální exekutivu a konec schůzovního systému.
Joan Puigcercós zřejmě našel recept, jak bojovat s již několikátou interní revoltou v řadách ERC (Levicová republikánská strana Katalánska - pozn. překl.), bezvýslednou kvůli ztrátě 11 poslanců a poloviny hlasů.
Předseda strany si je vědom, že jeho gesto ohledně demise se zdá přívržencům bývalého lídra Josepa Lluíse Caroda-Roviry nedostatečné, a také ví, že vliv tohoto sektoru je dnes již tak oslabený jako sám jeho vůdce, a že mu absolutně nemůže udělat takové starosti, jaké měl s jinými zaniklými proudy.
Proto se bude lídr Levice snažit získat si nové kritiky pomocí pomrkávání, které mu pomůže obrnit se do obecních voleb.
Nejprve Puigcercós včera oznámil, že více než 200 členů celostátního výboru se bude moci tajně vyslovit k jeho setrvání ve funkci.
Pomocí hlasovacích lístků, nikoliv zvednutím ruky.
Pokud budou chtít přívrženci Caroda předat předsedovi trestný hlas, budou tak moci učinit beze strachu z odvetných opatření.
Ve skutečnosti se chce šéf vyhnout rozkolu a podrobení své osoby.
v několika rozhovorech tvrdil, že by se nepovažoval za potvrzeného s polovinou hlasů a jedním navíc, ale dodal, aniž by upřesnil procenta, že by také nebyl dobrý výsledek "po bulharsku".
Stoupenci Caroda požadují po předsedovi víc, než aby dal svou funkci k dispozici - což považují za gesto, které nemá žádnou váhu, jelikož Puigcercós ovládá na sjezdech největší orgán.
Ale vzhledem k tomu, že nemají dostatečnou většinu, aby mohli vynucovat demise, budou se snažit exekutivou připomínat plán od nynějška až do května.
Kvůli tomu očekávají, že se budou účastnit vypracování dokumentu o strategické reorientaci, o němž dá vedení hlasovat národní radě 18. dne v měsíci.
Jejich cílem je podpořit Puigcercóse výměnou za to, že tento slíbí přesunutí kongres již na podzim 2011.
Lídr ERC prohlásil, že "mnohohlasnost" poškozuje stabilitu, a že jeho cílem je, aby jednou provždy byla organizace schopna prát své špinavé prádlo za zavřenými dveřmi.
v tomto kontextu se zdá být příznačný článek, který současný poradce Josep Huguet podepsal na svém blogu.
Poté, co vzal do úvahy Puigcercósův ideolog, tento poradce pro inovaci vzal za hotovou věc, že lídr bude potvrzen "výměnou za několik cílů".
A těch jmenoval pět, z nichž vynikají dva.
Prvním je "překomponování" exekutivy tak, aby představovala alespoň 90% členů, což znamená zahrnout také nové tváře, kteří jsou ze sektoru nakloněného Carodovi.
Druhý cíl může být velkou novinkou.
Huguet navrhuje, aby ERC zcela skoncovala se schůzovnictvím jako mechanismem fungování.
A tak bojuje za reformu stanov, aby bylo možno konat kongresy prostřednictvím delegátů vybraných hlasováním.
Skoncování s modelem schůzovního systému, výjimka ve španělském systému politických stran, je zamýšleným cílem Puigcercósova týmu, který v tomto směru bojoval již na dvou posledních sjezdech.
Avšak, křečovité shromáždění z roku 2008 rozhodlo, že schůzovnictví musí být posouzeno na zvláštním kongresu o reformách stanov.
Tato záležitost je stále nevyřízená, neboť situace uvnitř strany odrazovala od řešení této záležitosti.
Nyní, bez číhajících kritických sektorů, by mohla být vhodná chvíle znovu se touto záležitostí zabývat a pokusit se ji jednou provždy uzavřít.
23 zavražděných za měsíc listopad; 390 za rok 2010
Podle deníku MILENIO zaznamenalo Mexiko pokles o 4 případy ve srovnání s rokem 2010.
Během listopadu bylo zabito v Mexiku 23 osob, o čtyři méně než v předchozím měsíci, jak uvedl deník MILENIO.
Mezi vraždami vynikají případy tří žen a nález páru oddělených těl v Údolí Mexika.
v předposledním měsíci roku čítají v Mexiku celkem 390 zabití, pravděpodobně spojených s organizovaným zločinem.
Mezi případy vyniká nález mrtvoly v San Diegu de los Padres Cuexcontitlán, v okrese Toluca.
Oběť utrpěla nejméně tři střelné rány, dále ránu z milosti do hlavy a měla ruce a nohy spoutané lanem.
Další den bylo nalezeno tělo v kufru, který byl uložen v zavazadlovém prostoru vozidla nad ulicí Mixtecas, v kolonii Santa Cruz Acatlán, v okrese Naucalpan.
Brzy ráno ve čtvrtek 4. listopadu objevili družstevníci tělo nesoucí známky mučení a nejméně tří smrtelných střel do hrudníku u dálnice Tenango-Ixtapan de la Sal v úseku okresu Villa Guerrero.
Vedle těla se nacházela zpráva podepsaná pravděpodobně zločineckou organizací La Familia Michoacana.
O den později byl v Nezahualcóyotl padesátiletý muž zavražděn osmi výstřely, poté co vyšel ze svého domu a chtěl začít sbírat odpadky.
Sedmého listopadu byly zabity střelou do hlavy dvě oběti ve věku 30 let v kolonii San Pedro Xalaxtoc, v okrese Ecatepec.
v Chalco byla na odlehlé cestě v kolonii El Naranjo nalezena mrtvola muže střeleného do čela, a pod tělem byla nalezena nábojnice ze zbraně kalibru 25.
v Ecatepec byly nalezeny části lidského těla v kanálu odpadních vod v kolonii Playa Golondrina.
Záchranné složky provedly důkladné hledání dalších jeho částí, nicméně je nenašly.
Obyvatelé Tepotzotlánu ohlásili nález těla s rukama svázanýma dozadu a omotanou hlavou na místě Pena Colorada.
Muž měl ránu od střelné zbraně na zátylku.
v polovině měsíce byla oznámena vražda dvou mužů, kteří byli zabaleni v ložním prádle a ponecháni v zavazadlovém prostoru vozidla ve Villas de la Hacienda v okrese Atizapán de Zaragoza, u obětí se také našly zprávy vyhrožující smrtí.
O den později byla nalezena v kolonii Valle de los Reyes v okrese Los Reyes La Paz kartonová krabice, která obsahovala lidskou hlavu.
v blízké kolonii byl nalezen zbytek těla, zabalený v černé plastové tašce, se zprávou od El Incorregible.
Sedmnáctého byly nalezeny dvě mrtvé ženy zabalené do ložního prádla v osadě Zoquiapan v okrese Ixtapaluca, a druhý den ráno byl v Huixquilucan nalezen zabitý muže zabalený v žlutomodrém prostěradle, který byl předběžně podle zprávy, kterou vrazi zanechali u jeho těla, identifikován jako Mario Ríos.
v Ixtapaluca byla v osadě San Francisco Acuautla nalezena žena bez známek života s dvěma ranami do zátylku.
Na kůži ženy byla objevena tetování posvátné postavy Santa Muerte (doslova "Svatá smrt" - pozn. překl.) a také náhrdelníky s její podobiznou.
Na konci měsíce byla v obci Zinacantepec v autě nalezena mrtvola muže s nejméně třetí střelnými ranami a zprávou podepsanou zločineckou skupinou.
O dva dny později byla nalezena těla dvou mužů, kteří měli hlavu omotanou páskou a našla se u nich též zpráva, v obci Puente de Piedra, v Santiago Tepatlaxco.
U obětí byla zpráva napsaná pravděpodobně jednou ze zločineckých organizací, v níž stálo: "Toto se stane těm, kteří se nepřizpůsobí".
v Ecatepec byla nalezena dvě těla, která nesla známky po mučení a měla svázané končetiny, uvnitř opuštěného taxi za Centrem justice v kolonii San Agustín.
Poslední den v měsíci byly nalezeny ostatky dvou mužů v okresech Los Reyes La Paz a Nezahualcóyotl.
První z nich byl sťat a nalezen v kolonii Cuchilla Ancón a byl zabalen do černých plastových tašek, svázaný páskou a měl u sebe ponechanou zprávu; zatímco druhý byl umučen a byl nalezen v plastovém obalu v ulicích Colonia Juárez.
Společně s ním nalezli agenti i lístek se zprávou.
Čína dodržuje svůj cíl redukovat skleníkové plyny
Zástupce této země na konferenci OSN o klimatických změnách COP16 ujistil, že jeho země vyvinula mimořádné úsilí ke snížení uhlíkové stopy, a upřesnil, že trvá na svém slibu redukovat do roku 2020 emise skleníkových plynů o 40 až 45%.
Čína dodrží svůj slib redukovat emise skleníkových plynů o 40 až 45% v roce 2020, ujistil Su Wei, zástupce této země na konferenci OSN o klimatických změnách.
Ve svém prvním veřejném vystoupení na 16. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Su Wei ubezpečil, že jeho země vyvinula nesmírné úsilí, aby redukovala uhlíkovou stopu a přeměnila svůj průmysl.
Řekl, že jeho země během posledních čtyř let investovala již 245 milionů dolarů do snahy snížit emise skleníkových plynů.
Ozřejmil však, že Čína své cíle nezmění a bude na této věci nadále spolu s mezinárodní komunitou pracovat.
Referoval, že čínská strategie v záležitostech klimatických změn se rozděluje na tyto čtyři položky: dialog, budování kapacit, budování institucí a podporu pilotních programů.
Ve všech těchto bodech již zaznamenali pokroky, mezi něž patří loňské schválení nového zákona o energiích, který zahrnuje navrhované cíle na snížení emisí skleníkových plynů, vysvětlil.
Dále zdůraznil, že v Číně spolupracovaly federální úřady koordinovaně s úřady provinčními a lokálními, aby dosáhly svých cílů, pokud jde o úsporu energie, efektivní využití energie a redukci emisí.
Dále, jak sdělil, jsou v chodu nebo byly již dokončeny různé několikaleté plány, které jsou financovány jak čínskou vládou, tak i vládami jiných států.
Například se jedná, jak uvedl, o Program na efektivní využití energie, který byl zaveden během posledních pěti let, a jenž obdržel investice od OSN, vlády a soukromé iniciativy.
Také běží provinční projekt klimatických změn, dále projekt výměny zářivek za úsporné žárovky a projekt zmírňování a adaptace, upřesnil.
U stejného stolu ujistil Martin Krol, odborný poradce této země pro klimatické změny, že úsilí Číny bylo větší, než se všeobecně myslí.
Například, vylíčil, emise skleníkových plynů na jednoho obyvatele představují v Číně 6 tun, zatímco ve Spojených státech je to 100 tun; Čína je odpovědná za 9% historického podílu na emisích.
Taktéž vyvinula bezprecedentní úsilí, pokud jde o využití energie - například zvýšila během posledních pěti let o 20% efektivnost v energetice a očekává, že do roku 2020 docílí dalšího pokroku, dodal.
Uzákoněno vyloučení Espina: César Nava
Národní předseda strany PAN (Partido Acción Nacional, česky Národní akční strana - pozn. překl.) uvedl, že bývalý předseda této strany je oprávněn dožadovat se u Národní pořádkové komise svého práva.
Národní předseda strany PAN, César Nava Vázquez, ujistil, že vyloučení Manuela Espiny Barrientose bylo uzákoněno, a že bývalý předseda této strany je oprávněn obrátit se na Národní pořádkovou komisi a dožadovat se svého práva.
v rozhovoru, který byl pořízen před vznesením námitky guvernátorem státu Gabinem Cué Monteagudem, řekl, že vyloučení Espina je v každém případě rozhodnutím přijatým na místní úrovni.
"Jedná se o autonomní rozhodnutí Pořádkové komise v Sonoře."
"Pan Espino má právo obrátit se v jeho případě prostřednictvím stížnosti na Pořádkovou komisi Národní rady proto, aby se jednalo o rozhodnutí učiněné kompetentním orgánem", dodal.
Dále vysvětlil, že nyní není čas myslet na rok 2012, a že nikdy nebyla u vyjednávacího stolu o předsednickou kandidaturu aliance.
Nava Vázquez vyjádřil své přesvědčení, že PAN vyjde z interních voleb konaných následujícího 4. a 5. prosince, v nichž se bude volit jeho následovník, posílena.
"Toto (aliance v roce 2012) je téma, které nikdy nebylo u vyjednávacího stolu, alespoň ne prozatím, byl to záměr pro lokální volby, který byl úspěšný a splnil svůj účel", podotknul.
Předseda PAN řekl, že za jeho stranou stojí 71 let dialogu, a proto "nás neleká vnitřní soutěživost, naopak z ní těžíme a posiluje nás", dodal.
Řekl, že výbor dokáže bez debat zvolit nejlepšího předsedu nebo předsedkyni, kterého si na další tři roky PAN zaslouží, takže předá štafetu tomu, "koho výbor určí".
"Jsem tedy absolutně klidný a uvolněný, komukoliv z těch pěti s hrdostí předám úřad předsedy strany".
Předpověděl, že vzestup, který strana zaznamenala v posledních volbách z července, se bude odrážet v budoucích kláních, ačkoli "není ještě čas myslet na rok 2012".
"Nyní je potřeba doprovodit guvernátora Gabina Cué v tomto úkole".
v této souvislosti zdůraznil, že tyto tři vlády, mající kořeny v aliancích v Oaxace, Pueble a Sinaloe budou představovat vlajku a budou předmětem pozorování v celé zemi, jelikož "jsou do nich vložena mnohá očekávání a tužby, a jsem si jist, že Gabino těmto očekáváním dostojí".
Když jsme se jej zeptali na kritiky prezidenta Felipe Calderóna stranou PRI (Partido Revolucionario Institucional, česky Revoluční instituční strana, pozn. překl.)) kvůli jeho projevům v rámci čtyř let, které vládne, César Nava vyzval členy PRI, aby přemýšleli o šestiletých obdobích bývalých prezidentů Ernesta Zedilla a Carlose Salinase de Gortari.
"Pokud se v PRI domnívají, že vlády Zedilla a Salinase byly lepší než vládnutí Foxe a Claderóna, tak ať je začnou obhajovat, ať vylezou ze své ulity", přisvědčil.
Vyslovil se, že šéf federální výkonné moci má právo vyjadřovat se tak, jak učinil během projevu v Národním auditoriu, jelikož v této zemi se nepoužívá roubík ani cenzura.
Obama propaguje na Twitteru zákon na podporu studentů bez dokladů
"Domníváš-li se, že schválení zákona Dream Act je správné, dej vědět svým senátorům a naléhej, aby tento zákon schválili", tweetoval americký prezident na populární sociální síti.
Prezident Barack Obama se dnes příspěvkem na svém osobním účtu sociální sítě Twitter připojil k národní mobilizaci na podporu zákona Dream Act, který by měl legalizovat studenty bez dokumentů.
"Domníváš-li se, že schválení zákona Dream Act je správné, dej vědět svým senátorům a naléhej, aby tento zákon schválili", tweetoval Obama.
Jeho krátká zpráva upozorňuje na internetový odkaz na obsáhlejší dokument, který žádá veřejnost, aby se neprodleně spojila se senátory, jelikož hlasování o tomto zákoně se blíží.
"Jelikož se očekává, že hlasování proběhne již brzy, nyní nastala chvíle, nechat zaznít tvůj názor", poukazuje.
Zpráva byla uveřejněna poté, co 42 republikánských senátorů vyhrožovalo blokováním schválení jakéhokoliv zákona, pokud nebude schváleno rozšíření snížení daní z Bushovy éry a financování vlády.
Takové blokování, které bylo oznámeno dopisem podepsaným 42 republikánskými senátory, by mohl ovlivnit hlasování o zákoně Dream Act a o dalších projektech, jako například o ratifikaci nové smlouvy s Ruskem proti šíření jaderných zbraní, nazvané START.
Když byl dotázán ohledně republikánského blokování zákona Dream Act a jiných návrhů, prezidentský mluvčí se vyjádřil, že věří, že jakmile bude vyřešeno fiskální téma, bude možno sestavit kalendář pro zbytek projektů.
"Věřím, že zbývá ještě dost času..."
"Všichni se shodujeme, že musíme záležitost daní vyřešit před koncem roku..."
Věřím, že dokážeme v určitém momentu dosáhnout dohody v této věci a poté budeme moci naplánovat pořadí ostatních záležitostí", řekl.
Lídr demokratické většiny senátu Harry Reid oznámil v úterý, že bude žádat "hlasování o uzavření diskuse" týkající se zákona Dream Act, takže by se o návrhu na legalizaci studentů bez dokladů mohlo v senátu hlasovat od příštího čtvrtka, ačkoli pravděpodobnější je příští týden.
Senátorské schválení Dream Act neboli zákona "amerického snu" by legalizovalo zhruba 800 tisíc mladých lidí, kteří se do Spojených států dostali před dovršením 16 let, pobývali v zemi během posledních pěti let a byli přijati do instituce vyššího vzdělání nebo do armády.
Avšak stoupenci potřebují ke schválení návrhu 60 hlasů, pročež potřebují pomoc několika republikánů, takže organizace jeho přívrženců provádějí intenzivní agitaci, aby zajistili schválení tohoto zákona.
Demokraté, jejichž většina Dream Act podporuje, mají 58 mandátů.
Nicméně nejméně jeden z nich, senátor Ben Nelson z Nebrasky, se vyjádřil, že bude hlasovat proti, a pouze jeden republikán, Richard Lugar z Indiany, vyjádřil svou podporu tomuto zákonu.
Proto stoupenci projektu Dream Act potřebují získat několik republikánů pro případ, že by se další demokraté rozhodli návrh odmítnout.
Mezi republikánskými senátory, s nimiž stoupenci nejvíce vyjednávají, jsou senátorky z Maine Olympia Snoweová a Susan Colinsová, stejně jako odstupující senátor z Floridy George Lemieux, který doplnil mandát senátora Mela Martíneze.
Další republikáni, kteří v minulosti podporovali Dream Act jsou Orrin Hatch z Utahu a Kay Bailey Hutchisonová z Texasu, avšak ti prohlásili, že příště jej již nepodpoří.
Další republikán, který návrh podporoval, John Mccain, se v tuto chvíli ještě nevyjádřil.
Ačkoli Sněmovna reprezentantů se přiklání k jiné verzi, podle většiny analytiků bude Dream Act čelit největším překážkám v senátu.
s literaturou vkládají prst do rány ("poner el dedo en la llaga", přeloženo "vložit prst do rány" je obdobou českého "udeřit hřebíček na hlavičku - pozn. překl.) 
Druhé kolo cyklu Potěšení z jazyka bylo promenádou, kde účastníci předvedli literární gala představení
"Tomu se Sexem v jazyce rozumím, ale... Prst do rány? Co se ode mě čeká?", tázala se spisovatelka Luisa Valenzuelová, která byla pozvána, aby zahájila druhé kolo Potěšení z jazyka, cyklu, který oslavuje literaturu psanou ve španělském jazyce, a jejíž otázka byla použita při této příležitosti jako podtitulek (na jiném veletrhu se u kulatého stolu věnovali tématu Sex v jazyce, vysvětlila).
Prst do rány "nás přivádí do úzkých", pronesla líbezně argentinská spisovatelka k publiku, složenému převážně z mladých lidí, které se sešlo na Mezinárodním knižním veletrhu v Guadalajaře, aby si vyslechlo tuto debatu u kulatého stolu, moderovanou Marisol Schultzovou a s účastí Valenzuelové, Sergia Ramíreze, Mayry Monterové a Luise Garcíi Montera.
Luisa Valenzuelová přečetla text, který věnovala Gonzalu Celoriovi, a který Schultzová označila poté za skvělou povídku, v němž vystupovala Luisa v první osobě jako protagonistka, která při hledání poznání, jaká je "rána" chodí od lékaře k lékaři, od nichž se jí nedostává odpovědí ačkoli stop téhož příběhu ano.
Od infektologa odchází přesvědčená: "trpělivost není mou silnou stránkou, možná to bude moje rána".
Nakonec, po frustraci s traumatologem, který jí vzal dech uprostřed cesty, ale vysvětlil jí, že rána není vědecký termín, je to psychoanalytik, který odhalí to tajemství: "rána představuje to skutečně rozevřené a tím symbolickým je jizva".
Protagonistka si odlehčeně povzdychla a došla k závěru, že "o ráně se jí podařilo dozvědět jen tolik, že je tím skutečně rozevřeným a že neexistuje", ale nabyla přesvědčení, že potěšení a nástrahy v jazyce musí jít spolu ruku v ruce.
Spisovatelka Valenzuelová hrála s obojím.
Nikaragujec Sergio Ramírez také vystoupil s rozkošným vyprávěním, které nazval Chvála invence, v němž není prst v ráně jmenován, ale v jednom momentu se objeví.
s prvky magického realismu vypráví o slavné čarodějce, která hrála mraky, přinášela zpět lidi, kteří odešli daleko, či napravovala počestnost, kterou ztratila jedna panna, toto vyprávění, které se potom obrátilo, aby mluvila Amerika, velký román, v němž od počátku nechyběli jeho vlastní kronikáři, kteří jej vyprávěli, a je zde citován Bernal Díaz del Castillo, který kritizuje přehánění při vyprávění dobyvatelských kapitánů.
"Cervantes, který nás všechny (spisovatele) vynalezl, se vysmíval fingovaným svědectvím, která byla v příbězích prezentována jako skutečná, avšak jiným způsobem se nikdy nepodařilo vyprávět příběh Ameriky s takovou obrazotvorností, která postrádala dokonce i stud".
Nicméně, zdůraznil, "jsou to blázni a lháři, kteří mají větší fantazii" a právě tam, kde splývá skutečnost a lež, kde už se neví, co z příběhu patří do jedné skupiny a co do druhé, dosahuje fiktivní literatura svého vrcholu.
To nazývá vskutku "cervantovskou tradicí".
"Díky jeho odkazu máme, to co máme."
Následně Mayra Monterová zdůraznila a pochválila rozmanitost interpretací, kterou pozvání Mezinárodního knižního veletrhu se svou besedou Prst do rány umožnilo.
Kubánsko-portorická spisovatelka ukázala svým prstem na velkou ránu sociálního násilí, která prochází její zemí - a sdílí ji Latinská Amerika - a je důsledkem obchodních sporů a prodeje drog.
"Myslím si, že dobrá literatura, dobrá poezie a dobré písně uzavírají tichý kompromis, který samozřejmě není zamýšlený", řekla poté, co uvedla, že realita literatury je komunikací a dimenzí kompromisu, který se vytváří mezi autorem a čtenáři - a v jejich "chemické reakci".
Večer uzavřel španělský básník Luis García Montero, jehož vystoupení taktéž kladlo důraz "na tento prst do rány spisovatele zavázaného spisovatelem".
Řekl, že ve světě, který žije ve spěchu, také v intelektuálních zvycích a kontrole vědomí, který překypuje dogmatismy, se zapomíná na to, "že za každým přitakáním se skrývá malé ne a za každým popřením je také malé ano".
"Abychom byli pány našich myšlenek a reality musíme přibarvovat: a přibarvovat znamená mnohokrát vložit prst do rány a obtěžovat ty jedince, kteří jsou mnohem pohodlnější, jelikož myslí v karikaturách, černobíle, v zafixovaných idejích a bez zabarvení, a obtěžovat také autority, které preferují tento černobílý svět", pronesl, aby podpořil smysl psaní.
Romano jde za svým prvním titulem
Rubén Omar Romano čítá tři porážky ve finále, během kariéry zažil dobré i zlé, ale dokázal již dosáhnout při třech příležitostech na rozhodující sérii.
v duelu Santos Laguna a Monterrey ve finále, se krom toho střetnou dva odlišné styly vyznačující se svými technikami, týmy, které mají mezi sebou patrný rozdíl ve výsledcích.
Rubén Omar Romano čítá tři porážky ve finále, během kariéry zažil dobré i zlé, ale dokázal dosáhnout již při třech příležitostech na rozhodující sérii, avšak až do nynějška odcházel s nepořízenou, a právě proto je tato šance pro něj mimořádná.
Argentinec se musel spokojit se stříbrnou medailí, zůstal krok za vítězi a kuriózně hrál s tím samým týmem následující finále.
Santistický stratég se jako trenér dostal do svého prvního finále v turnaji Apertura 2002, když měl v rukou otěže klubu Morelia, s nímž podlehl celkově 4-2 proti Toluce; potom v turnaji Clausura 2003 opět postoupil do rozhodujícího duelu a taktéž jej prohrál s celkovým skóre 3-1, což bylo proti týmu Rayados.
Již s klubem Santos Laguna v turnaji Torneo Bicentenario 2010, opět proti "Ďáblům" z Toluky, Rubén znovu utrpěl porážku, ačkoliv jeho tým hrál proti "Uzenářům" (další přezdívka klubu Deportivo Toluca - pozn. překl.) po 210 minutách hry nerozhodně 2-2, po sérii trestných střílení se dostal do výhody tři na jednoho a měl dvě příležitosti zpečetit titul, ale nakonec jeho tři hráči minuli z 11 kroků a tým tak utrpěl obrat na 4-3.
Rubén již prohrál dvě finále proti "Červeným ďáblům" z Toluky a jedno proti Monterrey, jeho budoucímu rivalovi, proto by se rád stejnému osudu vyhnul a zbavil se prokletí, a mohl tak poprvé oslavovat titul, ačkoli říká, že pro něho je nejdůležitější instituce.
"Chci vyjít jako vítěz, nechci lámat statistiky, toto je pro klub, pro vášeň, které jsem zavázán, a titul by byl samozřejmě i pro mě, ale to první je nejdůležitější", vyjádřil se trenér, když byl tázán ohledně čísel, která mluví ve finále proti němu.
v živé paměti má předchozí finále, v němž, jak potvrzuje, se mnoho naučil, "odnesli jsme si ponaučení, že dokud rozhodčí nezapíská konec, nemůžeme oslavovat, musíme být připraveni k akci, stejně tak hráči, protože minule se dvěma penaltami, jsme již byli připraveni vyběhnout slavit, a myslím si, že v tomto jsme se poučili, dokud zápas neskončí, nemůžeme oslavovat".
Neznepokojuje jej, že by se tato série mohla rozhodnout v trestných stříleních, věří svým hráčům: "Nikdy se nesnažíte dojít k sérii trestných kopů, snažíte se skončit v normálním čase, avšak někdy není jiná možnost a je třeba na to být připraven, v minulém turnaji jsme připraveni byli, bohužel nám ale osud přichystal špatný tah, snad kvůli nervům či úzkosti, kterou jsme cítili, když byl titul v našich rukou, ale ztratili jsme jej, to v nás cosi ponechalo a doufejme, že tentokrát k něčemu takovému nedojde".
Romano má ve svých rukou šanci přestat být tím druhým a okusit poprvé slávu, kterou přinášejí tituly.
Spojené státy mění pravidla pro udílení víz
Lidé se budou muset obracet na centra Služeb pro žadatele o víza ještě před pohovorem na Konzulárním oddělení; náklady budou nižší a zkrátí se čekací doba.
Od 10. ledna 2011 se změní proces projednávání víz na Velvyslanectví Spojených států a konzulátech.
s novým postupem se bude muset většina žadatelů obrátit na centra Služeb pro žadatele o víza (zkráceně z angličtiny ASC) ještě před pohovorem na Konzulárním oddělení.
Personál z ASC odebere biometrické informace žadatele a ty budou před pohovorem zhodnoceny Konzulárním oddělením.
Nový postup bude mít jisté výhody, mezi něž se počítají tyto:
Celkové náklady na vyřízení víza budou nižší, již nebude třeba platit poplatek za dohodnutí schůzky, druhý za zpracování žádosti a další za doručení dokumentu přepravní službou.
Žadatel uhradí pouze jediný poplatek, který pokryje všechny tři služby.
Současný tarif zůstane nezměněn: částka odpovídající 140 dolarům za turistické vízum, 150 dolarů za případy víz se žádostí (včetně víz pro dočasné pracovníky) a 390 dolarů za vízum pro obchodníky a investory.
Lidé, kteří si chtějí své vízum obnovit, nebudou muset absolvovat pohovor s konzulárním úředníkem, ale pouze se obrátí na nejbližší ASC, kde předloží své doklady a budou jim odebrány otisky prstů.
Vzhledem k tomu, že biometrické informace budou odebrány v ASC, žadatelé, kteří budou vyžadovat druhou schůzku s rozhovorem na Konzulárním oddělení, zde stráví kratší dobu než v minulosti.
Stejně tak, ti kteří budou žádat o vízum na konzulátech v Ciudad Juárez, Monterrey a Nuevo Laredo již nebudou platit extra poplatek za službu 26 dolarů.
Pro další informace o novém postupu při žádosti o vízum navštivte následující webovou stránku http://mexico.usembassy.gov/boletines/sp101201_Visas-FAQs.html
NASA oznámí objev mimozemského života
Americká kosmická agentura svolala na zítra tiskovou konferenci, aby prezentovala objev, který by mohl způsobit zlom při hledání mimozemského života.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) Spojených států oznámí zítra, ve čtvrtek, astrobiologický objev, který by mohl potvrdit teorii o existenci mimozemského života.
Objev bude prezentován zítra ve 13 hodin experty na astrobiologii, vědu, která se zabývá studiem původu, evoluce, šíření a budoucnosti života ve vesmíru, na tiskové konferenci v sídle NASA ve Washingtonu.
Když pozvala novináře, NASA ujistila, že představí "objev, který způsobí zlom v hledání mimozemského života", což vzbudilo spekulace expertů z jiných zemí.
Objev by mohl potvrdit teorii, že existují kromě nás i jiní tvorové, žijící v nehostinných podmínkách, které byly považovány za neobyvatelné, a kteří by mohly představovat možnost, že se z nich jednou stanou inteligentní tvorové, jako jsou lidé, pokud se zlepší podmínky, v nichž žijí.
Dle zdání se jedná o mikroba, který byl nalezen na dně jezera Mono v Yosemistkém národním parku v Kalifornii, kde žije v prostředí, které bylo považováno za příliš jedovaté pro jakoukoli formu života, jelikož jezero je bohaté na arzen.
Tvor nějakým způsobem arzen využívá ke svému životu a právě tato jeho schopnost zvyšuje pravděpodobnost, že podobný život by mohl existovat na jiných planetách, které nemají atmosféru, jaká je na Zemi.
Podle astrobiologů, pokud tyto organismy využívají ve svém metabolismu arzen, bude dokázáno, že "existuje jiná, druhá forma života, odlišná od té, kterou známe".
Kosmická agentura oznámí skutečný dosah objevů na zítřejší tiskové konferenci.
Konference se zúčastní geobioložka Pamela Conradová, která studuje možnost existence života na Marsu; biolog Steven Benner, jeden z vědců, kteří zkoumají Titan (největší měsíc Saturnu) s perspektivou, že jeho chemické složení je podobné tomu na Zemi.
PRD, PT, Covergencia a Patrón plodí opoziční "blok"
Reformy Ústavního zákona o kongresu vedou k příchodu "bipartismu", prohlašují.
Ještě ani nebylo zahájeno 60. parlamentní období, když v Kongresu vznikl opoziční blok, vedený poslanci stran PRD (Partido de la Revolución Democrática, česky "Strana demokratické revoluce" - pozn. překl.), PT (Partido del Trabajo, česky "Strana práce" - pozn. překl.), Convergencia (česky "Shoda" pozn. překl.) a Jesúsem Manuelem Patrónem Montalvem, který se prohlásil za nezávislého, a tito čtyři diskutovali o jedné věci: příchodu "bipartismu" do Sněmovny.
Před začátkem zasedání na zahájení 60. parlamentního období Felipe Manzanarez Rodríguez ze strany Convergencia, Ezequiel Reynoso Esparza z PT, Javier Corvera Quevedo z PRD a Patrón Montalvo "hřímali" proti reformě Ústavního zákona, jelikož je vyřazuje.
Touto reformou, opakovali, začíná "bapartismus", protože nyní to budou dvě osoby ze stejného počtu stran, kdo bude ovládat Kongres.
Tito čtyři poslanci, společně s Glorií Margaritou Santosovou Aquilarovou, koordinátorkou strany PRD, byli jediní, kteří hlasovali proti Radě, vedené Salvadorem Lópezem Britem ze strany PAN (Partido Acción, česky "Národní akční strana" - pozn. překl.) a Luisem Cárdenasem Fonsecou ve funkci viceprezidenta.
Corvera Quevedo uvedl, že tyto reformy institucionálně tvoří politickou marginalitu z popudu stran PRI (Partido Revolucionario Institucional, česky "Revoluční instituční strana") a PAN.
Upřesnil, že během následujících dní budou mluvit s reprezentanty stran PAN a PRI, aby modifikovali schéma na základě politické vůle, a pokud ji tito nemají, opět budou podrobeni těmito dvěma stranami, čímž skončila opoziční koalice.
"Až sem došla (opoziční koalice), tak se na to dívám já, protože jsme vyřazeni z jakéhokoli rozhodnutí, dokonce ani nemají ochotu zvážit názor ostatních".
Felipe Manzanarez Rodríguez ze strany Convergencia uvedl, že s PRD, PT a Patrónem se shodují, a proto budou tvořit pluralitní skupinu.
Není možné dovolit, pokračoval, aby Kongres potom, co byl monopolní, byl nyní "duopólní".
Aspirací reformy zákona není, aby v Kongresu byl nekonečný bipartismus.
Tato skupina začíná s pěti zákonodárci a její členové nyní rozmlouvají s dalšími kolegy a kolegyněmi, aby získali více hlasů, jak dodal Felipe Manzanarez Rodríguez.
Ezequiel Reynoso Esparza ze strany PT vysvětlil, že v současné době se Kongres stal "kořistí" dvou - v narážce na strany PAN a PRI.
"Dříve jej ovládala pouze jedna strana, dnes si ho rozdělují dva."
Patrón Montalvo žádal, aby se respektovala osobnost poslance, aby mu bylo dáno místo u jednacího stolu.
"Aby nás pět poslanců, kterých pravděpodobně již bude devět, ale zrovna teď nás vidí v pěti, nezůstalo kvůli klenutým dohodám mimo, každý v jiné frakci, sjednotili jsme se, abychom našli místo u jednacího stolu, jelikož problémem je, že v reformě, kterou si utvořili a odsouhlasili, stojíme mimo, a s touto reformou nesouhlasíme".
Vydává se dalších 200 tisíc pesos pro "dodavatelku"
Radnice v Mazatlánu zaplatí další šek diskutované majitelce firmy dodávající elektromateriál.
Další šek na o něco více než 200 tisíc pesos byl radnicí odeslán Loreně Guadalupe Camachové Palazuelosové.
Tímto se suma zaplacená v tomto druhém pololetí majitelce firmy dodávající elektromateriál vyšplhá na 1.200.000 pesos.
Podle stránky transparentnosti radnice byl tento poslední šek číslo 9258447 odeslán 16. listopadu tohoto roku, byl vystaven na obnos 200.144,56 pesos a jako jeho předmět bylo uvedeno "vyrovnání neuhrazených plateb".
Pokladník Luis Miguel López Moreno poznamenal, že obec bude platit této dodavatelce, která byla sledována Vrchním státním revizním úřadem kvůli prodeji za vysoké ceny, další obnos.
Co nebylo řečeno, je celkový obnos, který jí ještě radnice dluží, a kolik šeků ještě bude ve prospěch Camachové Palazuelosové odesláno.
"Nakoupeno nebylo nyní nic, pouze se jí platí to, co se jsme jí dlužni, stejně jako ostatním dodavatelům", uvedl v jednom rozhovoru.
Poslední šeky se "znovu objevily" v posledním čtvrtletí roku: 24. září, dva dne 15. října, 19. října, 29. října a tento poslední 16. listopadu.
Ačkoli zatím nebyla tato podnikatelka zveřejněna ve Vládním listu, jak udává zákon v případě firem prověřovaných Vrchním státním revizním úřadem, aby se zamezilo tomu, že jejich služeb využijí jiné správní orgány, pokladník ujistil, že znovu služeb dodavatelky radnice nevyužila.
v předešlé době, po 25. červenci, publikoval deník Noroeste revizi šeků vystavovaných radnicí svým dodavatelům, která odhalila, že v období od března 2008 do 9. července 2010, během tříletého období starosty Jorgeho Abela Lópeze Sáncheze, zaplatilo město Camachové Palazuelosové více než 10 milionů pesos prostřednictvím 42 šeků.
Ta realizovala také transakce s Jumapamem, kde inkasovala šeky na více než 3 miliony pesos.
Turistická místa nutně potřebují údržbu
Turističtí manažeři si stěžují v souvislosti s nehodou zahraničního turisty kvůli špatnému stavu besídky Sáncheze Taboady v Mazatlánu.
Po pádu zahraničního turisty do prohlubně na besídce Sáncheze Taboady žádá turistický sektor v Mazatlánu úřady, aby věnovaly pozornost oblastem a místům, která jsou ve špatném stavu, a neukazují tak přístav v dobrém světle.
Salvador Barraza Rubio, prezident Asociace obchodníků oblasti Zona Dorada, připomenul, že opakovaně žádali, aby se dbalo na dojem destinace, a to špatné, co zde turisté nacházejí, aby bylo nahrazeno novými aktivitami či trasami.
Uvedl, že špatný stav ulic a chodníků působí na turisty, kteří se zde procházejí a vidí nepořádek, což nepříznivě ovlivňuje blízké podniky.
"Politici nevědí, jaké to je zavřít na jeden den podnik, a nemají představu o tržbách, které unikají, jinak by tyto záležitosti neřešili tak dlouho a bez řádného plánování".
Hoteliér José Ramón Manguart Sánchez řekl, že pád turisty způsobil nedostatek preventivních opatření a údržby ze strany radnice.
"Radnice bude muset převzít odpovědnost a zamezit tomu, aby se něco takové opakovalo, bude se muset věnovat preventivní údržbě, ne pouze opravovat již existující závady", vyjádřil se.
Chtěli bychom si užívat čistého města, jelikož nejen kvůli tomu, že jsme turistickou oblastí, by se měla dělat údržba, vždyť i jako obyvatelé si zasloužíme čisté bydliště, radnice by měla změnit svou strategii údržby města".
Jsou i další místa, která vypadají zanedbaně a uboze, poznamenal, jako například mazatlánský Emblém a El Venadito (monument, socha jelena - pozn. překl.).
"V dnešní době, aby přijeli turisté, nezáleží pouze na propagaci, je třeba nabídnout dobrý produkt, tedy město oplývající čistotou svých pláží a ulic, kde se provádí stálá údržba turistických atrakcí", řekl.
"Nevěnovala se zde tomu potřebná pozornost a tato fakta zdůrazňují něco, co je všem dobře známé, údržba chybí.
Mluvil o řadě míst, která je třeba dát do pořádku ve spolupráci s radnicí, řekl, že prioritou musí být udržovat město čisté a v pořádku, aby bylo atraktivní, protože má turistický potenciál.
Raúl Llera Martínez, subtajemník Turistické promoce, se vyslovil, že záchrana turistických lokalit v Mazatlánu je neodkladná, jelikož nejsou správně využívány a nedělají dobrý dojem.
Naštěstí Mazatlán nabízí mnoho historických a kulturních cílů a prostor, která však bude zapotřebí nejprve dát do pořádku, abychom tato místa zatraktivnili a abychom je mohli uvést do seznamu, který máme pro propagaci této destinace".
IP žádá po Kongresu výsledky
Eduardo Dávalos, prezident CCE, by chtěl, aby poslanci převzali velkou zodpovědnost tím, že půjdou příkladem při hledání lepší Sinaloy, v různých výzvách, kterým stát čelí.
Parlamentní období plné důstojné práce a bez dohod mezi stranami a Státní exekutivou požaduje podnikatelský sektor v Mazatlánu, protože Sinaloa se zmítá v křečích a čelí velkým problémům.
Od včerejška je zahájeno 60. parlamentní období, složené ze sedmi politických sil, 19 poslanců PRI, 13 z PAN, tři ze strany Partido Nueva Alianza, dva z PRD, jeden z PT, jeden ze strany Convergencia a poslední ze strany PVEM, což zahrnuje celkem 40 národních reprezentantů.
Na seznamu očekávání od nových členů Kongresu je, aby dokázali realizovat slušné vedení, se závazky vůči společnosti a různým oblastem, které vyžadují zodpovědnou legislativní práci, a že se nebudou opakovat stejní straničtí a paternalističtí patróni.
Eduardo Dávalos Zamora, předseda Koordinační podnikatelské rady (CCE), navrhnul, aby nedávno zvolených 40 poslanců Kongresu převzalo velkou zodpovědnost a šlo příkladem na cestě za lepší Sinaloou při různých výzvách, kterým čelí.
"Očekáváme, že poslanci skutečně budou vykonávat své právo, bez dohod mezi stranami, protože ty obvykle dělají opatření k prosazování vlastních zájmů a stávají se z nich karnevalové průvody vládců a lídrů parlamentních frakcí".
Proto mluvil o tom, že je třeba potvrdit závazek stanovit potřebná překlenutí, která by posunula vládnoucí vpřed podle pořadí.
"Chceme, aby odváděli důstojnou práci a byli především zavázáni společnosti a sektorům, protože to byli obyvatelé Sinaloy, kdo jim dal svým hlasem v minulých volbách důvěru".
José Ramón Manguart Sánchez, prezident asociace hotelů Tres Islas, se vyjádřil, že jednou z největších výzev pro 40 národních zástupců bude sebrat všechny síly ve snaze docílit ekonomického růstu země, protože současná ekonomická situace je velmi složitá.
Nejdůležitější je, aby podněcovali ekonomický růst, aby vytvořili pobídky pro investice a infrastrukturu, což podpoří určitým způsobem vznik pracovních míst".
Pokud jde o cestovní ruch, žádal, aby mu noví zákonodárci dali větší váhu v rámci státního rozpočtu a podpořili Ministerstvo turismu.
"Dozvěděl jsem se, že je to ministerstvo s druhým nejnižším rozpočtem, což je nepřiměřené vzhledem k tomu, že se jedná o důležitou ekonomickou činnost, přinášející valuty a investice, která navíc přímo soupeří se zemědělstvím".
Kromě toho, aby vydal prostředky na startovací turistické projekty, by měl Kongres pomoci dodat státu na jistotě a pomoci se zákonem o alkoholu, který se nepodařilo vyřešit v předchozích parlamentních obdobích.
Hledají se Tři Králové
Panenky, autíčka a jízdní kola jsou spolu s dalšími hračkami na seznamu přání dětí v rodině Coronadových Valenzuelových.
Pro jejich rodiče bude o nadcházejícím svátku Tří králů těžké splnit jejich představy, jelikož jejich domácnost čítá přesně 12 lidí a jednoho berana.
Avšak Adelaida, Isabel, Jesús, José Alfredo, María Guadalupe, Isaías, José Juan a Miguel neztrácejí naději, že jim Kašpar, Melichar a Baltazar nadělí hračky a oblečení, po kterých tolik touží.
Rodina žije ve skromném obydlí v obci Colonia Salvador Allende v chudých poměrech, jelikož otec nemá stálou práci.
"Někdy to tedy máme těžké, protože manžel nemá štěstí, ale prodáváme mandarinky a brambory... Odpoledne vycházím s "plebejci" na ulici prodávat na ulici", řekla Cayetana Valenzuelová Andradeová, matka dětí.
Čtyřletá Adelaida si přeje panenku či kolo, zatímco její tříleté sestře Isabel by se líbila panenka Barbie.
Pokud jde o desetiletého José Alfreda, chtěl by už nějaký čas "monster" auto, a pro jeho osmiměsíčního bratříčka Jesúse by si Cayetana přála oblečení ve velikosti na jeden rok.
"Řekl mi (José Alfredo) 'přál bych si tohle monster auto', ale já mu řekla 'uvidíme synku', protože bylo velmi drahé", vzpomíná se smutkem Cayetana.
Pro starší děti, které byly zrovna ve škole, by bylo ideální oblečení a boty.
María Guadalupe, které je 11 let, má velikost 12, desetiletý Isaías velikost 10, kdežto osmiletý Miguel nosí velikost 8.
Čtrnáctiletému José Juanovi chybí tenisky, takže by se mu moc hodil pár o velikosti pět a půl nebo šest.
Chcete-li pomoci splnit sny dětí z rodiny Coronadových Valenzuelových, můžete se zúčastnit kampaně "Hledají se Tři Králové", a na recepci deníku Noroeste přinést dárek nebo peníze v hotovosti.
14 domnělých obchodníků s drogami, kteří byli zatčeni
Desítka prohlídek byla provedena v Estrii, ve středu, v rámci likvidace sítě na výrobu a prodej indického konopí.
Čtrnáct osob bylo zatčeno a čelí různým obviněním.
Prohlídky proběhly v Sherbrooku, Orfordu a v Stoke, převážně v místech, která sloužila k výrobě drog.
"Přibližně 750 záhonů indického konopí, čtyři kilogramy hašiše, peníze a zařízení, které sloužilo k výrobě bylo zabaveno", uvedl Louis-Philippe Ruel, mluvčí policie v Quebeku.
Celkem bylo zatčeno jedenáct mužů a tři ženy, z toho oba domnělí šéfové celé této sítě, dva muži ze Sherbrooku.
Zatčené osoby se musely dostavit do justičního paláce v Sherbrooku následně po jejich zatčení.
Mohli by čelit obvinění z výroby indického konopí, jeho držení s cílem obchodování s ním, spiknutí a krádeže, mezi jiným.
Tyto prohlídky se konaly následně po dlouhodobém vyšetřování, které trvalo téměř rok.
"Byla to informace, kterou jsme obdrželi od veřejnosti a která nám umožnila přistoupit k těmto zatčením", uvedl M. Ruel.
Této policejní operace se účastnilo na 70 policistů regionálního útvaru vyšetřování města Estrie Státní policie Quebeku, Státní policie v Sherbrooku a Policejní správy Sherbrooku Memphrémagog.
Ilegální migrace bude moci bez problémů pokračovat.
Návrh zákona konzervativců, kteří by podle vlády měli regulovat problém lodí naložených ilegálními přistěhovalci, bude evidentně přemožen , zatímco všechny tři opoziční strany ve středu sdělily, že jej nemohou podpořit.
"Významnou měrou se opírám o Chartu."
"Stojím zpříma na straně strany, která vybudovala žulu pod vašima nohama ", prohlásil šéf liberálů Michael Ignatieff, obklopen poslanci po týdenním zasedání týdenní du caucus.
Liberálové trvají na tom, že návrh zákona, tak jak je navržen, zákon, který by umožňoval zadržovat až jeden rok jakoukoliv osobu pocházející z lodi, identifikované jako loď převážející ilegální přistěhovalce, by porušoval kanadskou chartu práv a svobod.
Šéf quebeckého Bloku, Gilles Duceppe, rovněž uvedl, že nemůže podpořit návrh zákona, protože směřuje ke špatnému cíli.
"Jsme proti a zdá se, že všechny opoziční strany jsou proti, uvidíme tedy, co vláda udělá", prohlásil M. Duceppe.
Kritička NPD v otázce, týkající se problematiky přistěhovalectví, Olivia Chow, odmítla kritiky, kteří chtějí, aby její strana nebyla dost silná, pokud jde o ilegální přistěhovalce.
"Neo-demokraté souhlasí s tím, abychom přijali opatření proti převaděčům ilegálních přistěhovalců a to je to, co považujeme za nosnou část jiného návrhu zákona, C-35", uvedla paní Chow.
"Nepodporujeme návrh zákona konzervativců, protože svaluje vinu na uprchlíky a vsazuje do vězení děti po dobu alespoň jednoho roku", vysvětlila paní Chow.
Ministr pro imigraci Jason Kenney obvinil opoziční strany.
"Kanaďané hromadně sdělují poslancům, že netolerují tento druh ilegální migrace, tyto trestní operace, které si Kanadu berou na mušku a jednají s ní jako s nějakým patolízalem."
Očekávají, že Kanada přijme důsledná opatření, reagoval ministr Kenney.
Vláda nevyhlásila hlasování o důvěře k jejímu návrhu zákona, což by mohlo zemi vést k volbám vedoucím k jeho zamítnutí.
Jeden konzervativec přitom řekl Agentuře QMI, že vláda bude žádat hlasování, aby každý poslanec, který je proti, se zodpovídal ze svého postoje před svými voliči..
Nová jednota neznamená jednomyslnost
I přes oznámení ,o možném vytvoření stálé jednotky pro boj proti korupci a koluzi, mnoho pozorovatelů nadále požaduje vytvoření veřejné vyšetřovací komise pro danou problematiku.
Ministr pro veřejnou bezpečnost, Robert Dutil, usiluje o to, aby tato myšlenka nezapadla do zapomnění: Québec hodlá s Department of Investigation z New Yorku prokonzultovat tuto problematiku již v lednu příštího roku.
Metropole má k dispozici stálou protikorupční jednotku již od roku 1870.
Proto úterní oznámení nejednoho z nás překvapilo.
Je třeba uvést, že při setkání Stálé rady pro policejní služby v Quebeku 29. října minulého roku nebylo toto opatření projednáváno i přesto, že byl přítomen i sám Robert Dutil.
Víc toho nebylo zapotřebí, aby kritik veřejné bezpečnosti, straník PQ Stéphane Bergeron, ohodnotil toto oznámení jako "králíka vytaženého z klobouku" a "amatérské řešení zfušované na koleně".
Sám ministr Dutil odpověděl těm, kdo se obávají, že politická moc má příliš velký vliv na možnou budoucnost jednoty.
"Spokojí se s potvrzením: uvidíte výsledek, až to oznámíme."
"Jsme si vědomi tohoto problému."
Pro prezidenta CSQ, Réjeana Parenta, nic nemůže nahradit zřízení výslechu svědků při veřejném přelíčení.
"Navíc se pan Charest utvrzuje v tom, že nechce vytvořit tuto vyšetřovací komisi, a lidé si myslí, tak jako vy a já, že něco skrývá", vysvětluje.
"Jediným prostředkem, jak dosáhnout vytvoření vyšetřovací komise, je demise Jeana Charesta", vysvětluje k dané věci Yves Boisvert, profesor etiky a politologie v Ústavu pro vzdělávání vysokých státních úředníků.
Aby bylo možno vyjít z této slepé uličky, navrhl Quebeku, aby udělil zvláštní zmocnění generálnímu inspektorovi, aby mohl vyšetřovat koluzi a korupci.
"Musíme být schopni rozšířit mandát generálního inspektora", rozhodl.
Má rovněž za to, že Quebec by mohl dát inspektorovi stejné pravomoci jako komisaři, kterému umožňují donutit lidi, aby svědčili.
Vytvoření stálé pracovní skupiny není jediným návrhem ve spisech Charestovy vlády.
Quebec by rovněž po Ottawě, aby změnila Trestní zákoník, tak aby byl lépe uzpůsoben pro tento typ trestné činnosti.
Tento požadavek by vycházel od zmocněnce pro operaci Marteau (Kladivo),který informoval ministra Spravedlnosti Jean-Marca Fourniera, že judikatura u tohoto druhu vyšetřování není explicitní.
Federální ministr pro veřejnou bezpečnost, Vic Toews, potvrdil, že jeho kolega ze soudnictví, Rob Nicholson, se právě zabývá některými pozměňovacími návrhy spojenými s tímto spisem.
Při operaci Jaro 2001, která postihla skupiny bikerů, přestože Trestní zákoník nebyl ještě upraven, bylo zatčeno 131 osob.
Ottawa následně nechala provést změny v Zákoně o gangsterství.
Řeky pod přísným dohledem.
Několik vodních toků se dostalo pod přísnou kontrolu z důvodu silných srážek, které spadly od úterý v několika regionech provincie.
Ve středu odpoledne v Shawiniganu na Mauriciu došlo k sesuvu půdy.
Dva domy byly preventivně evakuovány.
Večer došlo k dalšímu sesuvu půdy v Saint-Lin-Laurentides, v Lanaudière.
Silnice je zprohýbaná.
Od úterý do středy večer zasáhly několik regionů silné srážky, tj. napršelo od 40 do 70 milimetrů.
Od 20 do 40 dalších milimetrů nebylo očekáváno ode dneška do čtvrtečního večera, podle regionů.
Úseky na severu řeky a v údolí Outaouais byly zasaženy nejvíce.
Mohlo by tam spadnout celkem až 100 milimetrů.
Jestliže sečteme tyto srážky s táním sněhu nahromaděného v některých sektorech, můžeme se u některých vodních toků obávat povodní.
Záchranná služba Quebeku vyhlásila ve středu večer varování před nebezpečím povodní pro řeky Ouareau a Achigan, v Lanaudière.
Řeky na severu, v Saint-Jérôme, v les Laurentides, a v Chêne, v Lotbinière, se staly předmětem povodňové pohotovosti a nepřetržité kontroly.
V oblasti de Lanaudière způsobily silné srážky rozvodnění některých jezer, v Sainte-Julienne, v Sainte-Marcelline-de-Kildare, stejně jako v Rawdon.
V Saint-Calixte byl následkem silných dešťů stržen jeden provizorní most.
Dvě rezidence musely být preventivně evakuovány.
V Outaouais vylití některých jezer ze břehů způsobilo uzavření některých cest, zejména v obci Mansfield-et-Pontefract.
Záchranná služba má pohotovost a dohlíží na situaci v této oblasti, uvedla Annik Bouchard, poradce pro bezpečnost.
Quebecké Centrum pro předpovídání povodní vydalo ve středu varování před silnými povodněmi pro několik řek, zejména Maskinongé, Assomption, Ouareau, Achigan, Batiscan a Loup.
Dupont částečně blamoval
Quebecký rozhlasový moderátor Stéphane Dupont utrpěl dílčí nezdar před kanadskou Radou pro normy rozhlasového a televizního vysílání (RRTV) kvůli kontroverzním výrokům týkajícím se sociální pomoci a Haiťanů a, stejně jako kvůli hrubému vyjadřování během vysílání.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání soudí, že pan Dupont a jeho skupina z CHOI 98,1 FM měli právo vyjádřit své názory, ale některé výroky obsahovaly "nepřesné informace o sociální pomoci a nepatřičné negativní vylíčení Haiťanů hrubé vyjadřování, které neodpovídá vysílání vysílanému během dne".
Rada rovněž došla k závěru, že diskuse o sebevraždě, včetně vysílání jména obou osob, které si vzaly život,neporušily předpisy pro rozhlasové vysílání.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání obdržela několik stížností týkajících se komentářů, učiněných během vysílání, vysílaných mezi roky 2008 a 2010.
První rozhodnutí bylo učiněno po stížnosti Společné fronty příjemců sociální podpory Quebeku.
Skupina si stěžovala, že částky, uvedené ve vysílání, byly nepřesné.
Moderátoři musí předkládat spolehlivé informace, ne klamné.
Co se týče sebevraždy, moderátor Stéphane Dupont se domníval, že sebevražda je gestem zoufalství.
Většina členů Komise došla k závěru, , že přenášená zpráva byla taková, že sebevražda nemůže být chápána jako řešení problémů každodenního života.
"Většina Komise se domnívá, že sporné epizody vysílání "Dupontových poledních zpráv" narazily na delikátní téma nestranným a vhodným způsobem."
Nebyla vůči němu vznesena žádná výtka.
Poslední spor se týkal prohlášení, která následovala po zemětřesení na Haiti.
Stéphane Dupont a Jean-René Dufort se tedy dali do mediální přestřelky, která vyvolala mnoho reakcí.
Moderátor CHOI prohlásil, že neposlal žádný dar na pomoc Haiťanům, protože nemůžeme s jistotou vědět, že potřební skutečně peníze dostanou.
Komise domnívá se, že tyto komentáře nebyly neoprávněné, ale že jejich kumulativní účinek vytváří nepatřičně negativní obraz Haiťanů.
"Už jsem odčinil můj třídenní odklad té věci."
"Můj spis je netknutý již jeden a půl roku", prohlásil moderátor.
Ve všech rozhodnutí Komise odmítá používat ve vysílání hrubé vyjadřování.
Každopádně rozhlasové vysílání CHOI-FM spolupracovalo "nad rámec svých povinností".
Pro stanici, která bude muset mimo jiné oznámit tato rozhodnutí jedenkrát v průběhu hlavního vysílání ve lhůtě tří dnů,jsou důsledky minimální.
Král du kung-fuvà Montrealu.
Obyvatel Montrealu, původem z Alžíru, Nacereddine Zemmal, má extrémně zvláštní doběh.
Atlet, který vyniká v "sandě" (kung-fu "full contact"), v kickboxu a thajském boxu vstupuje na tatami a ringy celého světa a hledá nové výzvy.
"Začínal jsem s bojovými uměními jako kung-fu a kickbox před 12 lety, v Alžírsku, vysvětlil Zemmal, který nymí bydlí v hlavním městě od roku 2008, aby se učil u profesionálů."
"V mém případě hledám zápasy tak trochu všude, protože pro ty, kteří nemají rádi hru na zemi, která se objevuje u bojových sportů, jsou soutěže v Severní Americe vzácné."
Nedávno tento člověk, který pracuje jako ochranka a jako pomocník pro společnost UPS právě dodal svým soupeřům špatné zprávy, když vyhrál dvě zlaté medaile na Mistrovství světa ve World Karate and Kickboxing Association (WKA), od 23. do 30. října, v Edimburgu, ve Skotsku.
"Vyhrál jsem kategorie kickboxu full contact a thajského boxu, uvedl."
"V současné době se připravuji do Číny na Světový pohár v san shou."
"Byli pozváni soupeři, kteří skončili prvními čtyřmi na posledním mistrovství světa v každé kategorii."
"V Torontu v roce 2009 jsem vyhrál bronz."
"V roce 2005 ve Vietnamu jsem skončil osmý."
"V roce 2007 v Číně jsem skončil v turnaji v pátém ranku, zatímco v Torontu v roce 2009 jsem skončil třetí , dodal."
"Zajímavé je, že v každé soutěži jsem dosáhl nějakého pokroku."
"Tímto tempem budu první letos nebo napřesrok!"
"san shou" nebo "sanda" je disciplína pocházející z Číny, kde jsou údery pěstí a nohou, stejně jako hození na zem, povoleny.
Zápasy se odehrávají tradičně na plošině a vzácněji v ringu.
Nejznámější boxer, vzešlý z této formy boje, je Američan vietnamského původu Cung Le, dobře známý ve světě bojových umění.
Jakkoli si má Nacer Zemmal udržet ve své kariéře jen jeden výsledek, potvrdí směle svou účast v superturnaji "King of Sanda", Super Bowl v kung-fu.
"Tato soutěž je v Číně nejvyšší a nejprestižnější, vysvětluje sympatický chlapík."
"Je to tak trochu ekvivalent pro Stade Lumpinee (největší stadion v Thajsku)."
"Byla to skvělá zkušenost."
Zemmal vyhrál svůj první zápas, v semi-finále své kategorie (80 kg), před tím, než utrpěl ztrátu ve finále.
"Ten, co mě porazil, byl opravdový profík, analyzoval."
"Jsou čtyři soupeřící na kategorii (80 kg, 85 kg, 90 kg et 90 kg)."
"Vítězové semi-finále se utkají ve finále své kategorie."
"Potom se utkají vítězové každé kategorie, aby mohl být korunován jediný šampion, král kung-fu."
450 nasmlouvaných milionů bez veřejných soutěží
Hydro-Québec odsouhlasil po vzájemné dohodě 450 milionů ve smlouvách s firmami poskytujícími engineering na hydroelektrický projekt Eastmain-1-A-Sarcelle-Rupert.
V srdci této laviny více než 100 kontraktů je to právě konsorcium vytvořené z firem BPR, Dessau, Groupe SM a Axor,které získalo nejvýznamnější kontrakt, kontrakt na řízení celého projektu v celkové výši 295 milionů dolarů bez veřejné soutěže.
Toto konsorcium, jménem Énergie gérance bylo v roce 2004 zplnomocněno souběžně s výběrem společnosti Hydro-Québec, aby svěřilo do soukromého sektoru svou odpovědnost za řízení tohoto významného hydroelektrického projektu v hodnotě 5 miliard dolarů.
Na začátku roku 2005 konsorcium "Énergie gérance" získalo lukrativní kontrakt bez jakéhokoliv vyhlášení veřejné soutěže.
Pro Quebeckou stranu stížnost na konsorcium podniků před nás staví vážný problém etického charakteru, který riskuje vyloučení konkurence a vyvolá zvyšování cen..
"Je to nový způsob, jak realizovat koluzi a zlikvidovat konkurenci."
"To znamená, že lidé, už postranní dohody nedělají tajně, dnes už je dělají otevřeně", prohlásil včera poslanec PQ Sylvain Simard na tiskové konferenci.
O něco dříve, ráno, M. Simard položil tuto otázku Národnímu shromáždění, protože říká, že těžce nese, jak může být veřejný zájem takto prodán.
Ministryně pro přírodní zdroje, Nathalie Normandeau,odpoledne namítla,rázně popírajíc, že by šlo u tohoto kontraktu o koluzi.
"Mám vlastní cestu", hromovala a tvrdila, že PQ byla "nepoctivá" a "postrádala přesnost".
Řekla, že "to by bylo to nejmenší" že by se PQ omluvila.
Recept na vytvoření konsorcia je běžná praxe v celém světě.
Jedná se obvykle o alianci, limitovanou v čase, která umožní dvěma nebo několika podnikům seskupit jejich vzájemné expertisy, aby mohly odpovědět na výzvu k podávání nabídek na komplexní projekt.
Projekt Eastmain je velice složitý s ohledem na obsáhlost prací.
Stavba již běží a musí být rozvržena do roku 2012.
Nicméně, smlouva byla přiznána, aniž by se konkurence mohla jednat; byl to obchod.
Také je nutno přiznat, že formulka konsorcií už není v Quebeku výjimkou, a to ani u relativně jednoduchých projektů.
Jak odhalil minulý týden Le Devoir, formulka konsorcií v oblasti poradenství v engineeringu je předmětem vyšetřování ve vládě.
Přelétneme-li v rychlosti obchodní rejstřík quebeckých firem, umožní nám to objevit více než 200 konsorcií, přičemž některá se zdají být vytvořená nastálo.
Takto firma Dessau funguje v partnerství s většinou svých hlavních konkurentů; jmenujme CIMA+, Génivar, SNC-Lavalin a Roche a Tecsult.
Každá kombinace, a jsou jich desítky, vede k jedné a téže právnické osobě, a tou je Dessau.
Pokud jde o konsorcium Énergie gérance, ministryně Normandeauová podtrhla zejména fakt, že "území la Baie James je typické zvláštní dynamikou pracovních sil a že Hydro-Québec na ni reaguje již od 70. let".
Hlavní patron projektu Eastmain, Réal Laporte, z Energetické společnosti Baie James (SEBJ), podal vysvětlení, které nás přinutí svraštit čelo nad skutečností, že smlouva o řízení projektu byla uzavřena po vzájemné dohodě.
"Jestliže jdeš do veřejné soutěže a pokud je málo účastníků soutěže podávajících nabídku, tvoje nabízené ceny mohou být vyšší."
"Máš na výběr dvě možnosti: tj. že sebereš lidi, kteří figurují v té zakázce jako účastníci soutěže, a že řekneš: "Pojďme uzavřít dohodu uspokojivou a s dobrou cenou."
"Ale hlavní myšlenkou je to, že důležitá není cena, ale kompetence lidí", potvrdil pan Laporte.
Tato smlouva udělená konsorciu Énergie gérance je součástí dlouhého seznamu smluv za více než 50 000 $, který obdržela Strana Quebeku.
Kontrakty byly uzavřeny se společností Hydro-Québec nebo SEBJ na projekt Eastmain-1-A-Sarcelle-Rupert.
Po ověření Le Devoir napočítal 109 kontraktů na poradenství v oboru engineeringu, uzavřených mezi rokem 2002 a březnem 2010 s firmami nebo jejich pobočkami, zejména pak s laboratořemi, provádějícími analýzy vzorků půdy.
SNC-Lavalin shrábl 22 kontraktů, z toho Génivar z nich získal 16, Tecsult 14 a Dessau 10, aniž by měli podíl v "Énergie gérance".
Všechny kontrakty byly uzavřeny.
Dohromady čítají 449 783 344 $, včetně kontraktu se společností Énergie gérance na 295 131 564 $.
Sylvain Simard naznačil, že čtyři firmy, které jsou součástí konsorcia (BPR, Dessau, Groupe SM a Axor) jsou "velmi dobří známí Liberální strany Quebeku".
Ministryně Normandeauová vypustila zprávu, že PQ je rovněž spojena s firmami, které ji "financují", před tím, než upřesnila, že se jedná spíše o její řídící pracovníky.
Barometr odpovědné spotřeby - "zelená" etiketa nevzbuzuje důvěru
Více zelená, ale otevřeně skeptická.
Quebecký spotřebitel velmi málo důvěřuje aktérům udržitelného rozvoje, ale i "nestranným" značkám a ekologickým osvědčením, na to, aby se podle toho řídil při výběru produktů.
To nejhorší je, že i když se koupeme v mediálním vesmíru, který na nás naléhá a nabádá ke společensky odpovědnější konzumaci, naříká tento mediální vesmír nad nedostatkem věrohodných informací, neplnění povinností, které kvalifikuje dokonce jako brzdu pro svůj závazek, uvádí Baromètre odpovědné spotřeby, jehož první článek vyšel včera.
I když se v roce 2010 zvýšila spotřeba tak zvaně společensky odpovědných produktů, obyvatelé Quebeku, kteří se pokoušejí je prodávat, jim přesto příliš nevěří
Dvě třetiny z nás ve skutečnosti říkají, že nevěří slibům firem, týkajícím se životního prostředí, prostě proto, že zelená reklama společností, zjišťuje měřící nástroj, který vypracovala Observatoř odpovědné spotřeby Univerzity v Sherbrooke.
Jiné zjištění: polovina spotřebitelů pochybuje o věrohodnosti oficiálních osvědčení, přikládaných na tak zvaně spravedlivé produkty, ale také o věrohodnosti produktů a značek, které se označují jako ekologicky odpovědné, uvádí Barometre.
Stejným způsobem i rozprava politiků na toto téma je přijímána jako seriózní pouhými 14,6% obyvatel Quebeku.
Informace o odpovědné spotřebě se zdá být nicméně prvořadou pro stimulaci této stránky spotřeby oživené v současné době téměř třetinou quebeckých spotřebitelů.
Skutečně, vakuum a pochybný charakter informací by zmírnily nadšení 46% spotřebitelů.
To je druhá brzda, kterou identifikoval Baromètre, po vyšší ceně těchto výrobků.
Ostatně, třetina obyvatel Quebekuse staví nedůvěřivě vůči uváděným údajům o výrobcích nebo "zelených" službách, které hledáme, abychom je nechali projít našima rukama.
Na druhé straně v roce 2010 byla téměř polovina spotřebitelů ochotná změnit své zvyklosti a zvláště změnit značku jednoho nebo několika výrobků, čímž by reagovali na své přesvědčení.
Celých 61% z nich upřednostňovalo nákupy u obchodníků z jejich čtvrti a dali přednost nákupu potravin, vypěstovaných v jejich regionu, uvádí Baromètre.
Více "zelený" a odpovědný - index odpovědné spotřeby dosáhl 64 z maximálních 100 pro tento rok - , Homo consumus Québeku se rád prezentuje jako král recyklace, který usiluje o co nejmenší dopad na životní prostředí tím, že se stará o ochranu zvířat.
Ale jejich společenské a ekologické svědomí očividně zůstalo někde vně jejich vozu, uvádí Baromètre: v roce 2010, sotva 28% obyvatel Quebeku uvedli, že využívají hromadnou dopravu nebo že doporučují použití auta k jízdě alespoň dvou osob, v zájmu ochrany přírody.
Chůzi a kolo také podporovalo na 39,1% účastníků tohoto rozsáhlého průzkumu chování, kteří použili toto klišé.
Půjčka státu na odkoupení komplexu kin eXcentris
Vláda Quebeku, kterou jsme požádali o finanční účast na odkoupení komplexu kin eXcentris Společností Angus et le Parallèle, souhlasí se spoluúčastí, ale jen do výše půjčky.
Developperská společnost "Angus et le Parallèle", která usilovala o dar ve výši sedm milionů dolarů od ministra kultury na odkoupení kinematografického komplexu na bulváru Saint-Laurenta a která prokázala své poslání jakožto milovníka filmového umění,nezískala to, co požadovala.
Vláda akceptuje skutečnost, že bude zahrnuta do dokumentace, ale za svých vlastních podmínek.
Spíše než očekávaný dar navrhuje vláda Quebeku půjčku, jejíž výše by ostatně byla nižší, nějaká byla původní očekávání,která by mohla postavit základ pro životaschopné řešení za výhodných podmínek a se zdroji pocházejícími od státu.
První akční plán a požadavek na 12,8 milionů byly již zamítnuty Quebekem loni na jaře, ale žádosti už byly zrevidovány na snížení.
Návrh a plán činnosti poslala ministryni St-Pierre prezidentka Společnosti pro rozvoj podnikání v kultuře (SODEC), François Macerola, která řídí kinematografický projekt eXcentris.
Konečná zpráva byla poslána před deseti dny.
Ale protinávrh vlády přišel do společnosti SODEC v úterý.
Le Parallèle et Angus mají čas do 31. prosince na to, aby odpověděly.
Nicméně se zdá, že hypotéza daru od státu musí být opravdu zamítnuta.
Připomeňme, že Sdružení majitelů kin a kinematografických center v Quebeku se stavělo proti přímé investici státu, aby bylo možno podpořit odkoupení eXcentrisu, usuzujíc, že ministr kultury nemá financovat projekt týkající se nemovitostí, když to neučinil pro jiné kinosály.
Ale několik účastníků diskuse se naopak dožadovalo zásadní ekonomické podpory.
Daniel Langlois, majitel, dostal do prostor svých kin během deseti let filmové umění poté, co sám financoval stavbu komplexu, což mohlo být důvodem pro pozměnění ze strany finanční rady státu.
Nedostatek sálů pro nezávislé filmy je křiklavý v Montréalu, a eXcentris si uměl získat stálou klientelu.
Společnost Angus et le Parallèle, s Christianem Yaccarini ve svém čele, řídí kampaň na uvolnění finančních prostředků do soukromého sektoru, ve víře, že utrží 700 000 $ pro protlačení akvizice.
Od jara 2009 jediná ze tří filmových společností, Le Parallèle, pokračuje v distribuci filmů pro eXcentris.
Cílem budoucích nabyvatelů je otevřít znovu všechny tři sály dne 27. února příštího roku a promítat nejkrásnější film Xaviera Beauvois Muži a bohové.
Ale Christian Yaccarini nepřipomněl Le Devoir a tak se ignoruje, so si on se svou skupinou myslí o návrzích na zmenšení, které jsou mu činěny.
Zvednutá opona na Kanadu jako celek...
Nové diplomatické americké prameny uvedené ve známost prostřednictvím WikiLeaks odhalují to, co Spojené státy považují za komplex méněcennosti Kanaďanů vůči Američanům, ale týmž úderem prozrazují svůj pocit nadřazenosti posledně jmenovaných vůči Kanadě.
Američtí diplomaté se proto diví, že na každému kanadskému voliči leží na srdci kanadsko-americké vztahy, když jde volit, a věří, že návštěva prezidenta Obamy pomohla konzervativní vládě k tomu, aby byl přijat její rozpočet v roce 2009!
čtyři nové zprávy mezi které byly americkou ambasádou v Ottawě a Washingtonem, včera vyložené na odiv veřejnosti, poskytují navíc citlivé detaily, aby se navzájem dostaly "pod kůži".
Sdělení s datem 22. září 2008, tj. uprostřed volební kampaně, podrobně uvádí, v jakém bodě Spojené státy nejsou součástí sázek, o nichž diskutují političtí vůdci.
K velkému údivu amerického velvyslance v Ottawě, Davida Wilkinse.
Pan Wilkins poskytuje k této situaci několik vysvětlení.
"Kanadský komplex méněcennosti, téměř utkvělý, podmiňuje možná politické lídry k tomu, aby mluvili o interních sázkách, místo aby si uvědomili, že tyto volby se týkají i Spojených států (jako při kampani o volném obchodě v roce 1988) ", píše.
"Spojené státy jsou tedy", uzavřel, "příslovečným slonem v těchto volbách:všudypřítomné, ale potenciálně příliš ohrožující, než aby se o nich mluvilo".
Velvyslanec rozumí tomuto "ohlušujícímu tichu" o to méně, že obě země udržují intenzivní politické a ekonomické vztahy.
"Je logické, že schopnost kandidáta, strany nebo ještě lépe šéfa strany řídit tyto důležité vztahy by měl být klíčovým faktorem, který mají voliči na mysli, když jdou k volbám."
Jiné vyjádření tohoto pocitu důležitosti můžeme číst ve zprávě, kterou poslal dne 22. ledna 2009 Terry Breese, chargé d'affaires v Ottawě à Ottawa, připravující prezidenta Baracka Obamu na jeho první návštěvu Ottawy.
"Vaše cesta napomůže zajistit zachování vlády při hlasování o důvěře na začátku února, týkající se federálního rozpočtu, kterým Kanada veřejně přizná svůj první deficit za víc než deset let, kvůli plánu obnovy ve výši 30 až 40 miliard dolarů", píše M. Breese.
Nikde ani zmínka o tom, že vláda musela odročit předvánoční zasedání parlamentu, aby nemohla být poražena koalicí a že opoziční strany podmiňují svoje přežití kvalitou navrženého plánu obnovy.
Jiná zpráva z ledna 2008 a podepsaná velvyslancem Wilkinsem, upozorňuje Washington na čím dál negativnější obraz , který na Spojené státy vrhají dramatické seriály vysílané na CBC.
Velvyslanec je znepokojen vysíláním Border, Little Mosque on the Prairie, Intelligence a H2O, v nichž lze pozorovat ne příliš důvtipné odkazy na Maher Arar, "No-Fly-List" nebo také na únosy pro účely násilných výslechů u CIA.
Jiná zpráva referuje o tom, že při jejich prvním bilaterálním setkání Hillary Clintonová se zeptala svého francouzského partnera Bernarda Kouchnera, zda Evropa je připravena přijmout některé vězně z Guantánama.
Pan Kouchner odpověděl ano, ale na základě principu "případ od případu".
V závěru setkání, píše se tu, "předal nějaký papír, týkající se Omara Khadr, 15-letého muslima kanadského původu, státní tajemnici."
"Tajemnice přijala s tím, že složku zreviduje".
Poznamenejme konečně, že osoby jichž se týká WikiLeaks, se potí.
Tom Flanagan, bývalý poradce velmi blízký Stephenu Harperovi, prohlásil na vlnách CBC, že osoba zodpovědná za tento masivní únik by měla být "zničena".
Rozhlásilo se to a doslechl se o tom i Mike Huckabee ve Spojených státech.
Světový plán na obnovu osvětlení
OSN včera navrhla v Cancúnu plán na obnovu domácího osvětlení, osvětlení obchodů a průmyslových prostor ve 100 zemích s cílem dosáhnout omezení skleníkového efektu (GES), který odpovídá téměř jedné třetině dalšího omezení, kterého je třeba docílit pro stabilizaci klimatu planety od nynějška do roku 2020..
Tento ambiciózní plán se nachází ve stadiu velkých konkrétních projektů, které chce OSN prosadit v Cancúnu, aby kompenzovala absenci obtížně realizovatelných závazků k redukci na straně průmyslově vyspělých zemí.
Podle včera předloženého plánu, jestliže rozžhavené žárovky, které monopolizují ještě 50 až 70% trhu, nahradíme žárovkami fluokompaktními nebo, ještě lépe, žárovkami s elektroluminiscentními diodami (DEL nebo "LED" v angličtině), zásadní množství z 1,8 miliardy tun (Gt) GES emisí na planetě vzniklých kvůli osvětlení by se odbouralo.
Osvětlení je odpovědné za 8% světových emisí.
Je to ekvivalent 70% emisí z automobilového parku na celé planetě.
V Kodani v loňském roce se velké země s významným podílem na emisích jako Spojené státy, Čína, Evropa a další, mezi nimi Kanada, zapojily do dobrovolných plánů na redukci, které by měly umožnit pokles globálních emisí GES z 53 Gt na 49 Gt.
Ale bude třeba odečíst z této bilance ještě 5 Gt, aby bylo dosaženo do roku 2020 stabilizace ohřívání klimatu na 2 stupně Celsia aby bylo možno vyloučit, že se nedostane mimo kontrolu.
V rozžhavených žárovkách 95% energie se rozptyluje ve formě tepla a zbytek, tj. 5%,je produkt světla.
S fluokompaktními žárovkami se spotřeba energie redukuje o 75% a s novými žárovkami s DEL, zredukujeme tuto spotřebu ještě dvakrát.
Fluokompaktní žárovky vydrží v průměru od 6000 do 10 000 hodin.
Nové žárovky s DEL,takové, které uvedl tento týden do výroby Philips - tato společnost se údajně účastnila na studii OSN - , mají předpokládanou životnost 25 000 hodin a spotřebují o 80% méně energie, než rozžhavená žárovka, což nám dává představu o možné úspoře s plánem náhrady, který by se aplikoval ve 100 zemích.
Všechny tyto nové žárovky mohou také fungovat s reostaty a vyzařovat méně tepla.
A neobsahují žádnou rtuť.
Několik odborníků vyjádřilo výhrady vůči fluokompaktním žárovkám, protože obsahují rtuť a je třeba je třídit jakožto nebezpečný odpad, což stále není možné v rozvojových zemích,ledaže by výrobci zřídili sběrny.
Ovšem, jak zpráva uvádí, hlavním zdrojem emisí rtuti na planetě není fluokompaktní žárovka, ale spíše tepelné uhelné elektrárny, které vypouštějí mnoho rtuti potřebné k výrobě elektřiny promrhané v rozžhavených žárovkách.
Jen ve Spojených státech tyto centrály dávají do oběhu 25 000 tun rtuti ročně.
Zpráva také detailně uvádí zisky, které by z tohoto mezinárodního programu každá země.
Například Indonésie by takto ušetřila miliardu dolarů ročně za nákup elektřiny a osm milionů tun CO2, což je ekvivalent 3,5 tepelné elektrárny, jejichž stavba by stála 2,5 miliardy
Pobřeží slonoviny netrpělivě očekává výsledky volebních výsledků.
Generální tajemník OSN, Ban Ki-moon, si vyžádal okamžité uveřejnění výsledků prezidentských voleb v Pobřeží slonoviny po vypršení stanovených lhůt.
"Generální tajemník zdůrazňuje nutnost, aby nezávislá volební komise dokončila svou práci a neprodleně oznámila předběžné výsledky, zdůraznil mluvčí prezidenta OSN."
"Žádá všechny strany v Pobřeží slonoviny a instituce, aby dokázaly svůj smysl pro zodpovědnost a zdržely se jakékoliv iniciativy až do oznámení provizorních výsledků."
I přes tlaky vyvíjené některými zahraničními vládami nechala volební komise uplynout nejzazší datum - středeční půlnoc - , aniž by zveřejnila výsledky, tři dny po nedělním skrutiniu.
Asi čtyřicet minut před vypršením lhůty prezident CEI v televizi potvrdil, že komise "pokračuje v práci", aby mohla vyhlásit výsledky.
Ve středu se v celém světě rozmnožily výzvy , aby CEI vyhlásila konečně jméno vítěze druhého kola, mezi odstupujícím Laurentem Gbagbo a členem opozice Alassanem Ouattara.
Ale tábor Gbagbo spoléhá na anulování Ústavní radou pro "podvodné" hlasování na severu, kterou spravují bývalí povstalci Nové armády (FN) od neúspěšného státního převratu v září 2002.
Pascal Affi N'Guessan, ředitel prezidentské volební kampaně v Pobřeží slonoviny, potvrdil, že manévry zastrašování voličů, které praktikovala FN (Nová armáda) na severu země, odradily přívržence prezidenta Pobřeží slonoviny od toho, aby šli volit.
Volby by mohly být anulovány,kdyby Ústavní rada přihlédla ke stížnostem, které podal Gbagbo.
Ovšem odpůrci prezidenta Gbagbo mají za to, že nejvyšší soud země není neutrální, protože jej řídí Paul Yao N'Dré, velmi blízký politický spojenec prezidenta Gbagbo.
Alassane Ouattara, člověk ze severu, který dementuje jakékoliv spojení s bývalými povstalci, odsoudil zdržení v oznámení výsledků jako "nepřijatelné" a požádal Gbagba, aby je respektoval, ale nešel tak daleko, že by se dožadoval vítězství.
Jeho spojenci potvrzují, že Gbagbo blokuje zveřejnění výsledků, protože ví, že utrpěl ztrátu, a že podat stížnost k Ústavní radě poté, co bránil volební komisi odvysílat výsledky, by bylo nezákonné.
Druhé kolo prezidentských voleb, probíhající v neděli, bylo považováno za korunovaci procesu znovusjednocení a usmíření země, která je již léta rozdělena na dvě polovina.
Spojené národy upozornily ve středu politickou frakci Pobřeží slonoviny, že by mohla být činěna odpovědnou za případné násilí.
Laurent Gbagbo skončil v prvním kole, 31. října,jako vítěz s 38% hlasů oproti 32% pro Alassana Ouattaru,který získal veřejnou podporu bývalého prezidenta Henriho Konan Bédié (25% v prvním kole).
Míra nezaměstnanosti zůstává ve třetím čtvrtletí ve Francii stabilní.
Míra nezaměstnanosti ve Francii ve smyslu slova podle Mezinárodního úřadu práce (BIT) zůstala stabilně na 9,3% v metropolitní Francii (9,7% včetně zámořských oblastí), jak ukazují provizorní údaje s korekcí sezónních odchylek (CVS), které ve čtvrtek zveřejnil INSEE.
Počet nezaměstnaných se ustálil na 2,631 milionech v metropoli.
Údaje z druhého čtvrtletí byly potvrzeny na 9,3% aktivní populace v metropoli a 9,7% včetně zámořských oblastí.
Za jeden rok se míra nezaměstnanosti zvyšuje o 0,1 bodu.
V širším záběru, 3,4 milionu osob v metropolitní Francii ve třetím čtvrtletí nepracuje, ale přáli by si pracovat, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou k dispozici za dva týdny, aby mohli pracovat, a bez ohledu na to, zda práci hledají či nehledají.
Situace současných mladých lidí na trhu práce se ještě vystupňovala s novým zvýšením míry nezaměstnanosti dosahující k 24,2% v metropolitní Francii (+ 0,9 bodu za tři měsíce, +0,5 bodu za jeden rok) a 25% včetně zámořských oblastí.
Ve třetím čtvrtletí bylo ve smyslu slova dle Mezinárodního úřadu práce bez práce 637 000 mladých lidí ve věku od 15 do 24.
Pokud jde o seniory, ti zaznamenali v metropolitní Francii mírné navýšení nezaměstnanosti na 6,4% v metropolitní Francii (+0,2 bodu za tři měsíce, stejně jako za rok), to jest 482 000 osob od 50 let výš a 6,6% včetně zámořských oblastí.
Pouze populace ve věku 25-49 let zaznamenala prospěch ze stability nezaměstnanosti na 8,3% v metropolitní Francii (-0,1 bodu za tři měsíce, +0,1 bodu za jeden rok) a 8,8% v celé Francii.
Insee již nezveřejňuje měsíční míru nezaměstnanosti od roku 2006, a to po polemice o její metodě výpočtu.
Eurostat, statistická agentura Evropské unie,naproti tomu pokračuje ve vypracovávání měsíčních statistik a v úterý oznámil míru 9,8% pro Francii (včetně DOM) v říjnu poté, co v září činila 9,9%.
Alexandre Guérini je obviněn a dán do vazby
Alexandre Guérini, 53 let, jeden ze šéfů podniků na zpracování odpadů a bratr PS Správní rady Bouches-du-Rhône, byl obviněn a uvězněn ve věznici v Luynes, nedaleko Aix-en-Provence, v rámci vyšetřování ve věci veřejných zakázek, domněle podloudně získaných.
Alexandre Guérini byl obviněn ze zneužití majetku společnosti, zneužití veřejných fondů a veřejného majetku, zatajování, poskytování úplatků, přijímání úplatků za účelem ovlivnění úřadu a držení střeliva, uvádí jeho advokát.
"Alexandre Guérini je bojovný a trvá na tom, aby si se soudcem vysvětlili všechny otázky, které mu tento hodlá položit, a nikoliv nějaké přeludy."
"Je snadné jej pronásledovat kvůli mnoha trestuhodným důvodům, ale jiná věc je dokázat je", prohlásila pro AFP jeho advokátka, Florence Rault, před výslechem svého klienta.
Pan Guérini uvedl prostřednictvím svých advokátů, že poslal soudci před svým výslechem krátké sdělení, aby se vše vysvětlilo.
Jeden z jeho blízkých, Philippe Rapezzi, byl ve středu večer rovněž obviněn a uvězněn.
Podle jeho advokáta, Luciena Simona, jeho klient neudělal nikdy nic jiného, než že zajišťoval fungování skládek, které měl spravovat.
Pokud jde o přidělování zakázek nebo destinaci fondů spojených s jejich fungováním, nikdy o ničem takovém nevěděl, uvedl pan Simon.
V této záležitosti byl Daniel Pinna, bývalý generální ředitel služeb aglomerace Aubagne, obviněn ve středu za zneužití veřejných prostředků a komplot, a nechal na svobodě,pod soudním dohledem se zákazem stýkat se, protagonisty celé záležitosti.
"Můj klient dokázal podat vysvětlením ke všem skutečnostem, které mu jsou vytýkány."
"Vyšetřující soudce k tomu přihlíží a nechá jej na svobodě", uvedl jeho advokát, pan Yann Arnoux.
Další čtyři osoby byly obviněny a puštěny na svobodu v noci z úterý na středu, s tím, že jsou pod soudním dohledem kvůli dvěma z nich, uvedl zástupce státního návladního Michel Raffin.
Michel Karabadjakian, zástupce generálního ředitele s elegancí Marseille Provence Métropole (MPM), je stíhán za přijímání úplatků za účelem ovlivnění úřadu a za pasivní korupci".
Dva funkcionáři z aglomerace Aubagne, Michèle Duval a Christophe Bringuier, jsou obviněni, jeden pro "odcizení a zneužití majetku společnosti", druhý pro "komplot při zneužití veřejných prostředků".
Konečně, obchodní společník Alexandra Guérini, Jeannie Peretti, byla obviněna za "zatajování zneužití majetku společnosti".
Mezi osobami, které byly konfrontovány s panem Guérinim, figuruje Stéphane Brunengo-Girard, který byl nedávno obviněn v souběžném případu podvodných veřejných zakázek, týkající se Korsiky.
Vyšetřovatelé podezírají jeho společnosti, že napomáhaly prát peníze z rozsáhlého gangsterství.
Vyšetřování je vedeno v rámci několika otevřených soudních vyšetřování proti X v dubnu 2009 následně po přijetí anonymních dopisů, týkajících se domnělých podvodů při uzavírání veřejných zakázek, zejména v záležitosti odpadů.
Ze zdroje blízkého vyšetřování, pátrání se soustředí zejména na podmínky přidělení a fungování skládky v La Ciotat, která shromažďuje odpadky z Aubagne, stejně jako z některých měst z městského společenství Marseille (MPM).
Případ Clotilde Reiss: Elysejský palác přeháněl mediaci Sýrie
Během více než deseti měsíců, od července 2009 do května 2010, úděl Klotildy Reissové, mladé výzkumné pracovnice zatčené v Íránu kvůli "špionáži", sjednotil názory ve Francii,uvedl diplomacii do bojové pohotovosti a zdůraznil vztahů mezi Paříží a Teheránem.
To vše bedlivě sledováno diplomaty ze Spojených států.
Americké dokumenty, obdržené prostřednictvím WikiLeaks a konzultované s Le Monde odhalují některé nevýhody této krize.
Popisují, jak Elysejský palác vysvětlil svou strategii Američanům, přičemž šel až tak daleko, že jim dal rady, jak zvládat takové případy rukojmí v Íránu (malá skupina výletníků).
Ukazují, jak se vedoucí francouzští představitelé snažili přesvědčit Washington, že propuštění mladé Francouzky nebylo kompenzací proti propuštění na svobodu Majida Kakavanda, Íránce vězněného ve Francii a hledaného americkou justicí pro podloudné obchodování s materiálem ve prospěch íránského jaderného programu.
Konečně, podrobují ostrému světlu způsob, jakým se francouzské předsednictví snažilo manipulovat média, aby akreditovali ideu, že syrský prezident, Bachar Al-Assad, hrál ústřední roli v osvobození Klotildy Reissové.
Ve skutečnosti pro to neudělal nic.
Diplomatický telegram sepsaný dne 12. srpna 2009 v Paříži má titulek: "Írán:francouzské komentáře ke způsobu řešení v případě rukojmí".
Poradce z Elysejského paláce pro strategické záležitosti, François Richier, doprovázený ředitelem Quai d'Orsay pro Severní Afrikua Střední východ, Patrice Paoli, hovoří s představitelkou americké diplomacie Allegrone.
Vysvětlují mu francouzskou metodu.
Doporučují Američanům udělat toho stejně tolik pro , aby byl dopraven zpět do vlasti své vlastní státní příslušníky násilím zadržované v Íránu.
"Dělejte hluk", říkají, "neustále důrazně vyslovujte " v médiích slova "základní práva člověka", "nevinnost", "okamžité vysvobození".
Je třeba přivést do nesnází íránský režim, citlivý na svou image.
"Dělejte to tím víc, čím víc vás budou žádat, abyste s tím přestali".
Protože proběhly pokusy o vyjednávání prostřednictvím diskrétních kanálů, "ticho nic nevyřeší", Íránci jsou "mistry na vyhýbavé manévry".
Pan Richier připomíná, že zatýkání cizinců je "íránskou rodinnou taktikou: braní rukojmí pro účely "politického vydírání".
Oznamuje, že osvobození Klotildy Reissové (které nastane dne 16. srpna, v den, kdy jí poskytne útočiště francouzská ambasáda) "si vyžádá zaplacení vysoké finanční částky Íráncům" (kauce 230 000 eur).
A oznámí, že Elysejský palác anticipuje případy rukojmí, fenomén, který "se bude vyostřovat".
Íránci by "v budoucnu mohli zatknout dalších zhruba 1800 francouzů žijících v Íránu", uvádí.
28. srpen 2009.
Klotilda Reissová opustila vězení již před 12 dny, ale stále zůstává blokována v Íránu.
Informace se šíří: Íránec Majid Kakavand, o němž Spojené státy prohlašují, že byl vyhoštěn pro nelegální obchod s elektronickým materiálem citlivým ve vztahu k Íránu, je v Paříži propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí soudce.
Americké velvyslanectví se jako i mnozí pozorovatelé dotazuje na tuto znepokojující shodu.
Pro Washington, který pronásleduje ilegální íránské sítě k získávání materiálu určeného pro jaderný program, je rozpínání Majida Khakavanda špatnou zprávou.
Francie přistoupila na smlouvání?
Osvobození Íránce za osvobození mladé Francouzky?
Při dalším rozhovoru s Kathleen Allegrone, 4. září, François Richier ujišťuje, že tomu tak není.
Elysejský palác, jak uvádí, byl nejen "zaskočen tímto rozhodnutím soudce", ale hledal možnost, jak se proti tomu postavit.
"Proběhly rozhovory mezi prezidentským úřadem a ministrem spravedlnosti" (v té době, Michèle Alliot-Marie), ale "francouzská vláda nemůže změnit rozhodnutí soudu", poznamenává.
Pan Richier chce také demonstrovat, že Majid Kakavand je pod "omezeným" dohledem francouzské zpravodajské služby.
Poradce Elysejského paláce vytáčí telefonní číslo, zavěšuje telefonní sluchátko a potom informuje americkou diplomatku, že Íránec je v současné době v pařížských budovách spravovaných íránským velvyslanectvím".
V době věznění Klotildy Reissové v Íránu vyvíjí Elysejský palác úsilí, vyjednává, prostřednictvím komuniké a organizovaných "úniků" do médií, aby přesvědčil, že syrský prezident Bachar Al-Assad hraje "významnou" a "vlivnou" roli "mediátora".
Američané pozorují tuto činnost nikoliv bez ironie a konstatují, že manipulace nese své ovoce, poněvadž několik článků v tisku odráží francouzskou oficiální verzi.
Telegram ze dne 25. srpna 2009 evokuje mediální "blest" francouzských úředních činitelů".
Na čem se zakládá taková míra "vděčnosti", vyjadřovaná vůči M. Assadovi, ptá se velvyslanectví v Paříži.
"I přes jejich prohlášení plná chvalořečí francouzští úřední činitelé v soukromí uznávají, že mají jen vágní představu o tom, co Syřané ve skutečnosti učinili".
Dokument se pak zabývá důvody, které přinutily Elysejský palác platit v této fikci.
Intenzívní komunikace "směřuje k validaci politiky prezidenta Sarkozyho otevření se Sýrii", analyzuje.
Politika uplatňovaná v roce 2008 "byla pozorována mnoha kritickými hlasy ve Francii i v zahraničí a označená jako předčasná a nezasloužená".
Tím, "jak přehání syrskou roli", se Paříž snaží "demonstrovat Sýrii, jaké chvalořeči si může vysloužit, když hraje konstruktivní roli v oblasti".
Cílem je také "zasít zrno nesváru mezi Sýrií a Íránem".
Americká ambasáda to ví z velmi dobrého zdroje.
11. srpna, François Richier se mu svěřil: "samozřejmě nevíme, jestli Syřané něco udělali, ať už je to cokoliv"
"Ale přesto jsme jim poděkovali."
"To by mělo přinejmenším vnést zmatek a nejasnosti mezi Íránce".
Klotilda Reissová se vrací do Francie 16. května 2010.
Nicolas Sarkozy ji přijímá v Elysejském paláci.
V komuniké děkuje prezidentům Brazílie, Senegalu a Sýrie za jejich " aktivní roli ve prospěch osvobození naší krajanky".
Konec on-line her po půlnoci pro mladé Korejce
Jihokorejská vláda přijme zákon nazvaný "Peciválský", který bude zakazovat adolescentům hrát on-line hry po půlnoci, tím, že zablokuje přístup k nim, uvedli odpovědní vládní činitelé.
Návrh zákona bude předložen Parlamentu v prosinci, aby mohl požádat společnosti provozující on-line hry o zablokování přístupu k těmto hrám po půlnoci osobám mladším 16 let, uvedli představitelé ministerstva kultury a ministerstva pro rodinu.
"Mnoho dětí hraje tyto hry celou noc a mají pak problémy s učením ve škole a nejsou schopny vést normální život během dne."
"Máme za to, že tento zákon je nezbytný pro to, aby mohlo být zajištěno jejich zdraví a jejich právo na spánek", prohlásil pro AFP Jo Rin,vedoucí činitel na ministerstvu, který má návrh zákona na starosti.
On-line hry budou nově přístupné od 6 hodin ráno.
Společnosti budou mít jeden rok na to, aby se připravily na aplikaci zákona, upřesnil.
Vláda rovněž předpokládá, že požádá společnosti, aby omezily každodenní čas přístupu k těmto hrám pro mladé, jejichž rodiče o to požádají, doplnil odpovědný pracovník.
Dá rovněž k dispozici lidem, kteří o to požádají, programy zdarma, umožňující omezit čas strávený na internetu.
Jižní Korea je jednou ze zemí nejvíce "postižených" a denní tisk přináší pravidelně různá fakta spojená s intenzivním používáním internetu.
Země je zároveň nesporným mistrem ve světových soutěžích v on-line hrách.
V listopadu Jižní Korea získala čtyři zlaté medaile na World Cyber Games, a to tváří v tvář 58 jiným národům.
Mistrovství světa v letech 2018-2022: Fifa ustanovuje hostitelské země.
Plný nepokoje kvůli podezření z korupce ustanovuje výkonný výbor Fifa ve čtvrtek hostitelské země Světového poháru v letech 2018 a 2022, výběr svrchovaně politicky motivovaný, kde boj o vliv a lobbing riskují, že předstihnou technická kritéria.
Věc je jistá, královská soutěž Fifa v roce 2018se bude konat v Evropě , tradiční baště této discipliny (4 kandidáti: Anglie, Rusko, Španělsko-Portugalsko, Nizozemí-Belgie).
Mistrovství v roce 2022 bude mnohem exotičtější, přičemž Mezinárodní federace doufá, že se jí podaří dobýt nová území (Qatar, Austrálie) po premiéře na africkém kontinentu v roce 2010, nebo nadále pokračovat v zasazení do Spojených států nebo na Dálný východ (Japonsko, Jižní Korea).
Seznam osobností, které se zúčastní v rámci delegací (David Cameron, Princ William, José Luis Rodriguez Zapatero, José Socrates, Bill Clinton, Princ z Kataru, vedoucí vládní činitelé Belgie a Nizozemí, Zidane, Beckham, Cruyff) dává možnost vytvořit si představu o měřítku ekonomických a politických sázek celého světa.
Vyjednávání v zákulisí čelí riziku, že budou trvat až do poslední minuty.
Pro zbytek je obtížné stanovit hierarchii podle kandidátů.
Podle hodnotící zprávy Fifa dokumentace anglická, španělsko-portugalská (2018) a americká (2022) obsahují ty nejlepší argumenty, stejně jako dokumentace jejich konkurentů.
Ale tyto důvody nebudou mít příliš velkou váhu pro 22 členů výkonné komise v hodinu určenou pro hlasování.
Sunday Times na počátku odhalení, vedoucího k suspendování dvou členů CE /Evropské komise?/ pro korupci (Reynald Temarii et Amos Adamu) možná tak zničila šance své země, kolébky kopané, která zatím hostila světový šampionát jen jednou, v roce.
BBC tomu v pondělí nasadila korunu, když odvysílala dokument, který "napíchl na špendlík" tři vlivné členy CE (Evropské komise?), Ricardo Teixeira, Nicolas Leoz a Issa Hayatou.
Jak učinit Fifa nespokojenou a přivést do nesnází anglické vedoucí činitele s Davidem Cameronem v první řadě.
Předseda vlády doufá , že se mu podaří zopakovat tah, který se povedl jeho předchůdci ve funkci Tony Blairovi, kterému se v roce 2005 podařilo získat pro Londýn organizaci olympijských her v roce 2012.
Bude stačit tato intenzivní aktivita k tomu, aby Anglie dodala nový lesk svému jménu u CE (Evropské komise?)?
Nic není méně jistého, protože dvojici Španělsko-Portugalsko nechybí trumfy již připravených stadionů,jeho dobrozdání (Světový šampionát v roce 1982 ve Španělsku, Olympijské hry 1992 v Barceloně, Euro-2004 v Portugalsku) a jejich fotbalová kultura.
Ale chmurné ekonomické a finanční perspektivy obou zemí by mohly dát těmto ambicím studenou sprchu.
Případná odvetná opatření proti Angličanům a pochyby o platební způsobilosti Španělska a Portugalska jen zvyšují pozici Ruska, které bylo outsiderem i přes mezery v jeho dokumentaci (stadiony, hotely, doprava).
Ale předseda vlády Vladimir Poutin rozhodl, že se mistrovství nepřemístí do Curichu a veřejně vyhlásil "nekalou konkurenci v přípravě hlasování", ve slovních narážkách jen sotva pokroucených na obvinění anglického tisku vůči členům CE (Evropské komise).
"Budeme po nich házet blátem, pokusíme se je zkompromitovat", prohlásil pan Poutin.
Pro rok 2022 se zdají být logickým favoritem Spojené státy se svými značnými zkušenostmi z roku 1994.
Nejvyšší výkon ekonomiky na světě, sídlo hlavních sponzorů Fifa, zdá se, že tato země má velký náskok před Japonskem a Jižní Koreou, které, odděleně, vyhotovily krásný projekt.
Ale tyto kandidatury se zdají být předčasné pro obě země, které společně v roce 2002 prodělaly "zkoušku".
Další hrozba: udělení mistrovství světa 2026 Číně, které si horoucně přeje Fifa, učinila asijské šance pro rok 2022 neplatnými.
S Katarem, který vytáhl z rukávu velké eso v podobě futuristických stadionů, a Austrálií, by Fifa pokračovala ve své expanzi do nových krajin, ale tyto dvě země představují více rizik než jistot.
Austrálie, stejně jako Japonsko a Korea, by mohla pykat za chatrné poplatky TV (z důvodu časového posunu) placené evropskými zeměmi, tvořící hybnou sílu pro Fifa.
Druhý mandát: zřejmost (jistota) 
De Gaulle opravdu váhal.
Mitterrand vzbudil zdání, že váhá.
Valéry Giscard d'Estaing et Jacques Chirac nezaváhali ani v nejmenším.
A Nicolas Sarkozy ještě méně než oni.
Mandát Elysejskému paláci povolává někoho jiného.
Současná hlava státu bude tedy kandidátem v roce 2012.
Ale zřejmost není v dobré shodě s podílem na tajemství spojeným s předsednickou funkcí.
Je tedy třeba dělat, jako by pochyby neustále přetrvávaly.
V jednom i v druhém smyslu.
V roce 2006,aniž by se tomu chtělo věřit, přátelé Jacquese Chiraca si činili nároky, aby třetí mandát nebyl vyloučen.
15. listopadu s vážným výrazem Nicolas Sarkozy ujišťoval, že "se rozhodne někdy na podzim roku 2011".
Jak připomíná před členy parlamentu UMP ve středu večer v Elysejském paláci, perspektiva "dvou mandátů" zasela málo horečný stav.
Bylo to oficiální oznámení jeho kandidatury?
Nebyl od toho daleko.
Prezident pouze připomněl, že úprava Ústavy v roce 2008 omezila počet pětiletých funkčních období na dvě.
Bylo to z jeho strany jen konstatování, ne oznámení.
Není to poprvé, kdy připomíná při takových setkáních humorným tónem prezidentské volby.
"V nejhorším případě, nebo v nejlepším případě, máte před sebou ještě sedm a půl roku se mnou", prohodil v červenci 2009.
Rebelie v květnu 2010: "Nemyslete si, že neuvažuji o další etapě."
Jeho předvčerejší výroky jej neučiní kandidátem více než předešlý den; neučiní ho kandidátem ani méně.
Jestliže vyvolávají komentáře, je to kvůli dvojí pravdě.
Urychlení cesty ke kandidatuře do PS, na straně jedné.
Ale to není vstup na kolbiště Ségolèna Royala, co tlačí Nicolase Sarkozyho, aby se usvědčil.
Je to naopak proto, že jeho kandidatura v roce 2012 je evidentní, že mnozí v PS chtějí uspořádání do bojových sestav spíše předčasné než zamýšlené.
Špatný průzkum na straně druhé.
Za prvé, voliči pravice by preferovali kandidaturu Françoise Fillona před kandidaturou Nicolase Sarkozyho (46% proti 44%, podle BVA-L'Express).
"Máme kandidáta a nediskutujeme o té věci s UMP ", reagovali okamžitě a obezřele lidé z nejbližšího okolí předsedy vlády.
"Jestliže věří možné porážce, nebude kandidovat", sděluje Jean-Pierre Raffarin.
"Stále bude věřit, že může vyhrát", opravuje Alain Juppé, vyrovnaný se zřejmostí.
Euro: Centrální evropská banka nucena pokračovat ve svých nákupech státních titulů.
Poslední zasedání Rady guvernérů Centrální v roce mělo být příležitostí k upřesnění podmínek pro vyvedení z krize nebo, alespoň, oznámení o zastavení velkého počtu neobvyklých operací monetární politiky, které musí být ukončeny do konce tohoto roku.
Krize svrchované evropské pohledávky zavazuje, institut pro vydávání cenných papírů si bezpochyby nebude moci dovolit být tolik kategorický pod hrozbou zhoršení situace dnes už tak napjaté na evropských trzích s cennými papíry.
Politická cena by v takovém případě byla o to vyšší.
Včera u příležitosti tiskové konference francouzská ministryně financí Christine Lagarde vzdala hold aktivní roli, kterou hraje Centrální evropská banka ve prospěch řešení krize pohledávek evropských států.
Nechtěla říci, zda si myslí, že banka mohla dělat víc, například tím, že by zvýšili svůj program nákupu svrchovaných obligací.
"Vyhrazuji si svou úvahu pro mé evropské partnery (...) ".
Večer před tím, v Bruselu, při svém výslechu komisí pro ekonomické a monetární záležitosti Evropského parlamentu,prezident Centrální evropské banky, Jean-Claude Trichet, se neukázal jako výřečnější, pokud jde o jeho záměry, a spokojil se s tím , že uvedl, že program nákupu státních titulů na sekundárním trhu "pokračuje" a že "uvidíme, jak rozhodneme" během zasedání, které se koná tento čtvrtek.
Jediná jistota: Centrální evropská banka si bude hlídat svou základní neměnnou úrokovou míru na 1%, její historicky nejnižší úrovni od května 2009.
Ve skutečnosti nákupy obligací z pokladny uskutečněné Centrální evropskou bankou se v posledním týdnu zdvojnásobily na téměř 1,35 miliard eur.
A díky nerozumnosti dohodců na trhu učinila včera nové nákupy irských a portugalských obligací.
Celkově centrální banky eurosystému nakoupily na 67 miliard eur od května 2010.
Mezi dohodci na trhu anticipace o pokračování nákupů nepřipouštějí žádné pochyby (viz strana 29).
Ani ekonomové neočekávají žádnou významnou změnu kurzu.
Jestliže operace půjček na více než tři měsíce již zmizely z arzenálu Centrální evropské banky, přistupuje tato posledně jmenovaná banka k neomezenému poskytování likvidních prostředků podle velkorysých podmínek a na dobu trvání od jednoho týdne do tří měsíců.
Ekonomové dnes očekávají, že tento mechanismus bude prodloužen o několik měsíců.
"Neumím si představit, že by změnila významným způsobem svůj program."
"Kdyby ne, znamenalo by to přijmout riziko vyvolání krátkodobého nového napětí", uvádí Michael Schubert, ekonom Commerzbank.
"Progresivní východisko oznámené během prvního čtvrtletí 2011 se zdá pravděpodobnější", předjímá Norbert Bräms, ekonom u Sal.
Oppenheim.
K plánu svých intervencí na trhu s veřejným dluhem, "by musela Evropská centrální banka udržovat objem nákupu svých obligací, aby oživila mdlý trh", připojuje Norbert Bräms.
S ohledem na expozice evropských bank na trzích se svrchovaným dluhem v eurozóně nemá dál na výběr nic jiného, než udržovat svou přítomnost na trhu.
"Potřebuje za každou cenu nahradit nedostatek investorů na trhu a jednat takovým způsobem, aby zabránila vzplanutí placených výkonů státy, patřícími mezi nejkřehčí", dosvědčil včera významný správce obligací.
Protože kdyby úrokové míry vzlétly, budou se státy o to více trápit, aby redukovaly své zadlužení, místo aby jej stabilizovaly.
Je to záchrana eura za tuto cenu.
V Itálii vláda Berlusconiho hrbí záda
Po začátku týdne pro Itálii znepokojujícím se situace trochu uvolnila, včera se zpětným tokem obligačních úroků na 10 let.
Návrat k dočasnému klidu.
Na konci schůzky s ministrem pro ekonomiku předsedové regionů řekli, že slyšeli Giulia Tremontiho, jak kvalifikuje situaci jako "nerozřešitelnou" a že očekává "nepředvídatelný" víkend, což potom zúčastněny dementoval.
V každém případě v úterý odchylka od dlouhých německých úroků dosáhla rekordu 210 základních bodů a cena smluv na krytí proti riziku bankrotu (CDS) vyletěla až na 263 bodů, což v Římě způsobilo určité rozrušení.
V Radě ministrů Silvio Berlusconi poznamenal, že ve Španělsku odchylka s německými úroky byla vyšší než 400 základních bodů.
Ale jeho pravá ruka, Gianni Letta, o sobě prohlásil, že je "příliš zaneprázdněn" "bouřlivým vývojem trhů" a možnou nákazou původem z Irska.
"Dobrá zpráva je, že Itálie, třetí ekonomika eurozóny, není jako Řecko nebo Irsko."
"Špatná zpráva je, že je jako Portugalsko", vysvětluje Irwin Stelzer, ekonom v Hudson Institutu.
Jasně a nešifrovaně, jejím problémem je absence růstu a nevýrazné fiskální vstupy, což jde ruku v ruce a vystavuje to stát riziku, že nebude moci krýt jeho potřeby financování.
Poslední prognózy Bruselu byly pro vládu studenou sprchou.
Italský růst je od nynějška očekáván na 1,1% v roce 2011 a na 1,4% v roce 2012... zatímco rozpočet , který je k dispozici Senátu k jeho analýze, na 1,3% a 2%.
Za těchto podmínek, kalkuluje Evropská komise, bude deficit veřejných financí představovat ještě 4,3% hrubého domácího produktu v příštím roce (proti 3,9% předpokládaným vládou) a 3,5% v roce 2012 (namísto 2,7%).
Odtud pověst o novém souhrnu doplňků k návrhu státního rozpočtu, který by mohl být zaveden po svátcích, ve výši 7 miliard eur.
"Pokud je to nutné, budou muset být přijata nová přísná opatření", hodnotí komisař pro ekonomické záležitosti, Olli Rehn.
Pro tuto chvíli Itálie přijímá podporu mezinárodních institucí.
"Základní kameny její ekonomiky jsou v pořádku a její výpočty jsou správné, opakujeme to již dlouho", ujišťuje Arrigo Sadun, italský člen Správní rady Mezinárodního měnového fondu pod tlakem Itálie na Mezinárodní měnový fond.
"Není tu žádný okamžitý problém, ani krátkodobý nebo dlouhodobý, protože přes svůj významný dluh (119,2% hrubého domácího produktu roce 2011, NDLR), je úsilí o stabilizaci požadované v Itálii menší než úsilí vyžadované od ostatních zemí", poznamenává Pier Carlo Padoan, hlavní ekonom OCDE.
Zbývá otázka politické nestability.
14. prosince bude Silvio Berlusconi čelit návrhu na vyslovení nedůvěry Poslanecké sněmovně a následně po tom by se mohly začít organizovat volby, s nimiž se počítá na konci března.
Zahájilo by se tak období, málo vhodné pro přijetí rozhodnutí v případu vážné krize.
Evropané přemýšlejí o posílení protikrizových mechanismů.
Christine Lagarde to včera znovu zdůraznila v rámci tiskové konference v Paříži: "Myslím si, že Evropané to demonstrovali v neděli v průběhu celého dne i noci, jsou evidentně velice solidární odhodlaní, angažovaní bránit svou měnu a svou měnovou zónu."
Ačkoliv je všechno relativní, včerejší zaznamenaná expanze, týkající se úroků na evropské státní obligace, přinesla vodu na mlýn vládám a Centrální evropské bance.
Ale nemůžeme ještě mluvit o začátku normalizace.
Úřad pro notaci Standard & Poor's oznámil, že by mohla degradovat záznam o dluhu Portugalska, cíle, na který se nejvíce zaměřují různé spekulace.
"Protože v květnu je reálná nedostatečně průhledná a zřejmá politika, spočívající zejména na bankovních systémech", uvádí ekonomové Exane BNP Paribas.
O to víc, že "politický čas běží pomaleji , než čas tržní".
Vědomi si této přerušené souvislosti a nebezpečí, která skrývá, zintenzivňují evropské země diskuse, směřující k posílení již existujících krizových mechanismů.
Neformální konzultace mezi ministry financí, nejvíce dotčenými daným problémem, a v širším měřítku s jejich protějšky z G20, se vyvíjejí velmi dobře.
A to s ohledem na schůzky Euroskupiny (Eurogroupe) a seskupení Ecofin od počátku příštího týdne.
Zasedání Centrální evropské banky se koná dnes.
Na programu je osud nekonvenčních opatření na podporu zemí eurozóny se zaměřením na trhy (viz výše).
Pokud jde o Evropský fond financí (FESF), jeho výkonný ředitel, Klaus Regling, zapořčal v úterý v Singapuru cestu po Asii, s cílem informovat investory z Dálného východu o vývoji krize v Evropě.
Pokud není cílem této cesty zvýšit fondy, připravuje si tím dozajista půdu k dosažení tohoto cíle.
První emise cenných papírů FESF se předpokládá na příští měsíc.
Včera americký oficiální představitel sdělil agentuře Reuters, že Spojené státy budou podporovat případné navýšení mobilizovaných finančních prostředků dodatečným přímým angažováním ve FMI.
Země, o které jde v první řadě, Portugalsko a Španělsko, se připravují k přijetí strukturálních reforem, zejména pokud jde o organizaci trhu práce.
Reformy, které se připojují k přísným opatřením s rychlým účinkem.
Lisabon a Madrid jinou cestu, než použily Řecko a Irsko.
Obě země se chtějí za každou cenu vyhnout tomu, že by žádaly o mezinárodní pomoc ještě dříve, než uplatní své vlastní rozpočtové korektivy a než rozhodnou o strukturálních reformách, nezbytných k tomu, aby si opět získali trvalou důvěru.
Kapitáloví účastníci v evropských fondech mluví konečně o opcích, disponibilních pro zrychlení procesu normalizace trhů se svrchovanými obligacemi.
Při své cestě do Paříže 24. listopadu Axel Weber přišel s myšlenkou, zda by nestačilo 750 miliard eur mobilizovaných Evropou a Mezinárodním měnovým fondem, Unie by neváhala znovu sáhnout na zásobu cenných papírů.
Ekonomové z Barclays Capital, což je aktér úplně prvního plánu obchodu s evropskými svrchovanými pohledávkami, soudí, že přídavek cca 100 miliard eur by stačil, "raději" formou přímého poskytnutí finanční likvidity.
Prostředek existuje: je to Evropský mechanismus finanční stability, dotovaný k tomuto dni 60 miliardami eur.
Rada, která má všechny šance, aby byla vyzkoušena v evropských hlavních městech.
Zvláště když se zhoršovaly tržní podmínky.
Sníh a náledí: 24 krajů má oranžovou pohotovost.
Sněhové příděly vyvolávají ještě potíže v dopravě, zejména na silnicích druhých tříd v Bretani, a existuje riziko, že naruší některé ekonomické aktivity.
Dvacet čtyři okresy mají od nynějška oranžovou pohotovost kvůli riziku sněhu a náledí.
L'Eure, l'Eure-et-Loir, les Deux-Sèvres a la Vienne, se připojily k 20 okresům, které již mají vyhlášenou oranžovou pohotovost, 18 již od středečního odpoledne a dva, la Dordogne a la Gironde, později v noci.
Podle Météo France značné přívaly sněhu působí problémy na severu la Gironde a les Charentes a slabě sněží na Ile-de-France.
Sněhová pokrývka od 2 do 5 cm, místy od 7 do 10 cm, je očekávána v dotčených okresech a pokrývka od 1 do 3 cm, místy až 5 v pařížském regionu.
Zasaženy jsou okresy Charente, Charente-Maritime, Côtes d'Armor, Finistère, Gironde, Dordogne, du Poitou a okresy oblastí Basse-Normandie, Ile-de-France a Limousin.
Přívaly sněhu jsou dost velké na to, aby způsobily potíže v dopravě a narušily některé ekonomické aktivity, předpovídá Météo France.
Na pobřeží Côtes d'Armor, některé okresy zakázaly průjezd těžké nákladní dopravě - nákladním automobilům nad 7,5 tuny s trasou Guingamp-Lannion a Saint-Brieuc-Loudéac.
Silniční provoz na silnicích druhých tříd v Bretani je podle policistů velmi obtížný a policie doporučuje vyjíždět se svým vozidlem, jen když je to opravdu nutné a provoz některých kamionů byl pro tento den zrušen.
V Pikardii byly školní spoje na čtvrtek zakázány.
Ve středu večer se nepředpokládají žádná zvláštní opatření pro omezení nákladní dopravy.
Okresní úřad "vyzývá všechny řidiče automobilů k co největší opatrnosti na silnicích a k přizpůsobení jízdy povaze vozovky".
Generální ředitelství civilního letectví (DGAC) požádalo letecké společnosti, aby zrušily ve čtvrtek 25% svých letů na pařížském letišti Roissy a 10% na Orly z důvodu očekávaných přívalů sněhu.
DGAC doporučuje cestujícím, využívajícím služeb letecké dopravy, spojit se se svou společností.
Ve Velké Británii jsou až do čtvrtečního rány zavřená letiště Gatwick na jihu Londýna a letiště v Edinburgu ve Skotsku.
Metro Grand Paris: první finanční návrhy
Od doby, kdy je diskuse o modernizaci dopravy na Ile-de-France v plném proudu, prší miliardy.
Alespoň během diskuse.
Připomínáme zvláště 23 miliard na metro Grand Paris, které má postavit společnost Société du Grand Paris.
Na to, aby tato stavba mohla být spuštěna, oznámil stát poskytnutí dotace ve výši 4 miliard eur.
Čistě teoreticky je to částka, která pak umožní společnosti SGP použít na zakázky část financování z jejího dvojího zdroje.
Dnes se konečně dostáváme k prvním dodatkům.
Rektifikační zákon o financích z roku 2010, který zkoumá finanční výbor Národního shromáždění dnes ráno, obsahuje mechanismy stanovené k zajištění těchto prostředků.
Jsou dva: vytvoření speciální daně z vybavení a zvýšení daně z kanceláří na Ile-de-France.
První, dočteme se v textu návrhu zákona, článek 15, zní "ve prospěch veřejné instituce Société du Grand Paris".
Je vyčíslena: "Výnos z tohoto úroku je 117 milionů eur ročně".
Druhou je rekonstrukce sazby za kanceláře, která již existuje proto, "aby byla modernizována, aby se zvýšil výnos z ní získaný a aby se toto zvýšení dotklo společnosti Société du Grand Paris".
Kolik by to vyneslo?
Přelud.
To není vyčísleno v textu.
Do 4 miliard máme daleko.
"Je upřesněno, že tyto fiskální zdroje se připojují ke 4 miliardám eur z kapitálové dotace, které budou mobilizovány státem a vloženy do společnosti Société du Grand Paris podle projektu", můžeme číst ve vysvětlení důvodů.
Nám ve společnosti SGP se tento systém nezdá šokující.
"Od momentu, kdy jsme vytvořili příjmy (obě daně, ndlr), můžeme krýt studie po dobu tří let a potom hrábnout do 4 miliard, vysvětluje se tu."
"Bude to začleněno do rozpočtu a použito dle potřeby".
Společnost SGP má za to, že 4 miliardy budou připsány až v roce 2013 pro rozpočet na rok 2014.
Tento mechanismus, v němž 4 slíbené miliardy patří ještě nepřítomným abonentům, riskuje, že vyvolá poněkud rušnou parlamentní diskusi.
První veřejné zasedání bude 7. prosince.
Mstiví hackeři a přičinliví vyzvědači
Případ WikiLeaks má dvojí význam.
Na jedné straně je odhalen zjevný skandál, skandál, který se zdá být skandálem jen tváří v tvář pokrytectví, kterým se řídí vztahy mezi státy, občany a tiskem.
Na druhé straně vypovídá o hlubokých změnách na mezinárodní úrovni, a předjímá budoucnost ovládanou regresí.
Ale postupujme popořádku.
První aspekt WikiLeaks, to je potvrzením skutečnosti, že každý dokument sestavený tajnou službou (kteréhokoliv národa) sestává výhradně z tiskových škrtů.
"Mimořádné odhalení" Američanů o způsobu sexuálního života Berlusconiho je oznamují to, co si již celé měsíce každý mohl přečíst ve kterýchkoliv novinách (všechny kromě těchto dvou Berlusconi vlastní), a neblaze karikaturní profil Kadáfího byl již dlouho pro kabaretní umělce námětem pro skeče..
Pravidlo, podle něhož tajné dokumenty smí sestávat jen ze zpráv již známých, je zásadní v dynamice tajných služeb, a to nejen v tomto století.
Když jdete do knihkupectví, které se věnuje ezoterické literatuře, uvidíte, že každé dílo opakuje (o Graalu, záhadě Rennes-le-Château, Templářích nebo Zednářích) přesně to, co již bylo napsáno v předchozích dílech.
A to nejen proto, že autor okultních textů nerad pátrá po nových informacích (ani neví, kde hledat zprávy o neexistujícím), ale protože ti, kdo se věnují okultismu věří jen tomu, co už vědí a co potvrzuje to, co se již dříve naučili.
To je mechanismus úspěchu Dana Browna.
Totéž platí pro tajné dokumenty.
Informátor je líný, a líný (nebo omezeného ducha) šéf tajných služeb (a pokud není, mohl by být, jak vím, redaktorem v novinách Libération), který pokládá za pravdivé jen to, co sám přizná.
Informace s vysokým utajením o Berlusconim, které americké velvyslanectví poslalo státnímu resortu, byly tytéž, které Newsweek publikoval týden předtím.
Proč se tedy kolem odhalení o těchto dokumentech nadělalo tolik povyku?
Na jedné straně říkají to, co každý kultivovaný člověk už ví, a sice že velvyslanectví, alespoň od konce druhé světové války a od doby, kdy si mohou hlavy států telefonovat nebo odletět letadlem na společnou večeři, ztratily svou diplomatickou funkci a,s výjimkou několika malých cvičení v reprezentaci se transformovaly ve špionážní centra.
Kterýkoliv divák sledující filmy o vyšetřování velmi dobře ví to, že jen z licoměrnosti se to zdánlivě ignoruje.
Nicméně skutečnost, že se to opakuje veřejně, hanobí povinnost pokrytectví a vrhá to špatné světlo na americkou diplomacii.
Za druhé, myšlenka, že jakýkoliv hacker může získat nejpřísněji utajované informace nejmocnější země světa představuje tvrdý úder, nikoliv nezanedbatelný, pro prestiž tohoto státního resortu.
Skandál ovlivňuje jak oběti, tak jeho "vykonavatele". 
Ale přejděme odtud k hluboké pravdě o tom, co se stalo.
Kdysi, v časech Orwella, bylo možno pojmout veškerou moc, jako nějaký Big Brother, který kontroloval každý pohyb svých lidí.
Orvellovo proroctví bylo prokázáno od té doby, co díky možnosti kontrolovat každý pohyb díky telefonu, každou provedenou transakci, navštívený hotel, použitou dálnici a tak dále, se stal občan naprostou obětí věnce moci.
Ale když demonstrujeme, jak to chodí nyní,že dokonce "hrobky" s nejtajnějšími informacemi mocných nemohou odolat zásahu nějakého hackera, přestává být kontrolní zpráva jednosměrná a stává se oběžníkem.
Moc kontroluje každý občan, ale každý občan, nebo přinejmenším hacker - zvolený jakožto mstitel občana -, může znát všechna tajemství moci.
Jak se může udržet moc, která již nemá možnost uchovat svá vlastní tajemství ?
Je pravdou, že již Georg Simmel říkal,že opravdové tajemství je bezobsažné tajemství (a bezobsažné tajemství nebude moci být nikdy odhaleno); je také pravdou, že všechny informace o charakteru Berlusconiho nebo Merkelové je skutečně tajemným bezobsažným tajemstvím, protože je vytaženo z veřejného života; ale odhalit, tak jako to udělal WikiLeaks, že tajemství Hillary Clintonové byla bezobsažnými tajemstvími, znamená odnímat mu všechnu moc.
WikiLeaks neudělal žádnou chybu u Sarkozyho nebo Merkelové, ale provedl tím něco velkého Clintonovi a Obamovi.
Jaké budou důsledky této rány uštědřené mocnosti tak významné?
Je zřejmé, že v budoucnu státy nebudou moci posílat on-line citlivé informace - to by se rovnalo jejímu zveřejnění na plakátu vylepeném na rohu ulice.
Ale také je naprosto zřejmé, že se současnými technologiemi je zbytečné doufat, že lze udržet v utajení zprávy po telefonu.
Není nic snadnějšího, než zjistit, zda a kdy hlava státu cestovala letadlem a spojila se s některým ze svých kolegů.
Jak budou moci být v budoucnu zachovávány v utajení soukromé a citlivé zprávy ?
Dobře vím, že pro tuto chvíli má prognóza patří do science-fiction a je tedy fantastická, ale musím si představit vládní činitele, kteří se přepravují diskrétně plnění formalit po nekontrolovatelných trasách a nosí u sebe jen ty zprávy, které znají zpaměti nebo spíše ukrývají vzácné informace v podpatku boty.
Informace budou zachovány v unikátních kopiích v zásuvkách uzavřených klíčem: celkem vzato, pokus o špionáž v aféře Watergate měl menší úspěch, než WikiLeaks.
Měl jsem příležitost napsat, že technologie se nyní pohybuje bokem vpřed, to znamená pozpátku.
Jedno století poté, kdy bezdrátový telegraf znamenal revoluci v komunikacích, Internet rehabilitoval telegraf založený na drátech (telefonických).
Videokazety (analogové) umožnily milovníkům kina snímat film krok za krokem, posouvat jej vpřed a vzad a odhalit všechna tajemství montáže,zatímco nyní CD (číslicové) umožňují jen skákat po kapitolách, to znamená po makroporcích.
Prostřednictvím rychlovlaků dojedeme z Říma do Milána za tři hodiny, zatímco na cestu letadlem a přepravy, které zahrnuje potřebujeme tři a půl hodiny.
Není tedy mimořádné, že politika a komunikační techniky se vrátí k vozům taženým koňmi.
Poslední poznámka.
Jindy se tisk pokusil porozumět tomu, co se zosnovalo v tajnosti velvyslanectví.
Nyní jsou to velvyslanectví, která žádají důvěrné informace od tisku.
Klima: jak Francie hackla své sliby o financování
Rok po Kodaňské dohodě je čas vyzkoušet dodržování slibů na rychle odblokovaná financování (řečená financování s rychlým startem (fast start) nebo předčasná), realizovaná rozvinutými zeměmi.
A velké francouzské hacky byly odhaleny
V Kodaňské dohodě se vyspělé země zavázaly poskytnout 30 miliard dolarů v letech 2010-2012.
Evropská unie slíbila 7,2 miliard eur na tři roky a Francie 1,26 miliard eur (to jest 420 milionů ročně).
Při zahájení COP16 EU vytáhla velké eso, aby přesvědčila své partnery o reálnosti svého závazku týkajícího se financování fast start: zprávu upřesňující akci svých členských států, tiskovou konferenci, grand side event, distribuci brožurek...
Průhledná operace nedocenitelná a oceněná na svou skutečnou hodnotu: vyspělé země a občanská společnost by chtěli, aby je všechny vyspělé země a občanská společnost činily stejně a se stejnou mírou přesnosti.
EU oznamuje, že v roce 2010 uvolnila 2,2 miliardy eur, což ji přivádí na správnou cestu k dodržení jejího slibu 7,2 miliard v roce 2012.
Ale pokud se zaměříme na detail, zjistíme, že věci jsou mnohem komplikovanější.
Tyto finanční prostředky jsou podle Kodaňské dohody "nové a dodatečné", aby zajistily, že je zvýšené zatížení realizováno, aniž by bylo k újmě Veřejné pomoci pro rozvoj.
Bohužel, neexistuje shoda v tom, co znamená "nový a dodatečná".
Zatímco Evropská komise navrhla harmonizaci, některé členské státy, mezi jinými i Francie, proces zablokovaly.
Dnes si každý vybere tu referenci, která mu vyhovuje nejlépe.
Evropská komise například považovala za referenci rok 2009: mezinárodní financování se zachovalo a ona do něj ještě přidává 150 milionů na tři roky titulu financování fast start.
Ostatní země si vybraly podobné reference s ročními platebními termíny nebo s termíny na úrovni veřejné pomoci pro rozvoj.
Naproti tomu Francie má za to, že financování "všech nových projektů" roku 2010 jsou "nová a dodatečná".
Jinak řečeno,není žádná reference k výdajům předchozích období nebo ke globální úrovni Veřejné pomoci pro rozvoj d'Aide publique au développement.
Konkrétně, celková výše podpory Francie vůči zemím rozvojovým může zůstat neměnná (nebo se dokonce snížit), má dodržet svůj závazek týkající se financování "nových a dodatečných "...
Dalším rozhodujícím prvkem je rozdělení na dary a půjčky.
Tam ještě neexistuje pravidlo a každý si vybere svůj vlastní způsob výpočtu.
Někteří, jako např. Francie, uvažují, že 1€ půjčené rovná se 1€ darovanému.
Evidentně je to těžko prokazatelné: snaha není přirovnatelná.
Jestliže použití půjček může být doloženo pro některé investice, které jsou rentabilní (často jde o projekty spojené se snížením emisí, spočívajících v účinnějších technologiích),je bláhové prezentovat jedno euro, které dostaneme, jako ekvivalent jednomu euru, které dáváme... , neměli bychom jej chápat z titulu svých závazků, ale jako cenu půjčky pro věřitelskou zemi (tj. ekvivalent úrokové míry).
Ale Francie může podat jen takovéto odůvodnění: "dodržuje" svůj závazek ve výši 420 milionů eur, z toho dělá 91,5% půjčka (389,8 milionů eur) a 8,5% darů (36,1 milionů eur) - viz dokument EU, abyste si to mohli sami ověřit.
Je jedinou zemí Unie, která v takovém měřítku využívá půjčku.
Německo si odtud vyžádalo 46%, zatímco Dánsko, Nizozemí nebo Slovensko (mezi jinými) dodržují své závazky se 100% darů.
Jinak řečeno, když naprostá většina Evropské unie dá 1€ na v rámci zadostiučinění svému slibu, dá Francie jen 10 centimů a považuje tuto snahu za srovnatelnou.
Krásný kejklířský kousek!
Pro shrnutí, při svém financování "fast start" Francie operuje s dvojím šejdířstvím: na jedné straně s vývojem akcie v čase a na druhé straně s reálným finančním zatížením.
Přestože vydává jen 36,1 milionů eur, dokáže přesvědčit, že vydává 420 milionů eur "nových a dodatečných" v souvislosti se svými sliby.
Manipulace ministra financí (protože se zdá, že ačkoliv je to Bercy, kdo činil taková rozhodnutí) by mohla mít dvojí negativní dopad, současně uvnitř EU (proč by členské státy pokračovaly v darování, když stačí jen půjčovat?) a při vyjednávání, protože rozvojové země nejsou úplně naivní...
Kapitola předčasného financování je jen malou otázečkou, relativně krátkodobou, ve vztahu k sérii diskusí o klimatu.
Ale mohla by být zrnkem písku navíc v ohromném stroji, jakým je UNFCCC.
Doufejme, že to nebude náš případ.
Ať se jedná o cokoliv, je nezbytné čerpat poznatky z tohoto prvního roku předčasného financování.
Nejdříve by měla Francie oznámit změnu ve svém způsobu vedení účetní evidence na roky 2011 a 2012, v duchu dodržování svých závazků a slušnosti a spravedlnosti vůči ostatním zemím Evropské unie.
Ale především, Francie by měla předejít diskuse o vkladech do dlouhodobého financování (jiná zásadní kapitola v současné době diskutovaná): neunikneme otázce "dodatečnosti" nebo o způsobu zaúčtování půjček.
Francie by měla změnit svůj postoj, aby se stala tak pokrokářská u těchto vkladů, jako je u ostatních.
Naději tedy všichni vkládají do nové ministryně pro životní prostředí, paní Kosciusko-Morizetové, která přijede do Cancunu příští týden.
Překvapivé oznámení o fast startu Francie a o její vizi "dodatečnosti" a využití půjček by mohlo vyvolat zvýšení úrovně mezinárodní důvěry, nezbytné k tomu, aby bylo možno postoupit dál v diskusích.
Alarm týkající se pesticidů, které děti pozřou.
Desetileté dítě pozře jednoho dne 81 různých chemikálií, podle jedné studie zveřejněné tuto středu, od asociace Budoucích generací (ex- Hnutí za práva a zachování budoucích generací).
Asociace, která upozorňuje, že její výsledky "nemají signifikantní statistickou hodnotu s ohledem na nízký počet analyzovaných vzorků, ale jsou charakteristické pro zpracovávanou problematiku", koupila mezi červencem a zářím potraviny běžně konzumované ve čtyřech jídlech a jedno lehké jídlo jako lehkou svačinu na jedno dítě zhruba desetileté v supermarketech v l'Oise a v Paříži.
Tato typická jídla, zahrnující oficiální doporučení - pět kusů čerstvého ovoce a zeleniny, tři mléčné výrobky a 1,5 litru vody denně - stejně jako cukrovinky,byly analyzovány výzkumnými laboratořemi na chemické látky, pesticidy, těžké kovy a další znečišťující činitele.
Bilance talíře je zdrcující: 81 chemických látek, z toho 42 se řadí mezi látky karcinogenní, možné nebo pravděpodobné, a pět látek patří mezi jasné karcinogenní látky, stejně jako 37 látek, které by mohly působit jako rušivé pro žlázy s vnitřním vyměšováním (PE), podle studií několika institucí, takových jako Mezinárodní centrum pro výzkum rakoviny.
"I když v téměř všech případech zákonné limity pro každou chemickou látku přijatou jednotlivě nejsou překročeny, v našem výzkumu dobře vidíme, že realita v expozici spotřebitelů kontaminujícím látkám, možná karcinogenním, a/nebo PE je zarážející", uvádí asociace.
Ke snídani máslo a čaj s mlékem obsahují samy o sobě asi deset résiduí s možnými karcinogenními účinky a tři prokázané jako jisté karcinogeny, stejně jako je tomu u asi dvaceti reziduí, které by mohly narušit hormonální systém.
Jablko, dovezené z Brazílie, uváděné studií jako malá svačinka, obsahuje stopy šesti chemických látek, mimo jiné i ve Francii zakázaný fungicidní prostředek.
Totéž platí pro zelené fazolky z Kenyi, zahrnutých do oběda, u nichž studia objevila stopy silných insekticidů zakázaných v EU.
Navíc biftek z mletého masa, tuňák v plechovce a dokonce i houska a žvýkačka byly prošpikované pesticidy a dalšími chemickými látkami.
Ve vodě z kohoutku analýzy odhalily přítomnost dusičnanů a chloroformu.
Steak z lososa k večeři byl "nejbohatší" s 34 objevenými chemickými reziduy a dokonce analýza plastového talíře použitého k ohřátí jídla v mikrovlnné troubě se nevyhnula analýze.
Konečné riziko pro spotřebitele tohoto "koktejlu kontaminujících látek" je pravděpodobně podceňováno", vyplývá ze studie.
Spolek Ekologická Evropa-Zelení (EE-LV) navrhl "tváří v tvář naléhavé situaci" zřídit moratorium na používání pesticidů, aby se zastavil "nárůst civilizačních chorob".
V červenci studie evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) zkoumala stav přítomnosti reziduí 365 různých pesticidů identifikovaných v ovoci a zelenině konzumovaných v Evropě, z toho 76 v cereáliích.